Ptám se já, Marie Bastlová

Naší povinností je neselhat, prohlásil šéf STAN Vít Rakušan o skládání příští vlády. Nový kabinet přitom vzniká ve složitých časech – v době sílící epidemie, rostoucí inflace, stoupajících cen energií a vyjedených státních financí. Podaří se rychle složit novou vládu? A usednou do ní členové obou volebních koalic?Předseda STAN Vít Rakušan byl hostem Ptám se já.Za dva týdny by měla mít nová vláda dvou koalic už hotové své programové prohlášení. Expertní týmy na něm už pracují, spekuluje se ale, jak úspěšně se pěti stranám podaří nalézt programovou shodu. „Nějaké neshody se objevily. Já byl zodpovědný za skupinu vnitro a spravedlnost, digitalizace a veřejná správa. Tam se nám většinu věcí podařilo překonat, ale máme dohodnuto, že neshody z pracovních skupin půjdou k vyjednávaní na nejvyšší úroveň – k předsedům a předsedkyním stran,“ vysvětlil Rakušan s tím, že ohledně vyjednávání je zatím optimistický.Otazníky vzbuzuje ale i to, zda koalice PirSTAN vstoupí do kabinetu ruku v ruce. Přestože předvolební slib zněl jasně – Spolu do vlády, nebo spolu do opozice – minimálně u Pirátů musí vládní koaliční smlouvě dát zelenou ještě Pirátské fórum.„Já si neumím představit situaci, že jeden program – koaliční program Pirátů a Starostů, by někdo reprezentoval na vládní úrovni a někdo v opozičních lavicích,“ komentoval Rakušan s tím, že vnitrostranické procesy ve straně respektuje.Podle Rakušana platí, že společně budou Piráti a Starostové jednat i o ministerstvech. „Máme nějaký ideální balík resortů pro naši koalici. O vnitřním dělení se ještě budeme bavit, až se nám struktura vlády podaří dohodnout s koalicí Spolu,“ dodal s tím, že chce, aby měli Piráti důstojné zastoupení ve vládě. „Možná to bude stejné, možná budeme jako Starostové mírně silnější,“ vysvětlil.A co říká Rakušan na to, do jaké situace budoucí vláda vstoupí? „Zemi převezmeme v tu nejhorší možnou dobu,“ komentoval předseda Starostů dění okolo státních financí, rostoucí inflaci i pandemickou situaci. Na poslední problém se prý už zaměřují „koronatýmy“ obou koalic a debatují nad možnými opatřeními.Rakušan ale nesouhlasí, že by se zástupci budoucí vlády měli zapojovat do rozhodování té stávající. „Nemyslím si, že máme přistupovat na past Andreje Babiše, aby teď někdo vstupoval do jeho vlády ve chvíli, kdy on zcela nesmyslně pouští ministra zdravotnictví v sílící koronasituaci do Finska. To je úplně nepředstavitelná věc. A volá tam zástupce nekoaliční strany. To je nesmysl,“ dodal.Budou Starostové vládnout společně s Piráty, nebo hrozí rozpad koalice? A jaké preference Rakušanova strana v budoucím kabinetu má?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Univerzita Karlova má nové vedení. Do rektorského křesla usedne lékařka Milena Králíčková, která na univerzitě slibuje změny. Jaké budou?Nastupující rektorka a dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Milena Králíčkova byla hostem Ptám se já.Senzaci způsobilo zvolení první ženy v historii do vedení nejstarší tuzemské univerzity. Dosavadní prorektorka pro studium Milena Králíčková porazila svého soupeře historika Michala Stehlíka a získala víc hlasů Akademického senátu než její předchůdci: Tomáš Zima a Václav Hampl.