Ptám se já, Marie Bastlová

Babišova vláda podala demisi, covidová čísla rapidně rostou. Co s tím hodlá dělat vznikající vláda a kdy usednou do funkce noví ministři?Hostem Ptám se já byl místopředseda a možný kandidát na ministra dopravy ODS Martin Kupka.Zatímco premiér podal demisi dopisem do rukou prezidenta, podoba obsazení vlády Petra Fialy se prý stále finalizuje. Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátů se Starosty přitom už v pondělí podepsaly koaliční smlouvu včetně programu a včera už noví poslanci jmenovali vedení Sněmovny. Její předsedkyní se stala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a v prvním kole tajné volby se místopředsedy stali Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN) a Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pirátka Olga Richterová, na jejíž nominaci do čela dolní komory se koalice shodly, uspěla nakonec až v druhém kole, což rozvířilo spekulace, jestli bude budoucí vládní spojení dostatečně pevné.„Tohle se v politice někdy děje a nechci tomu přisuzovat větší význam. Ve Sněmovně je celá řada nováčku a volba v Sněmovně má jiná pravidla, než volba v běžných volbách, proto to přineslo tenhle efekt,“ vysvětloval Kupka s tím, že výsledek byl způsoben osmi neplatnými hlasy v prvním kole volby.Piráti budou přitom v průběhu víkendu hlasovat na celostátním fóru, zda se jejich poslanci budou na vládě podílet. Co by to pro budoucí kabinet znamenalo? „O takové variantě neuvažujeme. Ale kdyby to nastalo, tak by to znamenalo návrat k jednacímu stolu,“ řekl Kupka. Podle něj jsou jinak představitelé pěti stran, které se mají na vládě podílet, už od příštího týdne připravení na další kroky v sestavení budoucího kabinetu. Ministerská jména ale definitivně oznámí až poté, co je možný budoucí premiér Petr Fiala představí prezidentovi.Výzvou pro budoucí vládu ale není pouze fungování paktu pěti stran. Vláda zemi převezme v době, kdy se čísla nakažených koronavirem vrací na maxima a řeší se, jak dostat pandemii zpět pod kontrolu. I tím by se měl zabývat AntiCovid tým koalice Spolu, jehož je Kupka členem. AntiCovid tým se má navíc v pátek sejít na poradě s ministrem zdravotnictví - tedy ve stejný den, kdy se mají oznámit nová, tvrdší opatření.A podle všeho se vláda možná nechá inspirovat postupem Rakouska, takže by se jako potvrzení bezinfekčnosti uznávalo pouze očkování nebo prodělaná nemoc covid-19. To znamená, že by se na kulturních či sportovních akcích či v restauracích neuznával výsledek testů na covid.„Kloním se k tomu zajistit i PCR test. I to znamená významné zpřísnění ve chvíli, kdy testy neplatí pojišťovny a stát. Pro velkou část společnosti se tak omezuje možnost jak zajistit aktivity, na které jsou zvyklí,“ vysvětlil Kupka.Podle něj přitom budoucí vládní koalice dlouhodobě upozorňuje, že je třeba adresně cílit ochranu na seniory a posílit trasování. Apeluje také na pravidelné testování na školách v zasažených regionech. „Nezbývá než zpřísňovat ta pravidla a podmínky pro to, aby se zároveň nemuselo znovu zavírat. Aby se společnost neocitla před lockdownem. Tomu chceme zabránit,“ dodal místopředseda ODS.Je už jasno o ministerských postech a jaká je současná nálada v koalicích? Jaký má budoucí vláda recept na zkrocení epidemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Budoucí vláda Petra Fialy podepsala koaliční smlouvu. Účast v novém kabinetu odsouhlasily už i čtyři z pěti stran. Čeká se na schválení Pirátskou stranou, ve které o smlouvě hlasuje celá členská základna. Může to být problém?Hostem Ptám se já byla 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.Po pondělním podepsání koaliční smlouvy mezi koalicí Spolu a PirSTAN všichni napjatě čekají na rozhodnutí členské základy Pirátů, která musí smlouvu ještě odsouhlasit. Sledují ale i to, jak dlouho vydrží spolupráce s jejich koaličním partnerem STAN. Piráti totiž stranu obvinili z nefér vedení kampaně a ta se zase brání, že si Pirátská strana může za špatný výsledek sama. Předseda STAN Vít Rakušan se také nechal slyšet, že si spolupráci do dalších voleb už neumí představit.