Forbes Česko

Brněnské firmě Y Soft Corporation, jednomu ze světových lídrů v segmentu digitalizace a správy tisku, se v letošním finančním roce končícím červnem přehoupnou tržby opět nad miliardu korun. “Od září se vše změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Od té doby máme na tržbách plus padesát procent.. Celkově očekávám, že se určitě vrátíme nad miliardu korun,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel a šéf firmy Václav Muchna s tím, že výsledky by mohly být lepší, kdyby tolik neposílila koruna. Y Softu začíná přinášet dodatečné příjmy i jeho vlastní zlepšovák, který se mu osvědčil zejména během covidu. V té době totiž v jeho kancelářích nahradily vývojáře v rutinních činnostech roboti, s kterými vývojáři na home office kooperovali na dálku. A toto řešení nyní Y Soft začíná prodávat dalším firmám. Václav Muchna patří k podporovatelům nového prezidenta Petra Pavla, proto se v podcastu dostalo výjimečně i na politiku včetně aktuálního tématu zdanění OSVČ. K tomu dvaačtyřicetiletý podnikatel zastává nekompromisní názor. “Celá řada programátorů dneska pracuje jako OSVČ na švarc systém pro jednoho zákazníka. Mně tohle hrozně pije krev. Prostě mi přijde nefér, když programátor, který vydělává 120 000, 130 000 nebo i 150 000 měsíčně, odvede na daních mín než pani v Lidlu.” Proč Václav Muchna podporuje politiky? Jaká je budoucnost tisku? A uvažuje majitel Y Softu o tom, že by firmu někdy prodal?

Co dělat v kraji, kde byla krize už před covidem a válkou? Proměnit se. Přizpůsobit se době. A oslovit novou klientelu. Dobře to ví Alexandr Rebjonok, generální ředitel Imperial Karlovy Vary, a. s., i Pavel Mencl, šéf sklárny Moser. Společně debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu. Oba jsou zástupci tradičních odvětví. Oba dobře pocítili odliv návštěvníků z Karlovarského kraje, který způsobily události z posledních let. „V kraji všechno nebylo jednoduché ani před krizí, takže během krize a po krizi logicky nemůže být lépe. Obrovský problém je podle mě jeho dostupnost a možnosti vůbec dělat obchod,“ zmiňuje Mencl jedny z hlavních problémů, na které se podle něho bylo potřeba v dalších letech maximálně zaměřit. „Kraj je krásný a má obrovský potenciál, ale ten dost možná nejsme schopni naplno využít,“ dodává Rebjonok. Zároveň hovoří o zcela nové podobě lázeňství, která postupně nahrazuje klasické pojetí ve smyslu dlouhodobých pobytů na několik týdnů a komplexní léčbu daného problému. Jak se Karlovarskému kraji daří zotavování z krize? Co vše se musí změnit, aby tradiční firmy mohly nejen přežít, ale nadále také prosperovat? A do jakých oblastí poputují největší investice?

Česká sportovní platforma Livesport miliardáře Martina Hájka má za sebou rok plný investic a také náboru lidí. A letos se chce kromě poskytování sportovních výsledků soustředit na rozvoj své další nohy, kterou je vedle jejího hlavního datového produktu Flashscore i zpravodajství ze sportovního prostředí s názvem Flashscore News, v Česku s počeštěným Livesport Zprávy. “Firmu jsem našel v přerodu. Do roku 2021 byla firma založená na excelentním datovém sportovním servisu. Minulý rok došli zakladatelé k rozhodnutí, že udělají zásadní změnu a začali budovat mezinárodní redakci,” říká od ledna nový CEO Livesportu Pavel Krbec s tím, že soustředit se bude i na monetizaci obsahu. Jak se Flashscore News liší od projektu FlashNews, který vedl bývalý novinář Filip Horký a který skončil loni na podzim? Jak se Livesportu daří po finanční stránce? A na jaké novinky se uživatelé Livesportu mohou v brzké době těšit?

