Forbes Česko

S příchodem pandemie se stala digitalizace zásadním tématem pro většinu českých firem. Pokud se firma chystá do tohoto procesu skutečně pustit, je podle generální ředitelky SAP Česká republika Hany Součkové klíčové ujasnit si, proč digitalizaci potřebuje a co konkrétně chce digitalizovat. Digitalizace totiž může být v některých ohledech i na obtíž. Firmy, které už dříve systematicky investovaly do digitálních technologií, byly podle Hany Součkové s příchodem pandemie schopny poměrně flexibilně upravit svůj stávající systém fungování a přejít do režimu práce z domova. Skutečně dobrých případů je však podle zástupkyně německého softwarového gigantu na českém trhu zatím málo. Také samotná společnost SAP prošla v posledních letech řadou významných změn, ať už jde o přechod do prostředí cloudu, akvizice, které společnost v posledních letech realizovala, či spuštění její aktuální vlajkové lodi –⁠ systému S/4HANA. V průběhu tří dekád navíc české zastoupení německého IT gigantu vyrostlo do pozice druhé největší pobočky v Evropě, která zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí. O tom, kam se společnost, která příští rok oslaví třicet let na českém trhu, za tu dobu posunula a jaké výzvy ji čekají v dalších letech, promluvila generální ředitelka společnosti SAP Česká republika Hana Součková v dalším díle Forbes BrandVoice podcastu.

Jednomu prodělali peníze nešikovní bankéři, tak se investovat naučil sám a pohádkově své peníze zhodnotil. Druhý ve správný čas investoval do správné firmy, k čemuž postupně přidává další a další projekty napříč spektrem. Řeč není o nikom jiném než o jednom z nejúspěšnějších akciových investorů Ondřeji Tomkovi a excentrickém investorovi Václavu Dejčmarovi. Oba vydělali spoustu peněz, oba přemýšlí v širších souvislostech a oba se ve svém rozhledu neomezují čistě na finanční svět. Splasknou NFT při finančním otřesu? Je metaverse budoucnost? Co je aktuálně největší investiční chyba? A jak si v roli začátečníka sestavit investiční portfolio?

Do roku 2030 by mělo v Evropské unii projít renovací na 35 milionů nehospodárných budov. Řádově se tak v průměru musí každý členský stát postarat zhruba o jeden milion takových domů. Přispět k tomu mají také dotační peníze. I proto spustila česká Národní rozvojová banka program Elena. Obcím i podnikatelům má pomoci s přípravou projektů energeticky úsporných budov. V rozpočtu je pro ně k dispozici přes šedesát milionů korun. Klientům zajistí službu poradenské firmy a požaduje po nich pouze desetiprocentní spoluúčast. „U podnikatelů hradíme z devadesáti procent energetický posudek a na realizaci úprav mohou získat i zvýhodněný bezúroční úvěr u naší banky,“ připomíná host tohoto podcastu Vladimír Sochor, který má v Národní rozvojové bance na starosti EPC projekty.

Jan Vlachynský dnes v Brně spoluvlastní a provozuje pětici úspěšných barů v čele s Barem, který neexistuje. Přesto v jeho podnikání nadále hraje důležitou roli také původní byznys s takzvaným turbomoštem, který dnes k vánočním trhům v moravské metropoli neodmyslitelně patří. „V roce 2019 činil obrat celé naší skupiny zhruba 110 milionů. Z toho udělal Turbomošt, kterého jsme v nejlepších letech dokázali za jediný měsíc prodat i 300 tisíc porcí, nějakých deset procent,“ říká v podcastu. To však už druhým rokem není kvůli pandemickým opatřením možné. V omezeném módu funguje i zmíněná pětice barů. Brněnští podnikatelé proto přišli s novým produktem, který jim má pomoci náročné období překonat. Je jím série NTF, dostupných na blockchainové platformě Solsea, jejichž koupí mohou zákazníci a fanoušci svůj oblíbený brand podpořit. Tokeny mají podle Vlachynského výhledově sloužit jako klubová kartička, či dokonce vstupenka na společnou akci. O tom, jak se známým podnikům daří, a jaké další nápadité novinky chystají se Vlachynský podělil v novém díle našeho podcastu

Před více než dvaceti lety je dala dohromady nadnárodní kosmetická společnost Mary Kay, která v Česku a na Slovensku v druhé polovině devadesátých let zrovna zakládala společnou pobočku. Editu Szabóovou, dnes generální ředitelku Mary Kay pro ČR a SR, a Lenku Prchalovou, nezávislou Senior National Sales Directorku, která je zároveň jednou z nejúspěšnějších kosmetických poradkyň spolupracujících s touto značkou. Jen v Česku a na Slovensku spolupracuje s Mary Kay dohromady téměř třicet tisíc nezávislých kosmetických poradkyň. „Spolupráce je otevřena pro každou ženu, která chce změnu, svobodu, své podnikání,“ říká Lenka Prchalová, která začala spolupracovat s Mary Kay v roce 1997 a dnes je nejúspěšnější nezávislou kosmetickou poradkyní v našem regionu. Šanci začít spolupracovat s Mary Kay, a tím i na úspěch a nezávislý život, má opravdu každá žena, shodují se obě dámy v podcastu. „Nabízíme jim obrovskou kariérní příležitost,“ říká Szabóová. Jaké dovednosti by měla mít žena, pokud se chce stát úspěšnou nezávislou kosmetickou poradkyní? Jakou podporu nabízí Mary Kay všem poradkyním?