„My jako Piráti jednáme poctivě, férově a v souladu s dohodami. Mě přijde důležité přistupovat k tomu profesionálně. Pochybení byla, porušení koaliční smlouvy musíme řešit. Že došlo k podpoře konkrétních kandidátů, kteří pak byli vykroužkováni, to je fakt. A teď je to na našich vnitřních projednáních. My se ale plně soustředíme na jednání o vládě. To jsme slíbili lidem v téhle zemi,“ řekla k situaci Richterová s tím, že jí slova některých koaličních kolegů zaráží.O tom, jestli se budou Piráti - nejen se Starosty, ale i s členy koalice SPOLU - podílet na vládě, by se přitom mohlo podle Richterové rozhodnout během víkendu. „Směřujeme k tomu, aby se mezi členy o koaliční smlouvě hlasovalo o víkendu, ale může se to ještě změnit. Že si naši členové vyžádají více času,“ vysvětlila s tím, že základna má odhlasovat i to, kolik procent jejich členů by pro koaliční smlouvu mělo zvednout ruku: „Celorepublikové předsednictvo doporučuje 50 %, ale budeme respektovat rozhodnutí členů.“Otázkou je i to, za jakých podmínek – pokud dá členská základna Pirátů zelenou – by strana do vlády měla vstoupit. Členům strany se totiž nelíbí ani to, že by její představitelé měli zároveň poslanecký i ministerský mandát, k čemuž by mohlo dojít v případě jmenování předsedy Ivana Bartoše ministrem pro místní rozvoj a digitalizaci, nebo Jakuba Michálka členem vlády pro legislativu. Pokud by se ale poslaneckého mandátu vzdali, nemusí je ve sněmovně nahradit zástupci Pirátů.Podle Richterové je především chybou, že Senát odmítl schválit klouzavý mandát, kterému dala zelenou minulá Sněmovna. „My vůči našim voličům máme zodpovědnost a vůči tomu, jak je budeme zastupovat, ačkoliv jsme zatím klouzavý mandát neprosadili,“ vysvětlila Richterová s tím, že by se o jeho přijetí měla strana znovu pokusit. Dokud k tomu ale nedojde, podle místopředsedkyně Pirátů by nebylo rozumné, aby potenciální pirátští ministři vzdali svých křesel v dolní komoře Parlamentu.Richterová nevidí kritiku plánovaného vládního angažmá některými členy strany na veřejnosti přístupném pirátském fóru za problém. „Chceme ukázat, že politika se dá dělat diskuzí a širokým zapojením všech členů a členek,“ bránila se otázce, zda by stranické fórum nemělo být uzavřené. „Jsem ráda, že máme transparentní hlasování, hospodaření, a podobně. Ale doporučila bych zvážit, že určitá vlákna a jednání uzavřít jako neveřejná,“ přiznala.Jak jsou na tom teď vztahy mezi Piráty a STAN? A existuje reálná hrozba, že členové strany své zástupce do vlády nepustí?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku se v pondělí poprvé sešla nová Sněmovna a čeká se na sestavení nové vlády. To vše ale v době, kdy není jasný zdravotní stav prezidenta ani to, zda je schopný vykonávat svou funkci. Může to být problém?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Aleš Gerloch.Několikatýdenní hospitalizace prezidenta Miloše Zemana vyvolala v Česku debatu nad tím, zda je hlava státu schopna vykonávat svoji funkci. Možnost vyvolání článku 66 Ústavy ale poslanci a senátoři podmínili lékařskou zprávou o prezidentově stavu, ke které se schází speciální konzilium, jehož členy jsou například končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo kardiochirurg Pavel Pafko.Zatímco Miloš Zeman poskytl v pátek rozhovor rádiu Frekvence 1, ve kterém avizoval, že se cítí dobře, podle páteční zprávy konzilia prezident dále vyžaduje