Ptám se já, Marie Bastlová

Česko se chystá na možné zastavení dodávek ruského plynu. Stát už na 30 % doplnil zásobníky, vláda ale potřebuje další kroky – i plné zásobníky totiž pokryjí spotřebu jen na pár měsíců. Co by to znamenalo pro každého z nás?Hostem Ptám se já byl energetický expert a investor Michal Šnobr.Zásobníky plynu v Česku jsou na historickém maximu. K 1. květnu jsou plné z 30 % a podle ministra průmyslu Josef Síkely by před topnou sezónou měly zásoby dosahovat k osmdesáti procentům. Plán je podle ministra jasný – včasnými nákupy zabezpečit dostatečné množství plynu a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.Právě Česko by kvůli své závislosti na ruském plynu při možném zastavení dodávek patřilo k nejpostiženějším zemím. Ačkoliv plyn od ruského plynárenského giganta Gazprom zatím do Evropy proudí, minulý týden zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.A nejistota nad dodávkami plynu se propisuje i v cenách pro koncové zákazníky, které v posledních měsících rapidně rostou. Sněmovna má proto v plánu předložit v květnu změnu zákona, která by umožnila zavést do růstu cen energií speciální tarif pro sociálně slabé domácnosti nebo i některé firmy.Kam až vystoupají účty za energie? A dělá vláda dost proto, aby ochránila obyvatele? Jak by fungoval český průmysl v případě zastavení dodávek plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný.“Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Právě ty by se mohly stát důležitým tématem mírových jednání.Jak postupuje boj o Ukrajinu a lze říct, kdo v něm vítězí? A měl by se Západ začít bát Putinových výhrůžek? A na čem bude záviset mír na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Většina evropských zemí řeší, jak pomoci lidem, na které tvrdě doléhá zdražování energií a v případě Česka i vysoká inflace, tedy zdražování. Jaký recept na drahotu by doporučili ekonomové?Hostem Ptám se já je zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Česká vláda argumentuje, že pomáhá potřebným například zvýšením příspěvku na bydlení nebo růstem životního a existenčního minima. Dnes mají ministři na programu konkrétně rodičovský příspěvek, slevu na poplatníka nebo daňový bonus.Poslanci hnutí ANO ale chtějí ve Sněmovně zařadit body ke snížení DPH na energie či pohonné hmoty. Pokud se tak nestane, má strana dostatek podpisů na svolání mimořádné schůze. Kromě toho Sněmovna tento týden ve zrychleném procesu podpořila vládní návrh na snížení spotřební daně z paliv - dočasně by měla klesnout o korunu padesát na litr.Dělá vláda dost, aby pomohla přežít složitou dobu těm nejchudším? A jak velké zdražování nás ještě čeká? Kdo ho ucítí nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko v poslední době čelilo vícero kybernetickým útokům. Jednalo se o soukromé i veřejné cíle. Ať už mluvíme o vládním webu, stránkách Českých drah nebo o samotném úřadu, který má s těmito bezpečnostními riziky bojovat. Jak vážně byly poslední útoky?Hostem Ptám se já byl ředitel Odboru kontroly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí.Ministr vnitra Vít Rakušan ujišťuje, že kybernetické útoky z posledních dnů žádné větší škody nenadělaly. Citlivá data prý hackeři nezískali. Přesto je na místě se ptát, jestli se nemá Česko připravit na další podobné akce.NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků ze strany ruských hackerů v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února - tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Ostatně, k posledním kyberútokům se přihlásila právě ruská hackerská skupina Killnet.Jaké následky za sebou útok zanechal? A jak obecně jsou uživatelé v Česku zvyklí chránit se proti hrozbám na internetu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pražská koalice se do dopravy vrhla ve velkém. Odstartovala výstavbu metra D a město čeká i významná rekonstrukce - od poloviny května se kvůli ní z části uzavře vytížený Barrandovský most. Jak se mají řidiči připravit? A co může ještě zkomplikovat výstavbu nového metra?Hostem Ptám se já byl náměstek pražského primátora z hnutí Praha Sobě, který má na starosti pražskou dopravu Adam Scheinherr.Čtvrtá linka metra s označením D měla podle původních plánů jezdit už od roku 2010, její stavba přitom začala o dvanáct let později - v dubnu 2022. Podle současného náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je to i kvůli laxnímu přístupu předchozích primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, kteří podle něj nepodnikli žádné kroky k přípravám velkých dopravních staveb v hlavním městě.Nejen kvůli tomu za poslední roky jakoby česká metropole zamrzla. V Praze nepřibývaly žádné velké projekty, což byla nejdelší proluka od 60. let, která nejspíš končí. Podle Schienherra totiž dokončení metra D v roce 2029 zatím nic nebrání a město navíc čeká další velká oprava. Od poloviny května se začne rekonstruovat Barrandovský most, přes který přejede 144 tisíc aut denně.Nezkolabuje ve městě doprava až začne rekonstrukce Barrandovského mostu? A proč se v Praze v posledních letech nedaří budovat velké stavby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky.A podle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové nová vláda dostatečně nepodporuje domácnosti a firmy, které energetická krize zasáhne. Podle Transparency International ale sám Havlíček ze své dřívější pozice ministra spíše než na občany myslel na čtveřici firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO). Devět dní před odchodem z postu ministra průmyslu jim měl poslal kompenzace za vysoké ceny energií ve výši 50 milionů korun.Kolika firmám takto pomohl a proč jsou podle něj kroky současné vlády nedostatečné? A jak by se Česko mělo připravit na zastavení ruského plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Případ učitelky, která vykládala nepravdy o ruské invazi v hodinách slohu má dozvuk - chce se bránit vůči těm, kteří si její způsob výuky nahrávali. Je v právu? A jak ochránit děti před šířením propagandy ve školách?Hostem Ptám se já je zástupce skupiny Čeští Elfové, která se zaměřuje právě na šíření dezinformací v kyberprostoru, Bohumil Kartous.Učitelka Martina Bednářová z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu, které hrozí, že přijde o místo kvůli šíření dezinformací během výuky, přešla do protiútoku. Jak zjistily Seznam Zprávy, její právnička žádá od vedení školy informace, jestli a jak potrestají žáka, který pořídil nahrávku z vyučování. Na ní učitelka češtiny Martina Bednářová tvrdí například, že v Donbase Ukrajinci už osm let systematicky likvidují ruské obyvatelstvo, nebo že v Kyjevě se během ruské invaze nic nedělo.Učitelka kvůli tomu, co se při hodině slohu stalo, nesmí už skoro dva týdny učit. Ředitelka Základní školy Na Dlouhém lánu ji poslala takzvaně na překážky domů. Toto úterý jí při osobní schůzce chtěla předat výpověď.Jak ochránit děti před šířením ruské propagandy ve školách? A kde končí svoboda slova kantorů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání.Sám současný poradce premiéra Pojar vedl před zhruba 15 lety tehdy neúspěšná jednání o zřízení amerického radaru v Brdech a teď pomáhá s organizací aktuální ministerské návštěvy v USA. Na ní by se měla projednávat i dohoda o obranné spolupráci obou zemí, ke které Česká republika jako jedna z mála zemí Aliance dosud nepřistoupila.Co konkrétně bude obsahem česko-amerických rozhovorů? A jak významná je pro nás chystaná dohoda o obranné spolupráci? Otevře se cesta americkým vojákům na české území?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.