Ptám se já, Marie Bastlová

Nová varianta koronaviru omikron zasahuje státy napříč světem. Zatímco v Česku se na největší nápor nákazy teprve čeká, za oceánem už další vlnu pociťují i v nemocnicích. V jak složité situaci američtí zdravotníci jsou?Hostem Ptám se já byla Silvia Sauvé, zdravotní sestra pracující na jednotce intenzivní péče v americkém městě Auburn ve státě Washington.Vlna nové, silně nakažlivé varianty koronaviru omikron podle všeho v Česku ještě nedosáhla maxima. Čísla pozitivně testovaných sice už teď dosahují nevídaných hodnot, ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek však předpokládá, že vrchol současné pandemické vlny teprve přijde, a to tento týden.Nemocnice, které se dosud vyprazdňovaly díky úbytku nemocných s deltou, se chystají na nápor nových pacientů. A do těch amerických už teď pacienti s novou koronavirovou variantou proudí ve velkém.„Naše nemocnice je zavalená pacienty. Zpravidla u nich není taková smrtnost, jako tomu bylo v předchozí vlně delty, ale je jich zase mnohem víc. Opravdu je naše nemocnice naplněná na dvě stě procent,“ řekla Sauvé a dodala, že situace už přesahuje limity zařízení. „Nemůžeme nikoho odmítnout, proto se pacienti hromadí na našem pohotovostním příjmu. Někdy čekají na pohotovosti dva až tři dny než se otevře nějaké lůžko,“ popsala.To, že se z pár hodin čekání stanou celé dny, není podle zdravotnice v současné situaci nic neobvyklého. A podle ní není vůbec vyloučené, že velký nápor pacientů ještě čeká i tuzemsko. „Podle mých zkušenosti se situace jako v USA za tři až pět měsíců stejně projeví i v Česku,“ předpověděla.V nemocnicích podle Sauvé obecně nejčastěji kvůli problémům s koronavirem končí lidé s dalšími zdravotními problémy, o kterých třeba ani nemusí vědět. Do péče lékařů se ale podle sestry stále dostávají i zdraví lidé, u kterých i varianta omikron může vyvolat těžký průběh. „Ale byly časy, kdy celé naše oddělení bylo zaplněno pacienty s covidem, s intubací a na ventilátoru. Teď tolik pacientů na ventilátor být nemusí, ale bývají na vysokoprůtokovém kyslíku,“ upřesnila.Česká sestra také popsala, jak američtí zdravotníci čelí útokům odpůrců protiepidemických opatření. Podle ní by zejména lékaři, kteří takové postoje obhajují, neměli své povolání vůbec vykonávat. „Lékař, který šíří dezinformace, by neměl být lékař. Lidé ho následují jako autoritu, takže by neměl mít licenci praktikovat medicínu, protože to jde proti jejím zásadám a vystavuje nebezpečí svoje pacienty,“ řekla s tím, že minimálně v USA se takoví lékaři musí lékařské komoře zodpovídat. „Nikdo by je už navíc nezaměstnal, to je naprosto běžný fakt,“ dodala.Jak by se mělo Česko připravit na možný příchod amerického scénáře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Miliardář Karel Janeček je jedním z prvních, kdo v pátek oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Jak plánuje oslovit voliče?Hostem Ptám se já je podnikatel a matematik Karel Janeček.Finančník Karel Janeček v pátek oznámil kandidaturu na prezidenta. Už přes nedávnem se přitom na sociálních sítích i na billboardech v ulicích objevila Janečkova kampaň Tohle jsme my, ve které chce představit své základní programové priority. A podnikatel na kampani rozhodně šetřit nehodlá, chce do ní vložit maximální částku povolenou zákonem - 40 milionů v prvním kole, 10 milionů případně ve druhém.O Janečkově možné kandidatuře se přitom začalo vážněji spekulovat už loni, konkrétně po hudební anketě Český slavík, kterou podnikatel financoval. Její televizní přenos dokonce využil k proslovu, kde například kritizoval očkování. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné Janeček ve svém proslovu v Českém slavíkovi.Janeček také zkoušel v poslední době oslovit špičkové české stratégy a experty na komunikaci a marketing. Než ale do volebního klání vstoupí, musí nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nebo získat podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů.Jak chce Janeček oslovit možné voliče? A má podporu mezi politiky? Plánuje v kampani vystupovat proti očkování?