Ptám se já, Marie Bastlová

Ode dneška se v Česku zkracují karantény a izolace na pět dnů. Vztahovat se měly i na očkované, to se na poslední chvíli změnilo. Je to správný krok?Hostem Ptám se já byl biochemik Jan Konvalinka.Vláda na poslední chvíli o týden prodloužila výjimku z izolace pro očkované a pro ty, kteří koronavirus prodělali v nedávné době. Do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým nemusí, pokud nemají příznaky covidu. Na druhé straně po pěti dnech neskončí izolace těm, kterým přetrvávají příznaky.Podle biochemika Konvalinky je zkrácení karantény rozumným krokem. Umí si ale představit, že místo pěti dnů by byla sedmidenní. „Kdybychom ovšem drželi všechny deset nebo čtrnáct dní v karanténě, nikdo by tady možná nezbyl. Přineslo by to větší škody než samotná choroba. U izolace by ale určitě měl být na závěr negativní test, ideálně PCR. To zatím neplatí, ale diskuze o tom stále probíhá,“ vysvětlil.Zkracování obou lhůt přichází i kvůli tomu, že v Česku už dominuje omikron, jak potvrdil na začátku týdne Státní zdravotní ústav. Výrazný nástup omikronové vlny zemi ale podle Konvalinky teprve čeká. „Vidíme v jiných zemích, že ten nárůst je velmi rychlý, ale naštěstí velmi rychle opadne. Čekal bych velký nárůst na konci tohoto týdne, ale v únoru to snad bude za námi,“ vysvětlil.„Kdybych měl říct nějakou svoji predikci, jak to dopadne, tak bych doufal, že bude spousta nakažených, ale že nemocnice nebudou zahlceny a nebude příliš mnoho obětí,“ popsal svůj pohled na možný vývoj v následujících týdnech. Dodal ovšem, že není na místě omikron podceňovat a to v ohledu na další průběh očkování i dodržování protiepidemických omezení. „Opatření mají smysl z pohledu zpomalení šíření viru v populaci. Pravděpodobně ho nakonec dostaneme všichni, i my očkovaní, ale kdybychom ho dostali všichni najednou, tak i to malé procento vážných průběhů by dokázalo zahltit nemocnice,“ upřesnil.A lze předpovědět, kdy koronavirová pandemie skončí? „Stále nevíme, zda v březnu nebo na podzim nepřijde nová, nebezpečnější mutace koronaviru. Ale když se podíváte na dřívější světové pandemie, tak málokdy trvaly déle než dva roky. Omikron už je tak nakažlivý, že se s ním potká skoro každý a zdá se, že nějaký druh imunity omikron způsobuje. Můj odhad spojený s doufáním je, že tohle už bude konec. A domnívám se, že by to mohlo být už v letošním roce,“ předpověděl Konvalinka.Jaké potíže může způsobit varianta omikron Česku? Je to labutí píseň globální pandemie, nebo se máme připravit na další nečekané zvraty ve vývoji koronaviru? A je správný krok, aby pracovníci kritické infrastruktury měli možnost chodit za určitých podmínek i s pozitivním testem do práce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vládu Petra Fialy čeká už tento týden hlasování o důvěře. Ve Sněmovně má koalice jasnou většinu, a výsledku se tak bát nemusí.Připravit by se ale měla na ostrou kritiku opozice. Zejména hnutí ANO a jeho politici totiž už teď nenechávají na nových ministrech nit suchou. Jaké hlavní výhrady vůči nové vládě ANO má?Hostem Ptám se já byl exministr dopravy a průmyslu a obchodu, nyní poslanec ANO Karel Havlíček.Hnutí ANO zažívá premiéru v opozičních lavicích a nové vládě Petra Fialy (ODS) dává jasně najevo, že mu některé plány nového kabinetu nevoní. Podle Havlíčka ale Babišovi poslanci žádnou soutěž o to, kdo bude k nové vládě kritičtější, rozhodně nemají. „To, že se popíchneme je normální. Když se podívám za co všechno nás – a v jaké situaci – kritizovala opozice, myslím, že jsme v tomhle ještě docela rozumní,“ komentoval Havlíček.On sám se přitom v posledních dnech postavil kriticky například k programovému prohlášení, se kterým bude ve středu Fialův kabinet žádat Sněmovnu o důvěru. Podle něj prohlášení vůbec neřeší tři základní problémy, které si vláda vytyčila k řešení – koronavirovou epidemii, inflaci a růst cen energií.