Ptám se já, Marie Bastlová

Hnutí ANO má o víkendu sněm. Předsedou jistě nadále zůstane Andrej Babiš, volit se budou místopředsedové. Jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby?Hostem Ptám se já byla poslankyně ANO, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se po podzimních volbách vrátila do vysoké politiky. Ze třetího místa kandidátky se pohodlně dostala do Sněmovny a po čtyřech letech se stala opět poslankyní. A stát se chtěla i místopředsedkyní Sněmovny. Nakonec ale zastává jiný překvapivý post – je členkou Babišovy stínové vlády, konkrétně pro oblast kultury.A zatímco ve vedení Sněmovny se Jermanová podle všeho neuplatní, je otázkou, zda na nadcházejícím sjezdu hnutí ANO bude obhajovat místopředsednický post. Na ten plánuje kandidovat mimo jiné exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček i bývalá ministryně financí Alena Schillerová.V nejužším vedení hnutí ANO je Jermanová od roku 2015. Rok nato vyhrála s ANO krajské volby a stala se středočeskou hejtmankou. Za jejího vedení kraj utrácel miliony za pochybnou práci externích poradců. Třeba za proslulé analýzy hudebních festivalů. Najatí zaměstnanci, jejichž jména kraj důsledně tajil, dostávali 45 až 75 tisíc měsíčně za poloviční úvazek. Dodnes není jasné, jestli odevzdaná práce měla takovou hodnotu.Kvůli této kauze policisté dokonce prohledali dům Pokorné Jermanové v Benešově. Loni obvinili dva lidi – bývalé vysoké úředníky, které si na kraj přivedla právě tehdejší hejtmanka.Bude Jermanová v kauze smluv kraje s externisty vypovídat? A jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby? Kdo by mohl hnutí převzít po Andreji Babišovi, pokud bude kandidovat na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem po tom, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovala dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.Riskuje Česko s rozvolněním velký book nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nová vláda, která je druhým měsícem ve funkci, si vytyčila řadu nesnadných cílů. Mezi nimi šetřit rozpočet a snížit počet úředníků, udělat úřady digitálně dostupnější nebo pomoci s nedostupným bydlením či zpřísnit zákon o střetu zájmů. Podaří se vše splnit?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Digitalizace a dostupné bydlení. To jsou jedny z hlavních úkolů vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Nejmenší koaliční strana musí hledat balanc při prosazení svých zájmů a shodě na klíčových rozhodnutích vlády, kterou vede předseda ODS Petr Fiala.Ještě nedávno Piráti tvrdili, že chtějí bojovat proti tradičním stranickým dinosaurům, jejich zákulisním dohodám a málo srozumitelným rozhodnutím. Například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa patřil k nejaktivnějším v boji proti polskému postupu při těžbě v dole Turów, a dokonce se mu do celé věci podařilo zainteresovat Evropskou komisi, která se přidala na stranu Česka.Nakonec ale česká vláda podepsala dohodu s Poláky, že těžba v Turówu může za určitých podmínek dál pokračovat. A to v podstatě ve stejné chvíli, kdy generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil stanovisko, podle kterého je těžba nelegální.Jsou Piráti ve vládní koalici dostatečně silným partnerem? A kde zatím museli ustoupit ze svých požadavků?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda dosud neschválila návrh státního rozpočtu na tenhle rok a jednání přesouvá na příští týden. Plán nového kabinetu je ale už jasný – šetřit, kde se dá. Podaří se to?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Ministerstvo financí má posledních pár dnů, aby doladilo návrh rozpočtu na tento rok. Příští týden ho chce projednat vláda a času jí moc nezbývá, jestli má současné rozpočtové provizorium skončit v březnu. Koaliční politici slibují úspory v řádu desítek miliard korun a dušují se, že nebudou zvyšovat daně.Ministr financí Stanjura přitom už nedávno potvrdil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Tedy zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše.Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale snahu současné vlády zpochybňuje. Odhaduje, že výdaje budou vyšší – například kvůli koronavirové situaci – a vládě se zmíněných 80 miliard nepodaří ušetřit.Dá se opravdu šetřit bez toho, aby to zasáhlo občany? A nemohou škrty v provozu státní správy a platech státních zaměstnanců zhoršit kvalitu služeb pro veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Redakce Seznam Zpráv se rozhodla posílit zdravé pracovní prostředí a pocit bezpečí svých členů a přijala několik opatření. Jedním z nich je i post ombudsmanky. Co vše bude mít na starost?Hostem Ptám se já byla ombudsmanka redakce Seznam Zpráv, slovenská novinářka a moderátorka, která aktuálně působí ve slovenském deníku SME, Zuzana Kovačič Hanzelová.Novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Hanzelová se stala ombudsmankou redakce Seznam Zpráv od února letošního roku. Dohlížet bude na na zdravé a bezpečné prostřední v redakci a pomáhat jejím členům řešit případné krizové situace.Nový institut přichází po konfrontaci redakce se situací, kdy se jeden její člen nevhodně choval vůči členkám redakce. Vedení redakce proto okamžitě rozhodlo o jeho propuštění.Důvěru a bezpečnější prostor pro členy Seznam Zpráv, se ale snaží redakce budovat rovnou na několika úrovních. Nově, pokud je kterýkoliv redaktor nebo jiný pracovník s něčím nespokojen, může se obrátit jak na ombusmanku, tak na několik zmocněnců z řad redaktorů nebo svůj podnět zaslat do schránky důvěry.„Seznam Zprávy vykoply důležité téma, a to je velmi pozitivní. Můžeme nastavit poměrně vysoký standart. Já mít takový systém ve veřejnoprávní televizi, určitě bych se na něj obrátila víckrát,“ komentuje kroky redakce v rozhovoru Hanzelová.Jakým problémům se bude ombudsman redakce věnovat? A jak obecně daří v médiích nastavovat bezpečnější prostor pro práci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká pošta chystá propouštění. Od května zruší asi 700 míst a ušetřit chce půl miliardy korun. Slibuje také dlouho plánovanou modernizaci a rozdělení na menší části, aby dokázala stačit trhu. Je to první krok k postupné privatizaci pošty?Hostem Ptám se já byl ředitel České pošty Roman Knap.„Vláda si musí dát základní strategii, co od pošty očekává. Já od ní čekám základní služby, pošleme si dopis, balík, ale toho ubývá kvůli konkurenci. Další věc je dotyk státu i v odlehlejších částech republiky. Musíme si také říct, kolik peněz je stát schopen dávat do základní poštovní služby peněz,“ vysvětlil svůj pohled na restrukturalizaci České pošty začátkem roku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se ale nemá šetřit na lidech „u přepážek“, ale rezervy vidí ve středním managementu.A pošta už se škrty začala. Od letošního května zruší 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl ředitel pošty.Knapovy plány ale vzbuzují otazníky kvůli zjištění, že se těsně po volbách sešel s vlivným podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie stíhala ve dvou kauzách Radovana Krejčíře Technology leasing a M5.Generální ředitel státního podniku s ním měl řešit své manažerské plány ve vedení pošty. „Posadili jsme se, řekli, co je nového, jak vypadá teď pošta a co je potřeba s ní udělat, jak já si představuji její další směřování z pohledu komerčního manažera. Já jsem přesvědčen, že se musí změnit na firmu a ne zůstávat v pozici státního molochu, úřadu,“ popsal pro Seznam Zprávy Knap.Proč měl Knap potřebu vysvětlovat koncepci pošty jemu neznámému podnikateli? A nevnímá schůzku jako chybu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pražský hrad požaduje po psychiatričce Džamile Stehlíkové omluvu a milion korun kvůli výrokům o zdraví prezidenta Zemana. Předžalobní výzvu zveřejnil Hrad na svém webu. Plánuje lékařka omluvu?Hostem Ptám se já byla psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.O předžalobní výzvě informovala prezidentská kancelář minulý čtvrtek. Po Stehlíkové žádá milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.„Měla jsem obavy o zdraví pana prezidenta, proto jsem vyjádřila své domněnky, svoji diagnostickou úvahu a vyzvala jsem konzilium, aby se vyjádřilo ke zdraví prezidenta,“ uvedla už dříve Stehlíková pro Seznam Zprávy s tím, že nechápe, za co by měla být žalována a milion korun platit nehodlá.Slovy advokáta lékařka zdůvodňuje svoje jednání i tím, že Zemanovo okolí o zdravotním stavu prezidenta dlouho neinformovalo a nebylo jasné, zda jeho stav neovlivňuje nezávislý výkon jeho ústavních funkcí coby prezidenta České republiky. A zaznívaly prý také irelevantní informace.Hrad ale trvá na tom, že přes čáru byly především výroky Stehlíkové o tom, že hospitalizace prezidenta vedla k náběhu na delirium tremens nebo že má hluboce poškozený mozek. A pokud bývalá ministryně pro lidská práva nehodlá změnit svůj postoj, podle Zemanova advokáta Makra Nespaly nezbývá než podat žalobu.Je Stehlíková připravená bránit se u soudu? A trvá na svých výrocích o Zemanově stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nový kabinet Petra Fialy s oblibou zmiňuje slovo „deagrofertizace“, tedy zbavení státní správy vlivu skupiny Agrofert. Jméno firmy z Babišova svěřenského fondu se přitom často skloňovalo ve spojitosti se Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). Oprávněně, nebo nikoliv?Hostem Ptám se já byl ředitel SZIF Martin Šebestyán.Cíl zredukovat na ministerstvech, úřadech a ve státních