Ptám se já, Marie Bastlová

České televizi hrozí omezení programu a propouštění. Stanice už prý nemá dostatek peněz na udržení dosavadní produkce kvůli dlouhodobému nezvyšování koncesionářských poplatků. Kde všude se bude propouštět a může se situace ještě změnit?Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Petr Dvořák.Vedení České televize oznámilo, že jestli se parlament neodhodlá zvýšit koncesionářské poplatky ze současných 135 korun na 150 korun za měsíc, tak se diváci musejí rozloučit například s programem ČT3 nebo s některými sportovními přenosy. Méně peněz by šlo také na financování českých filmů. Už teď se přitom odkládá schvalování velkých projektů na příští dva roky a chystá se propouštění.Vládní koalice aktuálně řeší novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která ale v současné verzi – na rozdíl od původní, senátní – změnu ve financování veřejnoprávní televize neobsahuje. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. A kvůli rekordně vysoké inflaci i zdražování energií způsobeným ruskou invazí tak prý Česká televize nemůže dál garantovat kvalitu vysílání bez úspor a propouštění. Alespoň to tvrdí její manažeři.Z výsledků oficiálního měření sledovanosti českých televizních stanic za měsíc květen společnosti ATO-Nielsen Admosphere ale vychází Česká televize jako vítěz v divácké skupině nad 15 let.Jak propouštění a rušení pořadů ovlivní popularitu televize? A je situace opravdu tak vážná, nebo vedení veřejnoprávního média hlavně tlačí na politiky, aby schválili zvýšení koncesionářského poplatku co nejdříve?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Minulý týden vláda schválila příspěvek 5 000 Kč na každé dítě do osmnácti let pro rodiny s příjmy do milionu korun hrubého. Jenže těch je podle dostupných dat naprostá většina. Je správné, že vláda v současné době takhle utrácí?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Dávku, kterou ministr práce a sociálních věcí nasliboval rodinám, dostane 75 procent rodin s nezletilými dětmi. Právě tolik jich spadá do příjmové hranice milionu korun, kterou ministerstvo dávku podmínilo.Podle ekonomů se to tedy dá považovat v podstatě za plošnou dávku, a lze tak říci, že takové množství domácností bezprostřední pomoc v současné době nepotřebuje. Současná vláda přitom v minulosti plošné „rozdávání“ kritizovala a především Marian Jurečka dlouhodobě opakoval, že pomoc osobám zasaženým zvyšujícími se cenami i krizí bydlení je třeba lépe cílit.Po rouškovném pro seniory schváleném vládou ANO a zrušení superhrubé mzdy tak z českého rozpočtu asi znovu ubydou peníze ve velkém. Mimoto budou vyplaceny v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. A to za situace, kdy máme rozpočet se schodkem 300 milionů.Je tohle adresná a cílená pomoc, kterou současné vládní strany slibovaly před volbami? A opravdu lidovci chtějí v ústavě definovat manželství jako výlučný svazek muže a ženy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, napsala si vláda do svého vládního prohlášení. Co pro to zatím udělala?Hostem Ptám se já byla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.Politici a experti si v poslední době znovu kladou otázku, co všechno musí Česko udělat proto, aby se co nejrychleji vzchopilo ze současné krize a nastartovalo ekonomiku. A podle některých ekonomů by na prvním místě měla být podpora vědy, výzkumu a inovací. Právě do nich by měl stát investovat a soustředit maximální úsilí na to, aby tuzemsko konečně změnilo svou tvář z montovny na mozkovnu.Je to ostatně věc, kterou politici opakovaně zmiňují ve svých předvolebních programech. I současná koalice si do programového prohlášení napsala, že Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací. Dlouhodobě se ale tyto ambice naplnit nedaří. Třeba v žebříčku inovací česko v evropském srovnání dlouhodobě kulhá, rozpočet na vědu se zvedá jen velmi pomalu.Co pro českou vědu zatím udělal současný kabinet? Jak chce nastartovat třeba dlouhodobě pomalejší inovace? A jak pevná je spolupráce stran koalice SPOLU?