Ptám se já, Marie Bastlová

V Česku vznikl první uprchlický tábor. Konkrétně v pražské Tróji. O víkendu by se do něj měli začít stěhovat lidé, kteří už delší dobu přespávají na pražském Hlavním nádraží. Co to vypovídá o uprchlické situaci v Česku?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan /STAN/.V Praze jsou už na desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a někteří z nich se v posledních dnech tísnili v prostorách Hlavního nádraží. Proto pražští hasiči na pokyn ministra vnitra postavili v Tróji stanové městečko s kapacitu 150 lidí. Podle dobrovolníků je ale těch, kteří by potřebovali přechodný útulek, daleko víc. Do městečka přitom míří i romští uprchlíci, kteří mají kromě ukrajinského občanství to maďarské a čekají tak v Praze na potvrzení, zda jsou opravdu běženci ze země zasažené válkou.Právě kvůli nim se vláda chystá pozměnit dosavadní strategii přijímání běženců. Podle ministra vnitra totiž do Česka přicházejí i lidé, kteří nemají na pomoc nárok a policie má proto přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.A vládu musí vyřešit i další problém - Praha se kvůli stále nově příchozím ocitá na hraně kapacit možné péče o běžence. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib /Piráti/ varuje, že metropole uzavře asistenční centrum, jestli koaliční kabinet během několika dnů nepřijme systém přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje. Vláda chce o dalším řešení uprchlické krize jednat příští úterý.Přestává vláda zvládat migraci z Ukrajiny? A proč nesáhla po přerozdělování už dříve? Jak řešit případy lidí s dvojím občanstvím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už několik týdnů trvá soudní spor bývalého hollywoodského hereckého páru Johnnyho Deppa a Amber Heardové. Deppova exmanželka mu podle něj pomluvou o domácím násilí zničila kariéru. Ona trvá na tom, že ji bil a zneužíval. Proč svět kauza tolik zajímá? A co vypovídá o prostředí amerického filmu?Hostem Ptám se já je filmová kritička Jindřiška Bláhová.Johhny Depp se kvůli údajně lživým výrokům své bývalé ženy Amber Heardové soudí o 50 milionů dolarů. Tvrdí, že mu její esej pro Washington Post, kde se označila za oběť domácího násilí, zničila hereckou kariéru. Kvůli ní prý například nebyl obsazen do pokračování série Pirátů z Karibiku, kterou se v minulosti proslavil.Amber Heardová přitom chce po svém exmanželovi dokonce dvakrát tolik, tedy 100 milionů dolarů. U soudu, kde v posledních dnech vypovídala, zopakovala případy, kdy ji bil, psychicky týral a dokonce prý sexuálně napadal.Jenže za oběť se označila i hvězda Pirátů z Karibiku. Johnny Depp před soudem popisoval, jak mu jeho bývalá partnerka uřízla špičku prstu rozbitou lahví od vodky. Oba herci přitom ve svých výpovědích popisují případy, kdy měli být pod vlivem alkoholu nebo drog.I proto se množí obavy, zda celý proces nemůže vrhnout stín na debatu o sexuálním násilí, kterou v Hollywoodu odstartovala kampaň MeToo. Hnutí se začalo šířit kvůli kauze filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.Může tento proces posunout diskusi o sexuálním zneužívání ve filmovém průmyslu? Má sílu změnit dopady hnutí MeToo na poměry v showbyznysu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má problém zvládnout některé uprchlíky z Ukrajiny. Stovky se jich už několik dní tísní například na pražském Hlavním nádraží, kde přespávají i ve vlacích nebo na holé zemi. Včetně dětí. Co s tím?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba je situace v hlavním městě vážná. I proto město od středy staví dočasné ubytování ve stanech pro 150 osob s hygienickým zázemím. Podle Hřiba ubytovací kapacity města došly a jde o poslední možnost. Situace na hlavním nádraží je podle něj dokonce za hranou důstojné péče.Dle ministra vnitra Rakušana by měla stanové městečko provozovat Správa uprchlických zařízení ve spolupráci s magistrátem a romským neziskovým sektorem. Hlavní město totiž nyní řeší problém zejména s romskými uprchlíky, u kterých není jasné, jestli mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Policie má proto už od příštího týdne přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.Policejní kontroly ale podle všeho Praze příliš neulehčí a proto by podle jejích představitelů měla vláda nastavit systém přerozdělování uprchlíků mezi regiony.Proč k němu vláda nepřistoupila dříve? A jak dramatická je situace v hlavním městě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

