Ptám se já, Marie Bastlová

Na důchody se bude půjčovat. Ministerstvo financí s tím už počítá v rozpočtu a to zneklidňuje opozici i odborníky. Kde vzít na dluh vyšším důchodům?Hostem Ptám se já byla ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.Deficit důchodového účtu se prohlubuje. Příští rok by měl být o víc než 12 miliard korun vyšší než letos a Ministerstvo financí počítá s tím, že si kvůli tomu bude muset půjčit víc než 36 miliard. Hlavně kvůli růstu penzí v příštím roce. Poslanci schválili na konci července zvýšení průměrného důchodu o 300 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci, čímž prohloubili schodek o víc než deset miliard korun. „Je potřeba si uvědomit, že hranice příjmové chudoby je 13 640 korun. Máme 120 tisíc důchodců, kteří mají důchod nižší než 10 tisíc korun. Ale řešení, co je na stole, je na dluh, tedy na úkor životní úrovně budoucích důchodců,“ kritizuje v rozhovoru Nerudová.Starobní penze navíc tlačí nahoru i vysoká inflace a značný růst mezd. Současný premiér a předseda ANO Andrej Babiš, ale ujišťuje, že si Česko může podobné tempo zadlužování dovolit. Část parlamentní opozice přitom varuje, že takové tempo zadlužování připraví o valnou část důchodů už současné padesátníky."Na důchody vždycky budou peníze, protože je to první výdaj, který se udává, když se sestavuje státní rozpočet. Ale následně přijde diskuze, na které další výdaje nebude. Mluvíme o časované bombě v podobě důchodového účtu, ale tikajících bomb je víc. Třeba v systému zdravotnictví, který bude mít stejný problém,“ dodala Nerudová s tím, že čas, kdy by bylo přijetí důchodové reformy „málo bolestivé“, je už dávno za námi. Bez zvýšení daní, ale i škrtů na stránce výdajů to podle Nerudové už nebude možné.„Covid ukázal, že máme stát, který je velmi obtloustlý, neflexibilní a prospělo by mu výrazné zeštíhlení. I další vláda ale bude muset otevírat otázku zvyšování věku odchodu do důchodu, protože ta situace je neudržitelná,“ myslí si šéfka Komise pro spravedlivé důchody, podle které vláda strká před dlouhodobým řešením hlavu do písku.Hrozí, že se v Česku kvůli správě státu na dluh sníží do budoucna životní úroveň? „Už v tuto chvíli si žijeme nad poměry, protože žijeme s vysokým deficitem. Naše ekonomika nevydělává na úroveň a kvalitu veřejných služeb, která je nám poskytována,“ dodává ekonomka s tím, že české veřejné finance se v porovnání s Evropou konsolidují hlemýždím tempem.Jedná podle Nerudové vláda krátkozrace? A kde a jak by měla budoucí vláda razantně zakročit, aby situaci napravila?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Z vedení Národního divadla odchází umělecký šéf jeho Činohry Daniel Špinar. Mimo jiné kvůli situaci na DAMU, kterou otřásly výpovědi studentů o údajné šikaně. Jak by se k tomu měla divadelní scéna postavit?V Ptám se já odpovídal šéf Národního divadla a také vedoucí katedry činohry DAMU Jan Burian.Na začátku nového semestru a také sezóny zažívá tuzemská divadelní scéna značné turbulence. Způsobila je iniciativa „Nemusíš to vydržet“, která shromáždila desítky anonymních výpovědí studentů a studentek převážně z pražské DAMU. Vyjádření vypovídají o údajném zneužívání moci, sexismu nebo šikaně ze strany přednášejících vůči posluchačkám a posluchačům této prestižní umělecké školy.Svědectví podpořil také odcházející umělecký ředitel Činohry pražského Národního divadla Daniel Špinar, který za jednoho z hlavních strůjců neutěšených poměrů v tuzemském divadelnictví označuje generálního ředitele Národního divadla a také vedoucího Katedry činoherního divadla na DAMU Jana Buriana. „Ty čtyři roky na DAMU, zvláště když je člověk otevřený gay, byly náročné. Zažil jsem přímou šikanu v prvních několika minutách přímo ze strany Jana Buriana,“ řekl Špinar v Ptám se já a dodal, že Buriana kvůli atmosféře na DAMU dokonce vyzval k rezignaci.Burian ale Špinarovo nařčení odmítá a dodává, že cílem iniciativy ani není vyvozování personálních důsledků. „Téma, které iniciativa otevřela, je legitimní, ale sama říká, že nechce nikoho dehonestovat nebo aby někdo odcházel ze školy. Ale chceme vytvořit přijatelnější prostředí,“ řekl Burian v rozhovoru.