Ptám se já, Marie Bastlová

Ředitel společnosti Avast Ondřej Vlček a jeho žena, lékařka Katarína Vlčková ze svého majetku ve výši 4,5 miliardy vzali třetinu a rozhodli se pro nevídanou investici – vybudují hospic pro děti. Dokonce první v Česku.Co stojí za takovým rozhodnutím? A komu všemu bude zařízení pomáhat? Šéf společnosti Avast Ondřej Vlček byl hostem svátečního vydání pořadu Ptám se já.Vánoční období vybízí k oslavám a setkáním s blízkými. V některých rodinách se pojí také se vzpomínáním na příbuzné a přátele, kteří už odešli. Přestože zůstávají většinou skrytá za zdmi nemocnic, pandemická doba posunula témata nemoci a umírání i do veřejné debaty. Za to se chce zasadit i jeden z nejbohatších Čechů Ondřej Vlček s manželkou Katarínou – letos založili společnou nadaci, která má v plánu poskytnout pomoc rodinám s dětmi vyžadujícími paliativní péči.Koupě pražské historické usedlosti Cibulka, kde má vzniknout nejen lůžkové zázemí, ale i denní stacionář a komunitní centrum pro rodiny těžce nemocných dětí, vyvolala na jaře doslova senzaci. „Nejdřív byl nápad vybudovat hospic, pak jsme hledali vhodné místo,“ prozrazuje Vlček a dodává, že se k plánu na rekonstrukci zdevastované budovy s manželkou Katarínou dostali vlastně náhodou.„To místo má kouzlo, genius loci. Jsou tam hrozně milí sousedi, a to nám dává důvěru, že to tam bude fungovat. Rekonstruovat historický objekt je dražší a těžší než stavět na zelené louce, ale věříme, že se nám to povede,“ vysvětluje.Hospic s celkem 12 lůžky by se mohl otevřít na podzim roku 2026. V domácích podmínkách je takový počin zatím vzácný. Z vlastních prostředků vložili manželé Vlčkovi do projektu jeden a půl miliardy korun.„V Česku jsou zdravotní lůžka nebo odlehčovací sociální péče, ale vyloženě hospicová péče o děti tady není,“ komentuje šéf Avastu důvod, proč se s rodinou rozhodl investovat právě do vzniku prvního takového zařízení v České republice. „Když se podíváme do zahraničí, tak jsou tam děti, které mají před sebou dva, pět, deset let života, jsou to i děti, které se občas i vyléčí. Není to místo, kde se člověk srovnává s koncem života, ale které se snaží dětem opakovaně přinést radost do života,“ dodává.Plán Vlčkových prý nekončí u jedné rekonstrukce. Rádi by pomohli vytvořit podmínky pro další rozvoj oboru, který zatím v tuzemsku nemá příliš velké zastání. „Dvacetiletý medik sní, že bude chirurgem, neurologem nebo kardiologem, málokdo přemýšlí, že by byl paliativním lékařem. Ten obor je ale nesmírně zajímavý a my bychom se chtěli pokusit, aby se stal atraktivním i u nás. Přitáhnout k němu ty, kteří ho budou dále rozvíjet,“ vysvětluje Vlček.Podaří se z Česka udělat premianta v péči o nevyléčitelně nemocné? A jak náročná to bude cesta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Byl to nejostřejší spor při jmenování nové vlády – spor o to, kdo obsadí křeslo ministra zahraničních věcí a jak bude vedena česká diplomacie. Prezident Miloš Zeman neuspěl se svým pokusem o veto, premiér Petr Fiala prosadil svou. Jaká bude česká zahraniční politika?Hostem Ptám se já byl nový náměstek na Ministerstvu zahraničí, jeden z kandidátů na samotný ministerský post a letitý diplomat Martin Dvořák z hnutí Starostů a nezávislých.Nízká kvalifikace, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci nebo vztahu s Izraelem či návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. To byly výhrady prezidenta k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému, který