Forbes Česko

Český výrobce masových konzerv bez jakékoli chemie pro psy a kočky Alemar Food má po šesti letech existence velké plány. Firma ročně roste o pětinu a mohla by růst násobně. V tom jí ale zatím brání nedostatečné výrobní kapacity. „Abych to obrazně přiblížil, potenciál trhu si představte jako pět tatrovek s pískem. Naše kapacity ovšem představují jen jedno kolečko, kterým na trh vše musíme vozit,“ říká v dalším BrandVoice podcastu zakladatel skupiny Martin Košťál. A k tomu má Alemar Foodu pomoci i zbrusu nová oblast podnikání. „Nedávno jsme oficiálně získali povolení k prodeji konzerv pro lidi. Vzniká tak zcela nová značka Bistro Gusto, která bude nabízet potraviny z kvalitního přírodního masa bez chemických aditiv,“ těší se ¨Košťál. Jak upravit maso, aby vydrželo dlouho i bez chemických aditiv? Chce Martin Košťál s Alemar Food expandovat do dalších zemí? A věděli jste, že Česko je na evropské špici, pokud jde o počet registrovaných psů na hlavu?

Pořad Forbes ESG Masterclass vznikl ve spolupráci se společností Home Credit, poradenskou společností McKinsey & Company a finanční společností MSCI. Je v anglickém znění. ESG. Tři písmena, o kterých stále mnoho českých firem ani Čechů samotných netuší, co přesně znamenají, ale které už nyní ovlivňují životy nás všech. Tato zkratka, zastupující anglické slovní spojení environmental, social and corporate governance, v sobě totiž zahrnuje velké téma zodpovědného chování firem k životnímu prostředí, společnosti, ale i k řízení rizik. A čím dál více se propisuje do reálného byznysu. I proto vám nyní ve spolupráci se společnostmi Home Credit, McKinsey&Co a MSCI přinášíme speciální videopořad, který vás do této problematiky zasvětí z co nejvíce možných pohledů. Ne vše, co totiž zeleně a udržitelně vypadá, také zelené a udržitelné je. V druhém díle ESG Masterclass vám trojice Jan Růžička (Home Credit), Viktor Hanzlík (McKinsey) a Jakub Malich (MSCI) vysvětlí, co přesně se v rámci zkratky ESG skrývá pod písmenem „E“ a jaké má dopady na firmy i lidi.

Pořad Forbes ESG Masterclass vznikl ve spolupráci se společností Home Credit, poradenskou společností McKinsey & Company a finanční společností MSCI. Je v anglickém znění. ESG. Tři písmena, o kterých stále mnoho českých firem ani Čechů samotných netuší, co přesně znamenají, ale které už nyní ovlivňují životy nás všech. Tato zkratka, zastupující anglické slovní spojení environmental, social and corporate governance, v sobě totiž zahrnuje velké téma zodpovědného chování firem k životnímu prostředí, společnosti, ale i k řízení rizik. A čím dál více se propisuje do reálného byznysu. I proto vám nyní přinášíme video, které vás do této problematiky zasvětí z co nejvíce možných pohledů. Ne vše, co totiž zeleně a udržitelně vypadá, také zelené a udržitelné je. Pravidlům ESG škodí subjekty, které využívají situace a ne vždy tak odpovědné aktivity lakují na růžovo, aby se mohly svézt na vlně pozitivního PR. Dokonce se pro to už vžilo označení greenwashing. Ve spolupráci s Home Creditem, poradenskou společností MckKinsey & Company a finanční společností MSCI jsme se však podívali ESG přímo na dřeň. V pětidílném videoprojektu se u kulatého stolu sešli Jan Růžička (Home Credit), Viktor Hanzlík (McKinsey) a Jakub Malich (MSCI). Tito profesionálové mají totiž detailní přehled o tom, co se kolem proklamovaných tří písmen ve světě reálně a bez přikrášlení děje. V první půlhodinové části videopořadu Forbes ESG Masterclass se dozvíte, co přesně se pod zkratkou ESG skrývá, jak na něj nahlíží firmy, veřejnost, investoři i mladá generace Z a jak moc jsou ESG projekty atraktivní pro investory.

