Forbes Česko

Situace v automotive segmentu zůstane napjatá i nadále. Češi proto nemají očekávat pokles cen, naopak se musí připravit na jejich zvýšení a to jak u nových vozů, ojetin, ale i u samotných leasingů. „Ceny nových vozů i operativních leasingů poslední dva roky dolů určitě nejdou. Upřímně si nemyslím, že nyní existuje indicie, že by se to nyní mělo měnit a začít snižovat,“ říká ve Forbes Byznys podcastu zakladatel českého startupu Driveto nabízejícího vozy skrz leasing Adam Szabó. Samotnému startupu Driveto se daří. Loni skončil v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 na třetí pozici, stal se tedy třetím nejrychleji rostoucím startupem ve střední Evropě. „Loni jsme na příjmech skončili přes 200 milionů, oproti předchozímu roku šlo o nárůst o 80 milionů korun,“ přibližuje Adam Szab´ó finanční výkonnost firmy, do které investoval Miton nebo Česká spořitelna. Co jsou dnes největší bolístky automotive trhu a kdy se dá očekávat uklidnění situace i cen? Co chystá Driveto pro letošní rok a odhodlá se konečně k expanzi do zahraničí?

Na Burze cenných papírů Praha se chystá emise, kterou nejen čeští, ale ani středoevropští investoři zatím neviděli. Pod taktovkou společnosti Wood & Company na akciový trh s úvodem dubna vstoupí titul v podobě „prázdné“ schránky (SPAC), do které až později vstoupí některá z firem. Úplně prázdná ale nebude, zprvu bude naplněna penězi od investorů. A ty také budou zpočátku jediným podkladovým aktivem titulu, s kterým se bude obchodovat. „Je to investiční koncept, který se zrodil v devadesátých letech ve Spojených státech,“ vysvětluje v dalším Forbes BrandVoice podcastu manažer investičního bankovnictví Wood & Company Oliver Polyák, který má tuto emisi na starosti. „Vznikne prázdná firma, která nemá žádné zaměstnance, odběratele, nevyvíjí žádnou byznysovou aktivitu. Tato firma vydá akcie, které si upíšou investoři.“ Wood & Company pak bude po dva roky hledat vhodnou společnost, jejíž část by do SPACu mohla koupit a usnadnit jí tak vstup na akciový trh. Od investorů by nyní ráda vybrala vyšší stovky milionů korun. Jaké jsou výhody a nevýhody SPACu oproti klasickému primárnímu úpisu akcií? Pro které firmy je SPAC vhodný a jakým způsobem se do něj dá investovat?

Digitální platforma BankID má za sebou v Česku téměř rok fungování. Občanům umožňuje se bezpečně a jednoduše elektronicky prokázat při používání online služeb státu, třeba na Portálu občana, firem nebo institucí, a to jen díky vlastnímu internetovému bankovnictví. Online tak snadno podáte daňové přiznání nebo podepíšete smlouvy s telefonními operátory či dodavateli energií. Firmám a institucím šetří čas, peníze, papírování a pomáhá jim získat lepší přístup k zákazníkům, kteří tak mají možnost „navštívit pobočku“ prakticky kdykoliv. „BankID ale není game changer jen pro stát. Vzhledem k tomu, že cílem státu je postupně čím dál více digitalizovat všechny svoje složky, je taková služba naprosto základním kamenem k tomu, aby se to povedlo,“ říká Pavel Šiška z Deloitte. U nás slaví služba teprve jeden rok, ale severské státy jsou v tomto ohledu výrazně před námi. Ze všech zemí nejdále je potom Estonsko, kde má digitální ID dokonce 98 % lidí, kteří s ním dnes vyřizují i povinnosti v oblasti zdravotnictví. Kdy by se to mohlo povést? Jakými způsoby tomu brání česká legislativa? Můžeme se nějak poučit z chyb ostatních a aplikovat je v místní digitalizaci? O tom v podcastu hovořili Jan Blažek, předseda představenstva společnosti Bankovní identita, a Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte.