i přes odmítavý postoj hlavy státu nakonec do ministerského křesla usedl.Ačkoliv takovému výsledku možná věřil jen málokdo: „Tím, že Jan Lipavský situaci ustál, ukázal, že má podporu předsedy vlády a koaličních partnerů. Teď může cítit o něco silnější, protože nebude zpochybňován,“ komentoval Dvořák.Lipavský ovšem nebude stát na chvostu české zahraniční politiky sám. Věnovat se ji bude i premiér, nový ministr pro evropské záležitosti a dozajista svou roli sehraje i Hrad, který podle Dvořáka vnímá zahraničněpolitické směřování Česka zcela odlišně, než jak si ho představuje vláda. Nově jmenovaný náměstek ministra zahraničí to prý zažíval na vlastní kůži už v době, kdy byl sám diplomatem.„Jako diplomaté jsme museli vysvětlovat, že některé kroky prezidenta jsou prezidentova osobní iniciativa, kterou hlavě státu nelze upřít, ale nemůže mít vliv na naše směřování,“ řekl Dvořák s tím, že ve své diplomatické roli měl velký problém i s osobou premiéra Andreje Babiše (ANO). „Koukají na vás trošku útrpně nebo skrz prsty, protože sloužíte-li takovéto vládě, kdoví, co jste za charakter. To je věc, které mě deprimovala,“ prozradil.A vrásky na čele mu podle jeho slov dělá i debata o vztahu Česka k Visegrádské skupině, tedy alianci států, kam patří Česká republika společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Právě vlažný vztah ke spolupráci s těmito státy prezident Lipavskému vyčetl.I Dvořák k ní ale má své výhrady. „Ten formát má řadu pozitiv, ale neměli bychom dopustit, aby se český čistý štít dostal pod palbu, pod špínu toho, co teď provádí Orbánův režim. Říkám to jako náměstek ministra s tím, že se to asi nebude maďarským kolegům líbit,“ řekl s tím, že se ale v rámci programového prohlášení vlády bude hledat kompromisní postoj, který by vyhovoval všem. „Pokud bych to prohlášení nemohl respektovat, nemohl bych být náměstkem,“ dodal.Dvořák hovořil také o situaci na samotném Ministerstvu zahraničí, kam se podle jeho slov pod vedením sociální demokracie dostala spousta lidí, která by tam být neměla. „Vzhledem k fungování služebního zákona by neměly nastávat žádné ,noci dlouhých nožů', kde teď všechny vyhodíme. Ohrozilo by to fungování úřadu. Bude to ale potřeba čistit. Bude to chtít dělat opatrně a citlivě, ale bylo by to potřeba,“ řekl.Změní se pod novým vedením postoj Česka k visegrádské čtyřce? A jak resort pod vedením Lipavského přistoupí k pro prezidenta důležitému vztahu k Izraeli?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český rozhlas má za sebou horké dny. Poté, co se jeho generální ředitel René Zavoral pokusil dosadit na klíčový post šéfky zpravodajství bývalou novinářku Jitku Obzinovou se totiž vzbouřili zaměstnanci a spolupracovníci radia. Ředitel proto nakonec ustoupil. Zvítězila redakce nad vedením?Hostem Ptám se já byl moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba.„Nepočítal jsem, že by se to mohlo takhle otočit a že by takhle rychle mohlo dojít k revizi ze strany generálního ředitele. Myslel jsem, že bude trvat na své volbě z principu,“ řekl Bumba, který byl jedním ze signatářů otevřeného protestního dopisu pracovníků rádia.Otevřený dopis proti rozhodnutí Reného Zavorala podepsalo víc než 600 lidí, už v pátek proto Zavoral oznámil, že Obzinová od ledna nenastoupí. V úterý situaci vysvětloval zaměstnancům s tím, že neudělal chybu a že chtěl dát Jitce Obzinové druhou šanci. Mezi tím také oznámil, že prozatímním ředitelem zpravodajství