„Já jsem v průběhu celé kampaně nechtěla akcentovat, že jsem žena. Vždycky jsme se snažili s profesorem Stehlíkem říkat, ať vyhraje ten lepší kandidát. Když jsem se ale dozvěděla, že jsem vyhrála, chtěla jsem zmínit, že to vidím jako prolomení skleného stropu pro všechny akademičky,“ vysvětlila Králíčková.Nově zvolená rektorka hovoří o nutnosti vyrovnat příležitosti žen s těmi mužskými. Sama prý takovou nerovnost pocítila, když se ucházela o místo na gynekologicko-porodnické klinice. I proto chce prý rozšířit povědomí, že je třeba rovné příležitosti se vším všudy.„Nejsem úplně příznivcem kvót, ale především těch opatření, která ženám pomáhají. Třeba podpora částečných úvazků, nebo dětských skupin,“ dodala s tím, že po poradě s odborníky, kteří se rovným příležitostem věnují, se možná rozhodne pro některé obory brát kvóty v potaz, sama jim ale příliš nefandí.Historicky první rektorka Karlovy Univerzity také plánuje zavést institut ombudsmana pro studenty i zaměstnance. Jeho funkci by Králíčková ráda uvedla k životu do sto dnů od svého jmenování.Králíčková, sama lékařka a vědkyně, chce mimo jiné také posílit odborné informování o znovu sílící pandemii covidu. V tomto směru hodlá povzbudit skutečné experty z různých oborů, aby to byli právě oni, kdo se na toto téma budou jménem vysoké školy vyjadřovat.A jak vnímá vyjádření současného rektora UK Tomáše Zimy, který dopady pandemie v některých vyjádřeních zlehčoval nebo tvrdil, že by se mladí měli obejít bez očkování? „S postojem pana Zimy jsem nesouhlasila. Má právo na svůj názor, ale já byla vždy v souladu s vyjádřeními skupiny MeSES, kde se podíleli i vědci z UK, a to nejen lékaři,“ upřesnila žena, která Zimu ve funkci od února příštího roku vystřídá.Králíčková navíc dodala, že si neumí představit, že by musela univerzita kvůli sílící pandemii znovu přejít na distanční výuku. „Zvláštně tam, kde je potřeba praxe. Třeba u lékařů, farmaceutů, učitelů, přírodovědců, chemiků…,“ vysvětlovala s tím, že takovým oborům by už praxe opravdu chyběla. Škola má ale podle ní manuál hybridní výuky připraven. Doufá ale, že ho nebude třeba využít.Jak velkou výzvou je digitalizace a elektronizace Karlovy univerzity, kterou si nová rektorka vytyčila za jednu ze svých hlavních priorit? A jak těžké je překonat stín jejího předchůdce Tomáše Zimy, který zlehčoval dopady pandemie i důležitost očkování?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Epidemie v Česku nabírá na síle, za čtvrtek v zemi přibylo přes tři a půl tisíce nových případů nákazy a mezi nejpostiženějšími kraji je ten Jihočeský. Kde se stala chyba?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba /ODS/.Čísla nových případů nemoci covid-19 v Česku jsou za poslední dny extrémně vysoká a jejich rychlý růst nápadně připomíná loňský podzim. Vláda přitom v týdnu jen opatrně přijala sadu zpřísňujících opatření. Zkrátit se má platnost testů, které navíc budou od 1. listopadu placené, zpřísní se i pravidla pro nošení respirátoru ve vnitřních prostorách a do kontrol bezinfekčnosti by se měli zapojit i restauratéři (celý seznam opatření naleznete ZDE).Podle hejtmana jihočeského kraje ale není situace zdaleka tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. „Na těch číslech se ukazuje, že to není úplně nic hrozného. Neměli bychom se fixovat jen na počty pozitivních, ale na to, jaký mají přenos do rizikových skupin a musíme to sledovat ve vztahu k nemocnicím,“ vysvětloval na příkladu situace svého kraje, který patří co do počtu nákaz k těm nejpostiženějším. Dodal, že mu vadí, že politici situaci lépe nevysvětlují, protože společnost je vyděšená a „nese si jizvy“ z minulých vln pandemie.Kuba zdůraznil, že nákazy rostou hlavně mezi mladšími ročníky, které se potkávají ve školách. Tvrdí navíc, že jde o přirozený proces, který ale z hlediska zátěže nemocnic neznamená nic. A právě na zdravotnické kapacity by se měla společnost soustředit.