Forbes Česko

Věra Komárová oslavila dvacet let ve firmě Dermacol a značce se zároveň rekordně dařilo. Dermacol v roce 2022 totiž zaznamenal své historicky nejvyšší prodeje na českém a slovenském trhu: obrat značky tu činil téměř 500 milionů korun. „Je to částečně dané i současnou ekonomickou krizí, kdy k nám přechází mnoho klientek od dražších značek kosmetiky,“ tvrdí Věra Komárová a dodává, že prodeje byly dokonce o 20 % vyšší než před pandemií.  Během pandemie se Komárová také vrhla do dalšího projektu: založila si vlastní základní školu a gymnázium. „Bylo to zoufalství,“ popisuje jedna z nejvlivnějších Češek, jak prožívala školní docházku svých dětí během pandemických lockdownů. Matka tří dcer se tehdy stala hlasitou podporovatelkou otevření škol a právě v tomto období ji napadlo, že si založí školu vlastní, kterou už koronavirus podle jejích slov nezavře. Jak to zvládá sladit dohromady? Jak hodnotí dvacet let v Dermacolu? Jak firmu ovlivnil nárůst cen energií? Jak se daří značce na zahraničních trzích a jaké to bylo například vyjednávat spolupráci se Saudskou Arábií, která je důležitým obchodním partnerem? A jak firma bojuje proti padělkům, které se rozmohly v zahraničí?

Zatímco v zahraničí zažívají dřevostavby velký boom, v České republice jejich rozkvět tlumí zejména přísné požární limity. I přesto se společnost Skanska Residential rozhodla, že na nevyužívaném pozemku na Praze 5 postaví dřevěný bytový dům. Podle jejího generálního ředitele Petra Michálka půjde o unikátní projekt a jeho cílem je vyzdvihnout dřevo jako stavební materiál, který je šetrnější k životnímu prostředí. Skanska se proto spojila s Jakubem Ciglerem, zakladatelem architektonického studia Jakub Cigler Architekti, a společně vymysleli podobu čtyřpatrového, dvanáct metrů vysokého domu, kterému dali jméno Radlický Dřevák. „Co se týče dřevostaveb, tak jsme trochu zelenáči, nicméně jsem velmi rád, že jsme se s developerem potkali, protože celý ten projekt považuji, s ohledem na udržitelnost, za výjimečný. Ve srovnání s okolními zeměmi, třeba Rakouskem nebo Švýcarskem, jsme pozadu desítky let,“ upozorňuje. Kdy výstavba prvního dřevěného bytového domu začne a kolik bude celý projekt stát? Jak bude dům uvnitř vypadat? A mají o něj zákazníci už teď zájem?

Pro někoho jsou roboti ve výrobě zajímavá cesta k pokroku. Pro jiného prostě nutnost. „Sídlíme na Mladoboleslavsku, tedy v regionu, kde je posledních dvacet let prakticky nulová nezaměstnanost, takže jinou možnost, jak vyrábět, ani nemáme. Tedy pokud nechceme mít obrovské množství nájemních zaměstnanců ze zahraničí,“ říká Lukáš Formánek. Technický ředitel společnosti DZ Dražice, předního českého výrobce ohřívačů vody, náleží mezi zástupce firem, které už si bez robotů svoje fungování téměř neumějí představit. I proto, že akutní nedostatek lidí není jedinou potíží. „V průmyslovém rybníce v Čechách uteklo hodně vody, kritérií je dnes mnohem víc. Jde i o zlepšení podmínek, zejména v těžkých provozech,“ zmiňuje Formánek jejich svařovny a lisovny. „V nich panuje obrovský hluk, s ním spojený stres, výpary poškozující zdraví – lepšíme tak podmínky k práci. S tím jde ruku v ruce produktivita a kvalita výrobků.“ V Dražicích používají roboty od firmy ABB a její šéf pro Česko Vítězslav Lukáš je stále vidí jako příklad toho, kudy vede cesta k chytřejšímu, efektivnějšímu a tím pádem i lépe vydělávajícímu průmyslu v zemi. „Jejich první pracoviště byl futuristický, až revoluční počin. Firma tehdy nebyla až pod takovým tlakem kvůli zaměstnancům, spíš viděla jiné benefity, hlavně zvýšení kvality,“ oceňuje Lukáš. Proč v některých profesích už dnes roboti předčí člověka na celé čáře? Kolik lidí dokážou nahradit ve směnném provozu? A jaké mentální bariéry ještě český průmysl potřebuje odbourat, aby na automatizaci vsadil opravdu naplno?

