Vyrazí zkoumat mizící ledovce v Africe: Máme už jen deset let, říká Šabacká

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním. Co všechno ledovce skrývají?

Nejen o tom Šabacká hovořila ve speciálním vánočním vydání podcastu Ptám se já.

„V ledu můžeme číst historii. Jsou v něm uloženy informaci o tom, jaké byly na Zemi podmínky v době, kdy jeho vrstvy vznikly,“ popisuje vědkyně. Ledovec proto přirovnává k Alexandrijské knihovně.

Kromě vrstev srážek a bublinek, které odkrývají chemické složení atmosféry, se z něj prý totiž dá vyčíst třeba to, kdy se začaly pěstovat určité druhy rostlin, jak se v dané oblasti proměňovala sopečná činnost nebo jestli docházelo k vypalování lesů. Nejstarší vrstvy ledu jsou přitom podle Šabacké staré i 2,7 milionu let. Nejdelší kontinuální klimatický záznam se ale nachází na Antarktidě a skrývá 800 tisíc let dlouhou historii.

Při zkoumání ledovců ale nejde jen o klima. To, co polární ekoložku z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity nejvíce zajímá, jsou zejména mikroorganismy, které ve náročném prostředí přežívají. Život v ledovém prostředí je podle Šabacké právě díky extrémním podmínkám unikátní - zvláště tam, kam nedopadá sluneční světlo a často tam není ani kyslík. „Prostředí pod povrchem ledovce je tak specifické, že si myslíme, že je nejlepší analogie k tomu, jak by mohl vypadat život, kdybychom ho našli někde jinde ve sluneční soustavě,“ vysvětluje.

Šabacká má dlouholeté zkušenosti z výprav a výzkumů ledových oblastí na severní i jižní polokouli. Měsíce žila na Antarktidě a pravidelně tráví část roku na Špicberkách. Brzy ji ale čeká výprava na ledovec v africkém pohoří Ruwenzori v Ugandě. Život a podmínky na afrických ledovcích se od těch alpských podle vědkyně zásadně liší.

„Z pohledu fungování života jsou africké ledovce velmi málo prozkoumané. Navíc mizí velmi rychle. Nepřibývají, jen ubývají, takže na jejich zkoumání je už jen deset, maximálně dvacet let,“ popisuje.

Tající ledovce jsou jedním z důsledků klimatické krize, jejíž řešení Šabacká pozorně sleduje. Klimatická změna je podle ní takový „uhlíkový rozpočet“, který funguje jako ten finanční, ale nelze v něm jít na dluh. „Aby se nám to úplně nevymklo kontrole, můžeme do ovzduší vyloučit ještě asi 500 miliard tun uhlíku. Celosvětově ale vylučujeme každý rok asi 40 miliard tun. Takže to, jak se budeme chovat v těch nejbližších deseti letech a jestli opravdu snížíme ten uhlík na to minimum, rozhodne o tom, jaké budou podmínky na zemi za sto, dvě stě let,“ varuje polární ekoložka.

Jaké poznatky by její bádání mohlo přinést lidstvu? Dokážeme odolnost ledovcových mikroorganismů využít? A jak složitá je práce vědce v ledových podmínkách?
- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.