„V prohlášení nevidím, jak řešit tyhle tři oblasti. O energetice tam není skoro nic kromě dlouhodobých řešení. Ke covidu je tam, že se s ním musíme naučit žít. U inflace jsem také nenašel řešení. Je to hodně o obecných frázích, ale nevidím, jak by se mělo lepšit to, co by vláda chtěla,“ kritizoval. Především v oblasti řízení pandemie by podle něj lidé chtěli vědět, jaké kroky vláda připravuje. „Pokud je řečeno, že se musíme naučit s covidem žít, musí být vysvětleno, s jakým scénářem počítat. Zda to budou nějaká režimová opatření či povinnost se očkovat u nějakých skupin a tak dále,“ řekl.Jako ambiciózní naopak Havlíček vnímá plán vlády na ušetření 80 miliard v přepracovaném rozpočtu: „Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí od začátku roku, nemyslím, že se vládě podaří tolik seškrtat,“ dodal.Exministr a bývalý vicepremiér také odmítá tvrzení, že by nový premiér Petr Fiala byl úspěšnější než Andrej Babiš přinejmenším v tom, že se mu podařilo prosadit kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) navzdory výhradám prezidenta Miloše Zemana. Podle Havlíčka Babiš v minulosti o ministerských kandidátech, které Zeman odmítl jmenovat, nebyl nikdy sám přesvědčen a snažil se pouze vyjít vstříc koaličnímu partnerovi.„Nesporně je ale úspěch, že se Petrovi Fialovi podařila do Vánoc postavit vláda, jako pětikoalice to neměli jednoduché. Je to i díky docela rozumné opozici. I díky nám, že jsme nic neblokovali,“ dodal Havlíček.Jakou opoziční politiku bude hnutí Andreje Babiše zastávat? A neselhala minula vláda při jednání zařazeni jádra mezi zelené zdroje energie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nová vláda už má své programové prohlášení. To by už příští týden mělo projít Sněmovnou a pak se kabinet Petra Fialy naplno ujme moci. Jakou vizi má Fialova vláda pro Česko?Hostem Ptám se já je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Vláda ve čtvrtek odpoledne odsouhlasila znění svého programového prohlášení pro roky 2022 až 2024. Před poslance s ním pak předstoupí příští středu, když bude Poslaneckou sněmovnu žádat o důvěru. Na prvních prioritách už ale ministři začali na svých resortech pracovat.„První věc, kterou jsme řešili, je změna fungování Ústředního krizového štábu, za minulé vlády k němu vznikly konkurenční struktury, jako Rada vlády pro zdravotní rizika, tu jsme zrušili. Štáb jsme zúžili a posunuli jeho termín k jednání vlády. Cílem je, aby tam také chodili lidé, kteří mají skutečné rozhodovací kompetence,“ komentoval první kroky na Ministerstvu vnitra Rakušan. Pod ministerstvem má ale vzniknout i skupina proti dezinformacím v covidové sféře, která bude sdružovat odborníky z různých resortů.A velké změny prý čekají i Českou poštu, ta by se podle Rakušana měla proměnit tak, aby umožňovala občanům lepší komunikaci se státem i v odlehlejších částech republiky. V některých oblastech ale podle ministra vnitra čeká i šetření. „Rezervy u pošty vidím ve středním managementu, ten je skutečně přebujelý, ne u lidí na přepážkách, potom je na místě redukce poboček, ale nechceme, aby mizela pošta z regionů a vesnic. Tedy, že někde nezůstanou velké