Ptám se já, Marie Bastlová

Prezident Zeman byl včera po sedmi týdnech v nemocnici propuštěn do domácí péče. V Lánech ale vydržel jen pár hodin, pak ho sanitka odvezla zpět do Ústřední vojenské nemocnice kvůli pozitivnímu testu na covid. V jakém stavu je?Hostem Ptám se já byl rektor Univerzity Karlovy a šéf prezidentova lékařského konzilia Tomáš Zima.Zeman se měl nakazit po rizikovém kontaktu se zaměstnankyní Kanceláře prezidenta republiky. K tomu mělo dojít i přes přísná protiepidemická opatření v Ústřední vojenské nemocnici. „Lidé dodržují pravidla, ale přesto se nakazí. Není to selhání, kdyby to bylo tak jednoduché, koronavirus tu už není,“ komentoval situaci Zima.I přestože je prezident po třetí dávce vakcíny proti koronaviru bezpříznakový a v dobrém stavu, byly mu v pražské nemocnici podány monoklonální protilátky, které mají zabránit rozvoji vážnějších příznaků. „Vždy je lepší podat protilátky, dokud nejsou příznaky. Později by to bylo komplikovanější, pan prezident je v rekonvalescenci. Vzhledem k věku, vedlejší nemoci, je to osoba, u které by komplikace - pneumonie, trombotické komplikace a další, mohly být velmi závažné,“ vysvětlil Zima.Podle nových informací by i přes nákazu koronavirem měl být Zeman v sobotu propuštěn z nemocnice a v neděli jmenuje Petra Fialu (ODS) na zámku v Lánech do funkce předsedy vlády. Ještě včera ho přitom do Ústřední vojenské nemocnice převážela záchranná sanita. „Pan prezident je ležící pacient. Osoba, která sedí v křesle, nebo leží. Proto je komfortní převézt ho sanitkou,“ upřesnil Zima důvody způsobu převozu prezidenta.V domácí péči by měla být hlava státu pod dohledem soukromého centra Senior Home Group. „Je podmínkou, aby tam byla ošetřovatelská péče 24 hodin. Není to malá nemocnice, ale kvalitně vybavená ošetřovatelská péče se zázemím, které je potřeba - řada lidí zná, že má doma polohovací postel pro svého seniora. Tam to vybavení je. Je nastaveno, že tam bude dojíždět fyzioterapeut z ÚVN, bude dojíždět i šéf lékařského týmu pan profesor Zavoral. A je možné poslat i dalšího specialistu,“ popsal Zima, jak by měla vypadat péče o prezidenta s chronickým onemocněním.Šéf lékařského konzilia přitom vyloučil spekulace, že Zemanovi selhávají játra. A podle něj bude prezident schopen vykonávat svůj úřad jen s určitými omezeními - třeba s důrazem na odpočinek mezi pracovním programem.„Prezident bude moci vykonávat úřad na 80-90%. V rekonvalescenci je ale doporučeno, aby ten počet schůzek byl ze začátku nižší,“ popsal Zima, podle kterého by to neměl být rozdíl oproti tomu, jak prezident dosud úřad vykonával: „Je možné, aby vykonával funkci jako předtím: Byl v křesle, jmenoval. Když se bude cítit, bude moci předat státní vyznamenání. Ale už nebude asi moci jít a pochodovat před jednotkou čestné stráže nebo armády.“Pokud jde o cesty prezidenta, který rovněž reprezentuje Českou republiku v zahraničí, bude podle Zimy záležet na prezidentově aktuálním stavu i epidemické situaci. „Dlouhé cesty asi určitě ne, ale nějaké cesty by mohl pan prezident absolvovat,“ dodal s tím, že se kvůli epidemické situaci ve světě stejně řada jednání vrcholných politických činitelů přesunula do online prostoru.Jak je možné, že se prezident v péči lékařů nakazil koronavirem? A jak se za poslední týdny proměnily prognózy jeho zdravotního stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

