Tvrdé jádro odpíračů očkování nikdy nepřesvědčíme, říká expert na dezinformace

BIS ve výroční zprávě popisuje, jak koronavirová epidemie ovlivnila práci cizích tajných služeb. Podle ní se představitelé anticovid hnutí spojili s dezinformační scénou. Jak velký problém to je?

Hostem Ptám se já byl majitel společnosti Semantic Visions, datový analytik František Vrabel.

Bezpečnostní informační služba se i v nové výroční zprávě věnuje vlivu dezinformací na českou společnost. Kromě už klasických témat, jako je proruská kritika NATO nebo Evropské unie, přibylo loni výrazně fake news navázaných na pandemii covidu.

„Přibližně 85 a 95 % všech dezinformací vytváří a šíří asi dvacítka webů. A co se týče covidu, tak tvořila až 95 % tvrdého dezinformačního obsahu,“ vysvětlil Vrabel. „Dezinformace začínají na těch webech, které se tváří jako zpravodajské, pak se šíří na sociálních sítích. Řetězové e-maily pak vychází z těch stejných informací. Je to jeden ekosystém, za kterým stojí stejní lidé,“ dodal.

Případy zlehčování epidemie, šíření lží o vakcíně i protesty proti vládním opatřením označuje civilní kontrarozvědka souhrnně jako anticovid hnutí. Fámám podle BIS podléhají i lidé, kteří se jinak tématům náchylným ke konspiraci vyhýbají.

Podle Vrabela jsou pak k takovému obsahu náchylnější postkomunistické země, jako je právě Česko a Slovensko. Podle něj je to nejen kvůli tomu, že je zde obecně nižší důvěra k vládě, ale důvody jsou také geopolitické: „Kreml, vedení Ruska, nás stále považují za sféru vlivu, své blízké pohraničí. Zdroje, které jsou nejaktivnější v šíření dezinformací, jsou stejné jako ty, které šíří proruské dezinformace,“ upřesnil.

Společnost Semantic Visions mapuje dezinformace nejen v Česku už delší dobu. Na přelomu loňského a letošního roku spolupracovala krátce i s Ministerstvem zdravotnictví, smlouvu ale neprodloužila údajně kvůli tomu, že resort o jejich analýzu nestál.

„Spolupráci s vládou a Ministerstvem zdravotnictví jsme ukončili proto, že se neřídili našimi doporučeními a my jsme si nechtěli kazit reputaci. Letos v červenci jsme byli požádáni o spolupráci znovu, i teď se ale našimi radami řídí jen z malé části. Radíme, aby se nezaměřovali v kampani na plošná média, ale aby bylo sdělení lépe cíleno hlavně přes sociální sítě, protože tam se láme chleba. Aby se na lidi šlo hlavně po dobrém a na příkladech,“ vysvětlil Vrabel.

Expert na dezinformace také tvrdí, že dezinformacím spojeným s koronavirem podléhají často mladé ženy, které mají malé děti, nebo je teprve čekají. „Proto jsme doporučovali, aby vznikly spoty s mladými vědkyněmi, lékařkami, které děti mají, nebo je plánují, které by vysvětlovaly, proč se nechaly očkovat. Ale nic takového nevzniklo,“ řekl a dodal, že ačkoliv byla současná vláda ve velmi složité situaci, některými zmatenými kroky a výroky mohla živnou půdu pro dezinformace někdy i přiživit.

Můžeme ještě dohnat deficit ve vysvětlování a dezinformace porazit? „Jsem skeptický, že by se podařilo přesvědčit takové to tvrdé jádro odpíračů očkování, což je asi 15 % populace. Ty prostě nepřesvědčíme. Přesvědčit každé procento z nich by byl úspěch a pomohlo by to zvládnut to hrozné neštěstí, které se na naši společnost valí a odnáší ho hlavně zdravotnictví. Odráží to hluboké sobectví a bezohlednosti těch, co se očkovat nechtějí. I když jsou obětí manipulace, nesnímá to z nich vinu,“ dodal.

Pod jak silným útokem dezinformačních kampaní se nachází současné Česko? Kdo falešné zprávy šíří a kdo jim nejčastěji podléhá?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.