Český startup Woltair neví, kam dřív skočit. Vznikl teprve před třemi lety pod dřívějším názvem Topíte.cz a dnes je z něj největší topenářská firma v Česku, digitalizující topenářský trh a soustředící se na prodej a instalace tepelných čerpadel i fotovoltaiky. Vlivem vysokých cen energií teď zaznamenává prudký zájem o své služby. „V posledních dvou měsících cítíme obrovskou poptávku jak po tepelných čerpadlech, tak po fotovoltaice. Někteří konkurenti omezili, nebo dokonce zastavili prodej fotovoltaiky, aby byli vůbec schopni ten nápor zvládnout,“ vysvětluje v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel Woltairu Daniel Helcl. Na kolik vás vyjde fotovoltaika na běžný rodinný dům a na kolik pořízení tepelného čerpadla? Jak moc s takovou investicí dokáže formou dotací pomoci stát? A kdy do Česka přijdou solární šindele od Tesly?

Češi mají prý nejen zlaté ručičky, ale hlavně zlaté srdce. I v časech inflace nacházejí chuť podporovat dobré projekty a jsou štědří jako kdykoliv jindy. To jsou slova Aleše Burgera a Pavla Eichlera, kteří spolu s dvojicí programátorů před devíti lety založili crowdfundingovou platformu Hithit. Za tu dobu jim pod rukama prošlo již tisíce projektů a byznysových nápadů, které se na vlastní nohy postavily právě díky hromadnému financování samotnými podporovateli. Jak prodat svůj byznysový plán? Lze sehnat peníze opravdu na každý nápad? A jakou lekci si odnést z neúspěchu?

„Nejvíce inovací, které českým i nadnárodním byznysům pomáháme nastavovat, stojí a padá na lidech,“ odpovídá Kateřina Čiháková Ailová, spoluzakladatelka a chief innovation officer firmy IdeaSense, na otázku, jaké inovace potřebují firmy nejvíce. Pod hlavičkou Human Centered Designu, procesu zaměřeného na skutečné potřeby lidí, kteří služby a produkty sami využívají, s inovační agenturou IdeaSense pomáhá korporacím navrhovat nové produkty a strategická řešení už od roku 2012. Jak se přístup k inovacím za tu dobu změnil a jaký vliv měla na vývoj byznysů pandemie? Jak dnes inovovat svou firmu? A jak inovovat sám sebe?

Můžeme díky covidu zrušit pobočky bank? Nebo nás bankéři musí aspoň občas fyzicky vidět? Zvládli by to klienti bez poboček? A zvládli by to české banky? O těchto tématech ve studiu Forbes BrandVoice podcastu debatovala Markéta Klučková, která v České spořitelně řídí inovaci pobočkové sítě, a Pavel Ranocha, analytik společnosti Kantar. Finance představují pro spoustu lidí stále zvláštní kategorii služeb. Vnímají je ve srovnání s ostatními jako důležitější a proto se o nich chtějí radit s živým člověkem. Lidé také mají v hlavě podle Pavla Ranocha nastavené pomyslné vlastní limity, které je na pobočku vedou. „Například převody nižších částek dělají online, ale u vyšší sumy, řádově ve statisících, jde část z nich raději do banky,” vysvětluje analytik Kantaru. „Lidé se chtějí ujistit, že neudělali žádnou chybu. Jsou rádi, že jim bankéř údaje o transakci pro jistotu zkontroluje,“ potvrzuje jeho slova Markéta Klučková. Jak covid ovlivnil interní procesy banky? A jak ovlivnil komunikaci s klientem? Jaký dopad má na vývoj produktů? A jakou další cestu ukázal covid českým bankám?

Zdražování dál nabírá na síle. Zatímco meziroční míra inflace vyrostla k šesti procentům, ceny průmyslových výrobců v říjnu meziročně poskočily o téměř dvanáct procent a rostou tak nejrychleji od roku 1992. „Inflaci nejen dovážíme. Určitě máme velmi ohřátý, ne-li přehřátý, pracovní trh,“ vysvětluje v dalším podcastu ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer. Někdejší člen Bankovní rady ČNB souhlasí se současnými kroky banky poslední instance, která na posledních dvou měnových zasedáních zvýšila sazby na 2,75 procenta. „Centrální banka věří, že se inflaci podaří zkrotit. Ale zřejmě nevěří tomu, že se ji podaří vrátit zpátky do normálnějších hodnot bez zvýšení úrokových sazeb,“ tvrdí a jedním dechem dodává, že Česko má svou přítomností mimo eurozónu možnost inflaci zkrotit. „Je ale otázkou, zdali takové krocení inflace není příliš nákladné,“ zamýšlí se Niedermayer. Jak zvyšování sazeb dopadne na českou korunu? Proč mají v eurozóně nižší inflaci i daleko nižší úrokové sazby a co to pro české domácnosti a firmy znamená? Hrozí Česku stagflace? A jak zvyšování sazeb dopadne na hypoteční trh?