„Já jsem se studenty, se kterými pracuji, mluvil. A to stejné dělají i vedoucí ostatních ročníků. Teď nemáme žádné vážnější stížnosti na konkrétní pedagogy. Kromě těch, co tam jsou popsány. Že je tam nějaké nevhodné žertování a že je tam systémový problém na oboru režie a dramaturgie,“ dodal Burian a přiznal, že by se jednou ze stížností měl zabývat přímo děkan DAMU, ale dosud v ní nebylo nic prokázáno.Šéf Národního divadla v rozhovoru také upozornil, že herectví je náročná profese a může v něm být těžké vyhnout se tomu, aby nebylo osobní, nebo dokonce nepříjemné. „Ukazujete nejintimnější místa, která máte ve své duši. Ta výuka s sebou přináší momenty, které nejsou osobně komfortní,“ upozornil ale s tím, že součástí výuky musí být možnost studentů říci, co už je za hranicí.Podle Jana Buriana není na místě ani tvrzení odcházejícího uměleckého šéfa Činohry Národního divadla Špinara, že česká divadelní scéna nedosahuje světové úrovně. „České divadlo se nemá za co stydět. Má velmi dobré výsledky, hustou síť a obrovské divácké zázemí. Jediné, co v Česku neumíme, je propagovat českou kulturu v zahraničí,“ dodal.Jak by se měly proměnit podmínky vzdělávání na DAMU? A je současné české divadelnictví zakonzervované tak, jak tvrdí jeho kritici?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku skokově narostl počet nakažených. Po týdnech s nízkými počty nákaz přibylo za včerejšek 588 nových případů. Je třeba být ve střehu? A hrozí, že se bude opakovat situace z minulého podzimu?V Ptám se já odpovídal biochemik Jan Trnka.Zatímco léto bylo v Česku co do nárůstu nákaz poklidné, za poslední dva týdny se tzv. reprodukční číslo drží nad hodnotou jedna, což svědčí o zrychlování epidemie. A přibývá také hospitalizovaných – v péči zdravotníků je aktuálně v Česku už 89 osob. Není to ale jenom Česká republika, nákaza se rychleji šíří i v dalších evropských zemích, třeba v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku.Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom v úterý řekli, že zhoršení očekávali a situace podle nich není dramatická. A souhlasí s nimi i biochemik Jan Trnka, zároveň ale varuje, že se vše může velmi rychle změnit: „Bude to záviset na tom, jaká opatření existují a jak jsou dodržována. Nejsou to jen roušky, ale i testování, což je jeden z nejlevnějších způsobů, jak se dozvědět, že se virus šíří a dalšímu šíření zamezit tím, že pozitivní ‚vytáhneme‘ z oběhu,“ řekl v rozhovoru.Před rokem 7. září přitom přibylo zhruba podobně případů jako letos a v dalších dnech pak počty stoupaly nad tisíc. Ve druhé půlce října se už dostávaly nákazy nad 10 tisíc nových případů za den. A zatímco pro někoho mohou být už současná čísla varováním, ministr zdravotnictví oznámil, že například testování na covid ve školách brzy skončí. To dosavadní prý naznačuje, že se ve vzdělávacích zařízeních situace nezhoršuje.„Nesouhlasím s tím, že testování ukázalo, že se virus ve školách nešíří. To nemohlo, protože proběhlo ve velmi krátkém časovém úseku,“ varuje ovšem Trnka s tím, že pokud by se testovalo pouze na lokální úrovni v případě zhoršení nákazy, jak ministr předpokládá, může přijít reakce na možnou zhoršující se epidemickou situaci příliš pozdě. „Tím, že testování zrušíme, tak si obrazně vypíchneme jedno oko,“ dodal.A podle biochemika Trnky je obecně důležitá obezřetnost v tom, jak s opatřeními v podzimních měsících nakládat. Ať už jde o upuštění od povinného testování nebo úvahou nad omezením povinnosti nosit respirátory, pokud bude proočkován větší podíl Čechů.