„Musíme si říct, co je společnost schopná, co může dělat a za jakých ekonomických a sociálních nákladů. Můžeme si říct, že chceme, aby se nenakazilo žádné dítě, to ale už nechceme skrze zavření dětí doma absolvovat. Celý souboj s koronavirem není o tom, že ty počty nakažených srazíme na nulu, ale má přece být, že nechceme přetěžovat ten zdravotnický systém,“ dodal s tím, že při naočkovanosti 85 % osob nad 65 let v jeho kraji se nedá očekávat návrat scénáře z minulého roku.A s tím, jak namotivovat co nejvíce lidí k očkování, si politici stále lámou hlavu. Částečně tomu má napomoci i konec proplácení testů pojišťovnami, které Kuba vítá. A nesouhlasí, že by se společnost měla přizpůsobovat těm, kteří očkování odmítají. „Přeci všichni měli možnost se za veřejné peníze posledních osm měsíců nechat naočkovat, naše sestřičky na ně čekaly v halách na výstavišti nebo se za nimi jezdilo. Do center ani na náměstí, kam jsme jezdili, už pak nikdo nechodil. Ta odpovědnost musí být do jisté míry osobní,“ komentoval Kuba například fakt, že i mezi seniory je stále asi 350 tisíc neočkovaných.A jak ochránit děti? „Pokud budeme pořád dokola testovat, ponese to to, že budeme pořád děti dávat do karantén,“ vyjádřil se Kuba s tím, že i z toho důvodu na jihu Čech doporučili prodloužit podzimní prázdniny, a získat tak devět dní, kdy se rozdělí kolektivy. Testování by pak mělo následovat po návratu do škol. „Tak můžeme vytáhnout pozitivní a nemusíme všechny posílat do karantény,“ upozornil.Jak vnímá jihočeský hejtman nová opatření vlády? A kde se podle něj v současném řízení pandemie chybuje?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Za pár dnů, konkrétně 28. října, se na tři měsíce otevře okno příležitosti těm, kteří chtějí umazat své dluhy u státu, obcí a veřejnoprávních institucí. Jak moc může pomoci se zadlužeností Čechů?Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí Radek Hábl.V Česku začne příští týden tzv. Milostivé léto. Během tří měsíců se lidé s exekucemi, do kterých se dostali vinou zadlužení u státu nebo obcí, můžou nesplacených závazků za zvýhodněných podmínek zbavit. Dosáhnout na tuto možnost by mohlo až 300 tisíc lidí.Po nějaké formě oddlužení volají už dlouho hlavně neziskové organizace nabízející pomoc těm, kteří se dostali do úzkých. Upozorňují, že často minimální dluh třeba za jízdu načerno se kvůli mnoha poplatkům a penále šplhá nezřídka na sumu, kterou lidé nejsou schopni sami zvládat.Proti částečnému oddlužení se ale ozývá Exekutorská komora. Dlužníci by totiž měli kromě samotného dluhu platit za práci exekutora necelou tisícikorunu, což je podle komory málo. A spokojená není ani VZP. Pojišťovna si totiž není jistá, jestli by kromě jistiny neměli její klienti platit i penále.Pomůže, navzdory výhradám, Milostivé léto zlikvidovat zásadnější část exekucí? A potřebuje Česko ještě důraznější nástroje pomoci pro lidi v dluhové pasti?