hospitalizaci, nemůže se naplno věnovat práci a prognóza vývoje jeho nemoci je podle lékařů zatím stále nejistá. Podle zpráv Hradu ale prezident svoje kompetence zvládá plnit, přes videokonferenci už promluvil i s premiérem Andrejem Babišem a budoucím premiérem Petrem Fialou.Padla tedy možnost zbavení prezidenta jeho pravomocí? „Aktuální otázka to není. Já zastávám názor, že se má ta situace řešit, až teprve nastane,“ vysvětloval Gerloch s tím, že by se o tom mělo debatovat až v případě, že by prezident nebyl schopen rozhodnout v situaci, na kterou se čeká. Gerloch ale uznal, že zdravotní stav prezidenta se může proměňovat a jsou oblasti, ve kterých bez jeho součinnosti nelze postupovat.„To jsou ty jmenovací pravomoci. Musí jmenovat rektory vysokých škol, soudce… Pokud by toho nebyl schopen, a to není jen z důvodů zdravotních, ale třeba kdyby byl zadržován teroristy a nemohl vykonávat svou funkci, tak to je ten důvod, aby byl aktivován článek 66,“ upřesnil Gerloch.Dodal ale, že se prezidentova způsobilost má hodnotit na základě několika parametrů: „Lékařská zpráva je rozhodující, dále jsou to vystoupení prezidenta republiky a návštěvy – já bych považoval za správné, aby prezidenta navštívil předseda Sněmovny, předseda Senátu. Měli bychom tak dohromady dát objektivní závěr konzilia, subjektivní pocity prezidenta republiky a pocity těchto osob, které by měly referovat,“ řekl.Pokud by komory přeci jen „sáhly“ po aplikaci článku 66, prezident má možnost bránit se takovému rozhodnutí před Ústavním soudem. A objevují se spekulace, zda i z tohoto důvodu se na veřejnosti neobjevilo video s prezidentem podepisujícím dokument o svolání ustavující schůze Sněmovny.„Pokud by ale prezident byl v takovém stavu, že nemůže nic takového činit, bylo by jistě chybou ho stylizovat do pozice, která neodpovídá realitě. Tady si myslím, že nejde o preventivní obranu, ale snahu ukázat, v jaké on je kondici, tak aby bylo možné to posoudit,“ domnívá se Gerloch.Není ale debata nad převodem prezidentových pravomocí příliš nebezpečným precedensem? „Je tu potenciální latentní konflikt mezi parlamentem a prezidentem. Prezident je volen lidem, a je tak jakýsi zástupce občanské společnosti, zatímco parlament je politický,“ varoval Gerloch s tím, že si politická reprezentace musí dát pozor i na to, jakou zprávu vysílá do zahraničí: „Česká republika si musí dávat pozor, aby na venek nevypadala jako destabilizovaný stát.“Jak dlouho může prezident vykonávat svůj úřad z lůžka? A jak by se měl bránit, v případě, že by k převodu jeho pravomocí došlo neprávem?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Další vlna epidemie koronaviru raketově sílí, Češi se potýkají s rostoucími cenami i úrokovými sazbami a vrásky jim přidělávají i problémy v energetice. Je to chyba současné vlády? A jak by měla řešit situaci ta nová?Hostem Ptám se já je ministr průmyslu, obchodu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček /ANO/.Jen v tomto týdnu počty nových nakažených už dvakrát překonaly devět tisíc a plní se i nemocnice, kde je už skoro dva a půl tisíce hospitalizovaných osob. Vláda proto od 1. listopadu zavedla nová opatření jako kontroly bezinfekčnosti v restauracích a hospodách, konec proplácení testů či přísnější pravidla pro nošení respirátorů. Dnes navíc oznámila plán na podmínění vstupu na hromadné akce nad tisíc lidí PCR testy a bezinfekčnost budou lidé muset prokázat i při nákupu skipasů. Opozice, která by měla vedení země brzy převzít, přesto kritizuje, že současný kabinet situaci podcenil.