„Rizika spojená s šířením viru závisí na spoustě faktorů. My máme v kategorii nad 60 let 400 tisíc nenaočkovaných lidí. Nemají ani první dávku a jsou v ohromném riziku. A hrozí, že můžeme mít stovky možná tisíce úmrtí, pokud se současná vlna nechá rozjet do míry, jako jsme viděli v uplynulých měsících,“ apeloval v rozhovoru s tím, že i naočkované osoby by kvůli riziku přenosu měly při kontaktu s neočkovanými nosit respirátory nebo podstoupit testy.Stojíme na prahu další vlny pandemie? A uchrání nás očkování před podobně drastickými následky, kterým Česko čelilo během zimních a jarních měsíců?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Celovečerní dokumentární film Adély Komrzý Jednotka intenzivního života se snaží ukázat, že smrt je nedílnou součástí lidského života. Jak těžké je takové vnímání pro pacienty a jak jim mohou lékaři pomoci?Hostem Ptám se já byla Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a jedna z hlavních hrdinek dokumentu Jednotka intenzivního života, který získal dvě čestná ocenění na Filmovém festivalu v Karlových Varech.Paliativní medicína má za cíl pomoci zajistit tu nejlepší možnou kvalitu života těm, které už nelze vyléčit. Autorka dokumentu Jednotka intenzivního života Adéla Komrzý se přitom rozhodla film natočit právě na základně zprostředkované zkušenosti s umíráním blízké osoby v nemocnici, kdy rodina ani pacient neměli dostatečné informace a neměli tak možnost se důstojně s nevyhnutelnou situací vyrovnat.A podle lékařky a přednostky první Kliniky paliativní medicíny, která v Česku vůbec vznikla, Kateřiny Rusinové, je právě pochopení informací, které lékaři pacientům dávají, často stěžejní.„Bavíme se s pacienty, jak své nemoci rozumějí oni. My jsme ti, kdo používají otázky a ptáme se, jaké informace pacient má, jaké potřebuje, čeho se bojí, nebo o koho se potřebuje opřít,“ popisuje svoji profesi Rusinová. „Jako lékaři umíme dobře pokládat všechny otázky na to, jakou má pacient bolest na hrudi. Odkud a kam postupuje. Ale otázky na to, jak tomu pacient rozumí, se moc na medicíně neučí,“ dodává s tím, že správné porozumění diagnóze je nesmírně důležité pro psychiku pacientů i vyrovnání se s chorobou.Podle Rusinové lidé často nerozumí ani samotnému pojmu paliativní péče, která se nevěnuje člověku pouze v „závěru života“, ale poskytuje mu medicínskou, psychickou, sociální i duchovní oporu už od začátku jeho diagnózy.Podle dat ministerstva zdravotnictví jsou přitom zatím v České republice paliativní týmy jen v pětině nemocnic, přestože v nich dochází k šedesáti až sedmdesáti procentům všech úmrtí. Podle Rusinové je to ale ohromný posun oproti situaci před pěti nebo deseti lety. „Je to obrovský kus práce a obrovské tempo vývoje. Po celé České republice jsou lidé, kteří jako lékaři nebo sestry mají o paliativní medicínu zájem a nacházejí podporu v rámci nemocnic, kde pracují,“ vysvětluje počty odborných týmů v Česku. A dodává, že kde není paliativní tým, neznamená, že není kvalitní péče o pokročile nemocné.Je téma paliativní péče pro české pacienty stále tabu? A jak lze pomoc osobám s nevyléčitelným onemocněním rozšířit? Kdy se do pomoci zapojí i pojišťovny?- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Z vedení Činohry Národního divadla na konci sezony odejde její stávající umělecký šéf Daniel Špinar. Co mu vadí na vedení divadla?Divadelní režisér, herec a stále i umělecký ředitel činohry Národního Divadla Daniel Špinar byl hostem Ptám se já.Změny, které se v pražském Národním divadle chystají, zachytili zřejmě i ti, kteří se divadlu nějak příliš nevěnují. A to kvůli dramatickému způsobu, kterým Daniel Špinar oznámil svůj předčasný odchod.Ve videu, které tento týden umístil na sociální sítě, označil za hlavní důvod oznámené změny, že už „nedokáže vydržet oficiální prostředí divadelního establishmentu“. K ráznějšímu kroku ho – jak sám říká – vyprovokovala iniciativa Nemusíš to vydržet, která shromáždila desítky anonymních svědectví o údajné šikaně, zastrašování i sexuálním obtěžování ze strany pedagogů pražské fakulty DAMU. Sám Špinar měl šikanu údajně zažít a dokonce ji cítil přímo od svého současného nadřízeného – šéfa Národního divadla a vedoucího Katedry činohry DAMU Jana Buriana.