Když firmy potřebují peníze na svůj další rozjezd, někdy jim bankovní financování nestačí. Je pomalé a příliš konzervativní. A dluhopisy také nejsou pro každého. Nabízí se tedy možnost investičního crowdfundingu, při kterém se firmě na úvěr složí přes specializovanou platformu drobní investoři. O jeho výhodách a nevýhodách debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Rostislav Posker a Vít Endler. „Banka vás dnes profinancuje dva roky zpátky. Ale my jsme potřebovali někoho, kdo nám pomůže jít dopředu, takže se nám nehodil úplně konzervativní způsob financování,“ popisuje spolumajitel firmy Kolovna Rostislav Posker svoje důvody, proč zvolil crowdfunding. „My vlastně poskytujeme úvěrové financování, stejně jako banky. A není to o tom, že k nám chodí firmy, kterým v bance řeknou, že je nikdy financovat nebudou. Ale mohou třeba dosáhnout svého úvěrového limitu nebo potřebují peníze rychleji,“ popisuje Vít Endler, spolumajitel platformy Fingood, která vznikla v roce 2020 a od té doby pomohla profinancovat projekty ve výši 1,1 miliardy korun. Jaké má Kolovna plány a jaké mají podobné české firmy možnosti, když jim bankovní úvěr nestačí, nevyhovuje nebo na něj nedosáhnou? Je crowdfunding dobrý způsob, jak získat peníze na rozjezd i další rozvoj? Proč jsou takové investice zajímavé pro investory a jak jsou zajištěné?

„Po začátku konfliktu mi šlo o jednu zásadní věc: dostat zbraně na Ukrajinu. Hodně mě v tom inspiroval Twitter, kde se tisíce lidí v panice ptaly na to, co mají dělat a jak mohou pomoci,“ popisuje Tomáš Kopečný, nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, jak začal před rokem oslovovat české miliardáře a další lidi, aby přispěli na boj proti ruskému agresorovi. Funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny zřídila vláda 11. ledna 2023 a nastoupil do ni právě Tomáš Kopečný, který předtím působil na ministerstvu obrany. Jeho náplní práce je koordinace státní i nestátní pomoci Ukrajině během válečného konfliktu, ale především při její poválečné obnově. Mají české firmy zájem investovat na Ukrajině už nyní, když se v zemi bojuje? A co je tam čeká za příležitosti? Jak je možné se zapojit do pomoci Ukrajině a co je tam teď nejvíc potřeba? A proč se nedaří dodávat na Ukrajinu munici, která je klíčová v současné době?

Česká republika má dva unikáty v evropském měřítku: je to země s nejdelší rodičovskou dovolenou a zároveň patří dlouhodobě v rámci EU mezi země s nejmenším podílem lidí, kteří pracují na částečné úvazky. To přispívá k nízké zaměstnanosti žen – především pak matek – v produktivním věku. „Ženy si myslí, že dlouhou rodičovskou něco dostaly zadarmo, ale zadarmo není vůbec nic. Postupně a plíživě ztrácí svou kvalifikaci, pracovní návyky a schopnost uplatnit se na trhu. Nevěnujeme tomuto tématu dostatečnou pozornost,“ míní vlivná ekonomka a viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Problém je mimo jiné v nedostatku částečných úvazků. V Česku pracuje na částečný úvazek jen 10 procent lidí, třeba v Nizozemsku tento systém práce využívá 37 procent pracovní síly. „Tohle má dopad především na matky, které se vracejí do práce po rodičovské dovolené. Nemohou se vracet postupně a zahodí tak svůj potenciál. Sleduji to téma už od devadesátých let a poměr částečných úvazků se u nás skoro vůbec nezvyšuje,“ dodává Zamrazilová. Uznávaná ekonomka, která je mimo jiné matkou tří dětí, také tvrdí, že nedostatek částečných úvazků ve spojení s dlouhou rodičovskou a nízkým zapojením otců do péče o děti (na rodičovskou jich v ČR chodí jen jedno procento) je pro české ženy obrovská past. V čem podle ní spočívá? Co si myslí o v Česku rozšířených názorech, že děti mají být doma do tří let? Jak to dělala ona sama? A setkávala se s předsudky okolí, když se vracela po mateřské do práce?

I přestože loni bravurně zvládla odstřihnutí od ruského plynu a situace na trhu s energiemi vypadá pro podniky i domácnosti z pohledu cen více než příznivě, oslavy je ještě třeba raději odložit. I letos nás totiž čeká náročnější rok. „Podle všeho bychom měli další zimu opět zvládnout, ale bude to vyžadovat všechny kroky, které děláme teď,“ říká zakladatel a šéf skupiny Amper Jan Palaščák v dalším Forbes Byznys podcastu. „Určitě si ale musíme zvykat na nové cenové hladiny energií,“ dodává. Čerstvě čtyřicetiletý podnikatel už čtvrtým rokem buduje skupinu Amper, které vedle dceřinek Amper Savings nebo Amper Meteo postupně vyrůstají další byznysové nohy. V současnosti například investuje do výstavby fotovoltaických elektráren v Polsku Jak se po odstřihnutí od rusjkého plynu změní plynárenská soustava v Evropě? Jaké má Jan Palaščák další plány se svou skupinou Amper? A‘ jak se daří jeho projektu CO2IN, kterým chce prostřednictvím tokenů bránit emisím skleníkových plynů do ovzduší?