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Senát bude o odnětí pravomocí hlavy státu těžce nemocnému Miloši Zemanovi hlasovat zřejmě začátkem listopadu, s jeho krokem souhlasí i zástupci Sněmovny. Jaké kroky musí komory podniknout?Hostem Ptám se já je místopředseda Senátu Jiří Růžička.Předseda Senátu Miloš Vystrčil uvedl, že se se všemi zástupci stran, které se dostaly do nové Poslanecké sněmovny, shodli na tom, že nálezy ÚVN k prezidentově zdravotnímu stavu jsou závažné a že je nutné hledat řešení. Ne všechny však nadšeně přijaly možnost aktivace článku 66 Ústavy. „Cítil jsem rezervovaný přístup ze strany hnutí ANO a SPD. Ale neříkám, že se nebudou účastnit. Přístup byl rezervovaný, uvidíme, jak to dopadne,“ řekl. Vystrčil si ale plánuje vyžádat ještě jednu zprávu o zdravotním stavu prezidenta a podobnou cestou se chystají vydat i zástupci Sněmovny.Ostré kritice čelí kancléř Vratislav Mynář. Ukazuje se, že znal názor odborníků z Ústřední vojenské nemocnice a stejně za prezidentem zavedl předsedu Sněmovny za ANO Radka Vondráčka. Mynář – stejně jako Vondráček – navíc tvrdí, že Miloš Zeman podepsal dokument o svolání ustavující schůze dolní komory.Podezření, že někdo rozhodoval za Miloše Zemana, protože on sám podle lékařů není schopný prezidentský úřad vykonávat, prověřuje policie jako podezření z trestného činu proti republice. K rezignaci vyzval Vratislava Mynáře premiér Babiš. Kancléř ale odejít odmítá.Ohrožuje prezidentská kancelář v současném obsazení bezpečnost země? A jak těžké rozhodování čeká zákonodárce?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zatímco počty nakažených rostou, Česko teprve sestavuje novou vládu a s ní se chystá i výměna v čele resortu zdravotnictví. Do jaké situace nový ministr vstoupí?Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 a adept koalice SPOLU na post ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.Počty nakažených výrazně stoupaly už minulý týden. Za pondělí pak prudce poskočily a testy odhalily 2 521 nakažených. V nemocnicích je aktuálně 544 pacientů, což je o stovku víc než před víkendem. Nejzasaženější je aktuálně okres Ostrava-město, kde je přes 260 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Hranici 200 překonaly i další tři okresy a jeden je těsně pod ní. Podrobnosti čtěte ZDE.Hranici 200 nakažených za týden při přepočtu na 100 tisíc obyvatel o víkendu označila Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) za tu, kdy by se mělo začít testovat ve firmách.V pěti krajích a v Praze už tento údaj překročil hranici 100, což je meta, při níž by se podle dřívějších tabulek Ministerstva zdravotnictví zavíraly například obchody (s výjimkou potravin či drogérie) a byl by možný prodej jen formou výdeje objednaného zboží.To vše v době, kdy měla vláda jednat o zkrácení karantény, zkrácení platnosti testů a omezení jejich proplácení. Jednání ale odložila s tím, že nemá stanovisko zástupců příští vlády.„Kabinet nic nedělá od srpna. Do voleb jsem se domníval, že se opatření nezaváděli kvůli nim. Teď se domnívám, že je to proto, že vláda nemá žádného odborníka, který by byl schopen dávat stanoviska a doporučení. Totálně rezignovali na řízení epidemie, kašlou na to a chtějí nám – budoucí vládě – asi předat zdravotnictví v tom nejhorším stavu,“ komentoval situaci Válek s tím, že ho vláda „tahá do debaty s politiky ANO, nikoliv s odborníky.“Na slova Andreje Babiše, který údajně v nadsázce řekl, že by Vlastimil Válek mohl od Adama Vojtěcha převzít ministerstvo už od 1. listopadu, pak odvětil, že si takovou spolupráci nedokáže vůbec představit: „Ve vládě s estébákem bych nikdy neseděl.