Nový svět

CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠ ⁠CELÝ DÍL NA PATREONU⁠ ⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU Španělsko není zdaleka tak jednolitou zemí, jak by se mohlo ze vzdálené střední Evropy zdát. Země má za sebou volby do celonárodního parlamentu. Ani socialista Pedro Sánchez, ani lídr středopravicové Lidové strany Alberto Núñez Feijóo, neovládají dostatečný počet křesel, aby mohli být zvoleni přímo. Na scénu vstupuje odbojné Katalánsko, průmyslové centrum s necelými 8 miliony obyvatel, které se pokusilo v roce 2017 vyhlásit nezávislost. Bývalý prezident této autonomní oblasti, Carles Puigdemont, zažívá politické znovuzrození, protože hlasy jeho strany mohou pomoci ke zvolení nového španělského premiéra… Poslechněte si dnešní díl o Katalánsku!

Co se Vám vybaví, řekne-li se „stará dobrá Anglie“? V našem malém průzkumu u posluchačů Nového světa, přátel a známých to jasně vyhrál jeden malý Belgičan s knírkem (to jsou věci, co?) Hercule Poirot, za kterým následovali Sherlock Holmes, Winston Churchill a Alžběta II., Karel Čapek a Karel Kyncl, takže asi tak. V dnešním podcastu bude ale řeč zejména o tom, kolik takových „starých dobrých Anglií“ už bylo – ta před rokem 1914 (tedy ta holmesovská), ta před rokem 1945 (tedy ta poirotovská a čapkovská, a tak trochu i churchillovská, byť Winstonova „největší chvíle“ přišla až za druhé světové války), ta před nástupem divokých Swinging Sixties na počátku šedesátých let minulého století (první alžbětinská) či ta před nástupem progresivistického premiéra Tonyho Blaira k moci v roce 1997 (druhá alžbětinská), anebo dokonce až ta dnešní? Stejně důležité pro nás je hledání odpovědi na otázku, co se o konec té či oné „staré dobré Anglie“ zasloužilo, zda ještě někde „v koutku“ přežívá a pokud ano, kde, a zda je možná její resuscitace… Tak si to užijte, přátelé!

Příběh jakékoliv civilizace záleží v mnohém na tom, jaké má ke svému růstu zdroje a jak jsou tyto zdroje levné či drahé. Aby civilizace a společnosti byly schopné zvládat stále nové a komplexnější problémy, musí růst, rozvíjet své poznání a zdokonalovat své technologie a efektivitu využívání dostupných zdrojů energie. V posledních více jak sto letech byla ropa jedním z hlavních zdrojů rozvoje a růstu moderního světa. Všechna dostupná data v neposlední řadě ukazují, že dnes tolik diskutovaná otázka filozofie „nerůstu“ nedává smysl a byla by popřením samotné podstaty smyslu a existence jakékoliv civilizace. 

Úterní podcast Nového světa je opět tady. Tentokrát s mírně letní tématikou věnovanou fenoménu kola. Kolo je revoluční vynález objevený nezávisle různými civilizacemi, některé z nich ho však nevyužívaly. Kolo změnilo války, snížilo vynákládání energie na přesun břemen, významně pomohlo novým metodám zavlažování i průmyslové revoluci, nemluvě o železnici a mnoha dalších. Díky kolu tu je i fenomenální červencová Tour de France. 

Západ v Nigeru a jihozápadní Africe prohrává a co bude dál nikdo nevíPřevrat, k němuž došlo v Nigeru (Nigerské republice) je událostí, která má na svět větší dopad, než se na první pohled zdá. Nejedná se totiž „jen“ o svržení prezidenta Mohammeda Bazouma, jenž vládl od února 2021 a jenž byl pokládán za prvního „skutečně demokratického prezidenta v dějinách země, ale i o možný začátek věší politické krize. Nová hlava státu, generál Abdourahamane Tchiani, sice mluví o uspořádání svobodných voleb, ty jsou však krajně nejisté. Sousední státy v regionu se chystají k vojenské intervenci, ale zda k ní dojde, je otázka – například Alžírsko, které má s Nigerem tisícíkilometrovou hranici, si ji nepřeje a není jediné. Nestabilita, vyvolaná válkou, by navíc mohla být jedním ze „spouštěčů“ nové vlny migrace do Evropy (přes Středozemní moře); obavy vyvolávají i ruské ambice v Nigeru a také možnosti, jež se tu – dost možná – otevírají pro islámské radikály. Jedno je ovšem jisté: Nejen Francie, bývalá koloniální velmoc, ale i Západ jako celek tu prohrává a jihozápadní Afriku nejspíš čekají dramatické časy.

