Forbes Česko

Během pandemie vzrostla v České republice poptávka po čističkách vzduchu o 80 procent. Zatímco v zemích východní Asie je čištění vzduchu základní věcí, a to jak v práci, tak doma, do Evropy se tento trend dostává pomalu. Pandemie mu však skokově pomohla. V loňském i letošním roce trávíme podstatně více času v našich domovech. “Poptávka po čističkách vzduchu rostla už před covidem, ale s nástupem pandemie přišel vyloženě boom,“ vysvětluje ve studiu Forbes BrandVoice podcastu Denisa Hanzelová, ředitelka společnosti Play Electronics, která je výhradním distributorem švýcarského výrobce čističek vzduchu Stadler Form. Účinnost filtrace konkrétního viru se testuje v laboratořích na každý model a každý typ viru zvlášť. “Náš současný životní styl je nezdravý. Jsme přizpůsobeni pobytu venku, a to v každém ročním období. Naši imunitu bychom měli posilovat na čerstvém vzduchu, který je však ve městech těžko dosažitelný,” vysvětluje potřebu zdravého vzduchu v budovách primářka Imunovital centra v Bratislavě, Katarína Bergendiová. Čističky vzduchu tak přestávají být tématem vyhrazeným alergikům, ale stávají se nástrojem, pomocí kterého můžeme i v domácím prostředí snižovat prašnost, chemické a prchavé látky a ulevit přetíženému organismu. Má smysl ve velkých firmách během například i chřipkových epidemií používat čističky schopné filtrovat viry? Kdy se k nám dostane trend z Asie, kde je čistička vzduchu v každém interiéru? Bude se naše ovzduší dále zhoršovat?

Když se setká veřejnost s developerem, často nevznikne nic. Když se ale do dialogu zapojí renomované architektonické studio, může být výsledkem nová městská čtvrť. Jako v pražských Modřanech. Švédská společnost Skanska tu podle návrhu studia Chybik + Kristof slibuje vybudovat projekt za deset miliard korun, který má inspirovat Evropu. Modřanský cukrovar připomíná průmyslovou minulost jednoho z několika zajímavých pražských brownfieldů, čekajících na nový rozvoj. A chce být benchmarkem, jak by měly standardy kvalitního městského bydlení v budoucnu vypadat. Jak se v Česku obecně daří zelené architektuře? Jde ve stavebnictví skloubit udržitelnost se ziskovostí? Jak bude vypadat stavění a bydlení budoucnosti, pokud jde o technologie, sociální trendy a životní styl? Odpovědi najdete v BrandVoice podcastu s Petrem Duštou ze společnosti Skanska a Ondřejem Mundlem z architektonického studia Chybik + Kristof.

Saman Saffarian vede na fakultě architektury liberecké univerzity ateliér informované architektury. Své studenty učí techniky v digitálním designu, aby měli blízko i k výrobě a jejich myšlenky nezůstaly jen na papíře. Díky moderním technologiím mohou rovnou porovnat realitu se svým návrhem a sami tak vidí odchylky od plánované stavby. Holobrýle používali například na projekt Digitální dřevo. Sám Saman Saffarian sbíral zkušenosti u světoznámé architektky Zahy Hadid, pro kterou pracoval šest let v Londýně. A byla to pro něj škola života. „Byly tam i těžké chvíle. To pracovní nasazení je obrovské, její požadavky na kvalitu designu jsou nesmírně vysoké. Ve stínu Zahy jsme se jako mladí designéři dostali k úkolům, které bychom si ani nedokázali představit,“ říká. Jací jsou dnešní studenti? Jak a čím ho oslovuje současná česká architektura. Na jakých stavbách se podílel? A proč odešel ve svých šestnácti letech z rodného Teheránu?

Jan Matějů měl v dětství sen úspěšného cyklistického závodníka, profesionální dráha se mu ale nevydařila dle představ a tak po škole přesedl ze sedla do kancelářské židle. Nejdříve šel do telekomunikací, potom se stal šéfem služby Dáme jídlo a nyní buduje vlastní platformu Outfindo, skrze kterou se oklikou vrátil k cyklistice. „Nejde o e-shop,“ upozorňuje přitom důrazně. Na platformě sice najdete na 9000 kol různých typů a značek, ale její hlavní přidaná hodnota tkví v tom, že vás Outfindo dokáže jednoduchým kvízem dovést k tomu, jaké kolo je pro vás to nejvhodnější. Řada lidí se totiž v dnešní nabídce příliš neorientuje. „Jde o takového rádce, kde zákazník kliká na jednotlivé obrázky terénu, ve kterém bude jezdit, obrázky značek kol, které má rád, pak zadá svou výšku, rozpočet a rádce mu obratem nabídne limitované množství kol,“ popisuje Matějů projekt, s kterým má globální ambice. Na jakých kolech Češi jezdí nejraději? Jak dlouho se dnes čeká na kola v souvislosti s problémy ve výrobě i dodavatelském řetězci?