“A jaké řešení by měl nástupce současného ministra přijmout v případě, že počty případů dál dramaticky porostou? „Lockdown už není možné opakovat. Zejména takto tvrdý a dlouhý, jako jsme zažili,“ popisoval Válek s tím, že opatření by se měla řešit spíše lokálně na základě rozhodnutí epidemiologů a krajských hygien. „Ne plošné ozáření země, ale gama nůž,“ vysvětloval a dodal, že je také nutné klást důraz na testování ve firmách, zdravotnických zařízeních i domovech seniorů.Válek přesto tvrdí, že pořád vidí jako nejslibnější řešení situace zvýšení proočkovanosti. „Jsou jasné tři cíle. První je co nejméně dalších úmrtí na covid. Druhý – co nejméně lidí na JIP a třetí pak co nejméně hospitalizovaných. A všech se dá dosáhnout hlavně vakcinací,“ řekl s tím, že je fatální selhání, že ani jeden ze slibů vlády o míře proočkovanosti se nepodařilo splnit.Jak vážná je epidemická situace? A uvědomují si zástupci koalic plánující sestavení nové vlády vážnost situace? Jaké by měly být první kroky budoucího ministra?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko bude mít nejspíše brzy novou vládu za účasti pěti stran. Zatímco se její budoucí členové dohadují na podmínkách, množí se otazníky nad zdravím prezidenta i nad tím, s jakým rozpočtem bude země po covidové pandemii v příštím roce hospodařit. Do jak složité situace nová vláda vstoupí?Hostem Ptám se já byl někdejší ministr financí, bývalý poslanec a expert na fiskální politiku TOP 09 Miroslav Kalousek.Dosavadní parlamentní opozice, která se snaží vytvořit příští koaliční vládu, chce zabránit přijetí rozpočtu s plánovaným schodkem skoro 380 miliard korun. Podle lídra koalice Spolu Petra Fialy i za tu cenu, že začátkem příštího roku skončí země v rozpočtovém provizoriu. „Rozpočet je neúnosný. Většina Sněmovny ho nemůže schválit, pokud se nechce zpronevěřit svým volebním slibům a vizím. Stále hrozí obrovská nedůvěra věřitelů, že jsme schopni dostát svých závazků. To, že tohle vláda udělá, je jasný vzkaz: Nemusíte se nás už bát,“ vysvětloval rozhodnutí Kalousek.„Rozpočtové provizorium zní jako strašák, ale ony jsou dva typy provizoria. Jeden, kdy má země slabou vládu, která nemá většinu ve Sněmovně a není schopna prosadit rozpočet. To je pak problém ekonomické nestability. To není ale tenhle případ. Tady je jasná zpráva, že sněmovní většina se rozhodla změnit velmi špatný rozpočet na rozpočet lepší,“ pokračoval.Předseda ODS Fiala přitom předpokládá, že by výjimečný stav, kdy není možné plánovat velké investiční projekty a kdy je omezený tok evropských peněz, mohl trvat až dva měsíce. Snížit rozpočtový deficit je, jak dodává Petr Fiala, možné až o sto miliard korun.Není to ale pouze rozpočet, který může budoucí vládu trápit. Stále totiž není jasné, jaký je zdravotní stav prezidenta země Miloše Zemana, a tedy i zda bude schopen vykonávat své ústavní povinnosti. Prezidentovu kancelář požádal v minulém týdnu o informace předseda Senátu Miloš Vystrčil, ty mu nakonec poskytla Ústřední vojenská nemocnice. A šéf Senátu dnes chce také o obsahu zprávy informovat.