Klub rváčů

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných.  🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Ondřej s Radkem si do nového dílu podcastu Klub rváčů pozvali investora a spolumajitele finanční skupiny Wood & Company Jana Sýkoru. Milí přátelé skvělého obsahu a občasného investování,vítám vás u nové epizody podcastu Klub rváčů. Komenský mezi finančníky? I tak bychom mohli označit našeho hosta, se kterým jsme probrali svět velkých investic, začátky pražské burzy, vize budoucího Česka a Evropy či povědomí obyvatel o zacházení s financemi. Máme radost, že naše pozvání do studia přijal spolumajitel mezinárodní finanční skupiny Wood & Company Jan Sýkora, jehož velkým tématem je zvyšování povědomí o investování a posilování finanční gramotnosti. V otevřeném rozhovoru jsme nejdřív probrali jeho osobní a kariérní příběh. „Za posledních 30 let jsme naši společnost Wood & Company přetvořili z čistě brokerské firmy na něco mezi investiční bankou, merchant bankou a family office. Jinými slovy uvádíme firmy na burzy, stahujeme je z burzy, pomáháme firmám získat kapitál, radíme při privatizacích, pomáháme nakupovat a prodávat firmy,“ popisuje.Praha třímilionováJan Sýkora v rozhovoru opakovaně vyjádřil přesvědčení, že Praha je dobré místo pro podnikání a odrazový můstek za hranice. „Česko je podhoubím řady úspěšných firem, které jdou do světa. Někdy třeba rezignovaly na české politické prostředí, což je ke škodě toho politického prostředí, ale realizují se v byznysu. Z Prahy či jiného místa v republice se byznys dobře dělá, to je i náš případ, protože Praha je fantastické místo,“ uvedl. Potřebujeme vábit top talenty, mít kvalitní a nové univerzity. Kdybychom sem natáhli další milion lidí, zvedli bychom si HDP třeba o 10 procent. Máme mezeru v rozpočtu o velikosti přibližně 300 miliard, přitom bychom tu díru mohli takhle zacelit,“ představil svou vizi.„Chtěli jednak rozvíjet ten zhruba milion čtverečních metrů kolem letiště a hlavně vybudovat paralelní ranvej. Kdyby se dvě paralelní ranveje podařilo dobře rozlítat, kapacita odbavených lidí by na pražském letišti vzrostla na 30 až 40 milionů pasažérů. Jejich ambicí bylo vytvořit z Prahy letecký hub. Něco podobného udělali v Dánsku, které je mnohem menší, a tam každoroční přínos pro HDP je spočítaný na zhruba 1,5 procenta,“ dodal spolumajitel skupiny Wood & Company.S vizemi je šmitec?V podcastu jsme se pochopitelně dostali k vývoji české ekonomiky a směřování naší země v divoké geopolitické bouři, která světem zmítá. Přivedlo nás to k otázce, jaké vlastně jsou vize Česka pro další roky, kde chceme, aby země byla dejme tomu za 10 či 15 let. Shodli jsme se, že základní taková teze, na které by se shodla vláda s opozicí, tu bohužel není. Skončily snad velké cíle českého státu se vstupem do NATO a EU?„V 90. letech bylo skvělé, že jsme měli velké vize a cíle. Od podzimu 1989 až do vstupu Česka do NATO (1999) a Evropské unie (2004) jsme vnímal silné pozitivní tvoření. Od té doby mi přijde, že velké vize České republice chybí,“ popsal Sýkora.Shoda panovala i na tom, že pro Evropu bude nyní klíčové najít jednotu a sílu, kterou Starý kontinent bezpochyby má. Nejen v politické, ale i ekonomické rovině. Nejde jen o silné euro, ale i o jednotné účetnictví či společnou evropskou burz ke koncentraci peněz. To by však musely chtít samotné státy EU.V závěru rozhovoru jsme mluvili o velkém přání Jana Sýkory. A sice nadále posouvat finanční gramotnost. „Lidé by si měli více uvědomovat svou investiční zodpovědnost. Je zapotřebí přemýšlet nad tím, zda máte majetek optimálně zainvestovaný. Na tom je třeba pracovat. Důležité je přemýšlet i nad zabezpečením sebe a vlastní rodiny do budoucna. Dobré by bylo, kdyby se děti vedle pravopisu učily i na školách finanční gramotnost,“ apeluje investor Sýkora. Užijte si poslech.Ondřej