Brněnská technologická firma Phonexia se před patnácti lety oddělila z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a vydala se na cestu rozpoznávání a verifikace dle hlasu. Ze startupu šestice akademiků vyrostl globálně uznávaný hráč na trhu s řečovými technologiemi. Krom jiného umí Phonexia identifikovat jedince pomocí jeho hlasu. Brněnská technologie se používá například při vyšetřování bezpečnostních složek a v tomto směru si ji oblíbila například německá kriminálka Bundeskriminalamt. Phonexia se zároveň stále více prosazuje i v soukromém sektoru, kde vidí příležitost zejména mezi bankami či pojišťovnami, které často s klienty řeší pojistné události po telefonu. „Budoucnost není o tom, pamatovat si hesla, ale bude víc o tom, kdo jsme, jak fungujeme, jak se chováme,“ říká v podcastu šéf Phonexie Michal Hrabí. „Žádná biometrie není dobrá, pokud by měla být použita samostatně. Ať už je to otisk prstu, screening duhovky, nebo dokonce existuje i takzvaný butt print, tedy otisk zadku,“ říká Hrabí, který do čela Phonexie usedl před pěti lety. Jak se Phonexii dařilo během covidu z pohledu finančních čísel a jaké jsou její další plány? A jak blízko je budoucnost, v které si vše budeme bez problémů objednávat hlasem?

Návyky, které máme ze soukromého života, si přenášíme i do byznysu. A tak i velkoobchodní nákupy chtějí distributoři dělat v hezkých a přehledných e-shopech, v podstatě odkudkoli, z tabletu či mobilu. Pandemie celý velkoobchodní a výrobní svět skokově posunula dopředu. Co všechno se díky tomu v oblasti výroby a velkoobchodu mění? O tom si v podcastovém studiu Forbesu povídali Hana Součková, ředitelka SAP ČR, a Marek Černý, IT ředitel výrobní společnosti Dormer Pramet.

Jaká je budoucnost českých i světových firem? Podle zakladatele projektu Happiness at Work Michala Šrajera jednoznačně tyrkysová. Toto označení pro firmy, které fungují na principech silné decentralizace, si vypůjčil z knihy Frederica Lalouxe Budoucnost organizací. Ale sám ví, o čem mluví. Někdejší chief happiness officer ve společnosti Avast spolu s dalšími nadšenci už totiž sedmým rokem pořádá konferenci zaměřenou na problematiku štěstí na pracovišti. A patří mezi největší svého druhu na světě. Firmy s otevřeným a transparentním prostředím podle něj produkují opravdu šťastné zaměstnance, kteří už nejsou jen lidským zdrojem. Proto se k podobnému cíli snaží, spolu se svými kolegy, nasměrovat i české zaměstnavatele.

Rychlejší povolování staveb, snížení byrokracie, celé stavební řízení pod jedním úřadem. Tak lze shrnout nejzásadnější změny spojené s novelou stavebního zákona, které dal v červenci parlament zelenou. Podle předsedy České komory architektů a bývalého pražského primátora Jana Kasla je zákon hybridem, který vznikl jako směsice mnoha návrhů. Kaslovi schází zejména větší kompetence samospráv při územním plánování. „Rovněž mě trápí, aby vydržel po volbách. Stavebnictví je tahounem ekonomiky, proto by měl stavební zákon být jako penzijní reforma – musí vydržet padesát let,“ zdůrazňuje Kasl s ohledem na fakt, že návrh před volbami neměl podporu napříč politickým spektrem a do jeho přípravy se dostatečně nezapojily profesní komory. Vytáhne nový stavební zákon Česko z chvostu žebříčku Světové banky, srovnávajícího složitost stavebního řízení ve světě, kde jsme ze 185 zemí na 157. místě? Jak se podle Jana Kasla za třicet let změnila stavební kultura a kvalita prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme?

Ačkoliv se na začátku pandemie zdálo, že firmy hodí udržitelné projekty za hlavu, opak je pravdou. Firmy si během rok a půl trvající pandemie srovnaly priority a potřeba chovat se udržitelně sílí napříč ekonomikami. Přestože hygienické standardy výrazně vzrostly, firmy hledají cesty, jak i při nárůstu jednorázových obalů redukovat emise oxidu uhličitého. A velcí hráči ví, že musí podporovat ty malé. „Zákazník se během pandemie změnil. Začíná si vážit svého zdraví,“ vysvětluje Klára Beňačková, finanční ředitelka společnosti Kaufland. „Z výzkumů vyplývá, že lidé se stále více zajímají o to, jak se firmy chovají k životnímu prostředí nebo co dělají v sociální oblasti,“ potvrzuje Eva Bučová, vedoucí komise pro udržitelnost v bance ING. Na druhou stranu však stále existuje propast mezi tím, co zákazníci reálně dělají, a dělat by chtěli, shodly se obě v BrandVoice podcastu Forbesu. Jak ovlivňuje celý trh regulace? Jak mohou technologie pomoci snížit množství vyhozených potravin? A skutečně zákazník hledí primárně na cenu? Pro které zákazníky je dopad na životní prostředí důležitý?

Čechy čeká náročný podzim pokud jde o růst cen. V příštím roce ale už by situace kolem inflace neměla být tak dramatická, říká v dalším Forbes Byznys podcastu zkušený bankéř Pavel Štěpánek. „Vnímaná inflace je vždy vyšší než měřená,“ říká Štěpánek v dalším Forbes Byznys podcastu a dodává. „Inflace je ale nepochybně vysoká. Ale vysoká nebude. Jsem přesvědčen, že centrální banka udělá vše, co je schopná, aby ji postupně vrátila zpátky,“ reaguje na současné zvyšování úrokových sazeb. Štěpánek má za sebou třicetiletou kariérů bankéře. Mezi lety 1999 až 2005 byl členem bankovní rady České národní banky, následně od roku 2011 působil jako výkonný ředitel České bankovní asociace. Letos stal členem týmu českého fintech startupu Fondee manželů Evy a Jana Hlavsových. Jaká byla jeho hlavní motivace připojit se právě k Fondee? Do čeho v době inflace investovat a jak Štěpánek hodnotí současné zvyšování sazeb ČNB?