Achillovou patou českých podniků je podle Vladimíry Michnové, viceprezidentky Linet Group pro lidské zdroje, konzervatismus v přístupu ke změně a nízká ochota investovat do inovací v procesech. Mnohdy je těžké prosadit něco nového.  Potvrzují to i data. Společnost SAP se v rámci průzkumu dotazovala, jak české společnosti přistupují k digitalizaci. Z výsledků vyplynulo, že z 200 dotazovaných podniků pouze šest procent systematicky investovalo do digitalizace oblasti HR. Investice do personalistiky tak je stále v českých byznysových vodách velmi podceňovaná, což vytváří značný prostor k možnému zlepšení a posunu.  Vladimíra Michnová v podcastu popisuje, jak digitalizace pomohla v Linetu. Skýtá dle ní hned několik benefitů, například lidem umožní zabývat se aktivitami s vyšší přidanou hodnotou. Důkazem, že se investice do digitalizace vyplácí, byl pak Covid. „Když se do toho nebojíte jít, tak se vám to vrátí. V Linetu se nám to vrátilo už za dva a půl roku,“ uvedla příklad situace za pandemie, kdy měly digitalizované podniky konkurenční výhodu a byly lépe připraveny na neočekávané události. Jak udělat z HR strategického partnera byznysu? Jaké jsou nejnovější technologie v HR? Jak zvládnout digitalizaci a s čím je nejlepší začít?

Jak zvládnou česká města nástup elektromobility? Poslechněte si názor expertů ze Škoda Auto a EIT. „Bydlím v centru Prahy a po petrolejařích také nečekám, že mi přivedou hadici s benzínem až před dům,” říká ředitel pro vnější vztahy Škoda Auto, Michal Kadera. Dobíjení elektromobilů bude podle něj fungovat spíše tak, že řidiči budou vědět, kolik mají týdenní či denní nájezdovou vzdálenost, a budou kombinovat dobíjení na firemním parkovišti a třeba při nakupování. Pro centra měst budou účelnější dobíjecí huby, které už po Praze začínají vznikat. Trendem v městské mobilitě bude kombinace různých typů přepravy. Typicky by to stále více mohlo fungovat tak, že se člověk autem dopraví na vlakové nádraží, odtud přijede do většího města a tam si například na elektrické koloběžce dojede do práce. Inspirací v tom mohou dle ředitele Innovation Hub East, EIT Urban Mobility, Traiana Urbana, být města jako Kodaň či Amsterdam. Jak se aktuálně mění mobilita a logistika ve městech Česka i zahraničí? Kde si občané měst budou nabíjet elektromobily? A jakou roli v tom sehrají drony?

Rok 2022 byl z pohledu technologií v mnoha směrech přelomový. A to i pro tech-evangelistu Petra Máru. Ten letos například ukázal velkou dávku prozíravosti, když se už na jaře zbavil bitcoinu. “Když je nějaká technologie na vrcholu, vždy si pokládám otázku, jak dlouho na něm bude a kdy spadne,” vysvětluje Petr Mára v dalším Forbes byznys podcastu, který jsme tentokráte nemohli zasvětit ničemu jinému než technologiím. Petr Mára se zbavil nejen bitcoinu, ale také Tesly, které byl v minulosti také velkým propagátorem. Nyní už si ale užívá jiný elektrický sporťák, když tedy zrovna nenatáčí videa na Youtube. Tuto platformu má proti Instagramu a TikToku stále nejraději. Jakou Petr Mára vidí další budoucnost bitcoinu? Jaký elektrický sporťák si nyní užívá? A proč kvůli službě Open AI budeme muset změnit přístup k nově vyrůstající generaci?

