Ptám se já, Marie Bastlová

V Česku se chystá legislativní úprava náhradního mateřství. Páry, pro které je náhradní matka jediným způsobem, jak mít dítě, se u nás zatím pohybují v šedé zóně. Jakou regulaci surogátního mateřství stát chystá? A pro koho?Hostem Ptám se já byla poslankyně ODS Eva Decroix.Téma náhradního mateřství zaznívá v české společnosti v poslední době stále častěji, hlasití jsou zejména jeho odpůrci z řad konzervativců. Zákonná úprava surogátního mateřství přitom stále chybí. Podle poslankyně Decroix by mohlo jít legislativní znění z Ministerstva spravedlnosti do Sněmovny letos na jaře. „Na konci března bychom měli mít nějakou strukturu, se kterou bude následně poté nutné seznámit opozici a diskutovat i s ní tak, aby tam ten kompromis byl, protože je to celospolečenské téma,“ potvrdila poslankyně.Kompromisy přitom ostatně Decroix připouští. Otázky jsou podle ní například stále nad tím, v jakých případech by páry na náhradní manželství měly podle nového zákona nárok: „Jsou v zásadě tři varianty. A nad čím je stoprocentní shoda, je varianta, pokud je žena, ta takzvaně zamýšlená matka, neplodná.“Návrh počítá mimo jiné i s tím, že surogátní mateřství by zákon umožňoval pouze heterosexuálním párům, mezi poslanci se ale vede diskuze nad tím, jestli by šlo jen o manžele, nebo také o nesezdané.Proč se regulace surogátního mateřství řeší právě teď? Hrozí za případné obcházení chystaného zákona nějaké tresty? A jak chce stát zjednodušit rozvody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Jejich předseda rozjel uprostřed volebního období vlastní kampaň a vymezil se proti premiérovi. Jejich ministr zase jmenoval vlastního zmocněnce pro euro a skončilo to rozepří v koalici. Co tím hnutí STAN sleduje?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.Ještě donedávna panovala ve vládní pětikoalici alespoň navenek vcelku přátelská a poklidná atmosféra. S blížícími se volbami do evropského parlamentu je ale po klidu. V posledních týdnech se o to postaralo hnutí STAN. Po videu, ve kterém se jeho předseda Vít Rakušan nepřímo opřel do premiéra Petra Fialy (ODS) a spuštění série debat s veřejností s kontroverzním názvem Bez cenzury, STAN tento týden odpálil další koaliční rozbušku.Pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro vyvolalo velmi ostré reakce koaličních partnerů. Kvůli situaci premiér dokonce svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice a pozice zmocněnce byla zrušena.„Je to reakce hnutí STAN na určité rozpaky z toho, jak vláda působí navenek. A možná jsme chtěli dát najevo, že my máme nějaké svoje priority a že ty priority chceme razantněji formulovat do veřejného prostoru. A že už po těch dvou letech společného vládnutí nechceme být zdvořilými dodavateli 33 poslaneckých hlasů do vládní většiny, kterou řídí dost významně ODS,“ vysvětlil místopředseda STANu Jan Lacina, proč se teď se starostové rozhodli vládou podle svých slov „zatřást“.Kam až chce hnutí STAN zajít? Chce opustit vládu? A nejsou výkony jeho vlastních ministrů slabé?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Dlouhodobě kritizuje fungování Fialovy vlády a už rozjel kampaň do podzimních krajských voleb. Proč nemá na billboardech logo ODS a má podle něj koalice Spolu vůbec budoucnost?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Častý kritik Fialovy vlády překvapivě začal kampaň do krajských voleb billboardy bez stranické příslušnosti. „Když bydlíte v jižních Čechách, tak jméno Martin Kuba je tak jak spjaté s ODS, že to prostě všichni ví. (…) Chci vyzdvihnout osobní zodpovědnost,“ říká Kuba.Koalicí Spolu v posledních týdnech rezonuje kampaň šéfa Starostů Víta Rakušana. „Mám pro to do určité míry pochopení. Je to klasický obrázek, kdy Starostům přišla nějaká agentura PR poradit, co mají dělat,“ myslí si Kuba. Kauza premiéra Fialy s nepřiznaným milionem v kontroverzní kampeličce podle něj premiéra neohrožuje: „Je to nešťastná záležitost. Nemyslím si, že je úmyslná. Rozhodně jsem v ODS nezaznamenal jediný hlas, který by to nějak hrotil.