Forbes Česko

Zahraniční produkce se vracejí do Česka. Objem filmového natáčení se dostal jen za první letošní pololetí na úroveň roku 2019, který byl pro tuzemský filmový průmysl rekordní. Původních osm set milionů korun vyhrazených na dvacetiprocentní vratky, které pobízejí filmaře z ciziny, aby své peníze utratili právě u nás, už žadatelé vyčerpali. Vláda proto minulý týden přisypala Státnímu fondu kinematografie, jenž žádosti o pobídky přijímá, dalších 300 milionů korun. Celkem tedy letos Česká republika investuje do pobídek 1,1 miliardy korun, což tuzemské ekonomice přinese 5,5 miliardy. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Fraňková však dlouhodobě upozorňuje, že částka je poddimenzovaná a zájem o natáčení v Česku by mohl být násobně vyšší. A líčí inspirativní příběhy z ciziny, jak přitáhnout do země větší objem filmových zakázek. Nese sebou zájem zahraničních filmařů i stinné stránky? Jak to vypadá na filmovém place velkorozpočtové série? Kdy u nás začnou globální hráči vytvářet původní obsah a co blokuje rozvoj lokálních online platforem?

Do Čedoku nastoupil v roce 1992 jako průvodce a za studií tak kombinoval příjemné s užitečným – tedy cestovatelskou vášeň s přivýdělkem. Po téměř třech dekádách v cestovním ruchu se Stanislav Zeman do nejstarší české cestovky před třemi lety vrátil, tentokrát jako její CEO. To samozřejmě netušil, že bude muset firmu s třímiliardovým obratem provést největší krizí, jaké za sto let existence čelila. Po prvním koronavirovém roce vypadaly výhledy do budoucna dost temně: podle Světové organizace cestovního ruchu se počet turistů snížil o 74 procent a na letošek organizace vyčíslila ztráty globálního turistického průmyslu na 1,3 bilionu dolarů (bezmála 28 bilionů korun). Bilance po letní sezoně je však mnohem optimističtější. Čedok, v zádech se silným akcionářem v podobě polské cestovní kanceláře Itaka, hlásí úspěšné léto s nárůsty prodejů nad úroveň roku 2019. Před zimou tak Stanislav Zeman hýří optimismem i novými nápady. Jak Čedok zvládá pandemickou krizi? Odnáší si z ní i pozitivní zkušenosti? A jak se podle Zemana změní pravidla byznysu, který za uplynulé dva roky utrpěl astronomické ztráty?

Investiční skupina Natland o sobě v posledních měsících dává vědět zejména snahou o záchranu kožešnické značky Kara Trutnov. Skupina pomáhá s reorganizací firmy, kterou dnes opět vede její bývalý majitel Zdeněk Rinth. “Zdeněk Rinth je hlava. A je to tak správně, ví naprosto vše. To je zásadní výhoda, kterou jsme třeba na Zootu neměli,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu Tomáš Raška, zakladatel a majitel investiční skupiny Natland Group s aktivy za více než šest miliard korun. Jaké parametry musí mít firma, aby se o ni Natland vůbec zajímal? Jaké jsou hlavní strategické nohy Natlandu? Jaké synergie vidí mezi Karou a Zootem? A kolik dnes vynáší realitní nebo dluhopisové fondy?

Český online rozvozce potravin Dámejídlo, kterého založil Tomáš Čupr a dnes patří do německé skupiny Delivery Hero, se loni dostal do provozního zisku. A letos očekává, že na tržbách překoná miliardu korun. Pomohla mu k tomu i pandemie, která ale byla z pohledu růstu v jistém slova smyslu i zklamáním. „Byla to velká růstová příležitost. Vyrostli jsme, i když ne tolik, kolik všichni čekali. Mysleli jsme si, že budeme růst násobně, ale růst se akceleroval jen o několik desítek procent,“ říká v novém Forbes Byznys podcastu šéf služby Filip Fingl. Ten se v současnosti rozhodně nenudí. Se službou se chystá na podzimní a vánoční sezonu, která bývá vrcholem roku, a zároveň co nevidět vstoupí na slovenský trh. Dámejídlo se také rozkročuje z pohledu nabídky služeb. Od loňského roku už není jen o rozvozu jídla z restaurací, ale buduje i jakousi online večerku, kde časem seženete vše, co v malém obchodě ve svém okolí. „Potraviny, kytky, lékárna. Také to může být žrádlo pro zvířata, malá elektronika,“ vypočítává Fingl. Jak pandemie zahýbala s počtem restaurací? Jaká cena za rozvoz je pro tento typ služeb rentabilní? Bude firma někdy rozvážet i ledničky? A je v Dámejídlo ještě cítit duch Tomáše Čupra, který službu založil a dnes buduje Rohlík.cz?

„Jestli chceme dohnat svět, musíme se soustředit na práci, která má vyšší přidanou hodnotu. Nejde jen o to, věci vyrábět, ale i vymýšlet a vyvíjet. A taky se samozřejmě musíme umět víc prodat. Ale myslím si, že si to česká veřejnost i politická garnitura začínají víc uvědomovat,“ odpovídá Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov Industry, na otázku, jak vymanit Česko z označení montovna Evropy. Pětapadesátiletý podnikatel jde v tomhle ohledu sám příkladem. Vedle Wikovu, který se zaměřuje hlavně na výrobu nesériových průmyslových převodovek, se před několika lety zapojil do sklářského světa jako spolumajitel značek Bomma a Rückl a angažuje se i v Nadačním fondu Neuron nebo jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Jak Martina Wichterleho a jeho Wikov „profackovala“ krize? Dá se ze sklářského řemesla udělat i dobrý byznys? A co je potřeba udělat, abychom v Česku nebyli do budoucna jen montovna pro Evropu?

