Ptám se já, Marie Bastlová

Vládní hnutí STAN získalo výraznou posilu pro evropské volby. Kandidátku totiž spolupovede někdejší prezidentská kandidátka, bývalá rektorka Danuše Nerudová. Proč si ke spolupráci vybrala právě Starosty?Hostem Ptám se já byla bývalá prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová.Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) by mělo jít příští rok do voleb do Evropského parlamentu v čele s bývalým šéfem poslanců hnutí Janem Farským a právě Danuší Nerudovou, která vedla euronámluvy i s TOP 09. „Velmi pečlivě jsem zvažovala všechny možné důvody a znovu říkám: Pro mě bylo skutečně důležité, že STAN je liberálnější než topka. I moji voliči byli více liberální, proto jsem se rozhodla pro STAN,“ řekla Seznam Zprávám po oznámení kandidatury.Starostové budou ve volbách kandidovat samostatně. Hnutí uvedlo, že kandidátku doplní o nezávislé osobnosti, které souzní s liberálními a proevropskými hodnotami. Ty by měla reprezentovat právě Nerudová, která chce jít do voleb s tím, že se chce postavit populismu a nabídnout mu alternativu.Proč chce Nerudová do Evropy raději než do tuzemské politiky? Jak hodlá s europoslaneckým mandátem naložit? A jak se bude do eurovoleb zapojovat do politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nemocnice IKEM je od pátku bez řádného ředitele. Michal Stiborek na funkci pod tlakem rezignoval kvůli zjištění Seznam Zpráv o jeho pochybné podnikatelské minulosti. Co se v nemocnici dělo pod jeho vedením? A co IKEM čeká dál?Hostem Ptám se já byl bývalý přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kardiochirurg a senátor za TOP 09 Jan Pirk.Rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka přijal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek. Pár dní poté, co Seznam Zprávy odhalily, že Stiborek si v posledních letech bokem vydělával výnosným byznysem s úvěry. Ten trval na tom, že se nedopustil ničeho protiprávního a že jde o osobní útoky na jeho osobu. Celou kauzu označil za několikátý pokus o jeho diskreditaci za poslední rok.Dnes už bývalý šéf IKEMu tím narážel na protesty elitních lékařů, které musel v nemocnici řešit i premiér Petr Fiala (ODS). Lékařské kapacity Stiborka vinily, že na ně vyvíjel nepřípustný nátlak.„Myslím si, že se někteří báli. Ze strany vedení byly pokusy udělat podpisovou akci na podporu vedení. Pak se to zrušilo, protože to bylo opravdu velice nefér,“ popsal atmosféru v IKEMu kardiochirurg Pirk s tím, že mu bylo naznačováno, aby vedení veřejně nekritizoval. Kým a jestli to byl někdo z lidí řídících nemocnici, ale nechtěl lékař komentovat.Jak napjaté jsou momentálně vztahy špičkových lékařů IKEMu s managementem? A jak bude fungovat jedna z předních českých nemocnic po odchodu dosavadního ředitele?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Klimatičtí aktivisté z Poslední generace na sebe stále častěji upozorňují blokádami silnic, přilepováním k vozovkám nebo poléváním uměleckých děl polévkami. V Česku se zaměřili hlavně na dopravu v Praze. Kam až chtějí zajít?Hostem Ptám se já byla mluvčí Poslední generace Veronika Holcnerová.Německé ekologické hnutí Letzte Generation (Poslední generace) nedávno oznámilo, že se chystá v druhé půlce srpna přitvrdit a plánuje ochromit Bavorsko. Očekává se, že se aktivisté budou opět přilepovat k silnicím a blokovat dopravu. Jako to ostatně protestující za klima v poslední době dělali i v jiných městech po Evropě, nejen v Německu.Radikální odnož německé Poslední generace už taky oznámila, že od září chce v rámci boje za důslednější ochranu klimatu nově zaměřit své akce proti superbohatým.Česká Poslední generace, která s kampaní "Třicítka pro Prahu"doteď cílila na zklidnění dopravy, se k podobně radikálním krokům zatím nechystá. Jak potvrdila její mluvčí Veronika Holcnerová: „Nikdo z nás nemá problém s radikálnějšími akcemi. Ale řešíme strategii. A na této kampani jsme si ověřili, že Česká republika reaguje na mnohem mírnější protesty. Takže je otázka, jestli je nutné to stupňovat.