e 10. května a ve světě polevilo napětí. Čekalo se totiž na to, co v pondělí přednese během vojenské přehlídky ke Dni vítězství ruský prezident Vladimír Putin. Co jeho projev znamená pro válku na Ukrajině a co pro svět?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Nejen celý západní svět poslední dny upíral svou pozornost k tomu, zda ruský prezident Vladimír Putin v průběhu pondělního projevu ke Dni vítězství vyhlásí všeobecnou mobilizaci nebo vítězství nad Ukrajinou. Nic takového se ale nestalo. Putin ve svátečním projevu neřekl nic nového, ani zlomového. Podle expertů pouze zopakoval řadu nepravd, kterými se už dlouho zaklíná ruská propaganda. Mimo jiné i to, že k útoku na Ukrajinu vyprovokoval údajně Rusko Západ.Zazněla přesto slova o tom, že ruští vojáci na Ukrajině prý hájí zájmy své vlasti. Jak Donbas, tak i Krym jsou totiž podle šéfa Kremlu historicky ruským územím. Ruská armáda proto dál pokračuje v útocích právě na východě Ukrajiny a na jihu se snaží odříznout Kyjev od přístupu k Černému moři.A projev přinesl i další otázky - renomovaní komentátoři začali spekulovat, jestli ruský prezident nevypadá unaveně nebo proč se nesnažil strhnout ruskou veřejnost plamenným projevem na podporu invaze.Jak pondělní projev šéfa Kremlu číst? A mění se ruská válka o Ukrajinu ve válku o Donbas? A jak ovlivní situaci na bojišti dodávky zbraní ze západních zemí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Bezpečnostní experti komentovali ve speciálu Ptám se já ruské oslavy Dne vítězství nad nacismem, které provází přehlídka vojenské techniky na Rudém náměstí v Moskvě. S velkým napětím se očekávalo, co řekne Vladimír Putin.Hosty speciálního vysílání Ptám se já byli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a politický geograf Jan Kofroň.Moskva a další ruská města si každoročně vítězství nad nacismem připomínají 9. května velkolepými vojenskými přehlídkami. Letos nebyli do Moskvy pozváni žádní zahraniční představitelé a také vojenské techniky a vojáků bude podle médií na přehlídce méně než v loňském roce.Do přehlídky se ale zapojili účastníci ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje jako speciální operaci s cílem demilitarizace a „denacifikace“ sousední země.Napjaté očekávání ZápaduNa „Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, čekal poslední týdny celý západní svět. Původně mělo jít o datum, kdy Rusko oznámí vítězství v ozbrojeném konfliktu na ukrajinském území, ruská armáda ale v posledních týdnech postupovala v zemi jen velmi pomalu a podle mnohých expertů jí dochází nejen zásoby, ale i technické vybavení a samotní vojáci.I proto se napříč světovými médii objevovaly spekulace, že by v plánovaném pondělním projevu v rámci oslav mohl prezident země Vladimir Putin oficiálně vyhlásit válku Ukrajině a s tím i všeobecnou mobilizaci. Nakonec se tak nestalo.„Viděli jsme, jak se chystá infrastruktura, jak se chystají dodávky zbraní, nebezpečí rostlo každý den. Rusko vědělo, že se bude muset bránit. Bylo to jedno jediné správné rozhodnutí,“ řekl Putin k invazi na Ukrajinu.„Bojujete za to, aby na světě nebyl prostor pro katy a nacisty,“ vzkázal vojákům, kteří jsou nasazeni na Ukrajině.„Putinův projev byl děsivý. Tolik lží na jednom místě a v tak koncentrované podobě je hodně i na Rusko. Bylo to děsivé,“ reagoval posléze analytik Milan Mikulecký. „Všechno, co dneska zaznělo na Rudém náměstí, jen pošlapalo odkaz těch, co za druhé světové války opravdu bojovali,“ dodal.„Projev mi nepřišel ničím zajímavý,“ zhodnotil to pro změnu politický geograf Kofroň. „Putin naznačil, že území, na kterých se bojuje, jsou území, která jsou tradičně ruská, což není pozitivní. Rusko může říct, že končí operaci, ale na území, na kterém je, by mohlo zůstat.