Rodinné firmě Gumex ze Strážnice na Moravě se v posledním roce nebývale daří. Firma loni zažila historicky nejúspěšnější rok jak v Česku, tak na Slovensku. Tržby se tak zvedly o osmnáct procent na 430 milionů korun. A letošek na rekordní výsledky zatím směle navazuje. „Letošní leden až duben jsme v meziročním porovnání výše asi o šestnáct procent,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinného podniku Libor Sedláček. Ten firmu spoluvlastní a je v jejím managementu společně se svým bratrem Dušanem a sestrou Janou. Zakladatel a hlava rodiny Jan Sedláček z operativního vedení odstoupil, ale ve firmě je stále uznávanou autoritou a pracuje v ní v oblasti controllingu. Rodina Sedláčků úspěšně proplouvá rozbouřenými ekonomickými vodami, kde se vzdouvají vlny v podobě inflace nebo zpožděných dodávek. „Myslím, že recese tu s námi už je. Jen je taková plíživá, zvláštní. Nám se ale daří,“ neskrývá spokojenost Libor Sedláček. V rodinném Forbes Byznys podcastu se dále doslechnete, jak mají sourozenci z klanu Sedláčků ve firmě rozděleny role, jakých hodnot se od samého počátku podnikání drží a jaké mají nejbližší byznysové plány.

Ze dne na den vypadli z rozjetého rychlíku. Místo prodeje v obchodech se začaly hrnout online objednávky a jediným místem pro komunikaci se zákazníkem se stal e-shop. Štěstí ale přeje připraveným. Stačilo však málo a možná by tu firma Manufaktura, tradiční výrobce české kosmetiky, už nebyla. Mít správné informace ve správný čas. Tak jednatel Manufaktury Tomáš Kratochvíl definuje přínos digitalizace. Firma začala využívat moderní IT nástroje už na konci devadesátých let. „V roce 2000 jsme otevřeli první datový sklad,” vzpomíná Kratochvíl. „Ale nesmíte to přehnat, i digitalizace musí být vyvážená,” varuje na základě dvacetiletých zkušeností šéf českého výrobce kosmetiky. „Pokud firma postupně digitalizuje a automatizuje procesy, může zvládnout rozšiřování výroby bez toho, aniž by nabírala nové zaměstnance. Při současném nedostatku volných kapacit na trhu práce, to může být zásadní přínos,“ popisuje další výhody digitální transformace Matěj Štochl, obchodní ředitel systému Byznys společnosti Solitea, která vyvíjí a dodává podniková IT řešení. Manufaktura používá její ERP systém už od roku 1996. „Pomáhá nám řídit firmu. Automatizuje procesy, hlídá legislativu a dává přesná data,“ upřesňuje Tomáš Kratochvíl. Co je na digitalizaci nejtěžší? Je možné se připravit na krizi ve chvíli, kdy už je za dveřmi? Jaká řešení umožňují zvládat turbulence trhu a kdy je třeba zahodit staré postupy?

„Přemýšleli jsme, jak pomoci za firmu. A nejlogičtější bylo udělat to, co umíme nejlépe, tedy poskytovat vzdálený přístup k lékařské péči. V ukrajinštině, s ukrajinskými lékaři a sestřičkami. Máme denně stovky dotazů,“ líčí Tomáš Šebek. Jeden z nejznámějších tuzemských doktorů má za sebou mise ve válečných konfliktech za Lékaře bez hranic, zároveň je průkopníkem digitalizace zdravotnictví u nás a spoluzakladatelem platformy uLékaře.cz, která okamžitě po vypuknutí války rozjela on-line poradnu pro uprchlíky. Tu pomáhá dostat do povědomí veřejnosti i firem společnost Mastercard, která byla i jedním z prvních partnerů uLékaře.cz. A to je důvod, proč byl druhým hostem podcastu Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovensko. Tématem podcastu tak byly dvě zdánlivě nesourodé oblasti: obrovská vlna pomoci napříč všemi sektory v Česku a právě síla, potenciál a budoucnost digitalizovaného zdravotnictví. Jak Tomáš Šebek vidí válku na Ukrajině a jak pomáhá, když vám na sále při operaci zkušenější kolega radí přes mobil? Co se děje ve velkých firmách typu Mastercardu v momentu, kdy o pár set kilometrů dál vypukne válka? Proč by si proměna českého zdravotnictví zasloužila zkušené manažery a proč je evoluce lepší než revoluce?

V Česku se navzdory rostoucím cenám surovin i energií stále staví. Důkazem jsou i rekordní výsledky největšího českého obchodníka se stavebninami DEK, jehož tržby se vloni vyšplhaly ke třiceti miliardám korun. A také v prvním pololetí tohoto roku se drží vysoko. I díky tomu se DEK rodiny Kutnarových dostal do čela letošního žebříčku největších českých rodinných firem, kde vystřídal Czechoslovak Group. „Samozřejmě my i všichni v oboru vnímáme signály, že to tak nebude napořád. Vysoké ceny pozemků, hypoték, nejistota na trhu… To všechno se do stavebnictví promítá a ještě promítne. Zatím je však poptávka opravdu velká a staví se hodně. Byť jsou lidé často překvapení, že si objednají třeba cihly a ty přijdou i za půl roku,“ glosuje situaci spolumajitel a šéf skupiny DEK Vít Kutnar. Kdy podle Víta Kutnara dojde na stavebním trhu k útlumu? Jak se DEK na období sucha připravuje? Poslechněte si další díl Forbes byznys podcastu s králem českých stavebnin.