BIS ve výroční zprávě popisuje, jak koronavirová epidemie ovlivnila práci cizích tajných služeb. Podle ní se představitelé anticovid hnutí spojili s dezinformační scénou. Jak velký problém to je?Hostem Ptám se já byl majitel společnosti Semantic Visions, datový analytik František Vrabel.Bezpečnostní informační služba se i v nové výroční zprávě věnuje vlivu dezinformací na českou společnost. Kromě už klasických témat, jako je proruská kritika NATO nebo Evropské unie, přibylo loni výrazně fake news navázaných na pandemii covidu.„Přibližně 85 a 95 % všech dezinformací vytváří a šíří asi dvacítka webů. A co se týče covidu, tak tvořila až 95 % tvrdého dezinformačního obsahu,“ vysvětlil Vrabel. „Dezinformace začínají na těch webech, které se tváří jako zpravodajské, pak se šíří na sociálních sítích. Řetězové e-maily pak vychází z těch stejných informací. Je to jeden ekosystém, za kterým stojí stejní lidé,“ dodal.Případy zlehčování epidemie, šíření lží o vakcíně i protesty proti vládním opatřením označuje civilní kontrarozvědka souhrnně jako anticovid hnutí. Fámám podle BIS podléhají i lidé, kteří se jinak tématům náchylným ke konspiraci vyhýbají.Podle Vrabela jsou pak k takovému obsahu náchylnější postkomunistické země, jako je právě Česko a Slovensko. Podle něj je to nejen kvůli tomu, že je zde obecně nižší důvěra k vládě, ale důvody jsou také geopolitické: „Kreml, vedení Ruska, nás stále považují za sféru vlivu, své blízké pohraničí. Zdroje, které jsou nejaktivnější v šíření dezinformací, jsou stejné jako ty, které šíří proruské dezinformace,“ upřesnil.Společnost Semantic Visions mapuje dezinformace nejen v Česku už delší dobu. Na přelomu loňského a letošního roku spolupracovala krátce i s Ministerstvem zdravotnictví, smlouvu ale neprodloužila údajně kvůli tomu, že resort o jejich analýzu nestál.„Spolupráci s vládou a Ministerstvem zdravotnictví jsme ukončili proto, že se neřídili našimi doporučeními a my jsme si nechtěli kazit reputaci. Letos v červenci jsme byli požádáni o spolupráci znovu, i teď se ale našimi radami řídí jen z malé části. Radíme, aby se nezaměřovali v kampani na plošná média, ale aby bylo sdělení lépe cíleno hlavně přes sociální sítě, protože tam se láme chleba. Aby se na lidi šlo hlavně po dobrém a na příkladech,“ vysvětlil Vrabel.Expert na dezinformace také tvrdí, že dezinformacím spojeným s koronavirem podléhají často mladé ženy, které mají malé děti, nebo je teprve čekají. „Proto jsme doporučovali, aby vznikly spoty s mladými vědkyněmi, lékařkami, které děti mají, nebo je plánují, které by vysvětlovaly, proč se nechaly očkovat. Ale nic takového nevzniklo,“ řekl a dodal, že ačkoliv byla současná vláda ve velmi složité situaci, některými zmatenými kroky a výroky mohla živnou půdu pro dezinformace někdy i přiživit.Můžeme ještě dohnat deficit ve vysvětlování a dezinformace porazit? „Jsem skeptický, že by se podařilo přesvědčit takové to tvrdé jádro odpíračů očkování, což je asi 15 % populace. Ty prostě nepřesvědčíme. Přesvědčit každé procento z nich by byl úspěch a pomohlo by to zvládnut to hrozné neštěstí, které se na naši společnost valí a odnáší ho hlavně zdravotnictví. Odráží to hluboké sobectví a bezohlednosti těch, co se očkovat nechtějí. I když jsou obětí manipulace, nesnímá to z nich vinu,“ dodal.Pod jak silným útokem dezinformačních kampaní se nachází současné Česko? Kdo falešné zprávy šíří a kdo jim nejčastěji podléhá?