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Moderátor české televize Jakub Železný už několikrát připustil kandidaturu na generálního ředitele televize. Minulý týden ale schytal kritiku za to, že nezvládl emoce při rozhovoru s poslancem ANO Patrikem Nacherem. Kde je hranice vyváženého rozhovoru? A je třeba proměnit vedení České televize?Hostem Ptám se já byl moderátor ČT Jakub Železný.Minulý týden se moderátor České televize Jakub Železný pustil do ostré debaty s poslancem hnutí ANO Patrikem Nacherem. V pořadu Události komentáře si od poslance vyprošoval invektivy a útoky, aby mu nakonec donesl celý scénář rozhovoru se slovy, že se může na příští otázky připravit. „Nervy mi neujely. Kdybych byl rozčílený, vypadalo by to jinak. Zamrzelo ale mě, že politik, se kterým se známe dlouhá léta, dělá takové triky. Oni to dělají, umějí to, ale proč to mám akceptovat,“ vysvětlil Železný.Ke svým respondentům se prý snaží být maximálně vyvážený: „Když si dělám přípravu na dva hosty a u jednoho mi vychází čtyři tvrdé otázky a u druhého pět, jednu z pěti si škrtnu, abych měl stejně. Mně jsou politici ukradení, nemám vůči nim žádné emoce, nejsou to moji kamarádi, netykáme si, nechodím s nimi na žádné obídky, večeřičky, takhle se chovám a žiju si ve svém světě,“ řekl.K vystoupení Železného s Nacherem se vyjádřil i expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který situaci označil za dosud největší moderátorský exces. Podle něj si moderátor vyřizoval účty a neříkal pravdu. „Aby mě někdo obvinil ze lži, je pro mě za hranou přijatelnosti. A nenechám se urážet, jako moderátor veřejnoprávní televize ale nemůžu tomuhle člověku oplatit stejnou mincí,“ bránil se proti Babišovým slovům Železný.Moderátor hlavní zpravodajské relace České televize a také publicistického pořadu Události, komentáře přiznal, že zvažoval podání trestního oznámení pro pomluvu. „Ale vydýchal jsem se,“ dodal s tím, že ale dále uvažuje, že buď sám, nebo společně s vedením televize vyzve Babiše k omluvě: „Ta ale, předpokládám, nepřijde.“Železný působí ve veřejnoprávní televizi už přes 20 let a několikrát se vyjádřil, že by uvažoval o kandidatuře na generálního ředitele České televize. Zopakoval, že by k tomu přistoupil v případě, že by znovu nekandidoval dosavadní ředitel Petr Dvořák. „V takovém případě bych chtěl předložit projekt, který by byl moderní a zároveň byl dovnitř televize velmi otevřený. Mou prioritou by byl bezpečný a klidný zaměstnavatel,“ upřesnil Železný.Jak náročná profese moderátora veřejnoprávní televize je? A jak si ve vypjatých situacích zajistit odstup?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Očkování proti covidu-19 v Česku povinné nebude. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek napsal na sociální sítě, že takové opatření od počátku považoval za nesmysl. Změní se proto vyhláška přijatá předchozím koaličním kabinetem, která počítala s povinnou vakcinací pro lidi nad šedesát let a vybrané profese. Je to správný krok v době sílícího omikronu?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).„Není to chyba, rozhodla se tak celá vláda s argumentem, že zakopáváme příkopy ve společnosti. A nabídneme alternativní řešení: data a informace, že vakcíny fungují a lidé si sami vyberou volbu, která je pro je jednoduší a lepší, tedy nechat se očkovat,“ myslí si o zrušení vyhlášky o povinném očkování Válkův náměstek.Vakcínu přesto stále odmítá nemalá část veřejnosti. Premiér za ODS Petr Fiala ovšem zopakoval, že očkování i dál považuje za hlavní zbraň v boji s pandemií. Podle ministra Válka chrání před těžkým průběhem choroby a možnou hospitalizací účinně hlavně třetí dávka. „Je zde část osob, které nepřesvědčíte. Bohužel, povinná vakcína by znamenala, že odejdou z některých podstatných profesí, protože by to pro ně byla otázka života a smrti,“ dodal Pavlovic k rozhodnutí kabinetu.Pandemická