👊 Nový, nejvlivnější podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a mocných.  🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Ondra s Radkem probírají v nové epizodě s marketérem Markem Hančem mezinárodní a bezpečnostní dění v kontextu prezidentování Donalda Trumpa. Zaměřili se také na Rumunsko a Německo.  Milí fanoušci kvalitního obsahu, vítám vás u nové epizody Klubu rváčů! Pozvali jsme si marketéra a analytika Marka Hanče a využili jeho vhledu a zákulisních informací z kampaní ve dvou zemích, ke kterým se v poslední době upírá zvýšená pozornost.Tou první je Rumunsko, kde Marek v uplynulém roce radil v kampani jednomu z prozápadních prezidentských kandidátů. „Je to jedna z nejchudších zemí v Evropě. Produkuje to konflikt, nenávist a odpor. Svět se pro část společnosti mění tak rychle, že není schopná vstřebávat nastalé změny. Chtějí tedy zachránit starý svět, jak ho znali. To je jasná tendence nejen v Rumunsku, ale i jinde po světě,“ řekl v podcastu Hanč, jehož agentura Hero & Outlaw náš podcast produkuje.Dění v Rumunsku je opravdu divoké. Tamní ústavní soud koncem loňského roku první kolo prezidentských voleb zrušil a dosluhující prezident odtajnil důkazy zpravodajských služeb, podle nichž Rusko ovlivňovalo kampaň ve prospěch národoveckého kritika NATO a EU Calina Georgeska, překvapivého vítěze. Před několika dny ho navíc rumunští vyšetřovatelé zadrželi a vyslýchali kvůli financování jeho kampaně či propagaci antisemitismu.Komunikačním kanálem, přes který měli Rusové do voleb zasahovat, byla čínská síť TikTok. Zajímalo mě, jestli se Rumunsko nyní stává křižovatkou a laboratoří, v níž si mocnosti vyřizují účty - ani ne tak s Rumunskem, jako s Evropou jako celkem. „Rumunsko je moc malé na to, aby sloužilo jako nějaká velká laboratoř. Těch laboratoří je mnoho a testuje se v řadě případů. Ten model je ale pořád stejný. Destabilizovat zemi, vytvořit problém, oslabit Evropu. Teď už je jedno, zda to dělá Rus nebo Čína napřímo. Nebo dneska Američan. To je realita a musíme s tím počítat,“ dodal Hanč. Kluci a holky už volí jinakVe druhé části podcastu jsme se zabývali vývojem v Německu, kde se opět rodí velká koalice CDU/CSU se socialisty z SPD a do funkce kancléře míří zkušený politik a advokát Friedrich Merz. Plány má obří – hovoří o výjimečném zadlužení Německa a masivních výdajích státu na zbrojení a budování kvalitnější infrastruktury. Marek se před volbami jako konzultant dostal do blízkosti kampaně jedné z tamních velkých stran (AfD to není), zejména ve východní části země. Takže nás s Radkem zajímalo, jaké poznatky si z tamních voleb odnesl. „Zaujalo mě, že levicová Die Linke jsou holky, národovecká AfD jsou kluci. To samé v USA v případě demokratů a republikánů. Ve společnosti se dějí zajímavé posuny, protože dříve nebyla volba na základě pohlaví tak rozdílná. Teď se extrémně polarizuje. A je to vidět v řadě zemí,“ uvedl. Řeč se stočila i na to, jaký bude budoucí kancléř Německa Friedrich Merz. Zajímalo mě, jestli Merz bude pragmatik. Podle Radka bude klíčové, zda se Německo chopí role evropského lídra, což je důležité pro náš středoevropský region – který vždy primárně zajímal buď Němce nebo Rusy. Takže stěžejní je, aby hranice mezi východem a západem ležela až za řekou Moravou. Po nástupu amerického prezidenta Trumpa sílí národovecký proud – ať už v Americe nebo v Evropě, trend prosakuje i do české politiky. „Trumpa si nekoupíte jako bitcoin, prostě nedostanete jen část Trumpa. Dostane jeho celý balíček. Stejné to bude u nás. Dostanete full package, ať už se to jmenuje ANO nebo Turek. Dostanete to jako celek a nebudete si moct vybírat,“ dodal v závěru Marek Hanč, který v minulosti působil jako marketér hnutí ANO.