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku padla další hranice počtu nakažených novým typem koronaviru. Testy jich odhalily skoro 26 tisíc. Přitom virová nálož ve společnosti je podle odborníků ještě silnější. Jak proti tomu bojovat?Hostem Ptám se já byl autor petice za zavedení povinné vakcinace proti covidu, vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu Akademie věd, Peter Šebo.Lídři pětikoalice, i ve světle současných čísel nakažených, ve středu ráno znovu zopakovali, že jsou proti povinnému očkování a za řešení nepovažují ani plošné omezení sociálních kontaktů, tedy lockdown. Povinnou vakcinaci pro vybrané skupiny naopak zvažuje stávající kabinet. Meziresortní komise aktuálně posuzuje, zda nařídit očkování lidem nad 60 let a vybraným profesím.Podle Šeba má vláda pro zavedení povinného očkování prostředky: „Stát nemá být alibista, ale má použít právní nástroje, které v demokratickém světě máme. U nás je to zákon o ochraně zdraví a následně vyhláška o očkování proti infekčním nemocem, která umožňuje nařídit mimořádné očkování v mimořádné situaci. Jestli si někdo myslí, že nežijeme v mimořádné situaci, tak je na jiné planetě,“ vysvětlil v rozhovoru důvod, proč se rozhodl sbírat podpisy pod petici, ve které vyzval vládu, aby do vyhlášky o povinných očkovacích látkách zahrnula i vakcínu proti covidu-19.Podle auta petice za povinné očkování nejsou současná opatření, podle kterých je zamezený vstup pro neočkované, kteří neprodělali covid do služeb, na hromadné akce i do restaurací, správným přístupem. Vláda podle něj měla použít příslušnou vyhlášku o povinném očkování už dávno. „A mohli jsme si předvánoční masakr v nemocnicích ušetřit, naše sestřičky v těch skafandrech nemusely padat na hubu při obracení ventilovaných pacientů, kterým ani po jaru nedošlo, že se mají dát očkovat. Tito lidé ve vážném stavu stojí náš zdravotní systém každý mnoho miliónů,“ pokračoval.Proti zavedení povinného očkování by ale nechtěla zvednout ruku ani současná ministryně financí Alena Schillerová /ANO/. Podle jejích slov má každý právo rozhodovat o svém těle. „Svoboda a nedotknutelnost jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ odporoval Šebo.Podle něj by mělo dojít k oslabení pandemie ve třech krocích. Mikrobiolog nepopírá, že po proočkování populace se lidé mohou nadále nakazit. Podle něj k tomu ale už dojde „bezpečně“ a následně se vytvoří vhodná slizniční imunita. „Virus nezmizí, prožene se populací. Ale nyní zažíváme masivní promořování neočkované populace, hlavně dětské a adolescentní. A nechci strašit, ale školy už za chvíli nebude nutné zavírat, protože v nich nikdo nezbyde,“ varoval.Je na místě uvažovat o povinném očkování? Nebo by takový postup ještě víc rozdělil a radikalizoval společnost? Máme čas na vysvětlovací kampaně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda dnes poprvé naplno připustila možnost povinného očkování. Rada pro zdravotní rizika doporučuje, aby se to týkalo lidí starší 60 let. Kromě toho, jak připustil premiér v demisi a lídr ANO Andrej Babiš, by se to mohlo týkat i vybraných profesí, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních zařízeních nebo příslušníci integrovaného záchranného systému.Je namístě zavést povinné očkování, jestliže někteří lidé užívají svobodu tak, že se v ohrožení ocitá zdraví a životy druhých? A jakou odpovědnost máme nejen vůči vlastnímu zdraví, ale i vůči těm, kteří se o něj starají?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK a římskokatolický kněz Marek Vácha.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko bojuje proti pandemii tvrdšími pravidly proti neočkovaným. Kvůli špatné situaci v nemocnicích se ale debatuje i nad znovuzavedením nouzového stavu. Je to na místě?Hostem Ptám se já byla ministryně financí Alena Schillerová.Zatímco země zavádí přísnější pravidla pro vstup do služeb, restaurací nebo ubytování pro neočkované Čechy, začíná se hovořit i o možnosti, zda by neměl být znovu vyhlášen nouzový stav. Dnes o něm má na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha debatovat vláda. Podle Vojtěcha by měl stav nouze přinést lepší možnosti, jak personálně pomoci zatíženým nemocnicím. Ministr vnitra Jan Hamáček ale namítá, že pro takový krok nejsou dané zákonné požadavky.