Lidé mají od jistého stupně vývoje tendenci vytvářet státy – ať již městského typu jako na Blízkém a Středním východě ve starověku, anebo státy teritoriální. Obvykle je neodmyslitelným předpokladem jejich vzniku písemný a daňový systém a hierarchizovaná a specializovaná společnost. Z toho vyplývá, že nejranější státy začaly vznikat až poté, co se člověk usadil a začal provozovat zemědělství. Nezbytnou součástí každého státního útvaru byla a dodnes je tzv. společenská smlouva, tedy něco, co nelze na první pohled vidět, co se nevejde do excelových tabulek a co z hlediska „výhodnosti“ či „nevýhodnosti“ nelze dost dobře vyčíslit. Dokud společenská smlouva, zjednodušeně řečeno dohoda mezi vládci a „zbytkem“ společnosti, funguje, funguje více či méně dobře i společnost a stát. Jakmile je ale společenská smlouva narušena, dochází dříve či později ke střetům, ke kolapsu a ke zhroucení státu v jeho aktuální podobě. A právě o společenské smlouvě v jejích různých podobách bude dnešní, již dvaadvacátý díl podcastu Nový svět.

Další díl podcastu Nový svět je tu pro vás. Tentokrát se zamýšlíme nad džihádem. Jen to slovo budí v západní kultuře negativní emoce, přitom jde v principu o usilování o čistotu muslimské víry. V Americe i Evropě jsme se s ním bohužel setkávali zejména v jeho negativní a extrémní formě. V roce 2004 Islámský stát útočil v Barceloně a o život přišlo 24 lidí. Al Kajda útočila naposledy v Paříži v roce 2015 – zemřelo 130 lidí.... Je to konec džihádu? Nebo nás čekají další vlny útoků na civilisty a na hlavní pilíře západní civilizace – demokracii, svobodu slova a technologie? Jak džihádu rozumět? A lze mu předejít? Poslechněte si nás.  

BlackRock je patrně nejmocnější investiční skupinou na světě. Spravující aktiva v hodnotě přes deset bilionů dolarů. Patří k těm vyvoleným, kteří (snad!) chápou, co se se světem děje a kam se pravděpodobně ubírá. O tom svědčí i její nedávno zveřejněná analýza toho, jakým směrem se budou orientovat ve střednědobém horizontu její investiční strategie. A národní státy a vlády z toho nevycházejí úplně nejlépe... I o tom budeme dnes mluvit.

Martin Kovář, historik moderních dějin a politiky, rozebírá vznik a politické zlomové body Izraele. Miroslav Bárta, egyptolog a archeolog, přináší dávný historický a archeologický kontext včetně osobních zkušeností z vykopávek. Rozhovor se soustředí na ranou historii, sionismus, vznik státu, hlavní války, bezpečnostní strategie a současné vnitropolitické a geopolitické napětí.

„Vidět Neapol a zemřít“ už dávno neplatí, důvodů k cestě do tohoto fascinujícího velkoměsta je ale celá řada  Miliónová (s nejbližším okolím dokonce třímiliónová) Neapol je jedním z nejmagičtějších měst v Evropě i na světě, živočišným, čtyřiadvacet hodin denně pulsujícím, neustále se proměňujícím organismem, který fascinuje každého, kdo do ní zavítá. Jeden z nejdůležitějších přístavů Itálie i celého Středomoří, sídlo významných bank, průmyslu a fotbalového klubu, který proslavil hlavně „božský“ Diego Armando Maradona, jehož kult překovává všechny ostatní, a že jich v Neapoli je. Město má navíc pohnutou, nesmírně dramatickou historii. Kromě antických Pompejí (prohlédnout si je, to je, bez přehánění, zážitek na celý život, stejně jako spatřit panoráma Vesuvu) stojí za zmínku řada významných osobností, jež jsou s přístavem spojené – faktický sjednotitel Itálie Giuseppe Garibaldi, operní superstar Enrico Caruso či filmová diva Sophia Lorenová. Stranou nelze ponechat ani vynikající jídlo a pití, stejně jako vůně (a, někdy, zápach), které k Neapoli patří podobně jako mafie. Tak si náš letní podcast užijte!