Ptám se já, Marie Bastlová

Česko má zásadní problém se soudními znalci. Na dlouhodobý problém teď upoutal pozornost případ dívky, kterou dva roky znásilňoval otčím a soud mu s odkazem na posudek zmírnil trest na podmínku. Kdo kvalitu práce znalců hlídá?Hostem Ptám se já byl advokát, bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richter.Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem soudních znalců, kteří jsou často přetížení. „Je to zásadní až fatální problém. Nutno říct, že je to obor od oboru. Nepřekvapivě máme problém sehnat psychology a psychiatry i pro soudně znaleckou činnost,“ vysvětlil Richter.Na problematiku teď upozornil případ znásilněné dívky, který pobouřil odborníky i veřejnost. Muži, který dva roky znásilňoval svou nevlastní dceru, zmírnil odvolací Krajský soudu v Brně minulý týden tříletý trest na podmínkou. Soud přitom odkazoval mimo jiné na znalecký posudek, podle kterého by nemělo mít opakované znásilňování na dívku do budoucna zásadní negativní dopad. Ta se ale pár dní po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v péči odborníků. Na život si navíc nesáhla poprvé.Zda došlo k pochybení soudu a samotného znalce, teď přezkoumá Ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší státní zastupitelství. Richter v té souvislosti upozornil, že stát nemá činnost znalců pod kontrolou, protože ministertvu na to chybí úředníci: „Nic mu formálně nebrání, aby plnilo svoji roli a dohlíželo na kvalitu znaleckých posudků. Ale pokud nemáte lidi, nemáte na to tabulky, nemáte na to rozpočet, tak vám samozřejmě dohledová činnost z úřední činnosti vymizí.“Jde z tohoto případu jasně vyčíst chybu znalce? Jak řešit kritický nedostatek znalců v Česku? A jaké změny systém znalců potřebuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

U lidovců to vře. Strana je nespokojená s předsedou Marianem Jurečkou, sílí hlasy po jeho konci. Spouštěčem byly jeho vytáčky ohledně vánočního večírku na ministerstvu po střelbě na Filozofické fakultě. Co bude s KDU-ČSL dál?Hostem Ptám se já je poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).Mezi lidovci sílí tlak na konec stranického předsedy Mariana Jurečky. Důvodem je zejména jeho přešlap s večírkem na ministerstvu práce a sociálních věcí v den střelby na Filozofické fakultě. Který Jurečka po tragické události nejenže neukončil, ale následně okolo něj dlouho mlžil.Není to ale jediný důvod. Po změně lidovci volají už delší dobu. Straně se propadají preference, podle některých členů je v krizi a je potřeba ji očistit. Podle informací Seznam Zpráv z širšího vedení lidovců je ve hře i možnost, že by Jurečka, který je současně místopředsedou vlády a ministrem práce, některou z funkcí složil sám.Situace ve straně bude tématem pro celostátní konferenci svolanou na pátek 26. ledna. Členové konference mimo jiné posoudí, zda se podzimní volební sjezd nepřesune na dřívější termín.Skončí Marian Jurečka v čele lidovců? Jaký by to mohlo mít dopad na stabilitu vládní koalice? A jaké jsou podmínky ve vysoké politice pro ženy s dětmi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Už ve středu začne ve Sněmovně další tvrdá bitva mezi vládou a opozicí. Tentokrát o schválení korespondenční volby. Ta by podle návrhu měla fungovat už v roce 2025, bude ale složitější, než se možná čekalo. Prosadí koalice své?Hostem Ptám se já je předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ke koaličnímu návrhu na možnost korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se poslanci sejdou na mimořádné schůzi ve středu. A očekává se, že to bude opět velká politická bitva. Téma korespondenční volby provázejí silné emoce, hlasitá je přitom zejména opozice, která je razantně proti a hrozí obstrukcemi.Koalice předložila vlastní návrh korespondeční volby po dvou letech příslibů. Voliči by ji mohli začít využívat už v příštích sněmovních volbách v roce 2025. V těch posledních v říjnu 2021 v