Ptám se já, Marie Bastlová

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář - třeba výměnou za okupovaná území.Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hnutí ANO opět bojuje za svého šéfa Andreje Babiše. Chce změnit zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel Agrofertu, tvrdí Piráti. A vládě prý dalo ultimátum. Uspěje s ním?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Česku podle Pirátů hrozí, že přijde o miliardy z evropských dotací. A to v případě, že nebude včas přijata vládou připravená novela zákona o skutečných majitelích. Hnutí ANO si totiž vymiňuje, aby byl zákon upraven tak, aby za skutečného majitele Agrofertu nebyl považován předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš. A pokud nebude po jeho, hrozí podle Pirátů hnutí obstrukcemi. ANO ale takovou interpretaci odmítlo.Pokud by přece jen k blokaci zákona došlo, může být dle Pirátů ohroženo vyplacení 179 miliard korun dotací z Národního plánu obnovy. Evropská komise totiž peníze Česku poskytne jen s podmínkou přijetí sporného zákona.Podle Pirátů opozice navíc jednání Sněmovny obstrukcemi paralyzuje dlouhodobě. I proto chce strana iniciovat změnu jednacího řádu, která by na sněmovní půdě obstrukcím zabránila. Podle šéfky komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) má za tímto účelem vzniknout speciální pracovní skupina.Jak reálné je, že ANO bude Sněmovnu opět blokovat? A jak by měla vláda na případné ultimátum zareagovat? Nejsou jen Piráti posedlí Babišem, jak tvrdí místopředseda ANO Radek Vondráček?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Uplynuly už tři měsíce od ruského útoku na Ukrajinu. Válka pořád trvá, příliv uprchlíků na české území slábne a mnozí se už zkouší vracet domů. Kam se posunula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci? Jak zvládne česká společnost začlenění mnoha uprchlíků?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM Martin Buchtík.Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Zatímco ukrajinští lídři se těší podpoře světových státníků, obyčejní občané se musí spolehnout na pomoc okolních zemí, kam před ozbrojeným konfliktem prchají. Že Češi za Ukrajinou bránící se ruské agresi stojí, je podle sociologů bez debat. Na straně Ruska je jen každý desátý z nich. A lidé pomáhají i finančně – od začátku války vybrali na pomoc Ukrajině přes 3,5 miliardy korun.Za neefektivní pomoc uprchlíkům je ale kritizována vláda. Ta nemá aktuálně dostatečný přehled, kolik běženců v zemi je a kde se nachází. A i proto údajně není schopná efektivně koordinovat jejich začlenění do společnosti – ať už v oblasti vzdělávání, nebo zajištění pracovních míst. Mimoto se neví, kolik Ukrajinců se už vrátilo do vlasti a kolik jich tu plánuje dlouhodobě zůstat.A situaci už přestávají zvládat i některá města – třeba v Praze už hrozí zavřením koordinačního centra pro uprchlíky, pokud vláda a ostatní kraje nepomohou s náporem příchozích. Podle odborníků tak hrozí, že budou sílit dezinformace, které se budou snažit nahlodat veřejné mínění.Udrží se podpora zemi zasažené válkou i lidem prchajícím z ní? A hrozí, že negativní nálady proti uprchlíkům budou eskalovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Andrej Babiš objíždí republiku se svým karavanem a pořádá jeden mítink za druhým. Nechce ale říct, zda tím už zahájil prezidentskou kampaň nebo ne. Nezkouší tím obejít pravidla kampaní? A jak je dodržoval současný prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.Česko čeká začátkem příštího roku další prezidentská volba a té budou předcházet neodmyslitelné předvolební kampaně. Zatímco několik možných kandidátů už svoji touhu usednout na Hrad oznámilo a už teď v ulicích sbírají potřebné podpisy a shání podporovatele, o jiných se zatím jenom spekuluje.Mezi nimi je i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulém týdnu vyrazil v obytném voze po České republice. Podle expertů jde o jasnou součást kampaně - ať už té prezidentské nebo té před komunálními volbami. Babiš ale zarytě tvrdí, že jde o nezištnou cestu mezi jeho voliče s cílem vyslechnout jejich problémy.Pokud by přece jen šlo o prezidentskou kampaň, ta má co do financování svá jasná pravidla. Každý prezidentský kandidát musí v rámci své kampaně dodržet pevný limit - 40 milionů korun do prvního kola voleb a 10 milionů do dalšího. Peníze se ale počítají až od chvíle, kdy šéf Senátu volbu prezidenta vyhlásí, do té doby mohou zájemci o prezidentský úřad v kampani utratit vpodstatě cokoliv.Je to správně? K čemu máme úřad, který na kampaně dohlíží? A bude letos opět možné financovat volby přes neprůhledná sdružení, jako to v roce 2018 udělal Vratislav Mynář pro Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na pražském Hlavním nádraží stále přespávají stovky většinou romských uprchlíků a čekají na rozhodnutí, jestli mají v Česku nárok na pomoc a ochranu. Praha žádá pomoc ministra vnitra i krajů. Dojde na ni?