Ptám se já, Marie Bastlová

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Malé nemocnice chtějí po ministerstvu, aby se pustilo do zásadnějších změn v českém zdravotnictví. Žádají redukci velkých nemocnic, podporu měnších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti. Čeho můžou dosáhnout?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace českých a moravských nemocnic a předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.Ministerstvo zdravotnictví v poslední době stále častěji mluví o centralizaci, nebo případné redukci sítě nemocnic. Zástupci regionálních zařízení teď přišli s vlastním návrhem na řešení systémových problémů českého zdravotnictví, stále jim totiž chybí hlubší diskuze nad daty.„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální, to musí dělat špatně,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.Návrh asociace počítá zejména s regionální péči jako základem zdravotnictví, změnou vzdělávání lékařů, sjednocením úhrad mezi nemocnicemi a spoluodpovědností pacientů za své zdraví (například s poplatky za pobyt v nemocnici).„Je potřeba změnit nastavení v hlavě pacientů o tom, že ten systém opravdu není zadarmo, že to není švédský stůl. Že do budoucna tam není prostor. Ale tady já vidím velkou úlohu nejen politiků a politické reprezentace, ale zejména zdravotních pojišťoven,“ dodal Čarvaš.Změnilo se něco od protestu lékařů na konci loňského roku? Jak zachovat dostupnou nemocniční péči v regionech? A jak moc by se na ní měli spolupodílet sami pacienti?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?Hostem Ptám se já poslanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přesto, že jste registrovaní,“ řekl Navrátil.Nazablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pro české střední školy vypuklo extrémně náročné období. Přes nový elektronický systém jim během února totiž dorazily stovky a mnohdy až tisíce přihlášek na přijímací zkoušky. Stihnou to? A jaké mají s e-přihláškami zkušenosti?Hostem Ptám se já byla ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.Na střední školy letos uchazeči podali asi 150 tisíc přihlášek, z toho 135 tisíc přes nový elektronický systém Cermatu. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé škol zadají do systému všechny přihlášky, které žáci podali klasickou papírovou formou, a celkově systém „pročiští“, zejména od duplicitních přihlášek. Stihnout to musí do týdne od skončení termínu pro podání přihlášek, tedy do 29. února. Některé školy jsou přitom doslova zahlcené.„My jsme mezi těmi školami, které pan ředitel Cermatu ve vašem pořadu označil jako smrtící, my máme opravdu dva tisíce přihlášek,“ uvedla Schejbalová s tím, že v porovnání s loňskem je zájem o studium na pražském gymnáziu Nad Štolou téměř dvojnásobný. Největší nárůst pozoruje u zájemců o šestileté studium. Podobný trend hlásí i ředitelé dalších pražských gymnázií.Podle Schejbalové se celkové vyhodnocení přihlášek může ještě protáhnout i kvůli možným nesrovnalostem: „Někteří rodiče k tomu přistoupili trošku chaoticky a ne všechny přihlášky se shodují. Třeba nyní ráno jsem objevila v systému zadanou přihlášku na první školu, kde my jsme uvedeni na třetím místě. Ale my tady tu papírovou přihlášku nemáme. Takže se spíš obávám, až to toho 29. února všichni vyčistíme a pustíme do Cermatu, tak se tam najde spousta věcí, které nebudou ladit a které půjdou proti sobě. A bude se to muset ještě možná další týden řešit.“Jaká slabá místa se v systému elektronických přihlášek zatím ukázala? A jak budou letos střední školy kapacitně stačit zájmu žáků o studium?