se stane dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan.Je tím ale celá kauza u konce? „Z pohledu generálního ředitele by to byl vítaný výsledek, z pohledu zaměstnanců a lidí, kteří protestovali je tam stále porce očekávání, nejistoty a dohadů, co se stalo a proč se to stalo. Zároveň doznívá jistá euforie, že se povedl takovýhle krok a myslím, že v lidech je i trochu hrdosti, že se takhle dokázali ozvat,“ vysvětlil moderátor. „Uvidíme ale, co bude následovat, jak se bude vybírat šéf zpravodajství a určitě jsou ještě další věci, který bychom rádi slyšeli,“ dodal.Mezi zaměstnanci se ale dál vede debata o tom, zda Zavoral nepoškodil dobrou pověst veřejnoprávního média, když chtěl na ředitelský post uvést právě Obzinovou. Ta má za sebou nepříjemnou kauzu ze září 2015, kdy vedla zpravodajství na TV Prima. Tehdy ji uniklá nahrávka z porady usvědčila, že aktivně nabádala své podřízené, aby úmyslně manipulovali se zpravodajstvím o uprchlické krizi.„To je jedna z věcí, kterou si musíme v rámci Rozhlasu vyříkat. Že zaznělo jméno Obzinové a uvažovalo se o ní jako ředitelce zpravodajství myslím reputaci trochu nahlodalo. Hned jsem slyšel spekulace proč se to stalo a komu to může být úlitba. Nebo, zda to souvislost s prezidentskou volbou. Už jen, že se tohle vyrojí, je podle mě risk s pověstí Českého rozhlasu,“ kritizoval Bumba.Ohrozí zpravodajství rozhlasu plánované úspory a škrtání v rozhlasu? A jak moc René Zavoral a jeho kroky v čele rozhlasu ohrožují reputaci veřejnoprávního média?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí – revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?Hostem Ptám se já byl bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nový člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Jedním z hlavních úkolů nové vlády je snížení schodku státního rozpočtu, který měl podle návrhu exministryně financí Aleny Schillerové příští rok vystoupat až na skoro 380 miliard korun. Jelikož se tým Petra Fialy chystá plány příjmů a výdajů přepracovat, ale vlády se ujal až v půlce prosince, ocitne se Česko od ledna v rozpočtovém provizoriu.K nejhlasitějším odpůrcům velkého utrácení veřejných peněz patří dlouhodobě i Národní rozpočtová rada, která dohlíží na to, jak je vláda rozpočtově odpovědná. Právě Hampl se stal nedávno jejím novým členem. „Nejde o to, že by ten náš samotný dluh byl takový problém, ale ten trend, ta tempa růstu jsou obrovská a vypadají jako v jižní ose eurozóny, a to je potřeba zastavit,“ vysvětlil ekonom, proč je třeba s rozpočtovými plány Česka něco udělat.Podle něj se už jiné evropské země, jako je Dánsko, Švédsko nebo Holandsko, snaží k udržitelným financím vrátit, Česko ale dosud „brzdit“ nezačalo. „My jsme zažili neuvěřitelnou věc v kontextu Evropy i světa. Potvrdili jsme si, že my jako Češi nezvládáme krize. Za větší zadlužení jsme si koupili menší hospodářský růst a více mrtvých. Tedy za hodně jsme si koupili málo a ani zdravotně ten náš výkon nebyl oslnivý. My v dobrých časech umíme růst rychleji než většina, ale ty špatné časy nezvládáme,“ vysvětlil, jak vnímá ekonomická rozhodnutí Babišovy vlády.Závazek seškrtat rozpočtový deficit v řádu desítek miliard se přitom jeví jako čím dál náročnější. Nové prostředky bude nutné hledat na řešení přetrvávající pandemie covidu a také na pomoc lidem akutně ohroženým energetickou chudobou. Zvyšování daní se přitom převážně pravicová koalice brání. „Šetřit v rozpočtu je těžké v situaci, kdy