Ptám se já, Marie Bastlová

Týden po tom, co primátor Prahy Zdeněk Hřib navštívil Kyjev, čelí Ukrajina reálné hrozbě invaze ruské armády, jejíž vojáci už vstoupili na území na Donbase. Jak plánuje Praha podpořit ukrajinskou metropoli?Hostem Ptám se já je primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hrozba války na samých hranicích Evropy se zvýšila poté, co Vladimir Putin poslal na povstalecká ukrajinská území vojáky a uznal jejich nezávislost. Západ hledá dostatečně ráznou odpověď, na které by se dokázal shodnout a taky způsob, jak co nejúčinněji pomoci Ukrajině. Do téhle diskuse se zapojilo i vedení hlavního města a primátor před pár dny odletěl do Kyjeva, aby o napjaté situaci jednal se starostou Vitalijem Kličkem.Zatímco se primátor Prahy snaží podpořit ukrajinskou metropoli, ve vedení té pražské to začíná skřípat. Vážnou ránu dosavadnímu politickému svazku Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu v hlavním městě, zasadilo rozhodnutí TOP 09 kandidovat na podzim s ODS a lidovci. Zatím TOP 09 spolupracuje se Starosty ve Spojených silách, teď ale její pražský šéf Jiří Pospíšil kroky svých dosavadních partnerů čím dál častěji kritizuje.Dokáže ještě dosavadní pražská koalice najít společné politické cíle? A jak úzká je spolupráce Prahy a Kyjeva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sněmovnu minulý týden podruhé zablokovalo hnutí SPD. Tomio Okamura šest hodin řečnil u pultíku, jen aby zkomplikoval schválení novely pandemického zákona. Proč se vládní většina neuměla bránit?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).Jednání Poslanecké sněmovny se v minulém týdnu opět rekordně protahovalo. Ačkoliv novela pandemického zákona sice nakonec v pátek prošla hlasy poslanců koalice, hlasování předcházely hodiny projevů předsedy SPD Tomia Okamury, kterými v úterý jednání Sněmovny blokoval.Šéf opoziční SPD po pátečním hlasování předeslal, že chystá právní stížnost nejen na znění pandemického zákona, ale také na průběh jeho projednávání. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) totiž úterní Okamurovo vystoupení přerušil s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.Měl by se jednací řád Sněmovny proměnit? A proč se vládním poslancům nepodařilo získat pro pandemický zákon podporu Senátu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Čeští hokejisté propadli na olympijském turnaji v Pekingu. Po zoufalých výsledcích nepostoupili ani do čtvrtfinále, zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v historii a na hráče i funkcionáře se snesla drtivá kritika fanoušků i expertů. Co s tím?Hostem Ptám se já byl prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.O zklamání z výsledků českých hokejistů se ale nemluví pouze v souvislosti s posledními zimními olympijskými hrami v Pekingu. Kvůli neúspěchu na hrách se ale začalo hovořit o možném konci trenéra reprezentace Filipa Pešána. Tím se má zabývat výkonný výbor během příštího týdne. Podle šéfa svazu ledního hokeje Krále je ale výměna trenéra na místě.Tomáš Král naopak nevidí chybu na straně svazu. Ten podle něj nestojí za výchovou mladých hokejistů a kluby jsou ty, které musí reprezentaci dodat hráče. Sám Král je přitom ve vedení organizace už celých čtrnáct let. „Problém je, že se nám nedaří ovlivňovat práci trenérů v klubech, jak bychom si přáli,“ vysvětlil v rozhovoru.O setrvání Krále v čele hokeje se jednalo loni na podzim, poté, co deník Sport přinesl zprávy o jeho spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou před rokem 1989. Král nejdříve tvrdil, že ve funkci setrvá, nakonec ale řekl, že letos v červnu skončí. „Není mi nepříjemné o tom mluvit. Byl jsem na vojně, tam, kde jsem byl. U vojenské kontrarozvědky jsem byl sedm měsíců, na nikoho jsem nedonášel. A nerozhodl jsem se pod tlakem,“ bránil se v rozhovoru.Nebojí se, že šéf hokejového svazu, že může jeho minulost český hokej poškodit? A jak vrátit český hokej na světovou úroveň?