„Ohledně covidu vůbec není klid, ale situace není tak dramatická jako před rokem, kdy bylo více lidí na jednotkách intenzivní péče. Ta situace byla jiná v tom, že nebyla obrana. Dneska je v podobě očkování. Drastická opatření nedělají ani v Rakousku, ani v Německu, ani v Británii,“ bránil se Havlíček a dodal, že vláda nechce „vylít s vaničkou i dítě“ a snaží se v rámci opatření udržet určitý chod společnosti i ekonomiky.Jenže v Česku je stále necelých 60 % očkovaných a i podle náměstkyně ministra vnitra Martiny Koziar Vašákové je třeba na zkrocení současné delta varianty viru alespoň osmdesátiprocentní proočkovanost. I proto dnes premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda spustí „brutální očkovací kampaň“.„Kampaň jede, ta brutalita bude v tom, že bude posazena jinak ve sdělení. Bude více „šok“ sdělení a bude to méně v rukavičkách," bránil se Havlíček otázce, proč už vláda kampaň nezintenzivnila dosud. „Vždycky proto můžeme udělat víc a vždycky budeme mít výčitky, to ale musí být vlastností každého, kdo vládne. Musíme si ale vždy říct, jestli jsem udělali maximum a já jsem přesvědčen, že ano,“ dodal.Není to ale jen pandemie. V Česku roste inflace i úrokové sazby a v krizové situaci se ocitají tisíce rodin kvůli krachu společností, jako je Bohemia Energy, na trhu s energiemi. Právě těm by chtěla ještě současná vláda pomoci, například cestou zastropování záloh, které pro některé domácnosti vystoupaly až na desetitisíce. „Je to jenom jedno z opatření, byla to reakce na žádosti klientů. Opatření jsou charakteru dotačního, zároveň odpouštíme DPH a věřím, že i v příštím roce se schválí snížení DPH, současně se odpouští poplatky za obnovitelné zdroje. Záruky chystáme pro firmy a pro domácnosti jsem si přichystali, že ty zálohy budou o 40 % nižší, aby měli šanci si obstarat zdroje a čerpat sociální podporu,“ vysvětlil ministr.Havlíček se vyjádřil i k debatě nad možností aktivace článku 66 Ústavy, podle kterého by mohly být přeneseny pravomoci prezidenta kvůli neschopnosti vykonávat funkci. Na základě informací lékařského konzilia by o této možnosti měl v příštím týdnu hovořit Senát. „Prezident nikoho nezdržel ani o minutu, řekl, že bude jmenovat pana Fialu premiérem. Bylo by necitlivé tohle řešit a nechutné zneužití situace,“ řekl vicepremiér.Lékařské konzilium přitom v pátek informovalo, že prezident není svou práci zatím schopen na plno vykonávat. „Jsou prezidenti výkonnější a ti, co jsou méně. Jsou prezidenti jurové, ale psychicky žádná sláva a pak ti, co jsou na tom fyzicky špatně, ale pálí jim to dobře. Celou řadu takových osobností najdeme, proto je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ dodal.Jaké problémy stihne vláda v době svého působení ještě vyřešit? A jaké úkoly předá té nové?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu a PirSTAN už finalizovala jednání o podobě nové vlády. Jasný je už poměr křesel pro ministry i koaliční smlouva. Je už podoba nové vlády definitivní?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku se rychle horší epidemiologická situace. Nakažených novým typem koronaviru přibývá raketovým tempem a statistici resortu zdravotnictví odhadují, že se během tohoto týdne vše ještě významně zhorší. Je z toho cesta ven?Hostem Ptám se já byla náměstkyně ministra zdravotnictví, lékařka Martina Koziar Vašáková.Podle ředitele Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku Ladislava Duška hrozí, že se v nemocnicích brzy ocitne až tři tisíce lidí. Z toho dvakrát tolik, než je dnes na jednotkách intenzivní péče. Experti i politici se shodují, že země platí daň za nízkou proočkovanost populace. „My jsme někde na pomezí mezi uvědomělejším Západem a Východem, Balkánem, který více žije předsudky a chytá se každé neověřeného pseudoodborného tvrzení,“ komentuje přístup Čechů k očkování Vašáková a dodává, že pro úspěšný boj s variantou delta je nutná 80% proočkovanost.Náměstkyně ministra zdravotnictví dokonce