jsme si zvykli, že utrácíme. Kus étosu spořivého národa jsme za těch posledních 18 měsíců ztratili. Teď bude klíčové to rozhodování, kde komu ubrat, kde přidat a tomu se říká politika,“ dodal Hampl s tím, že debaty o zvyšování daní budou záležet především na ekonomickém růstu.Na stávající veřejný sektor ale dle Hampla současné příjmy nestačí. „Mandatorní výdaje tvoří zhruba 80 % rozpočtu. Patří sem i platy a je otázka, jestli těch lidí stát potřebuje tolik. Konkrétně: Když se podíváte na vyzdvihovaný počet policistů, my jich máme přes 40 000 a kriminalita za poslední roky klesla na polovinu,“ vysvětlil bývalý viceguvernér ČNB.Jak rázně je třeba zakročit proti zadlužování veřejných financí? A jak velký problém pro Česko je rozpočtové provizorium?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nová vláda Petra Fialy začala úřadovat. Jedno z jejích prvních rozhodnutí bylo neprodloužení nouzového stavu, a to za situace, kdy se Evropou valí nová varianta koronaviru omikron. Je to správně?Hostem Ptám se já byl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.„Nenacházíme se v ideální situaci, takhle vláda má jednu z nejtěžších startovacích pozic. Musíme se vyrovnat se třemi krizemi – covidovou, energetickou a finanční, kterou jsme zdědili po vládě Andreje Babiše,“ popsal Výborný stav, v němž přebírá vedení země vláda v čele s Petrem Fialou (ODS).Jenže alespoň v tom prvním případě nová vláda oproti té předchozí přinejmenším sundala nohu z plynu. Místo prodloužení nouzového stavu řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, že nový kabinet chce sázet na osobní zodpovědnost lidí, a vyzval veřejnost, aby si na silvestra odpustila večírky. „Nouzový stav se stal symbolem. Kdyby zůstal zachován, kde máme jistotu, že lidé budou opatření dodržovat? My chceme k řízení pandemie přistoupit jinak,“ vysvětlil šéf lidoveckých poslanců s tím, že když bude zachován nouzový stav, stejně budou lidé na silvestra slavit.Zatímco Česko od nouzového stavu upustí, v některých jiných evropských zemích se kvůli obavě z nové varianty koronaviru omikron pravidla zpřísňují. „Ohledně omikronu není situace příznivá. Čekáme na vyhodnocení dat z Velké Británie, která budou k dispozici asi 27. prosince, a 29. prosince se sejde vláda. Ta je připravena přijmout opatření, třeba i razantnější, ale musíme mít ta jasná data,“ dodal Výborný s tím, že je vláda připravena na situaci, že se epidemický vývoj zvrátí. „Nevylučujeme, že se budeme muset k nouzovému stavu vrátit,“ upřesnil.Fialova vláda chce jinak než ta Babišova přistoupit i k vyhlášce o povinném očkování proti koronaviru. Mimo zavedení povinnosti pro některé profese nesouhlasí s povinným očkováním pro občany nad 60 let. Výborný s takovým postojem souhlasí především z toho důvodu, že není jasné, jak by se taková vyhláška u veřejnosti vymáhala. Podle něj by se ale k lidem, kteří se dobrovolně nenechají očkovat, ačkoliv mohou, dalo přistupovat jinak: „Takový člověk může skončit na jednotce intenzivní péče, kde by mohl ležet třeba i onkologický pacient, který nutně tu léčbu potřebuje. Tak ano, já bych klidně byl pro to, aby si péči, kterou musí dostat, klidně hradil: Rozhodl ses svobodně, ale musíš počítat s tím, že poneseš následky,“ řekl Výborný.Podle lidoveckého poslance by takový přístup pravděpodobně neprošel testem ústavnosti. Dodal ale, že bude apelovat na vedení ministerstva zdravotnictví i Legislativní radu vlády, aby se tato cesta prověřila. „Jestli tam není nějaká cesta, kde by jasně ta spoluúčast byla. Mně to přijde naprosto logické a správné,“ vysvětlil.Je vhodné v současné situaci spoléhat na zodpovědnost občanů? A proč chce vláda zmírňovat nepopulární vyhlášku, za kterou na sebe ale vzala zodpovědnost vláda předchozí? A jak zatím funguje Milostivé léto?