nemovitosti, ale zredukovalo by se to,“ vysvětlil.Nový ministr vnitra na sebe nedávno upoutal například schůzkou s policejním prezidentem Janem Švejdarem, po které Švejdar oznámil konec ve vedení a posléze odchod od policie. Rakušan ale měl Švejdarovi sdělit pouze své věcné výtky například ke slovům policejního prezidenta, že povinné očkování znemožní práci ve sborech až desetitisícům policistů.Nový ministr vnitra by prý za sebe povinnost očkování vítal. „Skutečně myslím, že kdo je v první linii, dennodenně s lidmi a chrání naši bezpečnost, má být očkovaný kvůli sobě, své rodině i tomu, koho potkává,“ řekl s tím, že čeká ještě na rozhodnutí ohledně uznávání protilátek po prodělání onemocnění.Kromě setkání se Švejdarem byla překvapivá i Rakušanova dvě prosincová setkání s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, na kterých se podle Rakušana měly řešit například prezidentovy výhrady k ministerským kandidátům. „Tehdy jsem schůzku s kancléřem konzultoval se všemi předsedy koaličních stran, včetně premiéra Fialy. Bylo mi doporučeno tam jít,“ upřesnil. Podruhé prý šlo o plánování způsobu, jak bude ministr informovat prezidenta o bezpečnostní politice Česka. „Já nemám číslo na prezidenta Zemana, pokud mě pan kancléř pozve, že chystáme návštěvu u prezidenta, nevím, jaká je jiná možnost. Jsem ale poučen, pokusím se tyhle věci řešit po telefonu,“ dodal.Jaké proměny čekají českou státní správu, policii nebo třeba Českou poštu? Proč nový ministr vnitra chodí za hradním kancléřem Mynářem? A kdo jsou sponzoři hnutí STAN?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Čtrnáct senátorů a senátorek podepsalo ústavní stížnost proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u některých profesních skupin a u lidí starších 60 let. Kde udělala vláda chybu?Hostem Ptám se já byl 1. místopředseda Senátu za TOP 09 a STAN Jiří Růžička.Podle zákonodárců je ustanovení o povinném očkování v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vadí jim, že v případě odmítnutí vakcíny by museli někteří lidé opustit zaměstnání. „V některých bodech ta vyhláška odporuje jak Ústavě, Listině práv a svobod tak zákonu ochranně veřejného zdraví. Příkladem, že nařizovat takovéhle povinnosti se může výhradně zákonem ne vyhláškou,“ řekl Růžička.Povinnost podstoupit očkování zavedla minulá vláda ANO a ČSSD a podle senátora k tomu nebyla zcela oprávněna. „Minulá vláda to rozhodla v okamžiku, kdy byla v prozatimním vládnutí a nebyla kontrolována parlamentem, takže si myslíme, že k tomu neměla legitimitu,“ vysvětlil.Současný kabinet Petra Fialy chce z vyhlášky vyjmout seniory, u profesních skupin ale ministr zdravotnictví Válek čeká na vývoj kolem varianty omikron. Novelu očkovací vyhlášky plánuje předložit kabinetu v polovině února. Podle Růžičky ale ani úprava vyhlášky nebude stačit, protože by se musel změnit zákon o ochranně veřejného zdraví.„Tam je jasně řečeno, že očkovací povinnost může být nařízena, když bude ochrana kolektivní a dlouhodobá. Současná vakcinace tohle žel bohu nesplňuje tu dlouhodobost kvůli posilujícím dávkám. Prvně po roce, pak po půl roce, po třech měsících a bůh ví, čeho se dočkáme,“ upřesnil místopředseda Senátu.Počty nakažených v Česku tento týden přestaly klesat. Není jisté, jestli je za tím intenzivnější testování nebo už se projevuje nástup infekčnějšího omikronu. Pětikoaliční kabinet kvůli obavám z nové pandemické vlny zkracuje izolace a karantény na pět dní a v polovině ledna zavádí povinné testování ve firmách dvakrát za týden. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o tom, že omikron pravděpodobně překonává imunitu získanou proděláním covidu a nejlepší ochranou je třetí dávka očkování.„Nezpochybňujeme právo vlády vydávat nějaká opatření a nezpochybňujeme očkování. Jen se nám nelíbí, že je tam nařízena povinnost a ještě neodpovídá ústavním listinám,“ vysvětlil Růžička své rozhodnutí přidat se k ústavní stížnosti s tím, že se mimo jiné obává i s dalšího rozdělení společnosti. „Viděl jsem záběry z Amsterdamu, ty neuvěřitelné bitky a uvědomuji se, že je daleko lepší lidi přesvědčovat,“ dodal.Je za těchto okolností vhodné bránit zavedení povinné vakcinace alespoň v případě profesí, které se častěji setkávají s ohroženými skupinami?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda jednala o zkrácení karantény a izolace pro nakažené novým typem koronaviru a také o podobě testování ve firmách. Opatření mají zbrzdit nástup nové a infekčnější varianty omikron. Jak to ovlivní české firmy?Hostem Ptám se já byl předseda ČMKOS Josef Středula.Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodoval o podmínkách testování ve firmách. Od 17. ledna by se mělo – podle představ ministra zdravotnictví – provádět dvakrát týdně. Zaměstnanci, kterým vyjde antigenní test pozitivní, půjdou rovnou na pět dní do zkrácené karantény. Potvrzovací PCR test už nově nebude potřeba.Podle Středuly ale není jasné, jestli karanténa pouze na základě pozitivního antigenního testu, který může vykazovat i falešný výsledek, naopak neochromí některé firmy. „Pan ministr Válek nám ale řekl, že je jeho snaha, aby denní kapacita PCR testů byla až na hranici 600 tisíc. Řekl nám, že pojede do Brna za vědci, kteří ten rychlý PCR systém vymysleli a bude se jich ptát, jak jej zrychlit, aby se umožnil co největší průchod i potvrzujících PCR testů,“ vysvětlil šéf odborových svazů.Středula tvrdí, že by se nová vláda měla zaměřit také na zvýšení náhrad pro lidi v karanténách a na nemocenské: „Potřebovali bychom, aby ošetřovné bylo vyšší, motivace musí být doložena i částkou. Například nemocenská v Německu je ve výši sta procent. Tam si uvědomují, že nemocný člověk tak bude mít i jinou psychickou kondici pro to, aby se léčil. Pokud řekne, že je nemocen, proč by měl dostat 60 procent,“ vysvětlil předseda odborářů s tím, že vyšší nemocenská by se podle něj měla zachovat i mimo pandemii.Neplánované náklady, které s sebou nese příprava na vlnu pandemie omikronu, jdou ale jen těžko dohromady do šetření, které vláda avizuje a kvůli kterému se Česko ocitlo v rozpočtovém provizoriu. Zatím zástupci pětikoaličního kabinetu oznámili, že na rok zmrazí platy ústavních činitelů a státních úředníků. Platy by pak měly růst pomaleji i například učitelům nebo policistům a hasičům. Podle Středuly je ale takové rozhodnutí chybou: „Třeba zaměstnanci Úřadu práce, kteří v době covidu distribuovali pomoc podnikatelům, ti mají asi 30 tisíc korun hrubého, tedy pod průměrem. A politici teď rozdělili zaměstnance státu na ty, kteří jsou na tom špatně a budou na tom ještě hůře, protože jim poklesne životní úroveň pod šest procent. Není to dobře řešená situace,“ řekl.Jméno šéfa odborářů nedávno zarezonovalo také ústy šéfa ČSSD Michala Šmardy, který ho vyzval ke kandidatuře na prezidenta republiky. „O kandidatuře na prezidenta zatím neuvažuji, není to na mém pracovním stolu. Navíc máme na konci dubna sjezd ČMKOS a rád bych zde svoji funkci obhájil. Otázka je ale otevřená a uvidíme po sjezdu,“ komentovat Středula v rozhovoru.Pomůže pomalejší růst odměn ve veřejném sektoru zkrotit inflaci a rekordní rozpočtový schodek? A měla by se vláda soustředit nejen na krácení výdajů, ale také na hledání nových zdrojů do veřejného rozpočtu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) usedl v úřadu teprve nedávno, před sebou má ale důležitý boj s pandemií koronaviru a variantou omikron. Sází přitom i na nové poradce, kam patří kapacity z onkologie i lékařské etiky. Co novému ministrovi radí?