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných.  🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě vyzpovídali miliardáře, filantropa a představitele think-tanku Globsec Petra Pudila.  Milí klubaři, vítám vás u nové epizody Klubu rváčů. Pozvali jsme si hosta, který má nebývale široký záběr. Nejen jako podnikatel, který buduje světově unikátní firmu, ale i jako filantrop a výrazný hráč na poli geopolitiky. Potlesk patří Petru Pudilovi.Podle magazínu Forbes patří mezi 40 nejbohatších Čechů s odhadovaným majetkem přes 13 miliard korun. Někdejší spolumajitel společnosti Mostecká uhelná spolu s dalšími partnery Janem Dobrovským a Vasilem Bobelou založil na konci první dekády skupinu BPD Partners. V rozhovoru náš host popsal, jak při jeho častých cestách do Bruselu dospěl k rozhodnutí, že nastal čas odklonit se od uhlí.„Najednou jsem viděl, kam Evropa směřuje, a totálně mně to otevřelo oči. Pochopil jsem, že klimatická změna je problém a že uhlí prostě nebude odvětvím, které by v Evropě mělo velkou perspektivu. Z tohoto odvětví jsme vyskočili a dalo mi to cennou lekci. Zjistil jsem, že jako investor musím chápat, co se děje ve světě a podle toho se rozhodovat. A nikoliv na základě pohledu z Česka, protože náš trh je malý. Nejsme ti, kdo určují trendy, my se jim naopak musíme přizpůsobovat,“ uvedl Pudil. Evropo, masivně investuj!Klíčovou společností BPD Partners je chemický podnik Draslovka, kterou Pudil se svými partnery postupně přetváří v technologického obra působícího po celém světě. Pudil má díky tomu vhled do debaty o ochraně klimatu, nejen v Evropě v podobě Green Deal, ale i jinde ve světě. V debatě uvedl, že není vůbec pravda, když se říká, že EU si podřezává větev bojem za ochranu klimatu a přírody jako jediná na světě. Evropa podle něho potřebuje investovat do jádra a obnovitelných zdrojů a zrušit liberalizaci trhu s plynem. „Kupujme jako Evropa plyn pro všechny a pak ho po trubkách posílejme spotřebitelům. To by byla revoluce. My si teď spotovými cenami sami zdražujeme cenu elektřiny. Nechápu, že česká vláda se o to permanentně v Bruselu nebije. Světový hráčPetr Pudil v našem podcastu demonstroval uvažování člověka ve světovém měřítku. Kolínská chemička Draslovka v roce 2021 koupila divizi americké chemické společnosti Chemours za 520 milionů dolarů (přes 11 miliard korun), získala unikátní technologii na udržitelnou a ekologicky šetrnou těžbu vzácných kovů, které jsou zapotřebí například pro výrobu baterií a obecně pro elektromobilitu. Klientům však nenabízejí jen samotnou těžbou, ale díky AI a novým technologiím i například obsluhu dolu. Klíčovým aspektem jsou data. „Jsme chemicko-technologická firma pro energetickou tranzici. Snažíme se kombinovat kompetenci, kterou v chemii díky 106 letům máme, a současně nasát mozky a lidi v oblasti AI a optimalizace,“ popsal. Data jsou podle něho v současnosti alfou-omegou. „Američani to pochopili už dávno, že data jsou to, co je hlavním assetem tohoto století. Kdo ta data kontroluje a je schopný poskytnout klientům prostřednictvím dat služby, na trhu vítězí. V Evropě umíme vyrábět, ale musíme se k tomu naučit i tu službu spojenou s tím digitálním prostředím,“ zdůraznil. Trump s Putinem mění mapu světaZnačnou část podcastu jsme následně věnovali mezinárodnímu dění, ruské válce na Ukrajině a chování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco Putin podle něho pomohl vytvořit ukrajinských národ a přiměl Finsko a Švédsko vstoupit do NATO, současná agresivní politika Trumpovy administrativy pomůže sjednotit a rozhýbat Evropu, respektive Evropskou unii. Na druhé straně Pudil pozoruje opačné tendence v USA, kde se jednotlivé státy vymezují vůči federaci a „celostátnímu“ vedení. Toto je jen ochutnávka. Více si pusťte v nové epizodě Klubu rváčů.  Přeji vám dobrý poslech a úspěšný týden. Ondřej