„Já si vždy vyslechnu argumenty, zatím jsem je neslyšela. Četla jsem vyjádření hlavní hygieničky Svrčinové, že se na ně obrací zdravotnická zařízení, že mají nedostatek personálu a včera jsem slyšela zástupce nemocnic v televizi. Pokud budou argumenty takto zásadní, tak zvednu ruku pro nouzový stav,“ komentovala plánované jednání Schillerová.Nouzový stav přitom vytváří jednodušší právní rámec pro zavedení některých opatření, Schillerová ale odmítla, že by se mezi ministry debatovalo o dalších uzávěrách ekonomiky, tedy možný lockdown. „Neformálně jsme o tom debatovali minulý týden, ale naše vláda se k tomu nekloní. Nechceme ho dělat a můj postoj je, že je třeba maximálně znepříjemnit život neočkovaným, kteří se očkovat můžou,“ bránila se příkladu Rakouska, kde z původního omezení neočkovaných země během krátké dobry přešla k celostátní uzávěře. Dodala, že by se současná opatření měla asi za deset dnů ukázat na číslech covidových nakažených a je proto třeba počkat: „Jsme v takovém poloválečném stavu, reagujete na vývoje situace a přijímáte opatření, jak se to vyvíjí. Nedá se to predikovat.“A právě Rakousko má zahájit i legislativní řízení nutné k zavedení povinného očkování pro všechny obyvatele země od 1. února. Nejen, že podle ministryně financí by bylo právní zakotvení povinného očkování proti koronaviru v Česku procesem na přinejmenším více než rok. Podle ní debata o jeho zavedení není v tuzemsku ani na pořadu dne.„Nikdo z nás s tím návrhem nepřišel. A já nejsem pro, protože každý má právo rozhodnout o svém těle a neumím si představit, jak by se to vymáhalo,“ dodala s tím, že by měla velký problém pro to zvednout ruku.Ačkoliv vláda podle Schillerové nad povinným očkováním neuvažuje, souhlasí s dřívějšími slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že současná vlna je „epidemií neočkovaných“. „Ministr Vojtěch má pravdu. U očkovaných není nákaza tak častá. V mnohem větších problémech jsou neočkovaní, ne očkovaní. Takže je to problém očkování,“ vysvětlila s tím, že vnímá jako chybu, že vláda neustoupila dříve od testování zdarma pro všechny. „Neměli jsme do toho před volbami ustoupit. Byl ale velký tlak, ať to zachováme,“ bránila se.Je vláda s vývojem současné situace a novými opatřeními spokojená? A v jaké situaci předá zemi budoucí vládě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rakousko vyhlašuje celostátní lockdown i povinné očkování proti covidu. Dokáže se tomu vyhnout nastupující česká vláda? Odpovídala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Příští vládu čeká boj s rozjetou pandemií covidu a možná i s prezidentem Milošem Zemanem, který už předem kritizuje ministerské kandidáty a hovoří dokonce o vetu jednoho z nich.Mluvili jsme o tom v Ptám se já s předsedkyní TOP 09 a Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.Česko zažívá zatím nejsilnější nárůst nakažených a čím dál víc tuzemských nemocnic žádá o pomoc armádu, protože vlastními silami nezvládají nápor covidových pacientů. V těžkém stavu se ocitají hlavně neočkovaní, a to i mladí lidé bez předchozích zdravotních problémů.Vláda v demisi chce krotit pandemii přísnějším omezením lidí odmítajících vakcínu. Od pondělí nebudou k návštěvě hromadných akcí, restaurací nebo některých služeb negativní testy. Nutné bude předložit doklad o očkování nebo prodělání nemoci.Například Rakousko, které cestu restrikcí neočkovaných zkoušelo dosud, od ní ale ustupuje, protože šíření nákazy potlačit nedovedla. Od příštího pondělí platí v sousední zemi celostátní lockdown a od února dalšího roku plánuje povinné očkování proti covidu.Vydá se Praha ve stopách Vídně, nebo se celoplošné uzávěře i povinné vakcinaci dokáže vyhnout? A jaké vztahy naváže nastupující vláda s prezidentem Zemanem, který se už teď vymezuje vůči nastupujícím ministrům? Téma pro předsedkyni Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je přednosta ARO a JIP Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, František Duška.Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) předeslal, že při hromadných akcích, v restauracích nebo například ve službách péče o tělo by už neměly stačit negativní testy. Výjimku budou mít mladí do 18 let, pacienti, kterým vakcinaci zapovídají zdravotní důvody a takzvaně rozočkovaní.Nová omezení, která dopadnou na skoro tři miliony lidí, hájí šéf resortu tak, že se jedná o poslední šanci, jak prožít relativně klidné Vánoce. Dosluhující kabinet, podle slov svého předsedy Andreje Babiše, zvažuje taky testování ve firmách a finanční náhradu lidem v izolacích či karanténách. Zvýšit by se tak mohla nemocenská nebo ošetřovné.Výjimky budou mít lidé, kteří dostali první dávku očkování, musí ale předložit současně PCR test, nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Spolu s rozočkovanými budou mít nárok na pět PCR testů za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění, očkovaní lidé dál dva hrazené testy.Plošné testování ve školách zatím podle vyjádření ministerstva zdravotnictví není ve hře, přestože v Bavorsku funguje.Předseda ODS Petr Fiala, kterého má prezident Miloše Zeman příští pátek jmenovat premiérem, s postupem Babišova kabinetu nesouhlasí a slibuje vlastní protipandemické plány. Lockdownu se chce předseda příští koaliční vlády stále vyhnout. Krizové scénáře statistiků nicméně počítají i s nárůstem víc než padesáti tisíc nakažených denně začátkem prosince.Nemocnice jsou přitom vytížené už teď. S covidem se tam aktuálně léčí více než čtyři tisíce lidí. Raketovou rychlostí rostou i počty zemřelých. V listopadu jich covidu podlehlo téměř 900, zatímco za celý minulý měsíc to bylo přes 300.Odolají nemocnice blížícímu se náporu nemocných s covidem a dokážou zajistit potřebnou péči všem pacientům? A jak odhodlaní jsou zdravotníci, kteří se potýkají nejen s argumenty odpůrců očkování, ale i s vlastní únavou? Poslechněte si rozhovor s Františkem Duškou, přednostou ARO/JIP v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Piráti odsouhlasili vstup do vlády a o té je teď už skoro jasno. O čem ale jasno není, je, jak hodlá budoucí kabinet krotit pandemii koronaviru, jejíž řízení brzy převezme. A také jak zabránit tomu, aby se znovu zavíraly školy.Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda STAN a pravděpodobný kandidát na ministra školství v příští koaliční vládě, Petr Gazdík.Napětí z posledních dnů polevilo, když Celostátní pirátské fórum odhlasovalo silou 82 procent hlasů, že posílá své zástupce do budoucí vlády. Otázkou ovšem je, jak rychle a jestli vůbec zmizí hořká pachuť z původně těsného svazku se Starosty. Poslední dobou se obě strany častovaly poměrně tvrdými výroky.„Mám radost, že Piráti vstoupí do koalice, oni dostali ministerstva, kde budou moci uplatňovat svůj program a já věřím, že si povedou dobře. Byť to hlasování a ty výkřiky na pirátském fóru tomu nepřidaly, to by měla Pirátská strana do budoucna řešit,“ komentoval referendum Gazdík s tím, že doufá, že rozkoly v pirátských řadách do budoucna nebudou ohrožovat akceschopnost vlády.Více než půtky s koaličními partnery by ale teď měla budoucí ministry trápit dál sílící epidemie covidu. Dnešní oficiální statistiky uvádějí 11,5 tisíce nově nakažených a černé scénáře ministerských statistiků počítají s tím, že začátkem prosince jich může být i víc než 50 tisíc denně. Vláda v demisi na pondělním zasedání žádné rozhodnutí, jak šíření viru zpomalit, nepřijala a v jednání chce pokračovat ve čtvrtek.