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má za poslední týden další dva kandidáty na prezidentské křeslo. Kromě ekonomky Danuše Nerudové oznámil vůli ucházet se o prezidentský úřad také bývalý rektory Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kdo za ním stojí? A jak by pojímal prezidentský úřad?Hostem Ptám se já byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.Za tři čtvrtě roku by mělo být jasné, kdo nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Mezitím ale Česko čekají měsíce horké kampaně, která začne na podzim. Lidé odhodlaní do volebního klání vstoupit se ovšem hlásí už teď. I když zásadní samozřejmě bude, jestli nasbírají potřebných 50 tisíc podpisů, nebo získají podporu politiků.Kdo všechno se ale v prezidentském klání utká, zatím úplně jasné není. Mluví se třeba o expremiérovi Andreji Babišovi, který v karavanu objíždí Česko, nebo o bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, ačkoliv ten také ještě neřekl jasné slovo. Na rozdíl třeba od bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, odborářského bosse Josefa Středuly nebo právě bývalého rektora Univerzity Karlovy a také někdejšího šéfa lékařského konzilia současného prezidenta Tomáše Zimy.Doménu prezidentzima.cz, naznačující, že se bývalý rektor bude o úřad ucházet, si přitom nechal Zima registrovat už v roce 2020. Tehdy ale to, že jde o jasnou věc, popíral a k oznámení kandidatury se odhodlal až letos v červnu.Proč se tak dlouho rozhodoval a na jaké voliče chce cílit? A kdo mu zaplatí kampaň?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má dalšího zájemce o křeslo prezidenta, který jasně řekl, že se chce účastnit volebního klání. Tentokrát je to žena - bývalá rektorka, profesorka Danuše Nerudová. O její kandidatuře se spekuluje už řadu měsíců, až teď ji ale definitivně potvrdila. Co ji přesvědčilo?Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.Bývalá rektorka brněnské univerzity s kandidaturou dlouho váhala. V posledních měsících objížděla debaty a diskuze a že se do volby pustí bylo stále zřejmější. Sháněla sponzory, začala pro ni pracovat PR agentura a na rozhovory s ní chodila vizážistka.Přestože svou kandidaturu oznámila až na konci května, v Ptám se já přiznala, že měla jasno už delší dobu a hned na jaře sestavila tým, který ji v boji o Pražský hrad pomůže. Tenhle start ji prý zatím vyšel na jednotky milionů korun a očekává, že v průběhu kampaně dosáhne na zákonem stanovený limit 40 milionů korun do prvního kola voleb.Kdo jí na kampaň přispěje, ale zatím odmítla prozradit, vše se prý objeví na transparentním účtu. Bývala brněnská akademička ale potvrdila jméno investora a miliardáře Jiřího Hlavenky, o jehož finanční podpoře Nerudové se spekulovalo už od konce minulého roku.Aby do samotného volebního klání mohla vstoupit, musí Nerudová nejprve získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc voličských podpisů. V rozhovoru přiznala, že politickou podporu zatím vyjednanou nemá a půjde cestou sběru občanských podpisů.Už delší dobu se přitom spekuluje koho jako svého kandidáta vyšle do prezidentské volby vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), podle slov Nerudové je ale na takové spekulace brzo. „Nikdo ale neví, co bude na podzim. Je těžko teď hovořit o tom, čí kdo bude kandidát,“ řekla.A její priority? „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být, než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí - jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na které nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jí naše generace ukradla,“ vysvětlila.Proč s oznámením kandidatury tak dlouho váhala? Kdo jí bude pomáhat s kampaní? A jak velkou má šanci na úspěch?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).Na ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indícií, že Rusové už roky využívají mnohdy v rozporu se zákony.Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezidenta Miloše Zemana opouštějí nejbližší spolupracovníci. Tým poradců se rozpadá, z původně desetičlenného sboru se rozhodla skončit celá polovina. Proč?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.O práci týmu poradců prezidenta republiky se příliš neví. O čem se teď ale mluví dost, je fakt, že z původně deseti poradců jich najednou zřejmě končí pět, tedy celá polovina. Kromě šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka se v poradní skupině rozhodl skončit guvernér České národní banky Jiří Rusnok, někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil, ekonom Vladimír Dlouhý a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.Kromě skalních podporovatelů prezidenta, tedy exministra Miroslava Tomana a jeho bývalé kolegyně z vlády Marie Benešové, zůstávají už jen zaměstnanci prezidentské kanceláře: Vratislav Mynář, Rudolf Jindrák. A také Martin Nejedlý.Zajímavá postava je hlavně posledně jmenovaný. Jeho práce pro hlavu státu je totiž obestřená tajemstvím. Jisté je, že Martin Nejedlý pro Hrad oficiálně nepracuje a nemá ani bezpečnostní prověrku. Na rozdíl od dobrých kontaktů na ruský režim, které mu nechybějí. Problém s jeho angažmá u schůzek členů vlády s prezidentem má třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Proč se poradci rozhodli skončit? A jak vůbec poradní tým prezidenta funguje? A jakou roli v něm hraje Martin Nejedlý?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.