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky je tady! 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě vyzpovídali dlouholetého šéfredaktora magazínu Forbes Petra Šimůnka.  Ahoj, klubaři.Vítejte u dalšího dílu podcastu Klub rváčů, který jsme věnovali médiím a jejich budoucnosti. Do studia jsme si pozvali legendu české žurnalistiky. Na konci 90. let začal moderovat Nedělní partii na TV Prima, na začátku nového milénia se stal zástupcem šéfredaktora MF Dnes. Od roku 2005 řídil Hospodářské noviny a od roku 2011 stanul v čele magazínu Forbes, který vedl do loňského prosince. Petr Šimůnek. V rozhovoru jsme zevrubně probrali minulost, současný vývoj i budoucnost médií (nejen) v Česku. Nebylo složité shodnout se na tom, že média procházejí revoluční dobou plnou technologických změn, které mají zásadní dopad na jejich fungování, podobu a význam. „Všude ve světě je to podobné. Role mainstreamových, chcete-li tradičních médií slábne. V určitou chvíli totálně podcenila technologický vývoj a obsah jim ukradl někdo jiný. Média ho furt vyrábějí, my ho stále vyrábíme, akorát na tom vydělává někdo úplně jiný. Tím má i vliv někdo úplně jiný,“ řekl v podcastu Šimůnek, jinak vášnivý motorkář. Redakce z různých důvodů opouštějí známí novináři, kteří nezřídka zakládají vlastní úspěšné projekty. Novým mediálním projektům pomáhají na svět online platformy jako Herohero, Patreon či Forendors.  Podle Šimůnka nejvíc strádají výrobci „zpravodajských news“. Za nejohroženější druh považuje papírové deníky a týdeníky. Loni skončily papírové Lidové noviny, nedávno přestala vycházet tištěná E15. „Deníky vymřou. Některým se to už stalo, jiné ještě drží. Nejsložitější je dneska dělat týdeník. To, co jsem dělal s Forbesem, je niche market. To znamená zaměřit se na konkrétní cílovou skupinu, která není velikánská, ale není zase úplně malá, tudíž má vliv. Jde o to mít perfektně definovaný koncept, což se v médiích obecně neděje,“ popsal Šimůnek. Reálnou hrozbou je, že ekonomická situace většiny tuzemských mediálních domů se bude zhoršovat. Jak by poskládal v ideálním světě redakci, kdyby dostal od majitele zelenou s košatým rozpočtem? „Koupil bych ty nejlepší lidi na trhu. Zaplatil je a udělal z toho silné médium. Prostě obsah rozhoduje, nic jiného. Samozřejmě potom i marketing a tak dále, ale na začátku všeho musí být obsah, který lidi fakt chtějí číst a jinde nic takového nenajdou,“ vypočítal. Kromě peněz a vlivu média ztrácí i prestiž. „Média dneska, a to jsem možná takhle na plnou pusu neřekl, prestiž ztratila. Nejsou peníze, není perspektiva, tím pádem nedostanete největší talenty a mozky. Bývaly tam, ale už nejsou,“ řekl upřímně.Muskova „novinařina“Řeč se ve vysílání stočila i k tomu, co se děje ve světě. Shodli jsme se, že je koncept takzvané občanské žurnalistiky, který například na síti X tlačí její majitel a Trumpův „generál“ Elon Musk, je úplná hloupost. Nejbohatší člověk světa uživatele X vyzývá k aktivitě a apeluje na ně výrokem „You are the media now“ namířeným proti takzvaným legacy media - tedy tradičním médiím.