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).Praha je na hraně kapacit pomoci uprchlíků. Minulý týden na to upozornil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). A varoval, že pokud se situace nezmění, bude město muset zavřít asistenční centrum pro uprchlíky. Problém podle něj nepůsobí jen běženci s dvojím občanstvím, kteří se hromadí na hlavním nádraží a teď i v nově postaveném stanovém městečku. V metropoli jsou prý aktuálně desetitisíce Ukrajinců a hrozí, že pro ně město nezvládne zajišťovat ubytování, ani vzdělání pro ukrajinské děti.Pomoci by mohl relokační mechanismus, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana měl mít hlavně motivační charakter. Vláda prý aktuálně počítá, kolik uprchlíků a kde po Česku se nachází a jestli mají kraje pro jejich začlenění dostatečné kapacity. Na základě toho by bylo možné uprchlíky informovat o tom, kde nejlépe naleznou práci, nebo kam budou moci dát děti do škol a školek. Jedině tak by podle Rakušana dokázala vláda ulehčit hlavnímu městu.A aby Česko nápor příchozích z válkou zasažené Ukrajiny zvládlo, navrhuje vláda mimo jiné zpřísnit pravidla pro jejich dočasnou ochranu. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.Jak zvládá Česko pomoc uprchlíkům? A pomůžou kraje Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Navzdory obavám se první hodiny rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze obešly bez úplného kolapsu dopravy. Ačkoliv se jedná o nejvytíženější dopravní uzel v Česku, zůstavá i přes omezení průjezdný. Může se situace ještě zhoršit?Hostem Ptám se já byl zástupce vedoucího Ústavu dopravních systémů z Fakulty dopravní pražského ČVUT Petr Kumpošt.Barrandovský most je vůbec nejvytíženější komunikace v Česku. Jezdí tudy více aut než po nejfrekventovanějším úseku dálnice D1, tedy asi 140 tisíc za den. Nezměnilo se to ani poté, co v roce 2010 byly z jihozápadní části městského okruhu vytlačeny kamiony na vnější Pražský okruh, který se tehdy nově otevřel.Od pondělka začala na mostě zatím asi nejrozsáhlejší oprava a všichni napjatě očekávají, jak zasáhne dopravu po městě. První den rekonstrukce se zatím obešel bez větších problémů, podle náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra ale může být rizikových prvních čtrnáct dní. První etapa celkem čtyřleté rekonstrukce má trvat čtyři měsíce a kritická přitom může být už tahle středa, kdy se uzavře jeden jízdní pruh na přilehlé Strakonické silnici.Proč je oprava nezbytná? A jak složité pro řidiče bude obejít se bez trasy přes vytížený most?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ceny plynu rostou vzhůru a Evropa řeší, jak se od toho ruského co nejrychleji a co nejvíce bezbolestně odtrhnout. Povede se to? A kolik nás to bude stát?Hostem Ptám se já byl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.Válka na Ukrajině odhalila energetickou zranitelnost Evropy a zejména pak České republiky. Naše závislost na ruském plynu a ropě totiž patří mezi největší. Evropská komise přitom navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, tedy i do Česka.Podle českého premiéra Petra Fialy vláda sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do polovinu roku 2024 – nebo do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, jež mohou do tuzemska tuto surovinu dopravit. Fiala už začátkem května jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.Je otázkou, jak změna dodávek dopadne na koncové zákazníky. Jen dosud přitom dle posledních dat Českého statistického úřadu ceny energií včetně plynu vzrostly meziročně o více než polovinu.Kam až se ceny vyšplhají? Je správné žádat o dvouapůlletý odklad embarga na dovoz ruské ropy? A propadne se Česko kvůli zdražování energií do chudoby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouvská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajinu, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu - tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.