„Jako občanovi ČR mi není nic do diagnózy prezidenta, ale potřebuji vědět, jestli je schopen svoji pravomoc vykonávat. Tady Kancelář prezidenta republiky selhala fatálním způsobem, a kdyby Miloš Zeman byl při plném vědomí, nemohl by s ním souhlasit. Já Miloše Zemana znám třicet let a dvacet let si s ním tykám, a jsem přesvědčen, že by nesouhlasil s tím, že se s ním takto manipuluje, proto jsem přesvědčen, že není úplně při plném vědomí,“ upozornil Kalousek.Exministr financí zdůraznil, že článek 66 Ústavy, na jehož základě může parlament převést pravomoci prezidenta, není dehonestující, ale naopak zajišťuje prezidentovi důstojnost. „Nelze chtít od někoho, kdo je těžce nemocný, aby těžce pracoval,“ dodal.Uvažuje sám Kalousek, že by v budoucnu o prezidentský post usiloval? „Politikou se neživím, ale dál ji sleduji a komentuji. Nejsem rozhodnutý, jestli se do aktivní politiky chci vrátit, tím méně si mohu být jistý o tom, na jaké pozici,“ dodal.Je možné snížit zásadně rozpočtový schodek, aniž se zvýší daně? A jakou šanci má koalice pěti stran, že svoji vládu udrží?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Předseda Senátu požádá hradního kancléře Mynáře o informace, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Jakou odpověď šéf Senátu čeká? A hrozí, že bude hlasovat o přechodu pravomocí?Předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) byl hostem Ptám se já.Prezident Miloš Zeman už několikátý den leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Veřejnost netuší, jak vážný prezidentův stav je, ani to, kdy a jak bude schopen vykonávat svůj úřad. A množí se spekulace o tom, že zdravotní stav prezidenta je horší než hradní kancelář tvrdí. Podle ní totiž prezident zvládá z nemocnice řídit svůj úřad i sledovat veřejné dění.I proto se šéf Senátu rozhodl požádat hradní kancelář o informace o prezidentově stavu. Právě na jejich základě - tedy v případě, že by prezident schopen vykonávat svůj úřad nebyl - by mohly komory parlamentu rozhodnout o přechodu jeho pravomocí na premiéra a předsedu poslanecké sněmovny. „Já nechci zkoumat, jestli je pan prezident čilý či není čilý. Já nechci zkoumat, jaké bere prášky, nejsem lékař a to není naše role. Je třeba k tomu přistupovat lidsky a citlivě, ale potřebujeme vědět, zda je schopen vykonávat úřad,“ vysvětlil šéf Senátu s tím, že o informace požádal dopisem Kancelář prezidenta republiky v pondělí a stále čeká na odpověď.„Když funguje Kancelář prezidenta republiky a okolí normálně, tak pokud je pan prezident nemocný, tak sama informuje. Jasně, srozumitelně, tak aby nevznikali pochybnosti, aby nevznikalo lidsky necitlivé prostředí,“ komentoval spekulace o Zemanově stavu Vystrčil s tím, že podle něj je stále čas na získání informací o způsobilosti prezidenta. Do té doby prý nechce další kroky Senátu komentovat.„My jsme si řekli, že nebudeme naše další kroky popisovat. Nechceme tlačit nikoho ke zdi. Máme limitní termín dva týdny na to, zda tu odpověď dostaneme nebo ne, uvidíme co se v tom období stane. Poté jsme připraveni reagovat velmi rychle,“ dodal.O schůzku s hlavou státu požádal také lídr vítězné koalice Spolu Petr Fiala. Má se uskutečnit, až bude hospitalizovaný Miloš Zeman mimo jednotku intenzivní péče. Tedy podle slov hradní kanceláře „v pozdějším termínu“.