vlna omikronu ale zatím v Česku šplhá do výše. Nakažených skokově přibývá, i když to nejhorší republiku pravděpodobně teprve čeká: „Chci podotknout, zaznívají hlášení, že omikron je méně závažný. Do určité míry je to pravda, ale při vysokém počtu nakažených mohou být absolutní počty vážných případů vysoké. Navíc nevíme, jaký bude mít vliv na long covid (dlouhodobé následky po prodělání nemoci, pozn. red.),“ vysvětloval Pavlovic.Podle pirátského náměstka je každopádně vláda na případný krizový scénář připravena: „Krizové scénáře má vláda k dispozici. Když bude takový vývoj, vláda je vyhlásí,“ komentoval s tím, že namísto počtu nových případů se aktuálně sleduje především číslo, kolik z jich je v ohrožené populaci.„To totiž predikuje zatížení zdravotního systému a vláda díky tomu bude mít čas na reakci. Teď vidíme i na Praze, která je napřed před celou republikou, že tam ještě není ten zásah rizikové populace. Čísla jsou vysoká, ale sleduje se ta prevalence v rizikové populaci,“ upřesnil.A vláda má podle Válkova náměstka v ruce i další „trumfy“. Neočkovaným, kteří mají nedůvěru v mRNA vakcíny nabídne v únoru „tradičnější“ látku Nuvaxovid společnosti Novavax. Česko navíc usiluje o nové antivirotikum Paxlovid, které má pomoci při léčbě onemocnění. „Dodání záleží na výrobních kapacitách firmy Pfizer, zájem ze strany vlády byl ale jasně řečen. Ale už teď máme dostupná dvě jiná antivirotika - Remdesivir a Molnupiravir. Mají trochu jiný typ indikace, ale jsou účinná, pokud se podají včas,“ dodal.Měla by být při stoupajících číslech nakažených česká vláda opatrnější? A koho už se dotkly pracovní karantény?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ve školách se od 17. ledna testuje pouze jednou týdně navzdory tomu, že omikronová vlna sílí. Čísla nakažených dosahují denně desítek tisíc. Podle šéfa ministerských statistiků Ladislava Duška je ovšem pravděpodobné, že nakažlivější varianta koronaviru už dětskou populací a mladistvými do značné míry prošla. Je plán vlády na krocení pandemie ve školách dostačující?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Vláda ve středu odsouhlasila návrh ministra školství, který přidává pravomoci vedení škol. Kromě více dnů takzvaného ředitelského volna by mohli ředitelé sami rozhodovat o tom, jestli třída nebo škola přejdou na distanční výuku. Odpadlo by čekání na verdikt hygieniků v případě, že v karanténě či izolaci skončí hodně žáků nebo učitelů.„Ředitel může nejprve aktivovat distanční výuku, a pokud se ta nebude zvládat, nařídí se ředitelské volno. Je to efektivní, rychlé, reaguje to na místní podmínky a nevypíná to školy. A je to v rozsahu maximálně deseti dnů, pak musí zareagovat hygienická stanice nebo my jako vláda,“ vysvětlil Gazdík s tím, že ředitelé se kvůli nákaze omikronem mohou brzy dostat do situace, že nebude mít kdo učit.„Musíme reagovat rychle a čekat na centrální opatření vlády nebo dokonce zahlcených hygienických stanic je pozdě, proto přicházím s tímto návrhem,“ dodal.Samotné testování na koronavirus jednou týdně ale Gazdík jako chybu nevidí. Podle něj je důkazem, že jsou školy prioritou, už fakt, že po pozitivním antigenu v jejich případě musí dojít k potvrzení nákazy PCR testem. Že takové pravidlo nelze nařídit plošně - tedy i ve firmách - je podle něj dáno tím, že kapacita PCR testování nebyla na omikron připravena. „Za měsíc ho nestihne žádná vláda navýšit tak, aby to fungovalo. Cílem tedy je kapacity nezahltit například pro rizikové skupiny,“ vysvětlil.Nové vedení resortu školství zmiňuje i jiné, dlouhodobější cíle. Například snižování rozdílů ve kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Hlavně v příhraničních oblastech totiž úroveň škol daleko zaostává za velkými městy. A změnit by se měla také maturita. Nově by si mohli studenti odbýt některé její části dříve než v posledním ročníku.