Ptám se já, Marie Bastlová

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Praze od dnešní půlnoci nefunguje krajské centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, protože hlavní město situaci nezvládá. Podle Hřiba by měly pomoci další kraje. Je to reálné?Hostem Ptám se já je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.Od dnešního rána se uprchlíci z Ukrajiny vydávají do pražských Vysočan, kde sídlí krajské asistenční centrum. Ovšem marně. Primátor splnil, co sliboval, a zavřel Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), protože hlavní město podle něj nezvládá příliš velký nápor běženců.Zdeněk Hřib dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli je zhruba čtyřikrát víc lidí z Ukrajiny než v jiných regionech. A žádá od vlády lepší koordinaci. Nejlépe nějaký relokační systém, podle kterého by se uprchlíci rozmístili po republice rovnoměrně.Teď se ale naopak snáší kritika na hlavu pražského primátora. Řada hejtmanů odsuzuje zmíněné rozhodnutí jako neloajální. A podle premiéra Petra Fialy, s nímž se má Zdeněk Hřib sejít v pátek, je uzavření asistenčního centra neuvážené a nepříliš rozumné.Přitom zavřením asistenční center vyhrožovali i další hejtmani – podobným postupem jako Praha hrozil před dvěma týdny pardubický hejtman Martin Netolický. Nakonec se ale rozhodl, že „nechce dělat naschvály“.Jak zareagují na postup hlavního města ostatní kraje? A jsou regiony připravené pomoct přetížené metropoli?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kvůli obvinění bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN chce opozice hlavu ministra vnitra Rakušana. Podle expremiéra Babiše má hnutí už příliš kauz. Má pravdu? A čí je to odpovědnost?Hostem Ptám se já byl hejtman Libereckého kraje, předseda hnutí Starostové pro liberecký kraj a jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN, Martin Půta.Opozice vyzvala šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana k rezignaci na vládní post. A to kvůli kauze rozsáhlé manipulace s veřejnými zakázkami v Praze, ve které figuruje dnes už bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.Ten je podezřelý z korupce a účasti na organizované skupině v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP). Hlubuček proto ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce v hnutí STAN a vzdal se také členství v dozorčí radě DPP. Ve čtvrtek skončil také ve funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb.Ačkoliv hnutí STAN začalo kauzu okamžitě řešit a ihned vyzvalo Hlubučka, to jak si strana s kauzou „poradila“ vzbuzuje přesto otázky. O Hlubučkově vyšetřování totiž kolovaly informace už dlouho a hnutí STAN tak problém mohlo dávno řešit.Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu v kauze jedenáct lidí. V případu je navíc údajně mezi obviněnými i podnikatel, sponzor hnutí STAN a bývalý komplic uprchlého Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl. A to vrhá na STAN další významný stín.Jak hnutí STAN situaci zvládlo a měl by ministr vnitra Rakušan odstoupit? Kolik kauz ještě hnutí STAN unese?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často a to nejen kvůli tomu, že je jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouhou dobu přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo, ale podle Pavla i proto, že má Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzali za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny - jako významné mínus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.A podle svých slov všechny dokumenty vztahující se k jeho činnosti za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jakou politickou stranu stranu volil v posledních volbách? Co říká na současnou bezpečnostní situaci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko začne brzy hledat nového prezidenta. Svůj zájem stát se příští hlavou státu oznámilo dosud dvacet lidí a o dalších se spekuluje. Kdo řekl jasné ano a koho dokonce vyzval současný prezident, ať o Hrad usiluje, je odborový předák Josef Středula. S čím do volby půjde?