Ve výkazech za rok 2023 budou muset velké firmy v EU poprvé reportovat i data týkající se udržitelnosti. A kromě finančních výsledků ukázat i to, jak jejich byznys ovlivňuje životní prostředí, jakou uhlíkovou stopu produkují a jaký vliv mají na celou společnost. Pro české firmy to bude změna hodně náročná, upozorňují v dalším dílu Forbes BrandVoice podcastu partnerka poradenské společnosti EY Alice Machová a software developoment manažer firmy SAP Daniel Grbin. Příprava firem v Česku je totiž v řadě případů nedostatečná. „Většina zatím v tomto směru neudělala vůbec nic,“ varuje Machová. Nový způsob reportingu přitom nemusí být jen další otravnou povinností, ale může otevřít firmám spoustu nových příležitostí. Je však potřeba dobře připravit strategii a provázat udržitelnost se stávajícím byznys modelem. Jak by se měly firmy na novou povinnost konkrétně připravit? Jak může reporting ovlivnit inovace? Proč je potřeba vykazování sjednotit a jak přístup k udržitelnosti ovlivňuje rozhodování investorů?

Sejdou se tři fanoušci BMW u jednoho stolu… Takhle nezačíná žádný vtip, ale skutečný podcast o směřování a (elektro)budoucnosti jedné z největších a nejznámějších automobilek. A kdo povolanější by takovou debatu měl vést než generální ředitel BMW pro Česko Federico Izzo s nadšencem do nových technologií, jakým je Jan Řežáb, zakladatel a CEO společnosti Time Is Ltd. Ty dva spojuje láska k autům, nadšení pro novou vlajkovou loď značky, elektrické SUV BMW iX (jehož prvním majitelem v Česku se stal právě Jan Řežáb). A taky přesvědčení, že udržitelnost není jen pojem, ale něco, co musí brát naprosto vážně jak každý jednotlivec, tak i takoví obři, jakým je mnichovská automobilka. Jak vypadá holistický přístup k udržitelnosti z pohledu značky BMW? Jaké plány má její ředitel pro Česko? Kdy si Jan Řežáb koupil první BMW a proč je skálopevně přesvědčený, že budoucnost je elektrická?

Trutnovský podnikatel Zdeněk Rinth dostal k Vánocům dárek v podobě uvolnění cesty k zahájení naplňování reorganizačního plánu značky Kara. Ten sestavil s investiční skupinou Natland v zádech vloni a na konci roku pak soud zamítl odvolání jednoho z věřitelů, který se domáhal zamítnutí schválení reorganizačního plánu. „Vrchní soud odvolání odmítl, což znamená, že reorganizační plán vstoupil v platnost a od 29. prosince se začal naplňovat,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu podnikatel Zdeněk Rinth. „Zasíláme první platby velkým věřitelům a do čtrnácti dnů chceme reorganizační plán naplnit tak, abychom mohli insolvenčního správce a insolvenční soud požádat o ukončení insolvence Kary,“ předesílá Rinth. Kolik dostanou věřitelé Kary zpět svých peněz v rámci reorganizačního plánu? Kdy bude Kara plně zpět ve své kondici a na jaké tržby by měla dosáhnout? A jaké má trutnovský podnikatel očekávání od nového e-shopu?

Venture kapitálový fond Nation 1 má za sebou dva a půl roku existence, během kterých zainvestoval devatenáct mladých firem. Na další investice mu ještě zbývá zhruba dvacet milionů eur. „Loni jsme udělali sice jen čtyři investice, ale velmi pěkné,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu managing partner fondu Nation 1 Jaroslav Trojan. Covid s venture kapitálovým trhem příliš nezamával, ale změnila se atraktivnost některých oborů. „Dvě firmy z našeho portfolia byly v nejvíce postižených oborech,“ konstatuje Trojan a naráží mimo jiné na cestovatelský startup Daytrip, který lockdowny málem skolily. Přežije nakonec startup Daytrip? Jak se proměnila tuzemská startupová scéna za poslední dekádu? A kdy se i Evropa dočká svých obrovských success stories, jakými jsou dnes například americký Facebook nebo Google?

