Ptám se já, Marie Bastlová

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídi,“ uvedl sociolog.Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Trojanovice jsou malou obcí v samotném srdci Beskyd. Už 17 let mají ve svém čele starostu, který se rozhodl obec posunout dál. A daří se mu to - udělal z ní architektonický klenot. Jak těžké je pro dnešní starosty naplňovat vize?Hostem Ptám se já byl starosta obce Trojanovice Jiří Novotný (nez.).Beskydské Trojanovice, ve kterých žijí necelé tři tisíce obyvatel, jsou považovány za průkopníka v tom, jak na venkov dostat kvalitní architekturu. U odborníků i milovníků designu si proto obec dokonce vysloužila přezdívku beskydský zázrak.Vesničku pod Radhoštěm tak zdobí designová restaurace, zvonička, fotbalový klub, informační centrum nebo kavárna (v prostorách bývalých garáží). Redesignu se dočkala třeba i místní prodejna potravin. Stavby už obdržely mnohá ocenění.Tím ale proměna obce nekončí. V běhu už je první projekt participativního bydlení v Česku, do jehož přípravy se zapojí i sami budoucí obyvatelé. Zároveň se chystá velký projekt na přestavbu uzavřeného dolu Frenštát na multifunkční objekt, ve kterém budou například obecní byty pro mladé i bydlení pro seniory, školka, místo pro podnikání, komunitní zahrada, sad, dětská hřiště i místo pro sport.Za všemi projekty stojí právě starosta Jiří Novotný, který je v čele obce už 17 let a který dlouhodobě úzce spolupracuje s architektem Kamilem Mrvou.„Každá obec je specifická. Žádná řešení nejdou dělat copy paste, co jsou v jiných obcích nebo ve světě. My jako obec máme své DNA, ve které máme zapsáno, co dělali naši předci a my z toho ve velkém čerpáme. Taky musíte mít trošku odvahu, musíte do těch věcí jít a změnit je. Ale my hlavně vytváříme podmínky pro to, aby se to, co máme ve své DNA, mohlo dál rozvíjet,“ popsal recept na trojanovický úspěch Novotný.V čem stát malým obcím pomáhá a v čem jim hází klacky pod nohy? A proč je důležité mít obecního architekta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Téma bratrů Mašínů patří v české politické i společenské debatě mezi ty nejožehavější a nejkontroverznější vůbec. Jejich příběh teď znovu otevřel film Bratři. Jak veřejnost snímek přijala?Hostem Ptám se já byl režisér filmu Bratři Tomáš Mašín---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Dlouhé roky jsme sledovali zprávy o hromadných střelbách a útocích v zahraničí. Od včera má Česko vlastní tragickou zkušenost. Jak změní útok na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy přístup k bezpečnostním opatřením?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý příslušník elitní jednotky vojenské policie SOG Lumír Němec.Čtvrteční útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy stál život 14 lidí, 25 osob je zraněných, po smrti je i pachatel. Vláda kvůli nejtragičtějšímu případu střelby v historii České republiky vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek. Rektorka UK Milena Králíčková oznámila, že se začalo také jednat o možnostech bezpečnostních opatření v budovách univerzity.Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce je alespoň nějaké zvýšení opatření namístě: „Nikdy to stoprocentně nevyloučíme, ale můžeme přijmout opatření, která to budou alespoň částečně eliminovat. Pokud dáte jenom třeba příkaz k tomu, že budete prohlížet rozměrné batohy nebo tašky, tak na to nepotřebujete nějak speciálně proškoleného člověka.“Připomněl i základní pravidla při podobných útocích. „Obecně jsou tři: Uteč, ukryj se a bojuj. Ale když jste někde ve čtvrtém patře a je tam jedno schodiště, tak budete utíkat těžce. Takže zabarikádovat se, ukrýt se. V okamžiku teroristických útoků nebo útoků aktivního střelce se mluví o pravidle prvních zavřených dveří. Ten člověk, když poprvé vystřelí, tak ví, že mu běží čas. Takže když se uzamknete v místnostech, ty zabarikádujete, lehnete si, je to to nejbezpečnější,“ dodal Němec.Jak zvládly zásah české bezpečnostní složky? A jaké poučení do budoucna si lze vzít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má za sebou náročný rok, ekonomika neroste, lidem klesly reálné příjmy a inflace je pořád na vysokých hodnotách. Vláda slibuje, že příští rok bude lépe. Bude dál výhodné jezdit na nákupy potravin za hranice?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.I když inflace v Česku nadále klesá, podle aktuálních dat Eurostatu ji máme pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Vysoké ceny se drží hlavně ve službách. U zboží, zejména u potravin, je situace pro zákazníky zatím spíše příznivější.Potravináři ale nedávno oznámili, že po Novém roce budou muset zase zdražovat. Některé obchody přesto slibují, i v souvislosti s blížím se snížením DPH na potraviny, zlevňování některého zboží. Jak moc a jak rychle se budou od ledna nakonec přepisovat cenovky v obchodech, je zatím nejasné.Mnozí analytici se ale domnívají, že pro zvýšení cen potravin důvod není. Naopak podle nich existuje prostor pro snížení. S tím souhlasí i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček: „Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená, na vodě.“Jak to bude příští rok s cenami potravin? Neodloží se zdražení jen o pár měsíců? A udělala už vláda některé ze svých slibovaných kroků k „nakopnutí“ ekonomiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala pravidelně v posledních měsících na konto České republiky. Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude líp?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být 295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“ prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází ale opravdu málo.“Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií 3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost. Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít efektivněji v ekonomice někde jinde.“Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích, nebo změny penzijního systému?