“Jsou blokády silnic správná cesta v boji za ochranu klimatu? Proč své požadavky aktivisté neprosazují ve volbách? A jak budou vypadat jejich další protesty za klima v Česku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Organizátoři ruší koncert ruské operní pěvkyně Netrebko v Praze. Proti akci se postavila pražská koalice s tím, že umělkyně patří mezi podporovatele prezidenta Putina a je na ukrajinském sankčním seznamu. Je to dobré rozhodnutí?Hostem Ptám se já byl ředitel Obecního domu v Praze Vlastimil Ježek.Koncert ruské operní pěvkyně Anny Netrebko se měl konat 16. října ve Smetanově síni Obecního domu. K jeho zrušení vyzvala pořadatele tento týden pražská koalice v čele s náměstkem primátora Jiřím Pospíšilem (TOP 09).Podle něj hrozilo, že bychom v případě konání koncertu dostali od Kyjeva diplomatickou nótu. Pospíšil zároveň nabídl část svého platu na pokrytí případných nákladů spojených se zrušením akce. Její pořadatelé dnes uvedli, že sama pěvkyně nebude požadovat žádné kompenzace.Ruská umělkyně, která dlouhodobě žije v Rakousku, je vedena na ukrajinském sankčním seznamu. V minulosti podporovala ruského prezidenta Vladimira Putina nebo proruské separatisty na Ukrajině. I když válku nakonec loni odsoudila, od prezidenta Putina se nikdy nedistancovala.Proč by sami organizátoři koncert nerušili a mluví o tom, že "ustoupili politickému tlaku"? A jaké bude mít zrušení akce důsledky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ředitel fakultní nemocnice IKEM se kromě své práce roky věnoval půjčování peněz. Nepůjčoval výjimečně přátelům z dobré vůle, ale lidem ve složitých situacích, za horentní úroky a s drakonickými pokutami. Jak v Česku bují lichva?Hostem Ptám se já byl advokát Petr Němec, který se specializuje na boj s nekalými úvěrovými a exekučními praktikami.Jak tento týden upozornily Seznam Zprávy, ředitel státní nemocnice IKEM Michal Stiborek si vedle šéfování nemocnice vydělával i výnosným úvěrovým byznysem. Měl si na to půjčit desítky milionů korun od vymahače odsouzeného za násilí. Peníze pak Stiborek půjčoval přes dalšího muže, který je v současné době ve vězení.Podle některých klientů je obchod se Stiborkem připravil o bydlení nebo museli zaplatit obrovské úroky. Soud minimálně v jednom případě konstatoval, že úroky z prodlení byly nastaveny nemorálně vysoko, šlo i o 140 tisíc korun za den.Stiborek popírá, že by znal skutečný stav věcí, za půjčování peněz konkrétním osobám podle něj zodpovídala firma zmíněného prostředníka.Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k rychlému vyřešení situace. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se ale ředitele nemocnice zastal – Stiborek má jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu.Jak v Česku kvete úvěrový byznys? A co znamená, když expert napíše, že příběh IKEM je jen špička ledovce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinská protiofenziva nejde tak rychle, jak čekal Západ i mnozí pozorovatelé. Podle vojenských expertů na ni Západ nedodal dostatek potřebných zbraní. Jak si teď Ukrajina stojí?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Obě strany válečného konfliktu na Ukrajině dnes opět hlásily útoky ze vzduchu. Po celém ukrajinském území byl vyhlášen letecký poplach. Jen v Kyjevě se ozvalo během dopoledne několik výbuchů. Ruská protivzdušná obrana dnes zase sestřelila další dron nad Moskvou.I když dronové útoky posouvají frontu o stovky kilometrů, v místech hlavních bojů se situace mění jen zvolna. Ukrajinské velení minulý týden oznámilo, že za poslední týden jeho síly dobyly bezmála 15 kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny. Na severovýchodě země, v Charkovské oblasti, ale tento týden úřady nařídily kvůli zesílenému ruskému ostřelování povinnou evakuaci 37 obcí. Obavy ze „zamrzání“ ukrajinské protiofenzivy tak narůstají.„Myslím si, že proti tomu, co jsme si přáli my a proti tomu, co si přáli i Ukrajinci, je to neúspěch. Ale není to nutně ukrajinská chyba. Oni v zásadě nemohli dosáhnout o moc víc,“ myslí si Ludvík. Jedním z hlavních důvodů je nejen podle něj, ale i dalších vojenských expertů hlavně nedostatečně promyšlená podpora západních zemí.Může ještě protiofenziva skončit úspěchem? Jak by měl Západ Ukrajincům pomoci? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko se v příštích letech může podle premiéra Petra Fialy (ODS) stát jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. A to díky těžbě lithia a případné továrně na výrobu autobaterií. Jak to vypadá s nalezišti v Krušných horách?Hostem Ptám se já byl Tomáš Vrbický, geolog a technolog projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet, kterou většinově vlastní ČEZ.Pod Cínovcem v Krušných horách se nachází největší ložisko lithia v Evropě. Pokud ho brzy začneme těžit a zároveň postavíme velkou továrnu na výrobu baterií, bude to pro nás podle předsedy vlády Petra Fialy znamenat obrovskou konkureční výhodu.Těžbu lithia jako jednu z cest k nastartování Česka nedávno doporučili ve výzvě kabinetu i špičky tuzemského průmyslu.„To naleziště je unikátní. Odhaduje se, že jsou to zhruba 3 procenta světových zásob lithia. Dnes nikdo asi nepochybuje, že lithium je a bude potřeba. Je to pro nás obrovská šance,“ říká geolog Vrbický. „To ložisko sahá na českou i německou stranu. Máme štěstí, dvě třetiny zásob jsou na české straně,“ dodává s tím, že doufá, že s těžbou začneme dříve právě my.