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident jmenoval vládu i přes výhrady k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému. Potvrdilo to silnou pozici nové koalice? A jaké nejdůležitější úkoly novou vládu čekají?Hostem Ptám se já byl místopředsedy Ústavně-právního výboru Sněmovny a předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.Česko má ode dneška novou vládu. V Lánech ji jmenoval prezident, který nakonec akceptoval všechny kandidáty na ministerské posty, jak mu je předložil premiér z ODS Petr Fiala. Zpráva začátkem tohoto týdne způsobila překvapení, protože původně Miloš Zeman avizoval, že nesouhlasí s Pirátem Janem Lipavským. Nakonec své výhrady ale stáhl.Kabinet má už v pátek na programu první oficiální zasedání a pak se jeho členové a členky vydávají na jednotlivé úřady, aby převzali jejich vedení. Některé z nich stihne premiér uvést na ministerstva až v sobotu. O důvěru pak vláda plánuje požádat Sněmovnu 12. ledna.Jaké budou jeho hlavní výzvy? „Důležité je, aby koalice zůstala soudržná a měla vůli domluvit se. Řešit problémy a ne partikulární stranické zájmy. Teď máme akutní problémy – dořešit covid, řešit energetickou krizi a dopad na občany, kde bude potřeba zásadní pozornost, protože se bude krize ještě zhoršovat, jak bude dopadat na více a více občanů. Dopad bude na celou ekonomiku,“ varoval Michálek.Předseda pirátských poslanců byl sám jedním z kandidátů na člena vlády pro legislativu. Kvůli postoji některých spolustraníků proti kumulaci funkcí ale svoji kandidaturu stáhl. Zatímco Michálek se postu vzdal, předseda strany Ivan Bartoše do křesla ministra pro místní rozvoj a digitalizaci usedl.„To, že je Ivan Bartoš ministrem, je přirozené. Je logické, aby předseda politické strany, kterou si občané zvolili, se také dostal do vlády. Nedovedu si představit žádnou jinou variantu,“ komentoval Michálek, ale dodal, že sám není příznivcem postoje, že jeden člověk nesmí sedět na dvou židlích.„Myslím, že ta myšlenka by neobstála, kdyby se k ní vyjadřovali ústavní právníci, protože máme parlamentní systém. Ale chtěl jsem, aby Piráti měli silný mandát a protože tam byla partikulární skupina, nejsem ten, kdo by lpěl na tom, že tam musí sedět,“ dodal.A jak vnímá nedávné rozepře uvnitř Pirátů, kdy se z vládního týmu strany rozhodl odejít odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál kvůli kritice jeho vyjádření nejen k očkování? „Když Ondřej Dostál začal dělat kejkle s tím, jestli je, nebo není očkovaný, tak za to jsem se styděl. Nejenom já, ale i další kolegové v Pirátské straně. Takto by kandidát na ministra zdravotnictví vystupovat neměl. Jsme strana, která si zakládá na diskuzi, proto jsme se rozhodli v republikovém výboru navrhnout jeho odvolání, následně Ondřej Dostál rezignoval,“ upřesnil Michálek.Jak soudržný bude kabinet složený z pěti politických stran? A jak moc může stát šetřit ve stínů energetické krize, která hrozí chudobou statisícům domácností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko by se letos před Vánoci mělo obejít bez tradičních adventních trhů. Platí to ale jen na papíře a jenom někde. Jak to, že mohou obchodníci nařízení obcházet?