Vysoká inflace i pád tradičních investičních artiklů nahrávají alternativním investicím. Portfolia složená podle pouček v poměru z 60 % akcií a 40 % dluhopisů mají totiž za sebou jeden z nejhorších roků od začátku 90. let.  Dobře vybrané alternativní fondy dokážou zajistit přístup k atraktivním artiklům, umožňují poměrně bezpečně zaparkovat kapitál, rozložit kreditní riziko a zajistit dopředu dobře predikovatelný výnos. A proto o takové depozitní fondy v posledních měsících výrazně roste zájem retailových i kvalifikovaných investorů. „Alternativní aktivum je něco, co nekoreluje s vývojem tradičních, burzovně obchodovaných nástrojů,“ podotýká ředitel Investičního bankovnictví Conseq Investment Management Tomáš Kálal. „Takže je schopné růst nebo držet hodnotu i v době, kdy akcie a dluhopisy klesají,“ dodává. „Dříve byly alternativní fondy čistě exotická investice, teď už to začíná být velmi zajímavé,“ upozorňuje šéf a majitel finanční skupiny APS, Martin Machoň, který se s Tomášem Kálalem sešel ve studiu Forbesu při rozhovoru o méně tradičních způsobech investování.  Jaké jsou v době vysoké inflace alternativy k investování volných peněz? Jaká by měla být role alternativních investičních fondů v portfoliu investora? Kdy je nejlepší doba pro takovou investici a v jakých sektorech jsou největší příležitosti v souvislosti s ekonomickým a geopolitickým vývojem?

Miliardový brněnský holding Solitea završil důležitou marketingovou změnu. Nově jej budou definovat zelené a fialové barvy a hlavně zbrusu nový název Seyfor, který už je zapsaný v obchodním rejstříku. „Hledali jsme brand, který vyjadřuje skutečně to, co děláme. Pokud chcete být úspěšná firma, to hlavní, co musíte dělat, je naslouchat svým zákazníkům. A od toho vznikl Seyfor, “ říká k tomu v dalším Forbes Byznys podcastu spoluzakladatel a spolumajitel holdingu Martin Cígler. Brněnský podnikatel, který svůj byznys postavil na vlastnoručně napsaném účetním programu Money se před necelou dekádou spojil s Martinem Fedorem a s jeho fondem Sandberg Capital. Od té doby Seyfor roste, letos dokonce dle Cíglera firma na tržbách nebude růst meziročně o třetinu, ale rovnou o dvě třetiny. Jak Martin Cígler zvládá řídít firmu a do toho v rychlém sledu realizovat akvizice? Jak u nich ve firmě funguje neomezená dovolená, kterou pro zaměstnance letos zavedli? A jak vidí šance Čechů na rallye Dakar, které se už pošesté zúčastní jako doprovod kamionu pilota Martina Macíka?

Češi jsou národ spořivý, ale neukládají svoje peníze v takových instrumentech, které mohou v dlouhodobém horizontu obstát a generovat výnosy. „V takovém případě vyhazují peníze tak trošku z okna,“ říká generální ředitelka a předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Lenka Kejíková. Kvůli inflaci pak Češi přijdou za rok zhruba o 47 miliard korun. „To je děsivé,“ podotýká bývalý guvernér ČNB a dnes hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Přitom teď je velmi dobrý čas investovat. Trhy propadly, sice ne na dno, ale propadly. A čas pro investování je výrazně lepší než před půl rokem,“ dodává. Kdy a jak začít správně spořit na důchod? V jakých instrumentech držet peníze, aby je nepožírala inflace? Do čeho investovat a na co si naopak dávat pozor? Jaké jsou reálné výnosy a kdy skonči dvouciferná inflace?

Globální ekonomiku si lze představit i ve formě cyklistického pelotonu. Nejlepší udávají tempo, ti nejhorší už z dálky na záda šampionů ani nevidí. Kde se ale v pelotonu nachází Česko? „Spíš uprostřed. A i tam už se začínáme propadat. Je potřeba šlápnout do pedálů,“ burcuje Vítězslav Lukáš, šéf společnosti ABB v ČR. Lukáš, podle Forbesu jeden ze 22 nejinspirativnějších CEO Česka, byl hostem dalšího Forbes BrandVoice podcastu a transformaci tuzemského byznysu směrem k vyšší automatizaci a robotizaci probíral s Davidem Markem, hlavním ekonomem společnosti Deloitte. Ze zřejmých důvodů: ABB se jako přední dodavatel digitálních technologií pro průmysl věnuje robotizaci v praxi, Marek je zase spoluautorem studie nazvané Automatizace práce v ČR: Proč se nebát robotů. Oba ve studiu o automatizaci a robotizaci důrazně prohlásili: „Už to není volba, nýbrž nutnost.“ Proč je ještě důležitější reforma školství a podpora vědy a výzkumu? Do kterých oblastí roboty nevpustíme, i kdybychom mohli? A proč už se ekonomický koncept 90. let definitivně vyčerpal?