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný Dipsy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají. I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal Dipsy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ukrajinská pšenice dráždí evropské zemědělce. Údajně zaplavuje trh a nízkými cenami ničí evropské farmáře. Nejhlasitěji protestují v Polsku, kritika ale zazněla i v pondělí na traktorovém protestu v Praze. O co ve sporu jde? A proč byl svět naivní, když se domníval, že se Putin zastaví?Hostem Ptám se já byl prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a český podnikatel na Ukrajině Petr Krogman.Napříč Evropou zní požadavek na lepší regulaci levného ukrajinského zboží mířícího na unijní trh. Proti dovozu z Ukrajiny (a dalším unijním problémům) zahájili tento týden rozsáhlé protesty například polští zemědělci. Blokovali přechody s Ukrajinou a důležité silniční tahy, u hranic dokonce vysypali ukrajinské obilí z vlaku.Evropská komise dala Ukrajině v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské invaze na ekonomiku. U produktů jako drůbež, vejce a cukr ale může využít takzvanou nouzovou brzdu (při překročení stanoveného objemu dovozu zase zavede cla).„Zavřít hranice, to je to, co by si přál Putin, protože pak budeme každý zvlášť slabší a Rusko si nás jednoho po druhém vezme. Když budeme jeden velký společný prostor, tak Rusko nemá šanci. To je to, co je potřeba vysvětlovat. Ukrajina vždycky do Evropy vyvážela, i před válkou,“ reagoval na protesty Krogman, jehož firma z Ukrajiny aktuálně nejvíce vyváží obilí do Izraele, Egypta, Itálie a Turecka.Krogman hodlá svůj zemědělský podnik na Ukrajině udržet i dál. Obdivuhodně se podle něj ale drží hlavně sami místní: „Pro ně ta válka trvá už 10 let… Naplno se ukázala naše naivita, když jsme si mysleli, že se Putin zastaví.“Jak se na dnešní Ukrajině podniká? A proč jeho firma stále setrvává i v místech v dostřelu ruských raket?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?Hostem Ptám se já je vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Podle dat z lednového volebního průzkumu agentury Median u voličů stále vede hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhou nejsilnější stranou se stali Piráti se 13 procenty, kteří o jedno procento přeskočili ODS. Do Sněmovny by se podle průzkumu probojovali ještě SPD, Starostové a TOP 09.Lidovci jako jediný člen vládní pětikoalice zůstávají pod potřebnou pětiprocentní hranicí spolu s komunisty, Sociálními demokraty, Přísahou a PRO 2022.Nízká podpora trápí KDU-ČSL dlouhodobě. Šéf strany Marian Jurečka si po nedávném celostátním výboru, na kterém jen těsně získal u spolustraníků důvěru, dal ultimátum. Chce obrátit klesající trend preferencí a dovést lidovce k dobrým výsledkům v letošních evropských a především krajských a senátních volbách. Pokud toho nedocílí, kandidovat na předsedu podle svých slov už nebude.Jak lidovci chtějí získat ztracené voliče? Jakou má strana budoucnost? A prosadí vláda snadnější vyhazovy z práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Gumoví medvídci, sušenky i želé s psychoaktivní konopnou látkou HHC už nebudou k sehnání. Vláda pod tlakem zpráv o předávkovaných dětech rozhodla o urychleném zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Je to správný krok?Hostem Ptám se já je Aleš Kuda, psycholog, adiktolog a ředitel Institutu Origanum, které se zabývá duševním zdravím a závislostmi.Psychoaktivní látky HHC, HHC-O a THCP budou v Česku zakázané od 1. března. V příštím roce by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která bude prodej kanabinoidů regulovat.Dočasné opatření, které ve středu přes odpor Pirátů odsouhlasila většina vládních stran, musí ještě potvrdit Evropská komise. Kabinet zařadil zmíněné substance na seznam návykových a zakázaných látek poté, co došlo k sérii případů, kdy měly děti a mladiství zdravotní problémy po požití cukrovinek s kanabinoidem HHC.„Vládě jsme předložili rychlé a efektivní řešení, jak je během pár dnů dostat z prodeje a mimo dosah dětí. ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se místo toho rozhodli pro plošný zákaz všech výrobků s HHC. To je nejen nesmysl, ale bohužel i nebezpečný nesmysl, před kterým varovala řada expertů,“ zkritizoval postup koaličních partnerů šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.Plošný zákaz podle něj pouze otevírá cestu k nebezpečnějším produktům. Před tím varoval i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.Je situace s HHC skutečně tak závažná? Proč vláda nezakázala i diskutovaný kratom? A věnujeme dostatečnou pozornost problémům dětí, ale i všech ostatních s alkoholem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)