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl předseda ČMKOS Josef Středula.Funkční období současného pomalu Miloše Zemana postupně končí a Česko tak bude brzy hledat jeho náhradníka. Současný prezident by na pražském Hradě přitom rád viděl odborového předáka Josefa Středulu. Věří navíc, že šance by měl ve volbě velké.Sám Středula přitom dlouho o možné kandidatuře mlžil a oficiálně jí oznámil až v květnu. Jestli se ale opravdu klání zúčastní podle něj rozhodnou lidé. „Na podzim loňského roku vznikl spolek, který mi nabídl spolupráci a který chce, abych získal ty podpisy, abych mohl kandidovat s dalšími kandidáty. Ale jestli bude další - ta faktická kampaň - bude na občanech. Rozhodl jsem se totiž nejít za poslanci, senátory, ale získat občanské podpisy,“ vysvětlil v rozhovoru.Odborový předák by s sebou na Pražský hrad prý vzal to nejlepší z mandátu všech tří dosavadních českých prezidentů. Netají se taky tím, že chce hájit hlavně zájmy zaměstnanců. „Moudrá vláda musí řešit situaci občanů a pokud to nebude řešit, zadělává si na velký problém. Podobnou situaci jsme si zažili v letech 2009-2012, kdy vláda přehlížela problémy lidí a firem. Teď je ale ta rozezlenost lidí daleko větší, než jsem kdy já zažil a to jsem toho zažil hodně,“ varoval odborový předák s tím, že pokud vláda proti aktuálním ekonomickým problémům nezasáhne, je možné, že lidé na podzim vyrazí protestovat do ulic.A nezvýhodní Středulu současné vystupování proti vládě v případné prezidentské volbě? „Myslím, že spoustu kandidátů a kandidátek jsou lidé aktivní a vyjadřují se ke spouště tématům. Vykonávám práci, do které jsem byl zvolen. Já ty lidi hájím a hájit je budu, protože to je moje práce. Může se stát, že to někdo bude vnímat, že je to v kontradikci s prezidentskou kandidaturou. Já to tak ale nevnímám,“ řekl.Kdo bude Středulovi financovat kampaň? A jak vnímá mandát Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pořad Ptám se já znovu vyráží se sérii živých rozhovorů na setkání s posluchači. Tří osobností se v Plzni budou ptát na současné největší výzvy pro Česko a jeho budoucího prezidenta nebo prezidentku. Jak na ně?Hostem speciálního dílu Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Marie Bastlová a Veronika Sedláčková budou už podruhé živě zpovídat své hosty toto úterý v Papírně Plzeň. Pozvání do speciálního dílu Kdo je tady prezident? přijali odborový předák Josefa Středula, který nedávno oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, generál Petr Pavel, o kterém se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou spekuluje, a také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Svět má za posledních pár let za sebou několik krizí - po koronavirové pandemii zasáhla hranice Evropy válka. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala pochybnosti nejen nad bezpečnostní situací ve světě, ale způsobila otřes i na světových trzích. Otázky proto budou směřovat nejen k tomu, jak těmto výzvám čelit, ale i jakou roli by v takových momentech měl hrát prezident. Jeho volba totiž čeká Česko už začátkem roku 2023.Je už teď jasné, kdo by se mohl příštím prezidentem stát? „Je strašně brzo. Ještě se to může velmi zamotat. Je ale překvapivé, jak pozitivní reakci zaznamenala ekonomka Danuše Nerudová, která nedávno oznámila kandidaturu. Možná je to poptávka po někom „jiném“. Jiném typu politika, nebo političky. Konečně bychom měli prezidentku,“ komentoval Jindřich Šídlo.Sama Nerudová přitom s oznámením kandidatury dlouho otálela a není jediná - o řadě jmen se zatím polemizuje, ale oficiální slovo ještě nepadlo. Mezi nimi je i expremiér Andrej Babiš, který už nějakou dobu jezdí za voliči ANO v obytném voze po Česku. „Je to kampaň, jen je otázka k čemu. Kdyby se ale Andrej Babiš rozhodl kandidovat, tak mu to neuškodí, protože se teď ještě nepočítají finance do zákonem stanoveného limitu 40 milionů korun do prvního kola voleb,“ vysvětlil Šídlo.Jako o možném kandidátovi se dlouho spekuluje také o generálu Petru Pavlovi - jednom z hostů plzeňského vysílání. I jeho jméno se mezi zájemci o křeslo na Pražského hradě skloňuje už řadu měsíců, přesto s oficiálním prohlášením, že do kandidatury půjde, zatím nepřišel. „Pravda ale je, že teď se ty volby nerozhodují. V posledních týdnech a měsících se toho dá nahnat ještě dost,“ vysvětlil Šídlo s tím, že na vstup do předvolebního boje je ještě čas.A co s voliči Miloše Zemana? „Úvaha o tom, že je třeba sáhnout si pro hlasy jeho voličů je správná. Je jen otázka, zda taková voličská koalice ještě existuje a jestli to někomu pomůže. Spokojenost lidí s výkonem prezidentovi funkci v poslední době klesla,“ narazil Šídlo na to, že Miloš Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu. „Pro spoustu lidí to může být naopak varování,“ dodal.Jakou