“Kdo mu platí kampaň? Může jmenování zmocněnce pro euro ohrozit vládu? A má koalice Spolu ještě smysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Systém elektronických přijímaček na střední školy selhal hned první den, jeho spuštění se odkládá. Zdigitalizování přijímaček přitom mělo předejít chaosu, který nastal loni. Daří se ale ve školství posunout ještě něco zásadního?Hostem Ptám se já byl bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství Ministerstva školství Jakub Drbohlav.Na Ministerstvu školství patřil Jakub Drbohlav mezi mladé tahouny změn a reforem. Přišel ze soukromého sektoru. Jeho cílem bylo úřad rozhýbat, přivést absolventy nejlepších škol a pomoci odstartovat reformy, které by posunuly české školství do roku 2030 mezi ta nejlepší v Evropě (Strategie 2030+, pozn. red.). Po třech a půl letech z úřadu ale odchází.Jedním z hlavních důvodů je podle něj neochota politického i úřednického vedení ministerstva provádět odvážnější a náročnější změny. „Jsme tak ve 30 procentech toho, kde bychom potřebovali být. Všem těm stávajícím ministrům školství je nutné přičíst k dobru, že autenticky chtějí zlepšovat české vzdělávání. Základním ideálům a cílům celkem věří. Ale když se podíváte na to, co se pak reálně děje, tak jsou to věci, které jsou spíš jednodušší a mají spíš menší dopad,“ řekl Drbohlav.„Podívejte se na stránky edu.cz. Můžete se podívat, jak se to daří plnit a tam se nesplnilo z těch plánů skoro nic. Je to i na stránkách Ministerstva školství. Ale nikomu na tom moc nezáleží,“ upozornil expert. Alespoň některé dílčí věci se ale podle něj daří. Mezi nimi třeba zavádění nové informatiky do škol.V jakých ze slibovaných reforem Ministerstvo školství pokročilo? Proč skončil nadějný projekt Dějepis+? A jak by se mohlo české školství modernizovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.Hostem Ptám se já byl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.Varování před možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Česko má za sebou další, byť spíše symbolický, pokrok v digitalizaci. Od poloviny ledna si totiž lidé mohou nahrát své občanské průkazy do mobilu, zatím to ale příliš nevyužijí. Postupuje digitalizace dost rychle?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Stát minulý týden spustil aplikaci eDoklady, která má lidem usnadnit prokazování totožnosti při návštěvě úřadů. Hned během prvního víkendu si aplikaci stáhlo asi 150 tisíc zájemců o elektronickou variantu občanského průkazu. Po velkém náporu uživatelů na Identitu občana (NIA) systém kolaboval a problémy ho provázely i v následujících dnech. Výpadky zaznamenali i uživatelé e-Receptu nebo systému pro vyřizování sociálních dávek Jenda.„Stavíme na starší infrastruktuře, kterou i když jsme ji posilovali, tak nedostačovala. Stále dodáváme další servery a celý systém dále optimalizujeme,“vysvětloval počáteční potíže šéf Digitální a informační agentura (DIA) Martin Mesršmídm, jehož úřad systém spravuje. Podle DIA je v plánu zásadní posílení Identity občana, které ale bude vyžadovat peníze a čas. Pokud se něco nezmění, nebude to dřív než v příštím roce. Podle odborníků by tak mohly výpadky pokračovat.S občankou v mobilu se můžou lidé prozatím prokázat na několika ústředních správních úřadech či ministerstvech, její širší využití plánuje stát umožnit postupně v příštích měsících.Proč start elektronických dokladů opět provázel kolaps systémů? A stihne se včas digitalizace stavebního řízení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Pětikoalice se rozhodla utnout nekončící sněmovní debatu o korespondenční volbě. Nahrává jí i rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí. Ten mimo jiné vzkázal, že opoziční obstrukce musí mít hranice. Jak toho koalice využije?Hostem Ptám se já je ústavní právník Marek Antoš.