„Já mám dokonce podezření, jestli to není záměr, jestli tato vláda nechce vytvořit situaci, kdy nová vláda bude přebírat zemi při 50 tisících nakažených denně se šířením ve školách, kde nebudeme mít antigenní testy, jestli to není další nechutná hra Andreje Babiše,“ vysvětlil místopředseda STAN s tím, že zásoby testů ve státních rezervách zmizely po plánu dvojího testování žáků a současná vláda s tím nic nedělá.To, že se nákaza šíří ve velkém ve školách, potvrzuje právě i testování, které se aktuálně koná ve vybraných okresech. Jeho druhé kolo v pondělí 8. listopadu ve školách odhalilo 3 423 pozitivních případů. To je téměř pětkrát více, než v kole prvním, které se uskutečnilo 1. listopadu a odhalilo 699 případů.Jak by se měla situace řešit? „Kdybych se zítra stal ministrem, jsou ty priority jasné. Sehnat dostatek testů, pomoci hygienám a zajistit, aby se co nejvíce trasovalo. Nejsem příznivce plošného testování. Já bych stanovil incidenci pro okresy. Ta situace je v každé škole jiná a ředitelé musí dostat větší pravomoci, jak o té věci ve spolupráci s hygienou rozhodovat,“ popisoval Gazdík, jak by k situaci přistupoval. „Se zavřením škol nesouhlasím, k ničemu by nevedlo. Já jsem pro lokální řešení, ne celoplošné lockdowny,“ dodal.Nejsou lokální opatření v současné situaci už nedostatečná? „Určitě by fungovala lépe, než jak činí vláda Andreje Babiše a jak činila v minulosti. V minulosti Andrej Babiš pořádal konference jak na běžícím pásu, chtěl všechno rozhodovat sám a dnes na to bohapustě kašle a nechává to na budoucí vládu. To je nezodpovědné a nechutné,“ kritizoval možný budoucí ministr školství.Je namístě přijmout tvrdší opatření na ochranu dětí i učitelů? A jak se na převzetí vlády v době sílící pandemické vlny připravuje budoucí koaliční vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Piráti schvalují účast své strany ve vládě Petra Fialy. Stále více hlasů zevnitř strany přitom ukazuje, že mnoho členů do vlády nechce. Bylo by odmítnutí vlády zradou voličů? A co by Piráti dělali v opozici? Hostem Ptám se já byl pirátský poslanec Jakub Michálek.Zatímco členové Pirátské strany mají do dnešní 22. hodiny odhlasovat účast na vládě se STAN a koalicí Spolu v neveřejném fóru, jeden z původních aspirantů na vládní pozice Jakub Michálek se už koncem minulého týdne dohodl se šéfem strany Ivanem Bartošem, že svou nominaci na členství v kabinetu stáhne, aby nekumuloval funkce. Pro Seznam Zprávy ale už dříve řekl, že je absurdní, aby se ministr musel vzdát poslaneckého mandátu.Právě kumulaci funkcí přitom Piráti dlouhodobě odmítají a kritika se kvůli záměru zasednout ve vládě i Sněmovně snesla i na samotného Michálka, který se měl stát členem vlády pro legislativu.O schválení vstupu strany do vlády přitom musí rozhodnout 60 % pirátských hlasů. Pokud by k tomu nedošlo, podle některých hlasů by došlo nejen ke zklamání voličů, ale komplikace by to přineslo i pro ustavující se kabinet. Petr Fiala (ODS), kterého prezident pověřil sestavením budoucí vlády, chtěl mít seznam ministrů hotový už v pondělí. Pokud by z něj Piráti vypadli, musí zbylé strany začít jednat o vládě znovu.Nekomplikují Piráti zbytečně jednání o budoucí vládě? A pokud by do vlády nešli, co to bude znamenat pro budoucnost strany? Poslechněte si celý rozhovor.