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK, římskokatolický kněz a nový poradce ministra zdravotnictví Marek Vácha.Nová vláda hledá způsob, jakým se dobře připravit na rychle se šířící variantu koronaviru omikron. Podle aktuálního odhadu Státního zdravotního ústavu může omikron převážit během deseti dnů. V tuhle chvíli nicméně neplatí nouzový stav, který skončil o vánočních svátcích, a zástupci pětikoaličního kabinetu apelují hlavně na osobní odpovědnost jednotlivců.„Apel na zodpovědnost občanů ze strany vlády není úplně špatný, ale já osobně bych uvítal restriktivnější opatření. Co se mne týká, zvedl bych ruku pro povinné očkování,“ řekl Vácha s tím, že právě takovým otázkám by se měl na svém postu poradce ministra věnovat.„Ministrovi budu radit z úhlu lékařské etiky. Protože z hlediska epidemiologie jsou daleko povolanější odborníci,“ vysvětlil a dodal, že právě povinné očkování je jedno z důležitých etických dilemat, kterými se vláda zabývá.„Srdce molekulárního biologa ve mně říká: ano, samozřejmě, dává to smysl, nemá to rizika a pomůže to lidem. Pak je tady druhá miska vah, protože v Česku jsou lidé, kteří se odmítají očkovat. A je otázka, co máme jako stát, který má totalitní minulost, dělat. Přeci jen to může způsobit hluboké společenské škody,“ upřesnil Vácha.Podle experta na etiku odpor některých lidí k očkování často vychází z nedůvěry v politiky i vědce. A tu podle Váchy nebude snadné v Česku napravit. „Za omikronu už to nestihneme, je už leden a už jdeme do těch ‚peřejí‘. Ministrovi bych ale poradil, aby nikdy nelhal a aby se netvářil jako majitel konečné pravdy. To samé ale platí pro nás vědce,“ dodal ministrův poradce, podle kterého je vláda ve velmi těžké pozici a v kůži ministra by sám být nechtěl.Jak by měla vláda postupovat, aby získala větší důvěru veřejnosti? A jakou odpovědnost nese každý z nás?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Premiér Petr Fiala (ODS) v novoročním projevu řekl, že Čechy čeká nejsložitější rok za dlouhou dobu. Jejich úspory ohrožuje inflace, příjmy tenčí zvyšující se ceny energií a zemi trápí i nejistota ohledně dalšího vývoje covidové pandemie. Jak pomůže nová vláda těm nejpostiženějším občanům?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.Na část Čechů dopadnou následky covidu, dalším může zkomplikovat život inflace a nemenší části energetická krize. Ačkoliv ministr práce a sociálních věcí Jurečka se slovy premiéra Fialy o tom, že Česko čeká složitá doba souhlasí, věří ovšem, že se nové vládě podaří její následky zmírnit.„Nedokážu říct procento lidí, kteří by se měli mít hůř, ale budeme s vládou dělat vše, aby tady takové procento lidí nebylo a dokázali jsme lidem garantovat minimální životní standart a do budoucna ho zlepšovat,“ řekl ministr. Dodal, že vláda chce letos nejen zvyšovat příspěvky na bydlení, které by těm nejpostiženějším měli pomoci překlenout období vysokých cen energií, valorizovat by se podle něj mohli i další tipy podpor - třeba příspěvek na péči nebo minimální mzda.