souhlasí se slovy šéfa Motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, že kdo není očkovaný a je mu víc než 65 let, měl by si rovnou sbalit věci, protože se hospitalizaci nevyhne. „Je to velmi drsné tvrzení, ale velmi pravděpodobné. Je velmi optimistické tvrdit, že stráví Vánoce jenom na kyslíku, možná budou ještě dříve v nemocnicích a na výraznější podpoře dechových funkcí,“ varuje lékařka a dodává, že za starší osoby dělají často rozhodnutí rodiny, které očkování odmítají.Pomohlo by tedy zavést očkování povinně? Pokud by stát chtěl opravdu chránit nejzranitelnější skupiny, měl by podle Vašákové přinejmenším uvažovat o očkování u zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a učitelů. „Řada ‚starých demokracií‘ toto učinila, někde dostali neočkovaní zdravotníci neplacené volno, v USA zase dostali někteří výpověď. Každý stát se s tím pere, jak umí,“ vysvětlila.A restrikce proti lidem odmítajícím vakcínu plánují i sousední státy, jako Německo nebo Rakousko. Například sousední spolková země Sasko se jim chystá zakázat vstup na místa hromadného setkávání, ať jsou to kina, restaurace, nebo sportoviště.Podle Vašákové by se ale Česko mělo soustředit převážně na pozitivní motivaci. Vliv podle ní bude mít i nově zavedené zpoplatnění preventivních testů. Nesouhlasí přitom, že je zrušení proplácení testů chybou: „Virus je teď všude a testy ho do kouta nezaženeme.“A uvažovat nad uzavřením ekonomiky podle náměstkyně ministra také není na místě: „Lockdowny by nikam nevedly. Základním parametrem není, kolik máme infikovaných, ale kolik máme zranitelných a kolik lidí je v nemocnicích. I komise pro kontrolu infekčních nemocí už říká: Pojďme se ke covidu chovat jako k jiným infekčním nemocím. Lečme nemocné, vyhledávejme je a dávejme důraz na prevenci – buďme všichni očkováni a dodržujme pravidla,“ dodala s tím, že virus zastavit jednoduše nejde: „Nejde to, než abychom se všichni jako jedinci uzavřeli do své krabičky. A já si opravdu nemyslím, že bychom měli dělat další lockdown.“Jak zpomalit rychle se šířící nákazu? A jakou vinu na tom nese vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Až tisíce bývalých klientů skupiny Bohemia Energy plánují podat skupinovou žalobu kvůli tomu, že je majitelé firmy, manželé Písaříkovi, nechali – podle nich kvůli nedbalosti – v nouzi. Jsou v právu? A jak by jim měl pomoci stát?Hostem Ptám se já byl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Smutné příběhy lidí, kteří nezvládají splácet několikanásobně vyšší zálohy na energie poté, co jim vypověděl smlouvu dodavatel, plní tuzemská média. Nejznámější je pád skupiny Bohemia Energy, za níž zůstalo 900 tisíc opuštěných odběrových míst.Postiženým domácnostem i firmám nezbývá nic jiného, než hledat záchranu u dodavatelů poslední instance. Ti jim sice elektřinu a plyn zajistí, ovšem lidé za ně platí mnohem víc. Ministr průmyslu a obchodu slibuje pomoc díky zastropování záloh. Energetický regulační úřad už podle Karla Havlíčka připravuje potřebnou vyhlášku. „Zastropování záloh přinese klientům úlevu, nikoliv pomoc. Protože ti klienti zaplatí nižší zálohy, ale neznamená to, že zaplatí celkově níž, potom budou doplácet víc. Je to jen odložení problému do budoucna,“ upozornil Šnobr.Podle něj je chybou, že vláda ohledně pomoci pro postižené klienty nemluví jednotným hlasem a zastropení záloh by jí mělo získat pouze potřebný čas pro adresné řešení situaci. „Skutečnou pomocí jsou sociální dávky nebo jiné metody, ale musíme adresně najít konkrétní klienty. Nebavme se teď o pomoci při obecném zvyšování cen energií, které se bude týkat nás všech,“ kritizoval například nápad se snížením DPH na energie.A podle Šnobra je překvapivé, že celé situaci s pádem dodavatelů energií vůbec došlo: „Je otázka, jestli neselhal i stát. Obchodník s energiemi je něco, co nemůže dělat každý, někdo na trh měl dohlížet, kontrolovat, jestli obchodník je seriózní, jestli kroky, které dělá, dělá tak, aby dodržel závazky vůči klientům.