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček čelí opět kritice kvůli výrokům o lidech žijících ve vyloučených lokalitách. Vnímá svoje slova jako chybu? Hostem Ptám se já byl ombudsman Stanislav Křeček.Ombudsman Stanislav Křeček se znovu dostal do sporu se zástupci romské komunity. Tentokrát kvůli své reakci na aktuální zprávu o situaci v takzvaných vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování informuje, že z výsledků dvou rozsáhlých šetření se jako největší problémy jeví chudoba, exekuce, vysoká nezaměstnanost a taky diskriminace.Podle veřejného ochránce práv je příčinou malá ochota obyvatel vyloučených oblastí změnit svůj život k lepšímu. Za neutěšené životní podmínky si, jak píše Stanislav Křeček ve svém blogu, můžou tito lidé v první řadě sami. Tvrdí navíc, že příslušníci romské menšiny nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí.Proti těmto názorům se hlasitě ozvala nezisková organizace Romodrom, která působí ve vyloučených lokalitách. Její ředitel Nikola Taragoš chce dokonce usilovat o změnu na postu ombudsmana.Není to přitom poprvé, kdy se ombudsman vyjadřoval kontroverzně o Romech. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí.Uvažuje Křeček o rezignaci? A nelituje zpětně svých slov? Poslechněte si celou epizodu.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká vláda ruší jedno protipandemické opatření za druhým. Po upuštění od prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělané nemoci, končí i plošné testy a brzy i karantény. Správný krok nebo risk?Hostem Ptám se já byl vedoucí epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.Tento týden končí povinnost plošného testování ve firmách a školách a od soboty by dokonce už nemělo být nutné zůstávat v karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem. To vše v době, kdy země stále zaznamenává nižší desítky tisíc nových nákaz denně a tisíce reinfekcí.I přesto premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že na začátku března už by mohly zůstat povinné prakticky jen respirátory na určitých místech. Česko tím prý následuje země, které se taky rozhodly rozvolňovat a vracet se do normálu.Často jde ale o státy, které mají vyšší proočkovanost než Česká republika, kde je naočkováno stále necelých 65 % populace a vypadá to, že další Češi se od očkování příliš nehrnou.To, že situace není zcela bez rizik ukazuje i situace v nemocnicích, kde stále přibývají stovky hospitalizovaných s koronavirem denně a také desítky lidé denně na nemoc stále umírají.Nespěchá vláda s rozvolňováním příliš? Má plán pro případ, že by se epidemie znovu zhoršila? A existuje plán pro případ, že na podzim zasáhne další koronavirová vlna?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Minisérie České televize oživila příběhy tváří českého podsvětí devadesátých let. Řada z polistopadových kauz ale zůstává dodnes nedořešena.Hostem Ptám se já byl bývalý vyšetřovatel Jaroslav Hruška.Šestnáct let od vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka Česko stále nezná jejího pachatele. Příběh krále organizovaného zločinu, ale i jeho spolupracovníka Antonína Běly nebo bývalého majitele Discolandu Sylvie Ivana Jonáka a dalších představitelů porevolučního kriminálního podsvětí ale znovu vzbudily zájem s úspěchem seriálu České televize Devadesátky a dokumentárního cyklu Polosvět, který popisuje pozadí a především vyšetřování organizovaného zločinu devadesátých let.Hned první díl šestidílného dokumentu se věnuje vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka z roku 2006, kterou se i přes mimořádné nasazení vyšetřovatelů dodnes nepodařilo uspokojivě dořešit.Mezi tehdejšími vyšetřovateli byl rovněž Jaroslav Hruška. Ten se stal vedoucím speciálního týmu POKR, který vraždu kmotra podsvětí a dalších asi 35 podezřelých úmrtí dostal za úkol rozkrýt.Proč některé případy z přelomu tisíciletí nebylo možné dodnes objasnit? A jak se organizovaný zločin