zahraničí hlasovalo jen asi třináct tisíc lidí. Aktuálně totiž mohou Češi v zahraničí hlasovat pouze na velvyslanectvích, což je podle zastánců korespondeční volby časově i finančně nákladné pro voliče žijící daleko od zastupitelských úřadů.Poštu by podle očekávání koalice mohlo k hlasování využít až několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Opoziční hnutí ANO a SPD ale takovou možnost odmítají s tím, že by to mohlo vést k možnému ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.Proč koalice nastavila u voleb ze zahraničí tak složitá pravidla? Nebojí se toho, že bude volby někdo zpochybňovat? A jaké největší třenice čekají vládu v časech, kdy jsme se začali blížit k dalším volbám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Ministr dopravy Martin Kupka podle rozhodnutí soudu svévolně zabránil tomu, aby vláda jmenovala whistleblowera šéfem drážního dohledového úřadu. „Šlo o odvetné opatření,“ uvádí rozsudek. Kupka nyní podává kasační stížnost.Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil.Ministerstvo dopravy nedávno prohrálo soud s úředníkem Pavlem Kodymem, který jako šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře poslal do Bruselu zprávu, že miliardová injekce do Českých drah a může být nelegální. Vláda mu následně zrušila úřad a Kodym se soudil s tím, že nešlo o náhodu. Soud mu dal za pravdu s tím, že šlo o odvetné opatření ministerstva. S tím Kupka ale nesouhlasí. „Podávám kasační stížnost,“ řekl k rozsudku.Z čeho chce vláda enormní výstavbu dopravní infrastruktury financovat? Jak reaguje na výtky opozice, že kabinet dává víc peněz na obranu než na dopravu? A jak chce vláda získat zpět ztracené voliče?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Obžaloba viní známého psychiatra Jana Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Mění tato kauza a soud s Dominikem Ferim pohled na znásilnění a jejich oběti?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.Jana Cimického obvinilo ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení několik jeho pacientek. Obžaloba ho viní ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Státní zástupkyně pro něj navrhuje tříleté vězení, známému psychiatrovi přitom hrozí maximálně pětileté vězení.„Za kolik poškozených tedy bude těch pět let? Budeme čekat na kauzu, kde bude poškozených 200 nebo 300? Bude ještě někdo, kdo jich bude mít víc, abychom ten trest, těch pět let mohli dát? To je otázka, kterou by si měly orgány činné v trestním řízení položit,“ upozornila Lucie Hrdá.Některé z poškozených mají podle obžaloby dlouhodobé následky. Žádají proto náhradu újmy v částkách od 80 tisíc do půl milionu korun.Dohromady po psychiatrovi žádají téměř šest milionů korun. Podle Hrdé jde vzhledem k dopadům na její klientky o symbolické částky.Cimický před soudem, který začal celou kauzu projednávat minulý týden, jakoukoliv vinu popřel.Kde je dnes nejslabší místo při vyšetřování sexualizovaného násilí v Česku? Jsou tresty v těchto případech dostatečně přísné? A mění se postoj policie a soudů k obětem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?Hostem Ptám se já byla europoslankyně a kandidátka na předsedkyni Pirátů Markéta Gregorová.Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát.Bartošovi se povedlo dovést stranu do Sněmovny i do vlády a pod jeho vedením získala také mandáty v krajských a evropských volbách. V posledních volbách do Sněmovny ale Piráti přišli o 18 křesel. Bartošova vyzyvatelka Markéta Gregorová, která je za Piráty v Evropském parlamentu od roku 2019, se netají tím, že ona sama byla odpůrkyní vstupu strany do současné vládní koalice.Piráti by podle ní měli mít jasnou strategii, kdy a za jakých podmínek z vlády odejít. Už dříve uvedla, že by se to mělo stát před příštími volbami do Poslanecké sněmovny.Co dělají dnes Piráti dobře a co špatně? A proč by podle Gregorové měli o odchodu z vlády uvažovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Odborníci