“Kvůli postupu vedení Bohemia Energy chystají každopádně žalobu údajně až tisíce klientů. A trestní oznámení podá pro podezření z podvodného jednání vláda, jak oznámil její předseda, Andrej Babiš.Měl by stát pomoci lidem, kteří se kvůli skokovému zdražení energií ocitají v existenčních potížích, víc než dosud? A jak zabránit tomu, aby firmy podnikající na energetickém trhu neopouštěly své klienty tak lehce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Počty nových nakažených v Česku za poslední týden lámou rekordy z března letošního roku. Počty hospitalizovaných nebyly tak vysoko od května. V zemi se proto od 1. listopadu mění hygienická pravidla. Bude to stačit?Hostem Ptám se já je biochemik Libor Grubhoffer.Přes 1 500 lidí v nemocnicích a 221 v těžkém stavu. Česko se v rámci epidemie koronaviru dostalo znovu do situace podobné té na jaře tohoto roku. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v Česku za posledních sedm dní odhaleno 321 nových případů koronavirové infekce, a údaj tak během víkendu překročil kritickou hranici, ještě v sobotu mělo incidenční číslo hodnotu 290.„Čísla stoupají hlavně v některých regionech, ale je jen otázkou času, kdy to přeskočí do dalších a zčervená celé území. A je na čase burcovat, protože míst v nemocnicích se specializovanou péčí není nikdy dost a počty takto hospitalizovaných nákazou covid 19 už jsou na hraně. Nemocnice už musí reálně řešit otázku zastupitelnosti a lůžkové obsazenosti,“ vysvětlil Grubhoffer.Podle něj je velikou chybu, že se opakovaně podcenil sezonní charakter onemocnění a politici se namísto na zavádění opatření soustředili na předvolební kampaň. „Opatření nejsou u voličů populární, takže populismus sehrál svou roli,“ kritizoval.Vláda ale k zpřísňování protiepidemických pravidel od pondělí 1. listopadu přistoupila. Neočkovaní nově budou muset za testy na koronavirus platit, délka platnosti testů se zkrátí z týdne na tři dny u PCR testů a pouhý jeden den bude platný antigenní test a bez platného testu nebo očkování se lidé už jen tak snadno nedostanou do restaurací a hospod – certifikáty totiž musí nově kontrolovat i sami hospodští. Na uzavřených pracovištích to bez dostatečného odstupu už nepůjde bez respirátoru a přitvrdily i pokuty za nedodržování opatření.Nová pravidla přitom mají jeden jasný cíl - motivovat co možná nejvíce Čechů k očkování. Podle Grubhoffera je na to ale už dost možná pozdě. „Pokud by se situace vyvíjela touto rychlostí, je perspektiva hodně černá. My se právem odvolávali, že je jediným řešením očkování. Jenže to jsme během léta zanedbali a teď už to nedoženeme, ačkoliv si to lidé uvědomují a začínají se registrovat. To všechno ale trvá nějaký čas,“ upozornil.Podle virologa je na místě motivovat nejen k očkování dospělých, ale do budoucna bude důležité proočkovat i populaci dětí. Právě u nich se podle Grubhoffera dlouhou dobu věřilo, že nejsou k viru tolik „vnímavé“, to se ale s rozvojem koronavirových mutací změnilo a z dětí se stali v mnohých situacích přenašeči nemoci.