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Českou psychiatrií cloumá případ sexuálního zneužívání známým psychiatrem Janem Cimickým. Dalo se případům zabránit? A utrpěla aktuální kauzou i celá tuzemská psychiatrie?Hostem Ptám se já byl psychiatr Zdeněk Bašný, který v letech 1990 - 2005 vedl Psychatrickou léčebnu v Bohnicích.O případu sexuálního zneužívání psychiatrem Janem Cimickým se začalo hovořit poté, co se objevila informace, že by měl převzít státní vyznamenání. Ten obvinění pacientek odmítá a jak uvedl v písemném vyjádření, hodlá se proti nim aktivně bránit. Kauzu otevřela zpěvačka Jana Fabiánová, jež o zneužívání veřejně promluvila, a Seznam Zprávy shromáždily svědectví dalších několika žen, které tvrdí, že je psychiatr zneužil.„Bylo to pro mě překvapující, přestože jsme věděli, že tendence k praktikám, které mají sexuální podtext, tam byly,“ komentoval případ bývalý ředitel Psychiatrické kliniky v Bohnicích Zdeněk Bašný, který kvůli podezření na nevhodné praktiky v roce 1996 s Cimickým ukončil pracovní poměr. „Předtím se nehovořilo o problému zneužívání pacientek, ale že je charakter určitého sukničkáře a v rámci jeho pracoviště může na něco takového docházet, ne ale ve vztahu k pacientům,“ vysvětlil důvody, proč chování obviněného psychiatra dříve nepoutalo takovou pozornost.I přesto se rozhodl šéf psychiatrie v roce 1996 s Cimickým ukončit spolupráci. „Písemná stížnost nebyla žádná, bylo to na základě dotazů lidí, jestli jsou určité praktiky slučitelné s terapií. I ti lidé v tom tápali. Na základě výpovědí těch lidí jsem usoudil, co se tam může odehrávat. V této chvíli jsem ho kontaktoval a začali jsme to řešit,“ vysvětlil Bašný důvody svého rozhodnutí. Bývalý šéf bohnické psychiatrie dodal, že tehdy ve prospěch Cimického intervenovalo množství lidí a byl proto pod tlakem.Bez výpovědí obětí podle Bašného nebylo možné proti Cimickému podniknout další kroky. „Nevyčítám si to. Řešil jsem to na úrovni, která jsem myslel, že je dostupná. Nečekal jsem ani, že je obsah jeho konání takový… Kdybych měl informace, které mám dnes, možná bych jednal jinak, ale já je neměl,“ dodal Bašný s tím, že kdyby se na něj přímo obrátila některá z obětí, měla by jeho plnou podporu.O víc než pětadvaceti případech hovoří také advokátka Lucie Hrdá, která se zaměřuje právě na kauzy sexuálního násilí. Ačkoliv se podezření na sexuální útoky v případě Jana Cimického objevily v médiích i v minulosti, nikdy nevedly ke konkrétnímu vyšetřování. Teď policie vyzývá možné oběti, aby se jí přihlásily. A i zástupci České psychiatrické společnosti a lékařské komory se hájí, že bez podnětu napadené ženy nebo jejích příbuzných nemůžou dělat nic.Bašný ovšem říká, že by Česká psychiatrická společnost měla uvažovat přinejmenším o vyloučení lékaře ze svých řad. „Jsou pro to všechny podmínky. I bez ukončení vyšetřování, pokud jsou známy tyto věci, je určitě alespoň pozastavení do té doby zcela namístě,“ vysvětlil.Podle Bašného kauzou Cimického utrpěla celá česká psychiatrie, ale především její možní pacienti. Podle něj se dost možná lidé, kteří péči potřebují a kterých podle něj stále přibývá, budou k vyhledání pomoci ostýchat a prohloubí se „antipsychiatrické“ nastavení české společnosti. Odmítá ale nařčení, zda kauza nepoukázala na oborový problém.„Nemohu vyloučit, že to byl jen pan Cimický. Mohl selhat i někdo jiný. Psychiatrů, psychoterapeutů i nepsychiatrů, kteří jsou v tomto kontaktu, je několik tisíc. To ale není problém oboru, ale člověka, který si své potřeby ukájel na pracovišti, které mu toto pozici dávalo, a zneužil toho. To je selhání toho člověka,“ dodal.Jak změnit prostředí, ve kterém je zřejmě možné i mnoho let zakrývat sexuální útoky na pacientky? A proč se na případ upozornilo až dnes?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.