„Tato vláda musí být na jedné straně ta, která bude snižovat výdaje rozpočtu, ale musí to dělat s dobrým sociálním citem. Pro mě jsou hlavní parametry v tom, abychom dokázali lidem, kteří nám z různých důvodů propadají na sociální dno, nastavit sociální „trampolínu“," vysvětlil Jurečka s tím, že by se do budoucna valorizace různých dávek mohla dít automaticky. Jejich zvýšení by se tak vázalo na vývoj ekonomické situace.A podle Jurečky vláda řeší i jak zlepšit situaci lidí s dluhy. Tzv. Milostivé léto - tedy akce do 28. ledna, kdy mohou lidé splatit dluhy veřejným institucím a zbavit se při tom úroků z prodlení - by se v budoucnu mohlo otevřít i dalším dlužníkům. „Dohodli jsme se na koaliční radě i kvůli vlně covidu, že to období pro Milostivé léto bylo krátké a pokusíme se ho ještě otevřít, třeba na dobu dvou, tří měsíců. Ale chceme, abychom se tam dostali i další typy pohledávek, které vůči státu vznikly a už jsou nevymahatelné,“ prozradil Jurečka.Šéf lidovců v posledních týdnech nevedl pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí. V resortu zemědělství krátce zastupoval Zdeňka Nekulu, který kvůli onemocnění koronavirem do funkce nastoupil až v pondělí 3. ledna. Jako pověřený ministr zemědělství se přesto Jurečka společně s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) po vzájemné dohodě rozhodl odložit směnu majetku mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky ČR, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Předcházelo tomu odvolání šéfů obou institucí: „V okamžiku, kdy jsem za to nesl zodpovědnost, neuměl jsem fungovat s tím, že se v tom státním podniku dějí věci, které jsou rázu vážného manažerského a ekonomického pochybení a že bych to nechal bez rychlého řešení,“ vysvětlil Jurečka důvod odvolání generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka.Podle Jurečky plánovaná směna asi 32 tisíc hektarů pozemků mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky ČR nebyla dostatečně vysvětlena a spekulovalo se tedy, zda nemohla směřovat k vyvádění pozemků pro developerské projekty. „Já v tomto okamžiku indicie nemám. Mám ale otazníky, na které jsem za půl roku nedostal odpověď. Tedy, proč se ta směna takhle nachystala,“ dodal Jurečka s tím, že má dojít k šetření, zda ve státním podniku Lesy ČR nedošlo k pochybení nebo porušení zákona.Jak sociální bude pravicová vláda Petra Fialy? Komu v těžkém roce pomůže a na koho pomoc nestačí? A jak a kdy bude koalice Spolu vybírat svého kandidáta na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko vstupuje do nového roku ale především do nové politické éry - s jiným premiérem a stejným prezidentem. Jak nás změnilo uplynulých osm let, kdy ve vládě zasedal Andrej Babiš? A jaké úkoly jsou před Petrem Fialou?Hostem Ptám se já byl někdejší republikový premiér, předseda a místopředseda Senátu Petr Pithart.Vysoký státní dluh, ceny energií i nezvládnutý covid. Před novou vládou je řada úkolů, které podědila po té minulé. Podle Petra Pitharta nastupuje Petr Fiala (ODS) do složité doby a Andrej Babiš (ANO) má prý štěstí, že z vedení země odešel. „Nový premiér musí hasit několik obrovských krizí, tak velikých, jako jsme tu neměli. Prosil bych ale, abychom žádné úkoly nekladli na lid, ten toho už dostal tolik a bojí se zítřka,“ apeluje Pithart s tím, že o to větší úkoly jsou na bedrech nového kabinetu.