„Občanská žurnalistika je strašná kravina. Jako kdyby existoval občanský instalatér, občanský truhlář nebo občanská chirurgie. Dneska mají někteří lidé pocit, že se ráno probudí a mohou být žurnalisty. Naštěstí k něčemu takovému nedochází v chirurgii, ale jen v novinařině. Je to strašný, protože žurnalistika je normální řemeslo, stejně jako právničina nebo cokoliv jiného. Ohoblovat stůl je stejné jako zeditovat text. Když nevíte, jak vzít ten hoblík, text dobře nezeditujete,“ uvedl.A na konec Petr Šimůnek přidal jedno přání. „Role médií je důležitá. Měli bychom si uvědomit, že jsou teďka v blbý situaci. Vlastním chováním bychom měli pomoct, aby se jejich situace zlepšila. Třeba tak, že si koupíte Forbes nebo jiný titul,“ popsal nezbytnost, aby se lidé naučili za informace platit.

Nalejvárna: Mindrák ze Západu si léčíme „hejtováním“ EU a obdivem k Trumpovi. Jeho cla jsou zlo

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky je tady! 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě vyzpovídali nového českého eurokomisaře Jozefa Síkelu. Milí klubaři, vítám vás u další epizody našeho podcastu Klub rváčů, ve které jsme přivítali v současnosti nejvýše postaveného českého politika v Evropě. Naším hostem nebyl nikdo jiný než nový český eurokomisař Jozef Síkela. Řekl bych, že takový rozhovor s Jozefem Síkelou jste ještě neslyšeli. S Radkem jsme naše povídání s Jozefem Síkelou pojali tak trochu jinak. Nezpravodajsky. Jako příběh o cestě. V bankovnictví vystoupal až do vedení bankovního obra Erste Group. Když se rozhodl vyzkoušet si politické řemeslo, stal se členem vlády a ministrem průmyslu a obchodu. V době českého předsednictví se stal výraznou postavou v odstřihávání se Česka a Evropy od ruských surovin, zaujal jasným příklonem a pomocí Ukrajině napadené Putinovým Ruskem. Možná právě tady se začala Síkelovi rýsovat cesta do nejvyšších pater Evropské unie, což se loni na podzim naplnilo. Vykopli jsme interview vzpomínkami na pád komunistického režimu, vztah s tátou, dospívání, studium na vysoké škole a start v bankovnictví na začátku 90. let, kdy nastoupil do rakouské Creditanstalt ve Vídni. Pak se vrátil do Prahy a postupně se dostal až do vedení České spořitelny, kde působil do roku 2006. A pak přišla mise, která pro něho byla do značné míry formativní: působení na Ukrajině, kde strávil čtyři roky ve vedení Erste Bank. „Lidsky to byly jedny z nejkrásnějších let. Ukrajinci jsou velmi srdeční, rozdali by se z posledního. Pro mě bylo vždy klíčové poznat daný region a jazyk. Poznat, jak se chovají obyčejní lidé a jak se chovají takzvané elity. A to byl jeden z důvodů, proč jsem už tehdy věděl, že s Rusy dělat nechci,“ řekl eurokomisař. Vadilo mu, jak se Rusové chovají sami k sobě i k cizincům. „Prožil jsem na Ukrajině čtyři roky, měl jsem na starosti celou zemi, na Krymu a Jaltě jsem byl mnohokrát, stejně tak v Luhansku a Doněcku. Pohádky o nějakém ukrajinském fašismu a utlačování ruských menšin byly už tehdy propagandou, kterou ať si ten válečný zločinec s celou svou mašinérií strčí za klobouk,“ rozčílil se. Ministr a komisař Jako ministr průmyslu a obchodu se v průběhu mandátu názorově