Ptám se já, Marie Bastlová

Když se ruští a běloruští sportovci účastní za současných podmínek mezinárodních soutěží, je to prý jako reklama na válku. I proto by na nich neměli podle Dominika Haška startovat. Jak sport pomáhá propagovat putinovské Rusko?Hostem Ptám se já byl bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.Hokejová brankářská legenda se aktivně staví proti účasti ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Jsou podle něj reklamou na válku. Naposledy ostře kritizoval přihlášení sportovkyň z Ruska a Běloruska na tenisový turnaj WTA, který se v metropoli koná tento týden.Ruské ani běloruské hráčky se, i přes protesty ženské tenisové asociace WTA, turnaje nakonec neúčastní. A to kvůli vládnímu nařízení, které účast ruských a běloruských sportovců v Česku zakazuje. Proti jedné z tenistek, která do Prahy přicestovala, dokonce zasáhla cizinecká policie. Ta naopak tento týden povolila účast dvou hráčů s ruským pasem na tenisovém turnaji v Liberci.„Bylo by velmi vhodné, aby Ministerstvo vnitra naší veřejnosti vysvětlilo, jaký byl přesně rozdíl mezi ruskou tenistkou, která nebyla vpuštěna do země, a těmito dvěma tenisty,“ dožadoval se v médiích Hašek.Proč podle něj starty Rusů a Bělorusů nedokážeme zastavit? A nemrzí ho zpětně, že sám v Rusku hrál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V České televizi se po dlouhých dvanácti letech bude střídat ředitel. Petra Dvořáka nahradí Jan Souček, který dosud vedl brněnské studio ČT. V jakém stavu televizi přebírá? A jak ji promění?Hostem Ptám se já je budoucí ředitel České televize Jan Souček.Dosavadní šéf brněnského studia Souček nastoupí do čela veřejnoprávní televize v říjnu. V tajné volbě porazil na začátku června stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka až ve třetím kole, poměrem 11 ku 4 hlasům.Souček už prozradil, že mezi prvními kroky v čele televize plánuje mimo jiné úpravy ve struktuře zpravodajství. Chce se podle svých slov soustředit například na přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálních relací. Okamžitě chce také začít s přípravou nové digitální zpravodajské platformy. A nevyloučil ani další změny, třeba v publicistice.„Netajil jsem se tím, že třeba u Reportérů ČT je namístě nějaký refresh, restart toho týmu. Nějaký takový formát investigativní žurnalistiky ale nepochybně do portfolia ČT patří. Já se rád budu bavit s tím týmem, který dnes v ČT funguje, bavit se s lidmi, kteří by do budoucna měli vést zpravodajství a aktuální publicistiku, o jejich představách. Věřím, že tu společnou představu najdeme tak, aby ta nová podoba byla divákům k dispozici třeba na začátku příštího roku,“ uvedl Souček bezprostředně po svém zvolení.Jak velké změny v ČT s novým ředitelem nastanou? A jak se to projeví ve zpravodajství a publicistice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká vláda se rozhodla podpořit tuzemskou gastronomii a platit 10 milionů korun ročně v příštích pěti letech společnosti Michelin za zařazení Česka do svého gastronomického průvodce. Komu a jak se miliony pro Michelin vyplatí?Hostem Ptám se já byl Filip Sajler, šéfkuchař, restauratér a podnikatel v gastronomii. Vyhrál celou řadu domácích i mezinárodních kuchařských soutěží. Do Česka přinesl nejprestižnější kuchařskou soutěž na světě Bocuse ď Or.Vláda zaplatí Michelinu v příštích pěti letech přes 50 milionů korun za to, aby v příštích letech hodnotil tuzemské restaurace nebo aby se podniky objevily na seznamu michelinských restaurací. Kabinet za to schytal kritiku opozice, některých odborníků i části veřejnosti. Takové výdaje se jim v době, kdy stát přijímá rozsáhlá úsporná opatření, nelíbí.S nadšením rozhodnutí naopak přijali zástupci tuzemské gastronomie v čele se špičkami oboru, kteří k zaplacení poplatku Michelinu také vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) v otevřeném dopise.„Není to jen o gastronomii, ale je to o celém cestovním ruchu. Mě zaujal výzkum, který dělala univerzita v Seville. 16 let monitorovali dopady, jak to dopadlo do všech oblastí cestovního ruchu ve Španělsku. A ten vliv je úžasný. Jen na nepřímých daních z cestovního ruchu se v roce 2019 vybralo 21 miliard. Chápu emoce spojené s balíčkem, který připravuje vláda. Ale jakákoliv investice do toho, aby se přilákali turisté od České republiky, je vždy správně. To jsou peníze, které sem přijdou samy,“ obhajuje peníze Michelinu Sajler.Jaký dopad to bude mít na tuzemský gastrobyznys? Skutečně české gastronomické podniky ve velkém odmítají brát karty? A co pro restaurace znamená konec EET?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v některých českých městech stoupá. Romové po několika incidentech mluví o tom, že mají strach a bojí se o své rodiny, organizují protestní pochody. Jak vážná situace je?Hostem Ptám se já byla romistka a redaktorka deníku Alarm Saša Uhlová.Napětí mezi Romy a uprchlíky z Ukrajiny v Česku roste od června po incidentu v Brně, při kterém poblíž brněnské přehrady zemřel mladý Rom. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec, policisté pouze uvádějí, že šlo o cizince.Od té doby došlo na protesty a potyčky také v Krupce a Bílině na Teplicku nebo třeba v Pardubicích. Eskalující problémy se snaží mírnit policie, která vyvrací přibývající dezinformace o údajných únosech romských dětí a fiktivních útocích. A prošetřuje další incidenty.„Tady na demonstracích zněly věci jako „cikáni do plynu“, nikdo si tím moc hlavu nelámal. Teď si nemyslím, že by ti Romové vzali ve velkém zbraně do ruky, oni jsou hrozně mírumilovní. Já vlastně obdivuji to, že se tolikrát stalo, že někde byly demonstrace a pochody proti Romům, to je hrozná psychická zátěž, a ti Romové to vždycky nějak dali, vždycky to někdo uklidnil a nikdy nešli na žádnou odvetu. Takže mám nějakou víru v to, že to dají,“ myslí si Uhlová.Pokud ale vláda nezačne situaci řešit, konflikty podle ní budou pokračovat.Jak silná nespokojenost mezi Romy je? Kam až může situace dojít? A co může vláda udělat pro zklidnění napětí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanci začali projednávat změny v penzích – konkrétně zpomalení valorizace důchodů a zpřísnění podmínek předčasných penzí. Další změny by pak vláda měla předložit k připomínkám během podzimu. Budou na udržení důchodů stačit?Hostem Ptám se já je ekonomka, šéfka důchodové komise bývalé vlády a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Důchodová novela, kterou mají poslanci projednat, má přinést jak zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí, tak také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Vláda očekává, že naprostá většina změn by měla být účinná od letošního září.Úpravy jsou podle kabinetu nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Opozice s tím zásadně nesouhlasí a označuje tyto kroky za šetření na penzistech, nebo dokonce za jejich okrádání nebo ožebračování.„Tahle vláda šetří jenom na důchodcích, zatím. Ale na sobě nešetří,“ řekl ve středu ve Sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš, podle kterého kabinet dělá všechno pro to, aby lidem „zničil životní standard“. Důchodová reforma podle něj není potřeba.„V roce 2060 nám bude v systému chybět pět procent HDP, což je v dnešních cenách asi 350 miliard korun. Tak zřejmě je pan expremiér zaplatí ze svého,“ řekla na úvod rozhovoru Nerudová.Jak se trvalá změna valorizací penzí a předčasných důchodů projeví? A jaké největší chyby současná vláda udělala, pokud jde o důchody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti on-line i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizase státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vládní úsporný balíček řeší druhý den Sněmovna. Návrhy na rozsáhlé škrty a navýšení daní jsou nejen pod palbou opozice, kritizují je i někteří vládní poslanci. V jakém znění a kdy balíček projde?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.Sněmovní debata o sporném vládním úsporném balíčku, který má vylepšit stále zadluženější státní kasu, se ve středu protáhla do nočních hodin. Poslanci se při debatě vzájemně kritizovali za hospodaření při správě státu. „Po lidech chcete, aby si utahovali opasky, vy sami si je neutahujete vůbec,“ řekl Karel Sládeček z SPD. Opozice ostře odsuzovala i samotná úsporná opatření, která kabinet plánuje. A už také navrhla, aby je Sněmovna zamítla už v nynějším prvním čtení.K samotnému konsolidačnímu balíčku měla výhrady i část koaličních poslanců. A někteří požadují jeho změny. Jako třeba předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který do sněmovního systému nahrál svůj pozměňovací návrh týkající se zvýšení renty bývalých prezidentů – a navrhl tuto valorizaci zrušit.Premiér Petr Fiala (ODS) na stávající podobě balíčku ale trvá. „Není jiná cesta. Nikdo nečekejte, že ustoupíme tlaku zájmových či profesních skupin a uděláme zásadní změny,“ uvedl na úvod čtvrtečního jednání Sněmovny.Na jakých změnách konsolidačního balíčku má koalice dohodu? Dojde přece jen na nějaké změny? A budou plánované úspory stačit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda po měsících váhání schválila novelu energetického zákona, která má přinést zásadní novinky. Mezi nimi i sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. Jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu, člen Pirátské strany Petr Třešňák.Pravidla pro takzvanou komunitní energetiku a pro sdílení vyrobené elektřiny stanovuje dlouho očekávaná novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Cílem zákona, jehož návrh vláda schválila v druhé polovině června, je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést úspory. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.„V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr,“ vysvětlil Třešňák.Novela teď musí projít Parlamentem. Zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.Pro koho bude komunitní energetika nejvýhodnější? Proč změna tak dlouho trvá? A budeme znovu v účtech za elektřinu platit za obnovitelné zdroje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.