Ptám se já, Marie Bastlová

Český průmysl se stále nedaří nastartovat a jen pomalu se vrací na předcovidovou úroveň. Firmy pořád trápí vysoké ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a nedostatek volné pracovní síly. Má průmysl to nejhorší už za sebou?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku před prázdninami hlásilo dobré zprávy - tržby automobilek loni vzrostly o víc než 10 procent. Stejným tempem stoupl i jejich export. I když se tahoun tuzemského průmyslu začal oklepávat z covidové a energetické krize, podle odborníků ho stále čeká řada výzev. Stejně jako celou českou ekonomiku, která se ještě nevrátila do kondice před pandemií.„Situace není dobrá. Na základě makročísel máme opravdu velký strach o pozici a konkurenceschopnost Česka v rámci Evropy. Protože patříme k jedněm z mála zemí, které se stále ještě ve výkonnosti ekonomiky nedostaly na předcovidovou úroveň,“ upozornil Špicar.Co nám brání v nastartování ekonomického růstu? Máme si dělat hlavu, že podle statistiků klesá počet absolventů IT oborů? A jak by měla vypadat druhá ekonomická transformace Česka?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tisíce rodin dnes už bývalých deváťáků mají za sebou extrémně náročný půlrok. Populačně silný ročník narazil na nedostatečné kapacity středních škol. Jaké nedostatky českého školství letošní krize kolem příjímaček ukázala?Hostem Ptám se já byla ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová.Letošní rekordně silný ročník patnáctiletých při přijímačkách na střední školy narazil zejména ve velkých městech a některých regionech, kde je velký zájem o všeobecné středoškolské vzdělání s maturitou. Školy nebyly na takové množství žáků kapacitně připravené a příjímací zkoušky provázel chaos. Podle rodičů a odborníků selhaly vláda i kraje.„Bylo to velmi náročné období, které ukázalo prstem do minulosti, že by se systém zkostnatělých záležitostí měl změnit,“komentuje poslední měsíce Dluhošová. „Je to jeden balík problémů. Jednou ten nesystém prasknout musel,“ dodává.Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by mělo do budoucna v celý proces významně usnadnit zavedení on-line přihlášek. Novelu zákona o digitalizaci přijímacího řízení na střední školy chce šéf resortu školství předložit kabinetu v srpnu po vládních prázdninách. Věří, že by novela mohla začít platit ještě před začátkem příštích přijímaček. Krátkodobým řešením je pak podle ministra třeba navýšení kapacit tříd.Některé střední školy už proto také počítají s tím, že pro příští školní rok zvýší počet žáků ve třídách prvních ročníků na 32, výjimečně až na 34.Co může stát udělat, aby se situace za rok neopakovala? Dokáže zajistit žákům dostatečně atraktivní nabídku škol? A mají smysl víceletá gymnázia?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

SPD má za sebou další blokádu Sněmovny. Tentokrát se snaží zabránit schválení česko-americké obranné smlouvy. Podle hnutí umožňuje umístění amerických vojáků i základen na českém území bez dalšího souhlasu. Mají obstrukce smysl?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).Poslanci odložili jednání o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci na středeční odpoledne. Dohodu hlasitě odmítá opoziční hnutí SPD, jednání původně plánované na úterý se mu podařilo odsunout několikahodinovými obstrukcemi.Lídr SPD Tomio Okamura vyjádřil obavy, že smlouva není o spolupráci, ale o budoucí vojenské přítomnosti USA v Česku. Navrhl proto její zamítnutí už v prvním čtení. Tentokrát ale SPD nemá oporu ani u druhého opozičního hnutí. Členové ANO chtějí pro smlouvu společně s vládní koalicí většinově hlasovat.Zatímco v otázce bezpečnosti se názory opozičních hnutí rozcházejí, jednotné jsou zatím stále v přístupu k vládním plánům na konsolidaci veřejných financí. Ty by měla Sněmovna začít projednávat v první polovině července. „Uděláme vše, aby nebyly projednány nebo byly projednány co nejpozději,“ avizoval předseda poslanců SPD Radim Fiala.Jak zajistit bezpečnost země? A co by hnutí SPD dělalo se stále prohlubujícími se schodky rozpočtu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Politické špičky vládního hnutí STAN se minulý týden pustily do ostré kritiky ministra financí. Ten podle nich přichází s jedním úsporným balíčkem za druhým, schodek rozpočtu ale přesto vypadá stále hrozivěji. Co s tím?Hostem Ptám se já je místopředseda Starostů a nezávislých a bývalý poslanec Jan Farský.Vláda minulý týden schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Návrh už zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se kabinet dohodl v květnu. Premiér Petr Fiala (ODS) ale upozornil, že dohodnutá výše schodku ještě není konečná.Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada už ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši. Stejně jako ekonomičtí analytici nebo opozice. Minulý týden se na adresu šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) začali kriticky ozývat i koaliční partneři.„Je to zoufalý pohled. Kam se to žene, bylo jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. A když už, tak hledat sedmdesát miliard,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Farský.Jak stabilizovat veřejné finance? Kde dělá ministr financí v tuto chvíli chybu? A jak se ve vládě daří hnutí STAN?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusko sčítá škody po sobotním povstání Jevgenije Prigožina a jím vedené soukromé žoldácké armády vagnerovců. Ta dokázala dojít až 200 kilometrů před Moskvu. Už večer ale Prigožin vojáky obrátil. Co bylo cílem neúspěšného puče?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.Ruská tajná služba FSB podle tamních médií šéfa Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Trestní řízení zahájila FSB v pátek večer poté, co Prigožin obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice vagnerovců. A oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu proti vedení ruských ozbrojených sil.Už v sobotu večer, jen 200 kilometrů před Moskvou ale Prigožin pochod zastavil a oznámil stažení jednotek. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a příslib zastavení stíhání. Sám Prigožin dohodu nepotvrdil a od soboty se zcela odmlčel.„Žádné řešení v této situaci pro Putina nebylo dobré. I zastavení trestního stíhání je problematické a bude tak vnímáno i ruskou veřejností. Vagnerovci zabili 13 až 15 lidí a způsobili mnoho škod, podněcovali ke vzpouře a provedli vzpouru. Ale když by Prigožin teď skončil někde s kulkou v čele, tak by to znamenalo, že ruský prezident nedrží slovo. To je taky scénář, který by ho poškodil. Takže si myslím, že Jevgenij Prigožin se teď na nějakou dobu odmlčí,“ řekl Kurfürst.Jaký máme očekávat další vývoj v Rusku? A jaké poučení z víkendového chaotického dění si má vzít Západ?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká společnost musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky vystoupit ze své bubliny a mluvit o obraně otevřeně, a to i o nepříjemných věcech. Musíme se také chystat na riziko otevřeného konfliktu. Jsme připraveni?Hostem Ptám se já je poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se současné hrozby nesmějí zlehčovat a zamlčovat. Lidé musí mít o tom, co se skutečně děje, informace. „Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ řekl Řehka tento týden na bezpečnostní konferenci v Praze.Před hrozbami pro naši bezpečnost varoval na konci května i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou podle něj ruské operace otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ upozornil Koudelka.Jakou má vláda strategii na obranu bezpečnosti státu? Kde má Česko největší slabiny? A nepodceňuje kabinet boj s dezinformacemi, před kterými varuje opakovaně BIS?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už i poslanci vládní koalice začínají být nervózní z toho, jak vypadá hospodaření státu. Rozpočet se propadl do rekordních schodků a ani vládní úsporné balíčky na něj nestačí. Jsme na tom tak špatně, jak ukazují čísla?Hostem Ptám se já je ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Členové vlády odstartovali první kolo jednání o rozpočtu na příští rok. A očekávají se bouřlivé debaty. Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2024 rozpočet se schodkem 235 miliard korun, hovoří se ale o deficitu až do výše 270 miliard. S jeho zkrocením by měl pomoci chystaný konsolidační balíček, výrazně šetřit by měla i většina resortů.Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale návrh Ministerstva financí neodpovídá dohodě koalice o konsolidaci veřejných financí.„Ministerstvo financí předložilo jakýsi návrh, o kterém hovoří, že je technický, ale který nevychází z dohody, kterou jsme prezentovali veřejnosti,“ stěžoval si Bartoš před začátkem středečního jednání kabinetu. A varoval před radikálními škrty, které by podle něj příliš ochladily ekonomiku.Hlasitě už se ozývají i další koaliční partneři. Jak upozornily Seznam Zprávy, například zástupci Starostů přestávají věřit, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má vývoj pod kontrolou.Co může kabinet udělat, aby rozpočet ukočíroval? Budou úsporná opatření navrhovaná resortem financí stačit? A jak zase nastartovat naši ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůstu výdajů na penze i současnému systému valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak by to řešila opozice?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) byl poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).Opoziční strany dál kritizují vládní plány na reformu penzí. Ta počítá mimo jiné se zpomalením valorizace a zpřísněním podmínek pro předčasnou penzi, což opozice opakovaně označila za ožebračování důchodců.Podle kabinetu i většiny ekonomů jsou ale změny nevyhnutelné. Kvůli stále se prohlubujícímu deficitu na účtě důchodového pojištění nejsou současné penze pro budoucí důchodce ani celý systém dlouhodobě udržitelné.„Mnohé země dosypávají do toho důchodové systému ze státního rozpočtu. Ten systém by měl být stabilní a předvídatelný. Teď se důchodcům mění pravidla během hry,“ říká Juchelka.Co hnutí ANO z plánovaných změn nakonec podpoří? Kde by vzalo na udržení důchodového systému peníze? A jaká alternativní řešení má opozice připravené?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůst výdajů na penze i současnému systém valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak se máme na stáří připravit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s poslancem a stínovým ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) byl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Chystaná důchodová reforma, kterou připravila vláda, se bude týkat převážně dnešních padesátníků a mladších. Kabinet Petra Fialy (ODS) se pro reformní úpravy rozhodl kvůli stále prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který se má do největších problémů dostat po roce 2030.Podle plánů vlády by změny v penzijním systému měly stát na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů. Součástí je i podpora a úprava penzijního připojistění. Počítá se i s podporou práce v důchodovém věku, podporou rodičů a pečujících osob nebo s dřívějšími důchody pro náročné profese.„Lidé v těch náročných profesí budou moci odcházet do důchodu dříve až o pět let. A bude to moment, kdy jim nebude důchod v tomto období krácen. My chceme mít zhruba do pěti měsíců na odborné úrovni přesně vyspecifikované parametry, náročnosti a negativní dopady na lidské zdraví, abychom mohli přesně definovat náročné profese,“ řekl ministr.Jak se budou penze, které teď dosahují průměrné mzdy, vyvíjet dále? Jak se mají lidé na důchod zajistit? A jaké podmínky jim k tomu vytvoří stát?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války ale i proto, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.Podle politického geografa Miacheala Romancova je teď vývoj na frontě klíčový: „Z hlediska budoucnosti je důležitější to, co se děje na bojišti, než to, co se začne dít v rámci nějakého vyjednávání.“Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině, dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pět až patnáct let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.