střetl s některými předními českými miliardáři podnikajícími v energetice. Jedním z nich byl nejbohatší Čech a majitel konglomerátu EP Group Daniel Křetínský, který se s exministrem nepohodl kvůli koupi plynového potrubí spravovaného společností NET4GAS. Díky Síkelovi ji získal stát. A vzápětí se o pořízení strategických trubek začal zajímat Blesk, další z pater Křetínského impéria. „Najednou se bulvární médium začalo věnovat otázkám plynového hospodářství. Médium, které patří někomu, kdo má v daném obchodu svůj vlastní zájem,“ uvedl Síkela v podcastu. Obecně pak kritizoval vliv velkého kapitálu na chod politiky ve střední a východní Evropě. „Zapomínáme na jednu věc. There are two to tango. Na to, že vznikla taková míra závislosti a klientského kapitalismu ve východoevropských ekonomikách, nestačila pouze snaha oligarchů. Zapotřebí byl i politický konsenzus. To politici akceptovali takové zásahy do chodu státu, politiky a ekonomiky,“ dodal. Evropská krize Evropa podle něho před lety dělala mylný předpoklad a špatnou sázku na to, že Rusko se může stát normální demokracií. „Z pozice bývalého bankéře a riziko-manažera šlo o naprosto chybný odhad rizikových nákladů na takovouhle závislost na Rusku. Při řešení energetické krize Evropa utratila neuvěřitelnou částku peněz. A to, co se malinko podcenilo, je, že takto kumulovaná krize spojená s postcovidovými důsledky, zavřenou ekonomikou, rozpadem dodavatelských a odběratelských řetězců a posléze válkou přímo na kontinentu se neobejde bez dopadů na naši životní úroveň,“ popsal. Zaposlouchejte se!

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky je tady!   🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.   🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě vyzpovídali elitního českého bankéře a šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného.       Drazí klubaři, přichystali jsme si pro vás další poutavý příběh ze světa velkého byznysu. Tohoto muže by šlo bez nadsázky označit za dobrodruha a Odyssea, který od dětství putoval světem a získával cenné zkušenosti na prestižních školách, v renomovaných společnostech, a především ve velkých bankách. Prostě rváč, který to dotáhl vysoko.  Hostem našeho podcastu byl elitní český bankéř a současný šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný. Vzniklo z toho velmi otevřené, neotřepané a bilanční interview. Rozhovor s Tomášem jsme pojali jako vyprávění o jeho jednotlivých životních etapách, které začaly docela divokým útěkem z komunistického Československa. Coby osmnáctiletý mladík to vzal sám, bez rodičů, přes Jugoslávii a Itálii až do USA.  „Psal se rok 1983. V Československu to byla taková šedá polívka, nebyl to režim s lidskou tváří. V Itálii jsem měl ohromné štěstí, protože nejprve jsem sbíral melouny s partou Etiopanů, jejichž hlavní zábavou u toho bylo kouřit hašiš,“ vyprávěl Spurný o jednom z mnoha zážitků při útěku z rodné země. V Americe toho vyzkoušel taky hodně. Kontroloval diamanty, a hlavně se věnoval vzdělávání. Na studium na tamních univerzitách vzpomíná jako na extrémně náročné – nejen psychicky, ale i finančně. Umění odepřít si zábavu a pohodlí na úkor dřiny považuje za cennou zkušenost, kterou si následně přenesl do profesního života. „Je to takový závod v jedení dortu, kdy ta první cena je víc dortu. Byly to velice silné zkušenosti, člověk si