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pětice stran, které chtějí sestavit příští vládu, zřejmě už příští týden dokončí koaliční smlouvu. Je reálné, že ji opravdu stihnou? A jak do jednání zasahují rozpolcení Piráti?Hostem Ptám se já byl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Předvolební koalice, které plánují vytvořit příští vládu, ladily tento týden programové otázky a koaliční smlouvu chtějí mít hotovou už začátkem listopadu. Rozdělení ministerských křesel zástupci pětice stran zatím komentovat příliš nechtějí. Jasný tak zůstává pouze příští možný premiér, předseda ODS Petr Fiala.Komplikace podle zákulisních informací řeší koalice PirSTAN. Problémem je údajně nejasný postup Pirátů. O jejich zapojení do kabinetu stejně jako o koaliční smlouvě by mělo ještě debatovat celostátní pirátské fórum. Jisté tak ještě není, jestli strana s nejmenším zastoupením ve Sněmovně do vlády vůbec půjde.Někteří její členové a členky jsou totiž vůči angažmá ve Strakově akademii skeptičtí. Obávají se o zachování pirátského programu a také příliš velkých kompromisů, ke kterým by strana musela ve vládě s pravicovou ODS přistoupit.Jak silné konflikty řeší Piráti se svým koaličním partnerem kvůli vládnímu vyjednávání? A je pořád na stole i varianta, že nakonec skončí v opozici?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko trápí další vlna epidemie covidu, kdy skokově rostou počty nakažených i hospitalizovaných. Zvládá vláda boj s pandemií efektivně? A jaká opatření by se měla ještě přijmout?Hostem Ptám se já byl molekulární genetik Jan Pačes.Za pondělí v Česku přibylo 4 262 nových případů a rostou i počty hospitalizovaných. Výrazné rozdíly přitom panují mezi jednotlivými kraji a situace je nejhorší v regionech, kde větší část obyvatelstva odmítá očkování. „To, že na podzim bude nějaká vlna, jsme očekávali všichni. Tento týden mě ale zaskočil, jakou to nabralo rychlost,“ komentoval situaci Pačes.Vláda proto připravuje opatření, která by mohla neočkované motivovat, aby svůj postoj přehodnotili. Od příštího týdne si budou muset sami platit preventivní testy a odpůrci vakcinace z řad učitelů si při vyučování nasadí respirátor. Ministr Jan Hamáček přichází dokonce s návrhem zvážit prokázání bezinfekčnosti nejen pro volnočasové aktivity, ale i před vstupem na pracoviště.Podle Pačese ale není přístup Čechů k očkování ničím výjimečným. „Potíž s očkováním neplatí jen pro koronavirus, problém s očkováním tu byl i předtím,“ vysvětlil s tím, že si neumí představit kampaň, která by nepřesvědčené přesvědčit dokázala. „Nejvíc hraje roli, že ti lidé nebudou moci jít na pivo. Nevím jestli tento způsob je principiálně ideální, ale jiný nemáme,“ dodal ale s tím, že z hlediska sledování epidemie není omezení testování dobrým krokem.Přestože očkovací místa kvůli ohlášenému zastavení proplácení testů hlásí větší zájem veřejnosti a někde se na vakcínu dokonce stojí fronty. Ministr zdravotnictví za ANO, Adam Vojtěch, předpokládá, že epidemická situace se bude zhoršovat ještě minimálně další dva týdny a stávající vlna odezní nejdřív začátkem prosince.A otázkou samozřejmě je, jak mohou s vývojem epidemie zamávat mutace. Podle Pačese by ale rostoucí proočkovanost měla i jejich rozvoj omezit. „Všechny varianty vznikly v dobu a místě, kde pandemie nebyla pod kontrolou a měla tak dobré podmínky,“ pokračoval a vysvětlil zda se může stát, že některé mutace „obejde“ testování: „PCR testy, když se dělají dobře, testují několik variant viru a může se tak stát, že u nové mutace viru ta část testu nevyjde. Když to jedno PCR děláme na třech různých místech a na jednom nevyjde, tak víme o jakou mutaci se jedná. Tomu se říká diskriminační PCR. Ale neznamená to, že by nám ta mutace unikla,“ upozornil.„Virus se optimalizuje na prostředí, které má k dispozici. Lidská společnost byla na začátku naivní, nikdo neměl protilátky, virus se šířil krásně, ale ta doba se změnila, proto bylo těch variant tak mnoho, teď ale už jich je jen pár. Teď ale budou soupeřit na trochu jiném poli. A bude záležet, jak budou reagovat na imunitu,“ doplnil.Jaká opatření zaberou v boji s pandemií? A vyplatí se zvýhodňování očkovaných?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.