Nově zvolený český prezident Petr Pavel se chce v zahraniční politice orientovat víc na Tchaj -wan. Už krátce po svém zvolení si telefonoval s tamní prezidentkou a byla to jedna z jeho prvních interakcí se zahraničím vůbec. Co to může znamenat pro český byznys? „Tchaj – wan je významný obchodní partner pro Českou republiku už několik let. I Čína je důležitá, ale co se týká investic, zůstali jsme daleko za očekáváním a obchodní spolupráce tam ne vždy fungují dobře. Některé české firmy proto začaly hledat alternativy v jiných asijských zemích: například ve Vietnamu, v Indonésii, či v Malajsii,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. A dodává, že podnikatelé doufají, že i v tomhle ohledu jim nový český prezident bude schopný pomoci a vydá se s nimi na obchodní mise i do těchto zemí. Miloš Zeman se i kvůli svým zdravotním problémům cestám s podnikateli v posledních letech nevěnoval. Česko je poměrně silně orientovaná ekonomika, ale téměř 90 procent exportu končí podle slov Špicara v Evropské unii a Češi se složitě prosazují na třetích trzích. Právě na těchto trzích je diplomatická role prezidenta důležitá, protože je tam ekonomika úzce provázaná s politikou. Jaká atmosféra podle něj teď panuje v českém průmyslu? Kolik firem se chystá letos propouštět? A jak moc český byznys trápí silná koruna? A jaký je výhled na rok 2023 a mají už firmy to nejhorší za sebou?

Ryze česká realitně-poradenská firma 108 Agency vstupuje do nového roku s velkými změnami. Po čtrnácti letech fungování v oblasti průmyslových a kancelářských nemovitostí mění nejen své sídlo, když se z pražského Žižkova stěhuje do kanceláří v Palladiu, ale i interní procesy a svůj název. Nově se místo 108 Agency budeme setkávat se 108 Real Estate. Jakub Holec založil 108 Agency v roce 2008, kdy na svět udeřila ekonomická krize. On ji ale využil a během ní vybudoval lokální značku s obratem zhruba 60 milionů korun, která na trhu konkuruje zavedeným zahraničním jménům. Teď před ním ale stojí nová výzva. I když při pohledu do skladů automotive a e-commerce firem není krize v Česku vidět, investice do průmyslových nemovitostí skomírají. „Trh zamrzl loni v únoru s příchodem konfliktu na Ukrajině.. ..Američtí nebo asijští investoři neřeší, kde leží Česko a kde Ukrajina. Pro ně je to válka u nás v regionu a úplně tu skončili, “ vysvětluje Holec, který je zvědavý například na to, co letos s trhem udělá udělá návrat inflační doložky do nájemních smluv. Jaký bude podle Jakuba Holce rok 2023 pro průmyslové a kancelářské nemovitosti a jaké v ní má 108 Real Estate plány? Poklesl po covidu zájem o kanceláře, nebo se zaměstnanci vrátili z home office do starých kolejí?

Předávání rodinné firmy je v Česku stále častějším tématem s tím, jak stárne skupina podnikatelů, která začínala v devadesátých letech. O různých metodách, jak řešit podnikové nástupnictví, debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Jakub Hollmann a Michal Pomahač. Jakub Hollmann je předsedou správní rady CCS Premium Trust a nedávno napsal knihu o svěřenských fondech, které představují stále populárnější formu, jak naložit s nástupnictvím. Michal Pomahač je zase zástupcem druhé generace v rodinné firmě, která provozuje výrobce dveří CAG a Pivovar Kytín. Oba se shodli na tom, že při převodu firmy je klíčové zachovat její filozofii. „Když se předává firma, tak většinou její zakladatelé chtějí, aby byla následována jejich myšlenka. Aby to, proč tu firmu založili, a filozofie, kterou do ní vložili, byly předány na další generaci,“ prohlásil Hollmann. Pomahač s tím souhlasil: „I po letech vidím, že zachování filozofie je věc, která mého tátu ve firmě stále drží. Když žijete s firmou tak dlouho, není jednoduché se od toho odpoutat a všechno předat.“ Jak správně předat rodinnou firmu další generaci? Hodí se na to svěřenské fondy? Jak přesně fungují a jak je nastavit?