podnicích vliv skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO) se stal jednou z manter nové vlády Petra Fialy. Strany současné vládní pětikoalice už před volbami poukazovaly na to, jaká ministerstva a úřady jsou nejvíc infiltrovány Babišovými lidmi, kteří místo zájmů státu chrání zájmy holdingu Agrofert. Proto se teď zaměřují hlavně na ministerstva financí, zemědělství, místního rozvoje nebo Finanční správu, Českou inspekci životního prostředí či státní podniky jako Čepro a Lesy ČR.Kvůli služebnímu zákonu ale nemůže do personálního obsazení úřadů a institucí zasahovat nová vláda, jak se jí zachce. „Odejiti“ mohou být úředníci jen v zákonem stanovených případech. A ani s výměnou generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nepočítá. Má v něj prý důvěru.Přes Státní zemědělský intervenční fond přitom protékají každý rok desítky miliard korun a jeho úředníci byli jedněmi z těch, kdo v posledních letech hájili před evropskými kontrolory práva bývalého premiéra Andreje Babiše na evropské peníze i přes jeho střet zájmů.Proč to dělali? A stojí si dodnes za svými kroky?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda v boji s covidem zase mění kurs. Od příštího pondělí se nebudou muset testovat lidé měsíc po pozitivním PCR. Je to správně?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Špicar patří mezi desítky tisíc nakažených, kteří teď přibývají v Česku každý den - dnes je jich skoro 55 tisíc. A tedy i jeho se týká zatím poslední vládní změna v systému testování. Od příštího pondělí tahle povinnost na měsíc neplatí pro lidi, kteří právě prodělali covid. Karantény a izolace jsou přitom pětidenní a ani pro jejich ukončení není testování nutné.„Doufám, že vláda ví, co dělá. Nejsme ani epidemiologové, ani hygienici, takže věříme, že vláda tyhle týmy má a podle nich rozhoduje,“ vysvětluje Špicar a dodává, že pro firmy bude složité, že některé lidi budou muset nadále kontrolovat a jiné z testování vyjmout. Stát se ale podle něj může i to, že v některých podnicích budou testy nadále provádět u všech, i když na tom vláda netrvá.Svaz průmyslu a dopravy si podle Špicara začal od minulého týdne dělat i vlastní průzkum toho, jak testování ve firmách funguje a co přinášÍ. Ve 170 firmách s celkem asi 150 tisíci pracovníky hodlá samozřejmě zjišťovat i to, zda zrušení testů pro lidi po covidu nebude rizikem pro ostatní.„Zatím jsme zjistili, že záchyt nakažených ve firmách je 1,3 %. Otázkou pro nás bylo i to, jestli firmy musí omezovat výrobu, v tuto chvíli je to asi 15 % firem,“ vysvětlil Špicar a dodal, že svaz s vládou řeší, jak takovému problému předejít.Naráží přitom na zavedení tzv. pracovních karantén pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a kritickou infrastrukturu. Na jejím základě by lidé z těchto odvětví mohli ve výjimečných případech do práce i po kontaktu s nakaženým - vyhnuli by se tedy klasické, pětidenní karanténě.„Bavíme se o tom, jaký by měl být režim pro firmy a instituce, které budou vlnou omikronu zasaženy tak, že by nemohly udržet provoz v chodu, a zda se neomezovat jen na krizovou infrastrukturu. Jsou firmy, jejichž odstávka by mohla mít katastrofální následky nejen ekonomické, ale i bezpečnostní, třeba u vysokých pecí v železárně,“ popsal Špicar.Covid přitom není jediný problém, který tuzemské podniky sužuje. Vysoká inflace nebo nedostatek lidí na pracovním trhu jsou další dílky do skládačky, která nemá jednoduché řešení. Jaká jsou ta nejlepší z možných? A co čekají zástupci zaměstnavatelů od vlády?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Bývalý rektor Masarykovy Univerzity v Brně a nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl hostem Ptám se já.V minulé vládě jeho post chyběl, teď ale řeší složité úkoly. Pan Evropa nebo také prodloužená ruka premiéra Petra Fialy v Bruselu a Štrasburku, Mikuláš Bek. Konkrétně připravuje české předsednictví Evropské unie a první, co ho čeká, je vybojovat pro svou misi víc peněz, aby neskončilo mezinárodní ostudou.Výrok minulého premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčky“ naznačuje, jak důležité pro jeho vládu předsednictví bylo, a částka na něj vyčleněná tomu odpovídá. Kromě toho se na celou sedmadvacítku snáší hrozba ruské invaze na Ukrajinu, kterou se zatím nedaří zažehnat politickými rozhovory.Zástupci členských států se sice předhánějí v tom, kdo pronese silnější výrok na adresu Kremlu, vztahy s Ruskem ale řeší každý po svém. Hlavně kvůli obchodním zájmům a závislosti na ruském plynu.Jak ovlivňuje přípravy českého předsednictví doutnající konflikt blízko ukrajinských hranic? A ví Praha, jaká témata by ráda prosadila do evropské diskuse v čele Rady EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.