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.Řada radnic obchází vládní nařízení prostým přejmenováním například na zimní jarmarky nebo řemeslné trhy. V praxi je tak osud obchodníků závislý na libovůli a politice vedení měst. „Nevím, zda jsme smutný nebo naštvaný. Jediné, co tím všichni vysílají je, že když budete kašlat na pravidla, projde vám to a když je budete dodržovat, jste hloupí a připravujete se o byznys,“ komentoval Prouza. „Nechápu, že na horní části Václavského náměstí je to kulturní akce, v dolní museli stánky rozmontovat a na Staroměstském náměstí jsou stánky zavřené. V okruhu 500 metrů tři různé režimy,“ dodal.Sám ale uznává, že se situace okolo zákazu trhů mohla řešit jinak. „Vláda chtěla předejít dlouhodobému shromažďování, ač to možná šlo řešit zákazem konzumace na místě. Pak se vláda bála mísení lidí, kteří se na trhy sjíždí a jinak by se nesetkali. Možná tam mohl být policista, který hlídá nasazené respirátory. Když se tu ale nic nekontroluje, chápu, že zákaz byl snazší, než hledat rozumnější cestu,“ vysvětlil s tím, že pokud hygieny evidují pět až sedm kontrol denně po celé České republice, není divu, že se v Česku pravidla porušují.„Je to výsměch. Možná proto jsme v takových problémech, v jakých jsme. Porušování pravidel je ale strašně špatně a vytváří špatnou atmosféru do budoucna. Příště bude hospodský říkat, že ho svazují hygienické předpisy, nebo to, že musí čistit trubky na pivo. To se hrozně těžko zastavuje,“ dodal.Ačkoliv tedy někteří trhovci o zákazníky a tedy ani o tržby, které jim často kompenzují ztráty z předchozího roku, nepřijdou. Jiným nezbývá, než se spoléhat na státní kompenzace, protože je dodržování vládou nařízených restrikcí o výdělek připravilo. A právě zde by mohl podle Prouzy nastat problém.Přestože jsou podle něj kompenzace aktuálně nastaveny dobře, není jasné, jak se k systému vyplácení postaví nová vláda a zda v něm bude v aktuální podobě pokračovat. Komplikace navíc může přinést i plánované rozpočtové provizorium, ve kterém možná nebude na vyplácení kompenzací prostor. „Nakonec to bude o politické odvaze, někteří říkají, že to v rozpočtovém provizoriu nepůjde. Jiní, že lze najít nějakou cestu, jak peníze převést do kapitoly ministerstva průmyslu, ale bude to na rozhodnutí ministra,“ řekl Prouza.Co vypovídá přístup vedení českých měst o důvěře ve stát a o selhání vzájemné komunikace? A mají za této situace obchodníci nárok na kompenzace od vlády, aby pokryli náklady, které vynaložili na přípravu adventních trhů často zbytečně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České nemocnice zpomalování epidemie covidu zatím příliš nepociťují. Do jejich péče se ale teď dostávají nemocní z týdnů, kdy počty nakažených trhaly dosavadní rekordy. Jak to zvládají zdravotníci?Hostem Ptám se já je koordinátor covidové péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a primář a zástupce Interní kliniky Martin Havrda.Podle aktuálních čísel je v českých nemocnicích téměř šest tisíc pacientů, z toho asi tisícovka v těžkém stavu. Podle některých odborníků do nich ale teprve míří ti, které jako pozitivní odhalily testy na konci listopadu, kdy Česko zaznamenalo rekordní počty nakažených. „Počty pacientů zatím stagnují, denně přijímáme kolem 12 nových pacientů s těžkou formou covidu. Pokud to takhle zůstane, jsme připraveni, ač nejsme rádi,“ popisuje situaci ve Vinohradské nemocnici Havrda s tím, že aktuálně ošetřuje asi 120 covidových pacientů z toho asi 15 na plicní ventilaci.