Udržet si ve stáří životní standard, jako když nám bylo čtyřicet nebo padesát? Na důchod si dnes spoří téměř 4,5 milionu Čechů. „Ovšem tři miliony lidí jsou v transformovaných fondech a mají garantováno, že na svém penzijním spoření prodělají,“ varuje Josef Uchytil, finanční poradce a ředitel jedné z nejúspěšnějších poboček Partners Market v Česku. Podle něj by lidé neměli zůstávat v původních transformovaných fondech, které klientům neumožňují dostatečně zhodnocení investovaných peněz. O tom, v čem dělají Češi při penzijním spoření největší chyby a co všechno je nutné vzít v úvahu při investování na stáří, mluvil v novém díle Forbes BrandVoice podcastu spolu s Martinem Mašátem, hlavním portfolio manažerem penzijní společnosti Rentea. Ta aktuálně spravuje kolem 1,5 miliardy korun. Jak ovlivňuje penzijní spoření válka na Ukrajině, vysoká míra inflace nebo covid? Kolik korun měsíčně bychom si měli spořit od svých 35 let a jak se částka změní, když přesáhneme padesátku? Kdy mají drobní investoři do akcií nakupovat a kdy prodávat?

Byznys a sport. Dvě zdánlivě vzdálené disciplíny, které ale mají mnoho společného. Hlavně tah na branku a chuť zvítězit. Jak se ale ve firmě i osobně naladit na ten správný winning mindset, který vás přes všechny překážky dovede na stupně vítězů nebo vyvede z krize? „Když přijde covid nebo jakákoli jiná krize, je potřeba dělat tři věci. První je jít krok za krokem, druhou je zůstat relevantní a třetí je komunikace. Protože když si emoce necháte v sobě, dějí se s vámi těžko predikovatelné věci,“ popisuje v dalším Forbes BrandVoice podcastu svůj manažerský recept na zvládnutí jakékoli krize generální ředitelka SAP ČR Hana Součková. Druhým hostem podcastu je český profesionální cyklista Tomáš Bábek, který za svou kariéru zažil mnoho úspěchů a získal několik titulů v českých i mezinárodních soutěžích. Má za sebou ale i chmurnější okamžiky. Například když jej před deseti lety srazilo auto, osobní zklamání z výkonu pak zažil na posledních olympijských hrách. „Je důležité mít cíl, ale není moc žádoucí, abyste se na něj upínali, jelikož tím si můžete naopak předem vytvořit blok nebo negativní energii,“ říká Tomáš Bábek své zkušenosti z náročných a dlouhodobých příprav. Jaké rady dostala Hana Součková od Tomáše Bábka, který už je v novém kole tréninkových příprav na další letní olympiádu? V čem přesně se sportovci mohou od byznysu inspirovat a naopak? A proč mnoho profesionálních sportovců, kteří se po ukončení kariéry vrhli do vlastního byznysu, v něm nakonec neuspělo?

Českým byznysem čím dál více prostupují pravidla ESG. Tři písmena, o kterých stále mnozí nevědí, co znamenají, se dotknou každého z nás – firem i jednotlivců. „ESG je sada očekávání a standardů, které má v tuto chvíli společnost vůči byznysu. Aby firmy prospívaly nejen tím, že vytvářejí hodnotu a dávají lidem práci, ale aby dbaly na přírodu, společnost a řízení firmy,“ říká v dalším Forbes BrandVoice podcastu partner poradenské společnosti McKinsey & Company Viktor Hanzlík. „Jsme zkrátka natolik bohatá společnost, že bychom se neměli starat jen o zisk, ale i o prostředí, ve kterém žijeme,“ dodává. Podle něj českou ekonomiku teď z pohledu ESG čeká jedna zásadní výzva. A tou je dekarbonizace, která prostupuje celou Evropou. Investice do uhelných projektů se začínají vlivem taxonomie EU prodražovat, a některé banky je dokonce přestávají proplácet. Vůbec první bankou, která naplno otočila kormidlo přímo k udržitelnosti a v Česku zcela přestala financovat uhelné projekty, byla ČSOB. „Naše banka dostala poslední splátku takového úvěru v pololetí 2021, a od té doby nemáme žádnou přímou angažovanost v uhlí, tak jak se naše mateřská společnost KBC zavázala,“ potvrzuje v podcastu člen představenstva a vrchní ředitel řízení úvěrů ČSOB Petr Hutla. Jak konkrétně ESG ovlivňuje ekonomiku a jakým mechanismem propadá od těch největších firem k těm nejmenším? Kdy vznikne povinnost firem reportovat udržitelné aktivity v tzv. zelené výroční zprávě? A jak přesně banky dnes posuzují, jestli je projekt zelený, či nikoli?