Česko už také se sousedním Saskem podepsalo memorandum o strategických projektech, mezi které spadá právě i těžba lithia.Co všechno má ČEZ před sebou, než bude moci začít těžit? Jak by těžba měla vypadat? A podaří se jí vůbec prosadit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident odložil jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Chce nechat prověřit jeho kariéru před rokem 1989. Podle nedávných zjištění historiků měl Fremr odsoudit přes 100 lidí za emigraci. Jak vážná podezření jsou?Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.Jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem odložil prezident Petr Pavel v pondělí. Oznámil, že s ním počká do doby, než se informace o soudcově fungování v justici před rokem 1989 vyjasní. Hlava státu chce vše prostudovat a konzultovat s odborníky.Pochybnosti už před časem vyvstaly kvůli Fremrově roli v takzvané kauze Olšanských hřbitovů z roku 1988. Nově pak také kolem případů trestání emigrantů, které na popud některých senátorů otevřel Archiv hlavního města Prahy. Fremr měl za nedovolené opuštění republiky odsoudit více než stovku lidí. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů bylo za tento čin v komunistickém Československu odsouzeno přes 110 tisíc lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel. ÚSTR teď přezkoumá i Fremrovo působení v tehdejší justici.„Lidé, kteří se neskutečně ušpinili s tím minulým režimem a způsobili neštěstí, respektive rozhodli v neprospěch často nevinných lidí,  podle mého názoru nepatří na Ústavní soud,“ řekl ředitel ÚSTR Kudrna.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval cestovní kanceláře. Podle jeho depeše pro ministerstvo zahraničí nezvládly krizi kolem požáru na ostrově Rhodos. Cestovní kanceláře přitom samy sebe stále chválí. Co říkají na kritiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.V interní depeši ministerstvu zahraničních věcí, kterou získaly Seznam Zprávy, český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval tuzemské cestovní kanceláře kvůli nedávné krizi způsobené masivním požárem na ostrově Rhodos.Velvyslanec v Athénách Jakub Karfík si 28. července v depeši resortu zahraničí mimo jiné stěžoval, že delegáti na volání klientů cestovek v krizových chvílích nereagovali nebo že velvyslaneství nedostalo od cestovek s výjimkou Čedoku informaci, kolik českých turistů v oblasti je. Diplomat také například kritizoval problémy při repatriačních letech.Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Papež takovou kritiku ostře odmítl: „My jsme jako cestovní kanceláře po celou tu dobu, a to je něco, co pan Karfík asi ani neví, dvakrát denně měli on-line komunikaci s ministerstvem zahraničních věcí. Dvakrát denně a kdykoliv byla potřeba další komunikace, tak jsme se buď my nebo ministerstvo dokázali propojit. My jsme tedy komunikovali s ministerstvem, protože nám přišlo, že je to důležitější orgán než pan velvyslanec, který se mimochodem za celou tu dobu na Rhodu neukázal. Ministerstvo zahraničních věcí má mnohem víc nástrojů než velvyslanectví. Tak my jsme šli rovnou ke kováři, možná, že to kováříčkovi chybí.“Jak požár na řeckém ostrově Rhodos české cestovky zvládly? Jak vypadá jejich spolupráce se zastupitelskými úřady? A už připravují nové krizové scénáře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko nutně potřebuje vizi toho, kam dál. Podle špiček průmyslu zemi ujíždí vlak a stále více zaostává za jinými státy. Co má vláda dělat? A jak dlouho nám ještě poradci premiéra budou říkat, že na nákupy máme jezdit do Polska?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Česku prý ujíždí vlak a zástupci firem i zaměstnaců proto začali bít na poplach. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů spojily síly a vyzvaly vládu, aby co nejdříve přišla s rozvojovou vizí na příštích deset až třicet let. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že ji jeho kabinet představí v září.Premiérův poradce, ekonom Křeček souhlasí s průmyslníky, že Česko potřebuje nové impulsy například v podobě továren na baterie nebo na čipy. Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo - vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost. Nesmíme se bát výškových budov. Nevím, proč je Praha tak pozadu.“Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět, být tak vysoké. Abychom se stali ekonomickým tygrem, je důležitější, než jestli se pokazí nějaký ráz. Dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji,“ apeluje ekonom.Jaké projekty potřebuje Česko k nastartování ekonomického růstu nejvíc? Co má vláda v plánu? A stihne ještě něco do konce svého mandátu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.