roli budou hrát v prezidentských volbách téma války na na Ukrajině nebo ekonomických nejistot? A co vůbec od budoucího prezidenta čekáme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Chceme stát, který nežije na dluh, napsala si vláda hned do úvodu svého programového prohlášení. Jenže plnění tohoto slibu je v nedohlednu. Kabinet totiž plánuje i v příštích letech hospodařit s deficity kolem tří set miliard korun a možná na takový dosáhneme i letos. Opravdu nejde hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a ekonomický vládní expert Jan Skopeček (ODS).Strany nové vládní koalice ve svých předvolebních slibech lákaly na lepší hospodaření, než jaké předvedla vláda Andreje Babiše. Zatímco ta měla za sebou rekordní schodky, nová vláda pod vedením Zbyňka Stanjury snížila plán na letošní rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Už teď je však podle ekonomů prakticky jisté, že zejména kvůli dopadům války na Ukrajině přesáhne 300 miliard. Už v květnu přitom schodek vystoupal na 189,3 miliardy z dubnových 100,1 miliardy korun.V programovém prohlášení přitom vláda slíbila schodky postupně snižovat. Teď přitom argumentuje nenadálými událostmi, stejně jako za koronaviru obhajovala rozpočtové výdaje exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr Stanjura přitom v rámci přípravy rozpočtové novely slibuje, že letošní deficit nad 350 miliard nevystoupá.Jak se nové vládě daří držet veřejné finance na uzdě? A nebyla chyba slibovat nezvyšování daní?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Evropský parlament tento týden hlasoval o zásadní zelené legislativě. Schvaloval opatření balíčku Fit for 55, jež mají za cíl snížit do roku 2030 o 55 procent emise skleníkových plynů. Klíčová změna obchodu s emisními povolenkami zatím neprošla, poslanci ale odhlasovali zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Máme se toho bát?Hostem Ptám se já byl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.Europoslanci schválili v úterý v podvečer legislativní návrh Evropské komise, dle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. I když prakticky nejde přímo o zákaz – radikálně se změní normy pro emise oxidu uhličitého, což by mělo přimět automobilky, aby spalovací motory přestaly vyrábět a zaměřily se na elektromobily. Schválený návrh se týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří pro návrh zvedli ruku, byl i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Přitom se ještě minulý rok šéf Pirátů Ivan Bartoš dušoval, že strana pro zákaz spalovacích motorů rozhodně není a Češi musí mít nadále možnost volby. A podobně se Peksa vyjádřil i přímo na svých stránkách, kde píše: „Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.“Co se změnilo? A co v praxi změna znamená? Nedoplatí na ni české automobilky, a tím i celá ekonomika?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Blokování dezinformačních webů bude mít dohru u soudu. Podle dvou neziskovek totiž znepřístupnění webů pro veřejnost porušuje svobodu projevu a právo přijímat informace. Kde končí hranice svobody slova a začínají dezinformace?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.V Česku pořád není jednoduché dostat se k některým webům, protože je blokují mobilní operátoři. Rozhodli se k tomu na začátku ruské invaze, když je o to požádal stát. Dotyčné stránky totiž nabízejí dezinformace a ruskou propagandu. A teď se kvůli tomu ocitne před soudem české ministerstvo obrany.Správní žalobu na něj podávají dvě neziskovky – Institute H21 Karla Janečka a Otevřená společnost. Podle nich stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování vybraných internetových stránek. Konkrétně prý došlo k porušení svobody projevu a práva přijímat informace.Vláda ovšem dává od zásahu proti dezinformátorům ruce pryč a tvrdí, že jde o rozhodnutí soukromých subjektů. Jak píše v odpovědi na písemnou interpelaci, kterou má ve čtvrtek řešit Sněmovna, premiér Fiala: jednalo se o „obecně formulované usnesení kabinetu“. Dodává ale, že vláda je organizacím, které výzvu vyslyšely, vděčná.Má žaloba šanci na úspěch? A potřebujeme změnu legislativy, pokud se nechceme potýkat s hrozbou cenzury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhnul. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí - včetně České republiky.Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy by měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.