„Potvrzuji, že předseda ODS Petr Fiala požádal prezidenta republiky Miloše Zemana, prostřednictvím vedoucího KPR Vratislava Mynáře, o setkání. Pan kancléř již s panem prezidentem o žádosti předsedy ODS hovořil. Pan prezident souhlasí,“ napsal na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.Hrozí podle předsedy Senátu komplikace v procesu sestavování vlády? A jak hodnotí komunikaci Hradu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dneškem začíná ostrá vyjednávací fáze, na jejímž konci by měla být nová vláda. Jakou roli by v ní měli mít Piráti, kteří ve volbách utržili ránu?Hostem Ptám se já byl končící pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.Po sobotním volebním výsledku Pirátské strany, která kandidovala společně s hnutím Starostové a nezávislí a ztratila 18 mandátů v Poslanecké sněmovně, se rozhodl ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík odstoupit z pozice vedoucího mediálního odboru i z koaliční rady.„Rezignuji na funkci vedoucího MO s okamžitou platností. Dále jsem rezignoval na funkci v koaliční radě. Děkuji všem za podporu a současně děkuji všem za kritiku. Svou funkci jsem vykonával, jak nejlépe jsem dokázal, a dal jsem tomu kus života, který byl tedy krásný,“ napsal bývalý poslanec v pondělí večer v příspěvku na Pirátském fóru.Odstoupení poslance z vnitrostranické funkce bylo podle jeho slov v plánu v případě, že strana volby nevyhraje. Jako vyloženou prohru výsledek Pirátů ve společné koalici se Starosty ale nevidí: „Samozřejmě nejsem spokojený, chtěli jsme 25 procent a získali jsme jako koalice 16 %. Ale když máme 37 křesel v koalici, která má společný program, tak tady nebudu brečet a jdeme vyjednávat o vládě,“ dodal.Podle Ferjenčíka je na vině především kroužkování a podle jeho slov z 840 tisíc voličů, kteří dali koalici PirSTAN svůj hlas, kroužkovala Starosty asi pětina. Z toho prý nelze o síle Pirátů vyvozovat jasné závěry.Podle Ferjenčíka výsledek stranu stmelil i přesto, že v pirátských řadách zaznívají zklamané hlasy, které volební neúspěch přičítají současnému vedení, a někteří volají dokonce po odstoupení Ivana Bartoše z funkce stranického předsedy nebo po odchodu Pirátské strany do opozice.Ani jeden ze scénářů není ale podle Ferjenčíka na místě. „Ve chvíli, kdy Ivan Bartoš řekl v desítkách rozhovorů, že jdeme do vlády, bylo by neuctivé vůči voličům říct sbohem a šáteček, že nic dělat nebudeme,“ vysvětlil.Zástupci koalic Spolu a PirSTAN, kteří už od volebního víkendu veřejně ohlašují snahu vytvořit společnou vládu, přitom v úterý poprvé usedli k jednacímu stolu. Shodli se, že společnou koaliční smlouvu chtějí podepsat do 8. listopadu, o personálním obsazení ministerstev prý ale budou ještě jednat.Už předtím se začalo spekulovat, jak by si mohly strany resorty rozdělit. Podle Ferjenčíka ale fakt, že Piráti získali jen čtyři poslanecké mandáty zatímco Starostové 33 míst, rozhodně neznamená, že by měla mít Pirátská strana ve vládě slabší postavení.„Smlouva se STAN říká, že poměr vládních míst má být 2,25 ku jedné ve prospěch Pirátů, což je vzhledem k výsledku obtížně vyjednatelné. Smlouva taková je a smlouvy se mají držet, ale řekli jsme si, že budeme přiměřeně ambiciózní a rádi bychom měli rovné zastoupení a předpokládáme, že to Starostové budou respektovat,“ upřesnil končící pirátský poslanec.„Víme, že lidí, kteří vykroužkovali Starosty, byla velká menšina, takže si nemyslím, že na základě toho lze určit poměr sil, a proto chceme férové zastoupení, protože máme férovou koalici,“ dodal.Je pro stranu lepší, když půjde do vlády, nebo by voliče získala zpátky lépe, kdyby skončila v opozici? A přes které programové priority nepojede vlak?