Z ekonomického pohledu bouřlivý loňský rok pomohl finanční skupině Partners k rekordním výsledkům. Příjmy firem, které pod sebou zatřešuje a mezi kterými je například fond Trigema, pojišťovna Simplea nebo nově penzijní společnost Rentea, se poprvé podívaly nad tři miliardy korun. „Nechci se rouhat, ale zažili jsme až nezdravě dynamický rok. Vyrostli jsme o více než padesát procent, což je něco neuvěřitelného,“ říká v úvodu dalšího Forbes Byznys podcastu zakladatel a šéf Partners Petr Borkovec. S ním jsme v netradičně delším bilančním rozhovoru, natočeném na samém konci roku, rozebírali nejpalčivější ekonomické otázky uplynulého roku jako je inflace, trh s nemovitostmi, ceny energií nebo i digitální měny. „Bitcoin je náboženství. I fanatici by dnes měli tušit, že je k ničemu,“ říká například rezolutně ke světově neojoblíbenější virtuální měně. Proč Petr Borkovec bitcoinu nevěří? Co podle něj způsobuje vysokou inflaci a jak dlouho tu s námi bude? A jsou nemovitosti opravdu předražené?

Tyto dvě inspirativní ženy se nikdy dříve nepotkaly. Jedna celý život buduje úspěšný (a profitabilní) byznys a řídí asociaci podnikatelek a manažerek, druhá jako socioložka a politička zlepšuje podmínky na českém pracovním trhu. Téma, nad kterém jsme se u podcastu potkaly, ale rezonuje u obou – české ženy stále vydělávají v průměru o téměř 19 procent méně než muži. Vyplývá to z posledních dat Eurostatu. Faktorů je mnoho: od nízkého zastoupení žen ve vysokých, a tedy lépe placených pozicích, až po neformální vztahy uvnitř organizací. Nejde přitom o otázku, která by se týkala jen některých žen, ale systémové nastavení, které znevýhodňuje většinu z nich. Podle členky žebříčku nejvlivnějších žen Česka, Kateřiny Haring, která sama vede úspěšnou firmu, se přitom spravedlivé odměňování firmám jednoznačně vyplatí: „V malých a středních firmách si ty lidi vychováváte docela dlouho. Takže osvícený šéf si spočítá, že když ženu budete dlouhodobě podceňovat, tak ona mu prostě uteče, protože vždycky je na trhu někdo, kdo ji zaplatí lépe,“ říká podnikatelka. Naopak spravedlivě ohodnocení zaměstnanci patří podle ní k těm jednoznačně nejloajálnějším a nejvýkonnějším. Podle Lenky Simerské ženy navíc často neodejdou pouze z firmy, ale z celého oboru, český byznys tak přichází o obrovské množství talentů.

Pravá čokoláda by měla obsahovat nejvýše čtyři složky, z toho největší podíl mají mít kakaové boby. To je pravidlo, kterým se řídí Michaela Dohnálková, která vyrábí už pět let lahodný produkt pod značkou Míšina čokoláda. Kakaové boby dováží z různých koutů světa, třeba z Tanzanie, Vietnamu nebo z Ghany. Měsíčně vyrobí mezi dvěma až třemi tisíci tabulkami čokolády a jejímu byznysu se daří. Jen od loňského roku se rozrostl o čtyřicet procent. A její čokolády jsou ceněné i v zahraničí. Například speciální edice Sametová získala nejvyšší ocenění – tři hvězdičky v prestižní soutěži Great Taste Awards. Jak dlouho se kvalitní čokoláda vyrábí, co v ní nesmí chybět a jakými procesy projde, než se dostane až na pulty vybraných obchodů, to je jen část otázek, na které odpoví další díl Forbes Byznys podcastu