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Vláda si může ke konci roku oddechnout. Přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček i státní rozpočet. Přestála i velké protesty odborů, lékařů a škol. Kde a na kom chce stát dál šetřit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s hlavním ekonomem Deloitte a poradcem premiéra Davidem Markem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Jedním z hlavních programových bodů kabinetu Petra Fialy (ODS) bylo zpomalit hrozivé tempo zadlužování státu a zvětšující se schodky veřejných rozpočtů. Pro letošek vláda prosadila deficit 295 miliard korun s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. A podle ministra financí se plánovaný schodek skutečně dodržet podaří: „Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů, ale je vysoce pravděpodobné, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.“Pro příští rok vláda plánuje výdaje snižovat a počítá se schodkem 252 miliard korun. Pomoci jí k tomu má i konsolidační balíček, který přes obstrukce ze strany sněmovní opozice schválily obě komory parlamentu a později podepsal prezident. Přijatá opatření vyvolala velké protesty proti vládě, na přelomu listopadu a prosince stávkovaly podniky, úřady, školy i lékaři.Těm se nakonec podařilo vyjednat dohodu o zvýšení výdělků podle stupně vzdělání a dostali příslib na další změny v systému přetíženého českého zdravotnictví. Stanjura ohodnotil dohodu jako rozumnou.K protestu ve školách naopak zopakoval, že pro něj doteď nevidí žádný důvod. „Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný,“ řekl Stanjura.Důvodem stávky ve školách byla i snaha o navýšení prostředků pro nepedagogické pracovníky, kteří se podle ředitelů za současné mzdy shánějí jen těžko. „Tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře,“ komentoval to šéf státní kasy s tím, že například platy personálu ve školních jídelnách nejsou horší než v soukromém sektoru. „V této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.“Jak chce vláda problémy ve školách řešit? Vyplatilo se snižování DPH na potraviny? Jaké dotace hodlá stát škrtat? A jak chce kabinet opět získat u voličů popularitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Nejvyšší kontrolní úřad vystavuje v posledních letech státu jeden varovný účet za druhým. Upozorňuje na hluboce deficitní hospodaření a plýtvání veřejnými penězi i na to, že se z Česka stala dotační ekonomika. Jak z toho ven?Hostem Ptám se já je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.Výdaje státu stále bobtnají. A to hlavně kvůli vysokým a stále rostoucím povinným výdajům státního rozpočtu. Jak nedávno upozornil ve své zprávě NKÚ, jen v letošním prvním pololetí tvořily mandatorní závazky přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.To má vliv i na vysoký strukturální deficit státní kasy a naše rostoucí zadlužení. Hospodaření státního rozpočtu skončilo jen za první pololetí letošního roku schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka. A situace se podle NKÚ za současných podmínek jen tak nezlepší.Na hluboce deficitní hospodaření státu, ale třeba také na neefektivitu státní správy a plýtvání s veřejnými prostředky nebo dotacemi upozorňuje NKÚ poslední roky opakovaně.Daří se alespoň některé nedostatky zlepšovat? Jak v tom pomáhá šetření, které si předsevzala současná vláda? A podaří se nám vymanit z dotační ekonomiky, ve které jsme podle šéfa NKÚ uvázli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Protest v nemocnicích je zatím zažehnán. Lékaři, kteří si stěžovali na neúnosnou míru přesčasů a pracovní vyčerpání, se nakonec spokojili se zvýšením platů. Co pro sebe vlastně získali mladí? A byla na místě žádost o výsluhy?Hostem Ptám se já byl viceprezident České lékařské komory a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.Většina nemocnic se tento týden vrací k běžnému provozu. Prosincový protest mladých zdravotníků proti přesčasům ukončila minulý pátek dohoda zástupců lékařů, odborů, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. Dohoda mimo jiné zajistí navýšení odměn lékařů. Z peněz, které půjdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, vyčleňuje na růst odměňování zaměstnanců 9,8 miliardy korun.Lékaři, kteří podali od prosince z přesčasové práce výpovědi, by je teď měli zase stahovat. Ne všude to ale hodlají udělat. Zaznívá mezi nimi kritika a zklamání, že čekali od dohody víc. Protože problémy, nejen s přesčasy, o které šlo protestujícím na začátku nejvíce, zůstaly nevyřešené.Ministerstvo zdravotnictví i zástupci lékařů slibují, že dohodou o růstu platů nic nekončí. Naopak jde podle nich o začátek pro vyjednávání změn, které jsou v tuzemském zdravotnickém systému tolik potřeba.„Ta druhá strana ví, že tu páku máme a ví, že jsme ji schopni použít zase. Držet lidi pod tlakem další měsíce by nebylo úplně šťastné,“ říká k tomu Přáda.Opravdu nešlo lékařům jen o peníze? Mají jasné představy o tom, jak přesně bude přesčasová práce podle nových pravidel vypadat? A jsou připraveni protestovat znovu, pokud změny ve zdravotnictví co nejdříve nezačnou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko by mělo pokračovat v podpoře Ukrajiny a přesvědčovat o tom i spojence. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé. Jakou roli v tom může naše země sehrát? A jak jsou vládní politici spokojeni se situací na domácím poli?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Nejvyšší ústavní činitelé jsou ohledně zásadních zahraničních otázek ve shodě. Prezident Petr Pavel to prohlásil ve čtvrtek po schůzce se šéfem Senátu Vystrčilem, premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).Prezident s nimi probral plánované zahraniční návštěvy i bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Na další podpoře Kyjeva se přitom nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně shodli.Cílem je podle Pavla přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.Jakým směrem má naše zahraniční politika pokračovat? Můžeme dopustit porážku Ukrajiny? A jak chtějí vládní politici opět získat důvěru voličů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)