Právník: Aktivace článku 66 už není na místě. Hrozil by konflikt s prezidentem

V Česku se v pondělí poprvé sešla nová Sněmovna a čeká se na sestavení nové vlády. To vše ale v době, kdy není jasný zdravotní stav prezidenta ani to, zda je schopný vykonávat svou funkci. Může to být problém?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Aleš Gerloch.

Několikatýdenní hospitalizace prezidenta Miloše Zemana vyvolala v Česku debatu nad tím, zda je hlava státu schopna vykonávat svoji funkci. Možnost vyvolání článku 66 Ústavy ale poslanci a senátoři podmínili lékařskou zprávou o prezidentově stavu, ke které se schází speciální konzilium, jehož členy jsou například končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo kardiochirurg Pavel Pafko.

Zatímco Miloš Zeman poskytl v pátek rozhovor rádiu Frekvence 1, ve kterém avizoval, že se cítí dobře, podle páteční zprávy konzilia prezident dále vyžaduje hospitalizaci, nemůže se naplno věnovat práci a prognóza vývoje jeho nemoci je podle lékařů zatím stále nejistá. Podle zpráv Hradu ale prezident svoje kompetence zvládá plnit, přes videokonferenci už promluvil i s premiérem Andrejem Babišem a budoucím premiérem Petrem Fialou.

Padla tedy možnost zbavení prezidenta jeho pravomocí? „Aktuální otázka to není. Já zastávám názor, že se má ta situace řešit, až teprve nastane,“ vysvětloval Gerloch s tím, že by se o tom mělo debatovat až v případě, že by prezident nebyl schopen rozhodnout v situaci, na kterou se čeká. Gerloch ale uznal, že zdravotní stav prezidenta se může proměňovat a jsou oblasti, ve kterých bez jeho součinnosti nelze postupovat.

„To jsou ty jmenovací pravomoci. Musí jmenovat rektory vysokých škol, soudce… Pokud by toho nebyl schopen, a to není jen z důvodů zdravotních, ale třeba kdyby byl zadržován teroristy a nemohl vykonávat svou funkci, tak to je ten důvod, aby byl aktivován článek 66,“ upřesnil Gerloch.

Dodal ale, že se prezidentova způsobilost má hodnotit na základě několika parametrů: „Lékařská zpráva je rozhodující, dále jsou to vystoupení prezidenta republiky a návštěvy – já bych považoval za správné, aby prezidenta navštívil předseda Sněmovny, předseda Senátu. Měli bychom tak dohromady dát objektivní závěr konzilia, subjektivní pocity prezidenta republiky a pocity těchto osob, které by měly referovat,“ řekl.

Pokud by komory přeci jen „sáhly“ po aplikaci článku 66, prezident má možnost bránit se takovému rozhodnutí před Ústavním soudem. A objevují se spekulace, zda i z tohoto důvodu se na veřejnosti neobjevilo video s prezidentem podepisujícím dokument o svolání ustavující schůze Sněmovny.

„Pokud by ale prezident byl v takovém stavu, že nemůže nic takového činit, bylo by jistě chybou ho stylizovat do pozice, která neodpovídá realitě. Tady si myslím, že nejde o preventivní obranu, ale snahu ukázat, v jaké on je kondici, tak aby bylo možné to posoudit,“ domnívá se Gerloch.

Není ale debata nad převodem prezidentových pravomocí příliš nebezpečným precedensem? „Je tu potenciální latentní konflikt mezi parlamentem a prezidentem. Prezident je volen lidem, a je tak jakýsi zástupce občanské společnosti, zatímco parlament je politický,“ varoval Gerloch s tím, že si politická reprezentace musí dát pozor i na to, jakou zprávu vysílá do zahraničí: „Česká republika si musí dávat pozor, aby na venek nevypadala jako destabilizovaný stát.“

Jak dlouho může prezident vykonávat svůj úřad z lůžka? A jak by se měl bránit, v případě, že by k převodu jeho pravomocí došlo neprávem?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.