„Měl jsem obavu, že se veřejnost v těchto volbách nevzpamatuje, nakonec zvolila dobře,“ komentuje někdejší premiér samotný výsledek podzimních voleb, který poprvé po osmi letech neumožnil účast hnutí ANO Andreje Babiše na vládě. Dodává ale, že šlo spíše o štěstí, než o jasnou výhru opozice. „Měli jsme kliku, ale chraňme to, abychom to neztratili,“ upozorňuje. Podle Pitharta je ovšem chybou, že ve Sněmovně bude chybět hlas levice, která by mluvila za chudé.Přestože má Pithart obavy, aby v nové vládní koalici nedocházelo ke sporům, přinejmenším v jejím lídrovi vidí velký potenciál. „U Petra Fialy nám vadil nedostatek emocí v kampani. Ale co na něm možná někomu přišlo směšné, je teď na něm velké. Vyžaduje se od něj absolutní sebeovládání, ukazněnost a zdrženlivost. Čím méně slov, tím lépe, když jsou za tím činy. To je úplně jiný premiér,“ přibližuje Pithart svůj pohled na nového předsedu vlády.Jeden z nejvýznamnějších listopadových politiků v rozhovoru hovoří také o další změně, která Českou republiku brzy čeká. Tedy, že si bude za rok volit nového prezidenta. „Této zemi by nejen slušela, ale patřila by k ní žena,“ říká Pithart s tím, že podobné myšlenky měl už i první prezident samostatné České republiky Václav Havel. A to dokonce v době, kdy se sám k prezidentské kandidatuře odhodlával. „Zavolal si měl vážnému rozhovoru a byl plný starostí, jak to udělat, aby příští prezident byla žena. Určitě měl nějakou v zásobě, ale neřekl mi to. Možná to byla geniální předtucha,“ vzpomíná Pithart.Jaký by měl být příští prezident? Jak vzpomíná na rok, kdy se rozdělilo Československo? A proč je na tom podle něj dnes Slovensko lépe?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním. Co všechno ledovce skrývají?Nejen o tom Šabacká hovořila ve speciálním vánočním vydání podcastu Ptám se já.„V ledu můžeme číst historii. Jsou v něm uloženy informaci o tom, jaké byly na Zemi podmínky v době, kdy jeho vrstvy vznikly,“ popisuje vědkyně. Ledovec proto přirovnává k Alexandrijské knihovně.Kromě vrstev srážek a bublinek, které odkrývají chemické složení atmosféry, se z něj prý totiž dá vyčíst třeba to, kdy se začaly pěstovat určité druhy rostlin, jak se v dané oblasti proměňovala sopečná činnost nebo jestli docházelo k vypalování lesů. Nejstarší vrstvy ledu jsou přitom podle Šabacké staré i 2,7 milionu let. Nejdelší kontinuální klimatický záznam se ale nachází na Antarktidě a skrývá 800 tisíc let dlouhou historii.Při zkoumání ledovců ale nejde jen o klima. To, co polární ekoložku z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity nejvíce zajímá, jsou zejména mikroorganismy, které ve náročném prostředí přežívají. Život v ledovém prostředí je podle Šabacké právě díky extrémním podmínkám unikátní - zvláště tam, kam nedopadá sluneční světlo a často tam není ani kyslík. „Prostředí pod povrchem ledovce je tak specifické, že si myslíme, že je nejlepší analogie k tomu, jak by mohl vypadat život, kdybychom ho našli někde jinde ve sluneční soustavě,“ vysvětluje.Šabacká má dlouholeté zkušenosti z výprav a výzkumů ledových oblastí na severní i jižní polokouli. Měsíce žila na Antarktidě a pravidelně tráví část roku na Špicberkách. Brzy ji ale čeká výprava na ledovec v africkém pohoří Ruwenzori v Ugandě. Život a podmínky na afrických ledovcích se od těch alpských podle vědkyně zásadně liší.