„Celá nemocnice má změněný způsob fungování. A dopad na ni a na běžné poskytování zdravotní péče je velký, i když to třeba z dálky na drama nevypadá. Ale má-li se někdo starat o pacienty s covidem, nemůže dělat něco jiného,“ upozornil s tím, že zachování péče v celém rozsahu je podle něj v současné situaci nemožné.Přestože je už jasné, že v nejpostiženějších regionech si užijí zdravotníci Vánoce v klidu domova jen stěží, protiepidemická nařízení se ale v Česku nezpřísňují, navzdory přetíženým zdravotnickým zařízením. A to ani kvůli nové variantě koronaviru omikron, která děsí nejen evropské státy. Podle Havrdy ale vláda Andreje Babiše udělala zásadní chybu ještě před podzimní vlnou.„Vsadilo se na jednu kartu, to je očkování, je to ta nejlepší karta, je na prvním místě, ale myslím, že bylo možné předpovídat, že očkování nepůjde tak perfektně, jak si člověk přál, a že je třeba se na riziko vzplanutí epidemie připravovat. Nastupující vláda má záměr zvyšovat kapacitu PCR testů, a to je určitá pojistka, která nám může pomoci,“ vysvětlil.Havrda také kritizoval, že reakce společnosti nebyla taková, jakou by v tak kritické situaci očekával. „My jsme tady proto, že naši předkové byli chytří, a když bylo nějaké nebezpečí, tak to nebezpečí nějak analyzovali a snažili se něco udělat, nečekali, až přijde tygr a nelouskali u toho ořechy. Spousta lidí teď sedí, čeká a doufá v to, že ten tygr nesežere všechny. Takový přístup je mi naprosto cizí,“ řekl.Měla by nastupující česká vláda rázněji zasáhnout proti variantě koronaviru? A kolik toho ještě snesou nemocnice, na kterých leží hlavní tíha zvládání celosvětové pandemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po víc než dvou měsících od voleb bude mít Česko novou vládu. Prezident ji jmenuje v pátek 17. prosince. Velké překvapení způsobil nečekaný ústupek Miloše Zemana přijmout bez dalších námitek všechny navržené ministerské kandidáty. Co ho přimělo změnit názor?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.Premiér Petr Fiala oznámil po pondělním jednání v Lánech, že si hlava státu uvědomuje situaci, ve které jsou čeští občané, a proto se rozhodl návrhu předsedy ODS vyhovět. Ministrem zahraničí se tak stane pirátský kandidát Jan Lipavský, navzdory původní Zemanově kritice a odmítnutí jeho jmenování, které Hrad oznámil v pátek.Prezidentovi vadilo, jak uvedl jeho mluvčí Ovčáček, že má Jan Lipavský vlažný vztah k Visegrádské čtyřce i Izraeli a pouze bakalářský titul. Nastupující premiér ale trval na původní vládní sestavě a pohrozil kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu, která by například podle slov šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měla šanci na úspěch. Podle Antoše to ale tak jednoznačné není: „Část rizika, do kterého by předseda vlády s kompetenční žalobou šel, spočívá v tom, že není jisté, jestli by soud vůbec žalobu přijal a cítil se příslušný k projednání takové věci,“ vysvětlil.