“Podle Kofroně válka jen tak neskončí. „První dva týdny války to před jejich domácích publikem vypadlo, že vedou především válku o Donbas. Ale v kontextu okolního světa je dnešní projev Putina ohledně Donbasu, radikální změna. Rusové část těch území prohlásí za své a vyhlásí tam své republiky a pak válka může trvat dalších mnoho měsíců a vyžádat si mnoho dalších obětí,“ dodal politický geograf.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Svět upírá pozornost k oslavám dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proto Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.To celé v době, kdy Západ - včetně České republiky - zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších třech ruských bank ze systému Swift.Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nervozita v Evropě stoupá úměrně k tomu, jak se blíží 9. květen, datum důležité pro současného kremelského vládce. Co od něj očekávat?Hostem Ptám se já je vojenský analytik Vojtěch Bahenský.„Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, má v Rusku velkou symbolickou hodnotu. Vladimir Putin ho označuje už řadu let za nejdůležitější státní svátek, a ve světových médiích se proto objevují spekulace, jestli se Putin neodhodlá k nějakému většímu kroku, třeba k oficiálnímu vyhlášení války Ukrajině a s ní i ke všeobecné mobilizaci.Změnu v dosavadní taktice Moskva ale nejspíš plánovat bude, protože postup ruských vojáků na východě Ukrajiny je dost pomalý. Podle mnohých analytiků není přitom celý průběh ruské agrese na Ukrajině pro ruskou armádu velkým úspěchem. Vítězstvím se tak šéf Kremlu může v pondělí na Rudém náměstí pochlubit jen těžko.A roli v tom hraje i západní podpora Ukrajiny v podobě politických proklamací i dodávek vojenského materiálu. Ruský prezident proto opakovaně vyhrožuje, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.Kam až může Rusko ve válečném konfliktu zajít a lze čekat větší zvrat ve vedení bojů na Ukrajině? A jak mění rozložení sil pomoc ze Západu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?Hostem Ptám se já je sociální antropoložka Lucie Trlifajová.Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Během války na Ukrajině se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů - včetně znásilňování ukrajinských žen, dívek a dětí. Tyto události rezonují taky v Česku. Relativizuje se v tuzemsku sexuální násilí? A jak ho řeší soudy?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.Ruští vojáci se na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů, což potvrzují očití svědci i stále nově objevované hromadné hroby. Jednotky řízené z Kremlu za sebou zanechávají kromě mrtvých, znásilněné ženy, dívky a dokonce i děti. Taky v Česku se proto uskutečnila sbírka na dodávku pilulek zabraňujících početí. Tahle iniciativa ovšem vyvolala odpor v konzervativních katolických kruzích.Doslova bouři vzbudilo prohlášení náboženského spolku Hnutí pro život, podle kterého znásilněné ženy nepotřebují pilulky bránící početí, ale pepřové spreje nebo houkadla, aby se mohly bránit. Hnutí tento výrok později z internetu stáhlo. To ovšem nezabránilo kardinálu Dominiku Dukovi, aby houkadla jako osvědčený způsob ženské obrany znovu nezmínil později ve svém blogu. Podle něj navíc se navíc dost neřeší, jaké jsou motivace útočníků a jestli třeba sami nebyli pod tlakem.O víkendu se spor přenesl doslova do ulic - v centru Prahy se potkaly dva průvody. Jeden organizovaný Hnutím pro život, hlasitě odmítající interrupce a druhý, který pořádalo několik neziskových organizací. Ten naopak naopak vyzdvyhoval právo ženy rozhodnout za všech okolností, jak naloží se svým tělem.Jsou znásilnění ve válečných konfliktech dílem vystresovaných vojáků, kteří se sami ocitají na hranici svých psychických sil, jak naznačuje Dominik Duka? A můžou se oběti sexuálního násilí útočníkům bránit? Jak dobře se sexuálním násilím vypořádávají české soudy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových - muzeum Kampa.„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových - Muzeum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.