„Z pohledu fungování života jsou africké ledovce velmi málo prozkoumané. Navíc mizí velmi rychle. Nepřibývají, jen ubývají, takže na jejich zkoumání je už jen deset, maximálně dvacet let,“ popisuje.Tající ledovce jsou jedním z důsledků klimatické krize, jejíž řešení Šabacká pozorně sleduje. Klimatická změna je podle ní takový „uhlíkový rozpočet“, který funguje jako ten finanční, ale nelze v něm jít na dluh. „Aby se nám to úplně nevymklo kontrole, můžeme do ovzduší vyloučit ještě asi 500 miliard tun uhlíku. Celosvětově ale vylučujeme každý rok asi 40 miliard tun. Takže to, jak se budeme chovat v těch nejbližších deseti letech a jestli opravdu snížíme ten uhlík na to minimum, rozhodne o tom, jaké budou podmínky na zemi za sto, dvě stě let,“ varuje polární ekoložka.Jaké poznatky by její bádání mohlo přinést lidstvu? Dokážeme odolnost ledovcových mikroorganismů využít? A jak složitá je práce vědce v ledových podmínkách?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

„Zase přijde doba, kdy se ukáže, že bez vědy bychom byli zase v době pravěké,“ říká český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85 narozeniny.Už během gymnaziálních let prý zjistil, že lidé o astronomii příliš nevědí, přitom si myslel, že se o to, co se děje kolem nás ve vesmíru musí zajímat každý. Od devadedásátých let se podle autora slavného populárně naučného seriálu Okna vesmíru dokořán Grygara vztah k vědě výrazně zhoršil. Nejen o tom hovořil ve speciálním Vánočním vydání Ptám se já.„Uctívání přírodních věd, zejména fyziky vyvrcholilo v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřili o kosmonautiku. Už po tomhle vrcholu začali někteří lidé tvrdit, že na měsíci nikdo nebyl a už to letělo. Teď má věda problém. Bez vědy se ale lidstvo neobejde, spáchalo by sebevraždu,“ říká Grygar.Sám se přitom stal jedním ze zakladatelů Českého klubu skeptiků - Sisyfos, který v polovině devadesátých let vznikl s cílem šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy a vystupovat proti šíření dezinformací. „Vždycky jsme bojovali proti lidem, kteří falešně chtějí informovat veřejnost. Ať už z hlouposti nebo úmyslně,“ vysvětluje Grygar.Aktuálně se snaží Sisyfos postupovat i proti odpůrcům očkování a lidem, kteří popírají vědecká zjištění v oblasti boje s celosvětovou pandemií koronaviru. Ti navíc často vyzývají k nedodržování epidemických opatření. „To, co dělali biologové a lékaři při prvním náporu té choroby a při vývoji vakcíny, je naprosto jedinečné. Dá se to přirovnat tomu, když Američané přistáli na měsíci. A místo abychom jim děkovali a byli rádi, že máme takovouto zbraň, tak to lidé bagatelizují. To je nepochopitelné,“ kritizuje Grygar.Podle Grygara může být problémem i fakt, že některé složité vědecké procesy není snadné lidem přiblížit. „Jsou to někdy hodně komplikované věci a i lidé co to dělají, musí studovat mnoho let, aby se mohli do téhle práce pustit. A je to čím dál těžší, protože je věda složitější. Lehké otázky vyřešili naši předci a nám nechali těžké,“ vysvětluje s tím, že v každém oboru stále existují lidé, kteří dokáží vědu výborně popularizovat a vysvětlovat její problémy.A jak dnes vzpomíná na dobu, kdy se sám vědě začal věnovat? „Když jsem šel na astronomii, myslel jsem si, že v tomhle oboru už víme skoro všechno a že budeme jenom paběrkovat. Pak jsem začal studovat vědeckou literaturu a došlo mi, že má před sebou astronomie velkou budoucnost,“ zavzpomínal. „Vysíláme sondy daleko do vesmíru a máme takové, které jsou stopadesákrát dále od Slunce než jsme my. Máme observatoře na zemi, i podzemí a pořád objevují nové věcí. Jde to neuvěřitelným tempem“ dodal.Jak těžké je vědu popularizovat? A co Jiřímu Grygarovi nejlépe pomohlo vysvětlovat složité problémy? Jaké objevy ho letos nejvíce překvapili a co sám by chtěl ještě prozkoumat?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.