uvědomil, že nic není zadarmo,“ popsal elitní bankéř. Po návratu do České republiky prožil privatizaci Komerční banky, během níž se seznámil právě s Radkem. Následovala mise na Slovensku ve Všeobecné úverové bance (VÚB). Několik let posléze strávil ve skupině PPF, kterou vybudoval kdysi nejbohatší Čech Petr Kellner, jenž tragicky zemřel v roce 2021. „V mnoha věcech jsem Petra obdivoval, ale ne ve všem jsme se shodli. Ono v těch skupinách jednoho majitele to mnohdy funguje tak, že je jeden král a mnoho knížat. Někdy se ta knížata a knížectví překrývají z hlediska teritorií, která jim byla svěřena, a vlastně o ně bojují,“ popsal. A rozebral, proč odmítl žít v Moskvě a působit v orgánech ruského řetězce s elektronikou Eldorado: „Měl jsem za úkol kontrolovat, aby se penízky nerozkutálely tam, kam nemají. Tady asi nepůjdu úplně do detailů, ale bylo to zábavné. Chtěli, abych se přestěhoval a žil v Moskvě, což pro mě nebylo přijatelné řešení. Takže jsem řekl panu Kellnerovi, že bych rád odešel.“ Jeho zahraniční anabáze pokračovala zastávkou v Maďarsku ve vedení CIB Bank. Jenže v Budapešti narazil přímo na tamního vládce a jeho elity. „Jednou jsme byli s ostatními bankéři na čaji s panem premiérem Orbánem v maďarském parlamentu, který je nádherný. Dodnes si pamatuji, jak pijeme ten čaj a Orbán na mě tak kouká a říká: všechny ty bankéře, co jsou tu, budu tolerovat, ale vás - mluvil ke mně - v Maďarsku nechci. Maďaři nemají Čechy úplně rádi, je to dáno vlastně historií,“ popsal Spurný misi v Budapešti. No a pak se vrátil do Prahy. V roce 2015 se postavil do čela GE Money Bank (dnes Moneta Money Bank), kde působí dodnes. Stav české ekonomiky jej netěší, v podcastu hovoří o nutnosti přijetí eura a přijímání migrantů, které český trh potřebuje. Ekonomiku by podle něho zvedly výrazně zvýšené výdaje na obranu ve výši kolem pěti procent HDP. „S obranou přichází ekonomický růst. To je naprosto prokazatelné, ať už na příkladu Polska či dalších zemí. Nejenom z hlediska dnešní ekonomiky, ale z hlediska historické ekonomiky,“ uvedl.

Tomáš Krsek: Česko potřebuje euro a inspiraci z USA. Antiněmectví nás brzdí, je čas na změnu!

Nový podcast Klub rváčů, moderovaný novinářem Ondřejem Koutníkem a advokátem Radkem Pokorným, přináší zajímavé pohledy na byznys a politiku. V posledním díle roku 2024 si moderátoři nadělili vánoční dárky a diskutovali o výzvách, které přinese rok 2025. Vánoční dárky a knižní tipy V epizodě se objevily knihy jako War od Boba Woodwarda a Krizí demokratického kapitalismu od Martina Wolfa, které Radek doporučuje. Dále se zmínil o knize Čipové války od Chrise Millera, která se zabývá geopolitikou výroby čipů a investicemi zahraničních firem v Česku. Radek také rozbalil beletrii Tři Sekery od Ondřejovy manželky, což podtrhuje důležitost literatury v našich životech. Reflexe roku 2024 Moderátoři se zaměřili na klíčové události uplynulého roku, včetně ruské války proti Ukrajině a jejích dopadů na mezinárodní politiku. Diskutovali také o destabilizaci v USA a jejím vlivu na svět. V Německu se očekávají předčasné volby, přičemž automobilový průmysl hraje klíčovou roli v politických změnách. Česká politika a volby V Česku se blíží sněmovní volby, kde hnutí ANO dominuje předvolebním průzkumům. Moderátoři vyjádřili obavy z nedostatečných strukturálních reforem a diskutovali o konci Babišova