Ondřej Fryc založil a nadvakrát úspěšně prodal e-shopového velikána Mall.cz. Od roku 2012 se věnuje primárně investicím do startupů, a to pod hlavičkou svého fondu Reflex Capital. Ten má v portfoliu české startupy jako Davinci, Apify nebo i veleúspěšný Productboard. A právě startupy mohou být podle Fryce hnacím impulzem nového Česka. „Novou Českou republiku můžeme postavit na energii a startupy tomu se svou budovatelskou energií přispívají. Ale přispívají tomu i zaměstnanci, protože ne každý je či má ambice být podnikatel a je to logické. Bylo by ale super, kdyby se i zaměstnanci mohli podílet na úspěchu firem,“ říká devadesátý nejbohatší Čech. Proč nemá Ondřej Fryc ambice zapojit se do politiky? Proč mu vadí označení miliardář? Jakou roli hrají v budoucnosti České ekonomiky? A co mají jejich zakladatelé společného?

Největší a nejdražší infrastrukturní stavba v historii samostatné České republiky se pomalu blíží ke své realizaci. Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka se bude finální účet za novou síť vysokorychlostních železnic, jejichž výstavba by měla začít už v roce 2025, pohybovat okolo 600 miliard korun. „Nejnákladnějšími stavbami sítě vysokorychlostních tratí budou tunely na trati Drážďany–Praha. Konkrétně se jedná o Středohorský tunel s délkou přes dvacet kilometrů a třicetikilometrový Krušnohorský tunel, který připravujeme společně s kolegy z Deutsche Bahn a jehož větší část leží na německém území,“ vysvětluje Švehlík. Projekt vysokorychlostních tratí za 600 miliard korun má Českou republiku po letech zařadit zpátky mezi evropské lídry v osobní železniční dopravě. V některých úsecích vlaky dosáhnou rychlosti až 320 kilometrů v hodině, díky čemuž se důležité spojení mezi Prahou a Brnem zkrátí na pouhou hodinu. Parametry projektu přiblížil v novém díle Forbes Byznys podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.

Koronavirová pandemie firmám důrazně připomněla důležitost digitalizace, když online prostředí zůstalo téměř jediným byznysovým hřištěm. Z první ruky to celou dobu sledují šéfka české obchodní pobočky SAP Hana Součková a majitel Actum Digital Tomáš Vondráček, kteří nejen tuzemským firmám s digitalizací pomáhají. „Brát digitalizaci vážně neznamená reagovat na to, že dnes mám zavřené obchody, nemůžu prodávat a musím vyprodat kolekci. Digitalizace, jak se o ní bavíme třeba se SAPem, znamená, jestli vaše firma bude za dvacet let vůbec ještě existovat,“ říká na úvod Forbes BrandVoice podcastu Tomáš Vondráček. „Řada firem digitalizaci stále ještě nebere vážně. Ještě pořád se potýkají s reakcí na situaci okolo a berou digitalizaci jako rychlou opravu teď a tady. Ale stále objevují věci, kde si potvrzují, že digitalizace je cesta dopředu,“ reaguje Hana Součková. Potřebuje digitalizace ve firmě vždy jednoho osvíceného lídra, nebo může pramenit zespodu? Jak se mění očekávání zákazníků? Jak vypadá budoucnost práce? A proč je jedno, jestli programátor české firmy sedí v Praze, nebo v Berlíně?

Založil ji před čtyřmi lety poté, co se rozhodl ukončit kariéru v jedné z velkých advokátních kanceláří u nás. Ještě předtím studoval venture kapitál v Americe a stihl odmítnout studium na nejproslulejších univerzitách. „Podal jsem přihlášku na vesměs všechny prestižní školy od Berkeley přes Columbii až k NYU a všude mě vzali. Já si nakonec vybral tu, která zdaleka není v top desítce právnických škol. Je ale v San Franciscu a řeší se tam startupy, což mě přitahovalo odjakživa,“ říká Tomáš Ditrych v dalším díle Forbes Byznys podcastu. Co musí mít kvalitní advokát? Jak se bojuje s malou kanceláří proti advokátním velikánům? Jak probíhá vyjednávání při startupových investicích? A Přemýšlí Tomáš Ditrych o vlastním technologickém startupu?

Bývalý ředitel Investiční společnosti České spořitelny Martin Burda se poslední roky věnuje vlastní investiční společnosti Sirius Investments. Sirius aktuálně spravuje 2,5 miliardy korun 500 českých podnikatelů a manažerů a označuje se za „bezpečný přístav“, který dokáže dlouhodobě udržovat hodnotu. Burda je zároveň dlouhodobě skeptický vůči kryptoměnám, což znovu prokázal v aktuálním Forbes Byznys podcastu. Jak se zajistit proti inflaci? Kdy skončí akciová krasojízda? Kde všude se projeví zvýšení úrokových sazeb? Jak se nenechat zlákat na divoké spekulace? A jak poznat investiční podvodníky?