varují, že v Česku opět nastupuje covid-19. Počítají s tím, že na konci ledna by mohlo být hospitalizovaných až čtyři tisíce lidí. Situaci komplikuje hlavně malá proočkovanost populace. Jak vážná je současná varianta viru?Hostem Ptám se já byl biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.Po svátečním útlumu v Česku opět nabírá na síle covid-19. Odborníci předpokládají, že se zvedne i počet hospitalizací. Ohrožení jsou zejména starší lidé a chronicky nemocní. Epidemiolog Roman Chlíbek odhaduje, že na konci ledna by mohlo být s covidem v nemocnicích až čtyři tisíce lidí.Podle biochemika Jana Konvalinky potvrzují prudký nárůst covidu v populaci v posledních týdnech i data z pražských vodovodů a kanalizací: „Máme pozitivně testovaných vlastně velmi málo, ta čísla jsou skoro zanedbatelná. Vedle toho mám data z pražských vodovodů a kanalizací od kolegů z VŠCHT. A oni vidí úplně bezprecedentní nárůst toho viru, je tam toho mnohem víc, než toho zatím kdykoliv bylo. Letělo to až do Vánoc nad všechny hodnoty, které jsme viděli v dobách největšího rozšíření epidemie.“Zejména nejrizikovějším skupinám proto Konvalinka doporučuje očkování. Očekává zároveň, že díky velké promořenosti covidem by závažných případů končících v nemocnicích nemuselo být tolik. „Už jsme se s ním (virem) prakticky úplně všichni setkali, někteří z nás opakovaně a většina z nás byla očkovaná, takže imunitní aparát, výzbroj organismu už je připravena na to, že ho relativně slušně zvládáme. Ale pořád je to závažné onemocnění a pořád umírají lidé. Na to musíme myslet,“ dodává expert.Jak účinná jsou dnes očkování? Proč se Češi nenechávají očkovat více? A jak nebezpečná může být opakovaná nákaza covidem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Vrah z filozofické fakulty byl legálním držitelem zbrojního průkazu. Jako 24letý student si na jaře koupil hned několik útočných zbraní. Nebyl přitom myslivec, ani sportovní střelec. Jak přesně v Česku registry zbraní fungují?Hostem Ptám se já byl ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia Milan Prchal.Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost,(..) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní.Zájem o zbraně v Česku přitom v posledních letech roste. V roce 2021 vlastnilo zbrojní průkaz 308 990 lidí, na konci prosince 2023 jich bylo podle Prchala 316 859. Počet registrovaných zbraní se zvýšil na více než milion.Většina odborníků i politiků se shoduje, že zbraňová legislativa je v Česku dostatečná. Šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) nicméně oznámil, že už příští týden ve Sněmovně u kulatého stolu představí novelu zbraňového zákona, která by měla přinést zpřísnění pravidel.Než připravovaný zákon vstoupí v platnost, policie podle Prchala alespoň vyzvala k ostražitosti prodejce zbraní pomocí takzvané červené dlaždice v Centrálním registru zbraní. Zároveň už také jedná s ministerstvem zdravotnictví o vylepšení evidence osob.Sledují policisté dostatečně lidi, kteří si pořizují větší množství nebezpečných zbraní? A máme opravdu přísně nastavená pravidla pro jejich držení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách?Hostem Ptám se já byla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce.Některé vysoké školy začaly bezpečnostní opatření řešit bezprostředně po útoku, omezily třeba pohyb osob v budovách nebo zavedly povinnost vstupu na zaměstnaneckou či studentskou kartu. Univerzita Karlova chce podle rektorky Králíčkové zavádět opatření individulně podle potřeb jednotlivých fakult. Přímo na půdě filozofické fakulty chce vedení školy připravit bezpečnostní opatření do začátku února, kdy startuje letní semestr.Jak se můžou české vysoké školy v budoucnu lépe chránit? A jak tragédii zvládají studenti i pedagogové?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídi,“ uvedl sociolog.Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)