„Maturita v této době neodpovídá 21. století. Mně se nelíbí, že dva, tři dny ve vašem životě rozhodují o mnohém dalším. Pořád je maturita forma iniciačního obřadu z minulosti, má tzv. bolet a máte se stát tím dospělým. Taková by maturita být neměla,“ řekl Gazdík, ale dodal, že ke změně by mělo dojít pouze v případě, že na ní bude politická i odborná shoda.A jak vnímá místopředseda Starostů cestu Jana Farského na půlroční stáž do USA? „Dozvěděl jsem se to začátkem prosince. I já si sypu popel na hlavu, protože my nemáme ve STAN ty klasické stranické vztahy a jsme většinou kamarádi. Moje chyba, jako kamaráda, byla, že jsem nedokázal Honzovi Farskému říct, že to není dobrý nápad,“ přiznal Gazdík.Dodal, že strana situaci aktuálně řeší, ale nemá nástroje, jak ho k čemukoliv přinutit. „Finální rozhodnutí je na Janu Farském. Buď se vrátí, nebo se vzdá mandátu, nebo to zůstane tak, jak to je. Nebudeme to řešit v přímém přenosu, je to osobní věc, zvlášť, když se to týká přítele,“ dodal Gazdík.Co ze svých plánů dokáže vláda uvést do praxe? A budou jí na to stačit peníze, když zároveň slibuje úspory a snížení rozpočtového deficitu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna má za sebou první vyčerpávající jednání, kdy se v roli opozice poprvé naplno projevila hnutí ANO a SPD. Hodiny trvající obstrukce, které předcházely hlasování o důvěře vládě, přerostly v zatím nejdelší debatní maraton v historii Česka. Jde o novou taktiku opozice?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).I kvůli neshodám mezi poslanci nemá ještě dolní komora kompletní vedení. Kvůli častým přestávkám i dosud marnému projednávání stavebního zákona se dosud nepodařilo schválit exministra Karla Havlíčka do funkce sněmovního místopředsedy. Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její strana chce být konstruktivní opozicí. Otázkou ale zůstává, na jakých tématech jsou lidé Andreje Babiše ochotni se současnou vládní pětikoalicí spolupracovat.„Důvěra vládě je jeden z nejdůležitějších aktů a vy nemůžete odebírat slovo, pokud se poslanci připravili na jednání, chtějí vystoupit, chtějí položit otázku,“ braní opoziční poslance Mračková Vildumetzová. Podle ní navíc dále chybí odpovědi například ohledně financování hnutí STAN. Opozici vadí, že hnutí přijalo peníze od firmy, za kterou stojí trestně stíhaný člověk.Podle Mračkové Vildumetzové takovou kritiku ale nelze vnímat jako „dvojí metr“: „Kauza Čapí hnízdo je tu mnoho let a nestala se v době, kdy byl v politice. Kdyby nepřišel do politiky, nikdy by tu kauza Čapí hnízdo nebyla,“ brání předsedu hnutí ANO a dodává, že dvojí metr je uplatňovaný naopak vůči straně bývalého premiéra.Místopředsedkyni Sněmovny vadí i fakt, že nová vláda slibovala změny a zatím kolem ní vnímá spíše řadu pochybností. Kabinet podle ní navíc slibuje šetření, které není schopen sám plnit: „Říká, že se bude šetřit, ale zatím to vypadá, že to bude na lidech. Když chci šetřit, musím jít příkladem a ne mít sedmnáct ministrů, kteří se ani nevejdou do lavic,“ říká a kritizuje i množství politických náměstků.Manžel Babišovy poslankyně Jan Mraček, šéf chebské ODS a člen výkonného výboru strany se přitom nedávno stal poradcem ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Na to byste se ale měli zeptat mého manžela. Moje kritika kabinetu ale bude stejná, jako hejtmanka a starostka jsem vždy šetřila. Můj manžel není politický náměstek, ale má pouze radit. Mám snad kvůli tomu skončit v politice? Nebo má skončit můj manžel?“ reaguje na otázky.Může Česko doplatit na permanentní válku mezi vládní koalicí a opozicí? Nebo je tvrdá diskuse naopak přínosem pro kvalitu parlamentní demokracie v zemi?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívaly týdny a měsíce.Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s velkými úspěchy u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sněmovna zlomila rekord, když nedokázala rozhodnout o důvěře vládě ani po celonočním jednání. Kvůli dlouhé rozpravě, kam se zapojili hlavně zástupci opozice, tedy ANO a SPD, se na plánované hlasování zatím nedostalo. Jak dlouho může celý proces trvat?Hostem Ptám se já byl politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Poslanci a poslankyně se k přerušenému jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy znovu sejdou v šest večer, a to navzdory faktu, že vládní pětikoalice má v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů.Mimořádnou schůzi k financování Starostů a nezávislých (STAN) se ale opozičním stranám prosadit nepodařilo. Na problém upozornily i Seznam Zprávy, když napsaly, že za sponzorskými firmami STAN stojí i člověk stíhaný v daňové kauze. Kromě toho zhruba tři miliony korun dorazily na účet Starostů od dvou desítek personálně spřízněných společností s neprůhlednými spoluvlastníky na Kypru a v Lucembursku.Předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan tvrdí, že jeho strana neporušila zákon, a proto se taky darované peníze vracet nechystá. Lídr opoziční SPD Tomio Okamura nicméně žádá premiéra Fialu o Rakušanovo odvolání z vlády a společně s ANO volají po zřízení parlamentní vyšetřovací komise.Uškodí kauza kolem stranického financování Starostům a nezávislým i celé vládě? A může ohrozit i pozici Víta Rakušana ve vládě ještě dříve, než kabinet získá důvěru?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna věnovala tuto středu zvlášt důležitému hlasování - a sice jednání o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy. Jednání se jako tradičně stalo přehlídkou opozice, vláda má nicméně v dolní komoře jasnou většinu a výsledek je tak předem jistý. Jak vnímá vítězná koalice výtky Babišových poslanců?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.Podle Bendy je programové prohlášení vlády, se kterým s žádostí o vyslovení důvěry před poslance přistoupila, pouhým územ, který není zakotvený v Ústavě. „Pro co si vláda jde, je vládní důvěra, to je ten skutečný ústavní akt,“ vysvětlil Benda s tím, že kritiku, kterou dosud slyšel u úst Andreje Babiše nebo Tomia Okamury na půdě Sněmovny, v podstatě nevnímá.Opozice vládě vyčítala nekonkrétní programové prohlášení, nereálné sliby o plánovaných škrtech v letošním rozpočtu a třeba exministryni financí Aleně Schillerové v něm chyběla konkrétní čísla.Podle nejdéle sloužícího poslance Bendy by ale prohlášení mohlo být naopak i obecnější, protože čtyři roky roky vlády nelze naplánovat do minuty. „Představa, že v programu, který mám zpracovat do 30 dnů od jmenování vlády, popíšu detailně následující čtyři roky, mi přijde myšlenkově nenormální,“ bránil Fialův kabinet.Podle šéfa poslaneckého klubu občanských demokratů má vláda před sebou řadu úkolů, mezi nimi i návrat Česka k normální parlamentní demokracii. Snahou kabinetu by ale mělo být především napravit chaos, který tu podle Bendy za poslední dva roky vznikl nejen kvůli covidu.„Tedy řízení země jedním mužem prostřednictvím sms, tiskové konference každých 24 hodin a dnešní situace, kdy nikdo z nás neví, jaká opatření platí a co se na něj vztahuje,“ popsal Benda a uznal, že v dosavadním rozhodování a výrocích nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vidí také limity: „Vlastimil Válek by měl mluvit méně než mluví, jeho příklady nejsou to pravé ořechové, ale nemyslím, že by pravidla dělal složitější,“ dodal.Kromě řízení země zasažené pandemií čeká vládní koalici Spolu v následujících měsících ještě další výzva, plánuje totiž najít a postavit společného kandidáta do prezidentských voleb, které se budou konat začátkem příštího roku. „Musíme najít někoho, kdo to chce a kdo má šanci být zvolen, to jsou podstatné parametry,“ řekl Benda s tím, že o průběhu druhého kola prezidentských voleb má v podstatě jasno: „Jsem osobně přesvědčen, že by Andrej Babiš v druhém kole prohrál s téměř každým alespoň trošku normálním kandidátem, protože nemá sjednocující prvek jako Miloš Zeman,“ odhaduje.Jaká Fialova vláda bude? Co o ní ukazuje programové prohlášení a jak dobře je napsané? A vydrží koalice Spolu dál táhnout v politice za jeden provaz?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.