„Odkaz prezidenta na údajně nedostatečné vzdělání Jana Lipavského pro výkon ministra zahraničí byl na první pohled absurdní. Ústava nepředepisuje žádné formální vzdělání. Měli jsme řadu ministrů, kteří neměli ani toho bakaláře. Třeba Jan Hamáček, kterého si prezident v minulosti částečně vyvzdoroval do čela ministerstva. Takže zde šlo o účelový argument, který se neopírá vůbec o nic,“ komentoval původní důvody pro nejmenování prezentovaní prezidentskou kanceláří.Opouští Miloš Zeman politická území dobytá díky ústupkům odcházejícího premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše? A je na místě i přesto uvažovat o zpřesnění kompetencí hlavy státu v Ústavě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Premiéra Petra Fialu (ODS) čeká střet s prezidentem Milošem Zemanem kvůli jmenování vlády. Prezident podle očekávání nechce jmenovat do ministerské funkce Jana Lipavského a premiér podle očekávání oznámil, že už chystá podání kompetenční žaloby. Bude úspěšná?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil.Debata o možnosti podání kompetenční žaloby na prezidenta republiky kvůli odmítnutí jmenování pirátského kandidáta na ministra zahraničí Lipavského do funkce na konci týdne rezonovala napříč stranami. Designovaný premiér Petr Fiala má ale v plánu dnes s prezidentem Zemanem o ustavení nové vlády mluvit. „Pořád věřím, že si to pan prezident uvědomí a bude vládu jmenovat v obsazení, které Petr Fiala navrhoval,“ komentoval dnešní schůzku Vystrčil s tím, že doufá, že si prezident uvědomí i složitost situace, ve které se aktuálně Česká republika nachází.Pokud by se Fialovi nepodařilo prezidentovi rozhodnutí vymluvit, podání kompetenční žaloby je podle Vystrčila jasnou cestou. „Pokud bude podána kompetenční žaloba ze strany pana premiéra Petra Fialy, tak bude úspěšná. Prezident nemá roli premiéra, aby říkal, kdo má, nebo nemá být ve vládě. Může ale prověřit, že navržení členové jsou nebo nejsou ve sporu zájmů nebo bezpečnostním rizikem,“ vysvětlil.Na otázku, zda by v takovém případě měla vzniknout vláda bez Lipavského, ale Vystrčil neměl jasnou odpověď. „Nejčistší by bylo říct dobře: vládnout nejdeme, podáme žalobu a počkáme, jak to dopadne,“ komentoval šéf Senátu, ale dodal, že sám by dal přednost „odpovědnosti“, aby nová vláda začala co nejdříve pracovat. „S tím, že by bylo nutné s případnou kompetenční žalobou nečekat ani minutu,“ dodal.Kritiky se ale objevují i vůči samotnému Fialovi, který měl podle některých hlasů dát při jednání s prezidentem najevo silnější pozici. Třeba podle exšéfa TOP 09 Miroslava Kalouska neměl Fiala vůbec přistoupit na schůzky ministerských kandidátů ve chvíli, kdy prezident skončil v karanténě. S takovým postojem ale Vystrčil rezolutně nesouhlasí:„Jsme přesvědčen, že jsme neprohráli. To, že někomu dáte možnost, aby i když je nemocný, mluvil s ministry, dáváte příklad národu, aby viděl, co je slušné a co není. Pokud toho ten člověk zneužívá, má přijít tvrdý a jasný přístup. Ale není správné a výchovné, aby člověk hned vsadil na tu neslušnou kartu, to je ohromně špatný příklad,“ bránil designovaného premiéra. „Kdo říká opak, buď nerozumí politice, nebo dělá politiku, kterou já dělat nechci,“ řekl.A nebylo chybou, že komory už dříve nehlasovaly o přenesení pravomocí prezidenta dle článku Ústavy 66? „Líto mi to není, přesně naopak. Ti, co to říkají, nežijí v časové realitě. Do 11. listopadu nebylo po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. My se už předtím dozvěděli, že je na tom pan prezident tak, že nemůže plnit jen některé pracovní povinnosti. Nedovedu si představit, že by v tom okamžiku jakýkoliv zákonodárce hlasoval pro článek 66 Ústavy. To bychom se chovali velmi nekorektně a neslušně,“ dodal Vystrčil.Neprohrála budoucí vláda boj s prezidentem? A nebylo na místě pohrozit snížením rozpočtu prezidentské kanceláře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.