proměnil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nejvyšší správní soud má od minulého týdne nového předsedu, stal se jím soudce Karel Šimka. Jak plánuje soud vést a co říká na rušení opatření vlády?Hostem Ptám se já je nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.Nejvyšší správní soud nedávno opět rozvířil debaty o kvalitě právního rámce, na kterém vláda staví protiepidemická opatření. Na začátku minulého týdne totiž zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vyhověl tak výhradě ženy z Brna.Než rozhodnutí soudu vešlo v platnost, vláda sama oznámila, že od čtvrtka 10. února soudem napadená opatření zruší a certifikáty už Češi nebudou při vstupu do podniků a služeb potřebovat. Rozhodnutí soudu prý krok jen urychlilo, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).Nešlo ale o jedinou změnu, která se v minulém týdnu na půdě brněnského soudu udála. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu 2. února jmenoval do funkce jeho předsedy soudce Karla Šimku. A mimo jiné varoval před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti.Podle hlavy státu tyto tendence kazí renomé soudní soustavy a vedou k „poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu“. Zemanovi vadí ale i to, že soudu trvá vyřizování kauz, které v současné době trvá asi 270 dnů.Jak dobře Nejvyšší správní soud odvádí svoji práci? A stačí české právo na řešení koronavirové krize?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Novela pandemického zákona dorazila do Senátu a opět vyvolala nevole skupiny protestující proti protiepidemickým opatřením. Ta dorazila do Prahy už ve středu večer. Co je jejím cílem?Hostem Ptám se já je analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Parlamentní komory schvalují novelu pandemického zákona v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. A ani rozvolnění platící od čtvrtečního rána neodradilo odpůrce opatření od protestů. Iniciativa Chcípl PES svolala demonstraci na pražský Klárov v blízkosti senátních budov. Konvoj aut z různých koutů republiky dorazil do Prahy už ve středu večer.Odpůrci přijetí předlohy opakovaně demonstrovali už při jejím sněmovním projednávání. Rozruch vyvolalo především, když vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon.Zpočátku se přitom iniciativa Chcípl PES bila za fungování hospod během covidových vln. Přerostla ale ve hnutí, jež organizuje odbory, pořádá demonstrace a mluví i o organizaci generální stávky. V jejím pozadí jsou naštvaní podnikatelé, ale i postavy krajní pravice.Co mají členové Chcípl PES společného? A jak nebezpečné může být jejich působení pro vnímání společnosti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Komunistický politik a člen tvrdého jádra KSČM je další z uchazečů o prezidentský úřad. Strana jeho kandidaturu odhlasovala ve vlastních řadách. Jak bude vypadat jeho kampaň?Hostem Ptám se já byl Josef Skála (KSČM).Komunisté prezidentského kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem. Oba politici se v minulosti několikrát střetli: Skála například s Vojtěchem prohrál souboj o šéfa strany. Podle komunistického exposlance Jiřího Dolejše bude pro mnohé kontroverzní Skálovo jméno „to pravé“ a nevidí problém, že by kandidát strany nesehnal 50 tisíc občanských podpisů potřebných pro vstup do utkání o prezidentské křeslo.O Skálovi je známé, že byl před rokem 1989 dlouholetým členem vládnoucí KSČ. Byl také funkcionářem tehdejšího Socialistického svazu mládeže a před pár lety se dostal na veřejnost životopis zanesený ve svazcích StB, který měl sepsat sám Skála. Vyznává se v něm z loajality sovětským okupantům pro roce 1968.Skála tvrdí, že chce kandidovat, aby měli koho volit lidé nespokojení se současnými poměry. Mluví o „širokém vlasteneckém projektu“.Jak bude vypadat jeho kampaň? A mají komunisté, kteří vypadli ze Sněmovny, šanci se svým kandidátem oslovit širší veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.