Ústavní soud pod novým předsedou Josefem Baxou spolu se zamítnutím ústavní stížnosti hnutí ANO na omezení mimořádné valorizace penzí vyslal do Sněmovny jasný vzkaz. Opoziční hnutí ANO a SPD nemůžou na jedné straně hodiny a dny obstruovat a na straně druhé se dožadovat práva na nekonečnou debatu.Jak hned upozornil premiér Petr Fiala (ODS), pro vládní většinu to může být povzbuzením a také nástrojem, kterým proti opozičním obstrukcím zakročit. „(Ústavní soud) upozornil na limity obstrukcí, upozornil, kde jsou limity ochrany. A myslím, že to je precedentní rozhodnutí pro souboje v budoucnosti,“ ocenil soud Fiala.A s odkazem na blokování rozpravy o korespondenční volbě v posledních dnech také zdůraznil, že pro současnou opozici obstrukce nejsou mimořádným nástrojem, ale staly se pravidlem.Kde mají sněmovní obstrukce své hranice? A je důvod obávat se zavedení korespondenční volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Loňský zásah vlády do valorizace penzí byl podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavou a platí. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné. Pro koho je verdikt dobrou zprávou? A jak dál by měla vláda postupovat v úpravě penzí? Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold. Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně. Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat. Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. „Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ní,“ podotkl ekonom Pertold. Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Hnutí STAN naplno rozjelo předvolební kampaň. Vít Rakušan nejprve ve videu zkritizoval vlastní vládu a opřel se do koaličních partnerů, včera absolvoval první ze série debat s veřejností v Karviné. Co od takové kampaně čeká?Hostem Ptám se já je vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.Šéf Starostů a nezávislých odstartoval předvolební kampaň minulý týden. Video, ve kterém se nepřímo opřel do vládní koalice a premiéra Petra Fialy (ODS) a prohlásil, že „je třeba českou politiku přitvrdit a důrazně dělat jen to, co je správné“, vyvolalo rozruch.Ke kampani už se kriticky vyjádřili někteří koaliční partneři, zejména z řad ODS, kteří Rakušana obvinili z toho, že není týmový hráč.Ten zároveň rozjel sérii debat s veřejností v regionech s názvem Debaty bez cenzury. A hned první z nich byla opět poměrně vyhrocená. V přeplněné pivnici v Karviné si v pondělí večer Rakušan od místních vyslechl urážky, posměšky i volání po demisi.Jak se kampaň Starostům vyplatí? Jaká jsou klíčová témata, u kterých hnutí nebude dělat kompromisy, jak slibuje? A jak se jeho kampaň odrazí na dalším fungování vlády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Reformy ani velké změny už jako vláda nechystáme, řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura a vyvolal tím rozruch. Narážel tím na to, že kabinet je v poločase a boj o nepopulární ozdravný balíček má za sebou. Co tedy chystá?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Žádné velké změny ani reformy už od nás v tomto volebním období nečekejte, prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Žádné další změny už podle něj nechtějí ani voliči. Kabinet, který má za sebou půlku volebního období, proto dosavadní reformní úsilí utlumí a bude se soustředit na dotažení rozjetých úprav důchodového systému, digitalizaci nebo snížení byrokracie.O velkých reformách v poslední době přestává mluvit i šéf kabinetu Petr Fiala (ODS), který ještě před půl rokem představoval vize na příští roky a ambiciózní projekty, pomocí kterých se může Česko zase zařadit mezi evropskou špičku.Poradkyně premiéra Helena Horská odmítla, že by experti nebo vláda přestali pracovat. Připravují teď podle ní ale spíše dlouhobější systémové změny, které nepřinesou tak rychlé výsledky. „Určitá pauza v reformním úsilí je nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát, spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít udržitelné tempo běhu. A to jsou právě opatření, která jsme připravili. Která míří i za rámec této vlády i za její volební období.“Dočkáme se od vlády ještě nějakých zásadních reforem? A kdy se ekonomický vývoj v Česku obrátí k lepšímu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)