svěřenského fondu. Radek vyjádřil pochybnosti o Babišových ambicích stát se premiérem. Úspěchy podcastu Od svého spuštění v dubnu 2024 Klub rváčů natočil 30 epizod s významnými hosty, jako je expremiér Bohuslav Sobotka a prezident Slavie Jaroslav Tvrdík. Podcast dosáhl velkého úspěchu na YouTube i Spotify, kde strávil posluchač více než 47 tisíc hodin. Plány do budoucna Rok 2025 začne s exkluzivním hostem Tomášem Krska. Podcast plánuje vydávat kratší formát Nalejvárnu, zaměřený na aktuální témata a exkluzivní rozhovory. Tým podcastu v čele s Markem Hančem hraje klíčovou roli v jeho produkci. Na závěr moderátoři popřáli posluchačům klidné Vánoce a zdraví do nového roku. Web podcastu: https://www.podcastklubrvacu.cz/ Newsletter Klub rváčů: https://koutniko.substack.com/ Kontakt: ondrej@podcastklubrvacu.cz Ondřej Koutník na X: https://twitter.com/ondkout Ondřej Koutník na LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/ond%C5%99ej-koutn%C3%ADk-867513235/ Radek Pokorný na X: https://twitter.com/tomasek2006 Radek Pokorný na LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/radek-pokorn%C3%BD-95608b8/?originalSubdomain=cz

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky je tady!🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník a advokát a investor Radek Pokorný.🗣️ Do nové epizody pozvali Ondřeje Novotného, zakladatele a spolumajitele organizace Oktagon MMA, moderátora soutěže Survivor a autora fotbalového podcastu Kudy běží zajíc.V rozhovoru jsme se zaměřili na jeho byznysové cíle, expanzi do zahraničí a lekce z chyb. Zmínil také knihy, které ho inspirovaly, a popsal svůj pohled na českou a německou mentalitu i rozdíly na mediálním trhu.Záznamy a úspěchy Oktagon MMAOktagon zaznamenal světový rekord, když na turnaj ve Frankfurtu přilákal přes 59 tisíc fanoušků, což překonalo i americkou UFC. Nyní plánuje expanzi do Mnichova a Berlína, přičemž klíčovou roli hraje spolupráce s německou stanicí RTL. „Je to pro nás obrovská síla a validace, že se s tebou všichni baví,“ říká Novotný. Připomněl i neúspěch ve Velké Británii, kde špatné nastavení cen lístků vedlo ke ztrátám, ale zároveň bylo cennou lekcí.Inspirace z literaturyNovotný přiznal zájem o literaturu a zmínil trilogii Šikmý kostel od Karin Lednické. „Pomohla mi pochopit spoustu věcí z dětství a mládí. Region Ostravska je zahořklý, protože s ním historie vždy jen vyjebala,“ reflektoval.Survivor a spolupráce s MikýřemModerování Survivoru označil za výzvu, která ho posunula. Zajímavým momentem byla spolupráce s vítězem Martinem „Mikýřem“ Mikyskou, s nímž po skončení soutěže natočil úspěšný rozhovor v prázdné O2 aréně.Pohled na politiku a mediální scénuOstře se vymezil vůči populistům, jako je Tomio Okamura nebo Kateřina Konečná, a ocenil vzestup podcastů jako alternativy k tradičním médiím. Na závěr zdůraznil důležitost píle: „Štěstí je faktor, ale píle vždy porazí talent.“Web podcastu: Klub rváčůNewsletter Klub rváčů: SubstackKontakty: ondrej@podcastklubrvacu.czSledujte nás na sociálních sítích:Ondřej Koutník na X: https://twitter.com/ondkout Ondřej Koutník na LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/ond%C5%99ej-koutn%C3%ADk-867513235/ Radek Pokorný na X: https://twitter.com/tomasek2006 Radek Pokorný na LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/radek-pokorn%C3%BD-95608b8/?originalSubdomain=cz