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu a Pirátů se Starosty vyjednávají o vytvoření společné vlády, do jejíhož čela se má postavit předseda ODS Petr Fiala. Jak bude vypadat?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS Marek Benda.Vznikající koalice bude mít v nové Sněmovně pohodlnou většinu sto osmi hlasů. Programově se ale strany liší a je otázka, jestli třeba pravicová ODS najde společnou řeč s Piráty, případně jak se dokáže pět uskupení dohodnout na rozdělení ministerských postů.Ačkoliv to vypadá, že o premiérovi je už jasno, o rozdělení ministerských křesel ve vládě se zatím teprve spekuluje. Podle všech indicií by koalice Spolu měla obsadit velkou část ministerstev a v souvislosti s kandidáty ODS se hovoří hlavně o ministerstvech financí nebo obrany. Jméno nejdéle sloužícího českého poslance Marka Bendy konkrétně zaznívá v souvislosti s předsedou Sněmovny nebo ministrem spravedlnosti. „Volby vyhrál Petr Fiala, je to můj předseda, a kam mě postaví, tam budu stát,“ komentoval spekulace v Ptám se já Benda. Dodal ale, že „právu a spravedlnosti do jisté míry rozumí.“Na rozdělování ministerstev je podle Bendy příliš brzy. Neumí si ovšem představit, že by ODS nezískala Ministerstvo financí. Je prý klíčové, aby premiér a šéf resortu financí byli z jedné strany a tahali za jeden provaz.Nejdéle sloužící český poslanec ovšem nevidí problém v tom, že by za pomyslný jeden provaz nemělo tahat všech pět stran, které aktuálně jednají o sestavení vlády. „Nejlepší období České republiky bylo v letech 1992 až 1996, kdy ve vládě seděly čtyři strany. Ono to není o počtech, ale o ochotě se domluvit,“ vysvětlil s tím, že si uvědomuje, že se nová vláda ocitá ve složité situaci. „Přicházíme trochu na palubu Titanicu, současná vláda vesele zpívala na palubě a do podpalubí už teklo. Nebude to jednoduchá mise, ale chuť a vůle v rámci Spolu je velká a já to čekám i ze strany Pirátů a STAN,“ dodal.Co je oproti předchozím volebním obdobím specifické, je fakt, že do povolební diskuze se výjimečně nezapojuje hlava státu. Miloš Zeman je totiž hospitalizovaný na jednotce intenzivní péče a ústavní činitelé kritizují, že chybí informace, zda bude prezident schopen svou funkci nadále vykonávat. I proto se rozhodl šéf Senátu Miloš Vystrčil požádat hradního kancléře Vratislava Mynáře o prognózu prezidentova stavu.„Zdá se mi, že co se kolem toho odehrává, je příliš hysterické. Dejme nějaký čas na to, aby se měl prezident republiky šanci uzdravit. Žádné jeho akty nejsou dnes nezbytně nutné,“ řekl Benda k faktu, že prezidentova součinnost je třeba až ve chvíli, kdy po ustavení Sněmovny bude třeba přijmout demisi vlády a jmenovat nového premiéra.Pokud by toho prezident nebyl schopen, může parlament na základě článku 66 Ústavy rozhodnout o přechodu jeho funkcí na premiéra a předsedu Sněmovny. Ta současná se ale v příštím týdnu rozpustí a musela by se v případě takového kroku vyjímečně sejít. To by ale podle Bendy byl naprostý omyl.„Když je starší pán v nemocnici, bez ohledu, je-li to prezident republiky, tak mi přijde neetické do nekonečna se v tom rýpat a rochnit, protože nás štve jeho kancelář,“ upozornil. Uznává ale, že jiné by bylo, pokud by situace pokračovala i za měsíc, až se poprvé sejdou noví poslanci.V jaké fázi jsou povolební vyjednávání a o které posty budou strany nejvíce bojovat? A kdy by měl parlament přistoupit k aktivaci článku 66 Ústavy?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.