„Byl to propad do pekla, najednou mi vyvstaly zážitky, které jsem potlačil, abych vůbec přežil. Ty čtyři roky na DAMU, zvláště když je člověk otevřený gay, byly náročné. Zažil jsem přímou šikanu v prvních několika minutách přímo ze strany Jana Buriana,“ komentoval Špinar v rozhovoru s tím, že v době studia trpěl i mentální anorexií. „Cítil jsem, že herec gay je problematický. Česká scéna řeší herce jako škatulky, buď musíte být krásná mladá žena, nebo macho muž,“ dodal.Díky iniciativě Nemusíš to vydržet prý Špinar pochopil, že dnešní studenti mají podobné zážitky jako on. Spojujícím elementem s dobou, kdy na DAMU studoval sám Špinar, je prý právě osoba Jana Buriana.S Burianem se Špinar mimo jiné neshodne na tom, jak by měla vypadat tvorba Národního divadla. Podle jeho šéfa se první česká scéna nemůže změnit v autorské divadlo. A právě zde na sebe narážejí se Špinarem: „Já chci věci zlepšovat, chci vývoj. Já jsem tomu obětoval všechno a ničí mě, že tam všechno stojí a jsou to takové žáby na prameni. Když jsem chtěl dělat změny, bylo to pro mě velice obtížné,“ komentoval v rozhovoru.„Za svojí prací hrozně stojím, ale jsem vyčerpaný z toho, jak člověk dost často buší na zavřené dveře, když chce změnu a je označován za hysterického,“ dodal ke svému odchodu.Ovlivní veřejná kritika budoucnost tuzemského divadelního prostředí? A jak zlepšit atmosféru na škole, kde herecké talenty vznikají?...Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Děti se po dalším školním roce poznamenaném covidem vrací do lavic. Jak moc české školství koronavirus změnil? Jaké znalosti dětem chybí a v čem koronavirus české vzdělávání naopak posunul?Prázdniny jsou definitivně pasé. Děti, učitelé i rodiče startují nový školní rok, už třetí poznamenaný pandemií covidu-19. Ani letošek se proto neobejde bez testování, nošení roušek na vybraných místech a dalších protiepidemických opatření. Příští měsíce by se navíc měly nést i ve znamení intenzivního doučování.Podle poslední zprávy České školní inspekce má totiž velké mezery ve znalostech a dovednostech minimálně 36 a půl tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků. Co s tím?Hostem Ptám se já byl Ondřej Šteffl, zakladatel a ředitel společnosti Scio, zaměřené na hodnocení výsledků ve vzdělávání, která provozuje i vlastní základní a střední školy.Podle Šteffla je důležité na děti netlačit. Právě ty, které mají pocit, že jim něco utíká, totiž mohou častěji trpět úzkostmi. „Když děti udělají chybu, je třeba jim říci, že je příležitost se to doučit a ne hned trestat a dát pětku,“ komentoval v rozhovoru.Na doučování je ale podle odborníka na vzdělávání určitě třeba zatlačit a i proto vítá Národní plán doučování, který představilo Ministerstvo školství a který má právě na zmenšení mezer mezi žáky využít až 250 milionů korun. Otázka ale je, jak peníze efektivně využít. Problém podle Šteffla může být v tom, že doučování má být dobrovolné a ne každému rodiči na stavu vzdělání jeho dětí záleží.„Doučování by mělo být povinné pro děti, které určí škola. Ta až na výjimky ví, jaké děti by doučování potřebovaly, ale nemá páky, jak je k tomu přimět. Bez legislativní úpravy to ale nelze udělat,“ kritizoval Šteffl.Koronavirus podle šéfa společnosti Scio poukázal nejen na rozdíly ve vzdělávání, ale zviditelnil i rozdílný pohled na výuku mezi pedagogy a rodiči. „Rodiče často lpí na tom, co se sami učili. Jenomže svět se tak strašně změnil a bude se měnit, že to, co se naučili oni a možná jim to dneska stačilo, tak za deset dvacet let určitě nebude stačit jejich dětem,“ řekl Šteffl s tím, rodiče bývají často konzervativnější než učitelé a právě oni bývají často důvodem, proč jsou vzdělávací programy zatížené přemírou učiva, které není pro děti vůbec potřebné.„Třeba my ve Scio školách máme jen tři předměty, někde čtyři. Češtinu, matematiku a svět v souvislostech. A to není žádná výjimka, my se řídíme přesně rámcovými vzdělávacími programy. Sloučit předměty do jednoho předmětu může kterákoliv škola,“ dodal.Co dobrého české školství z pandemie vytěžilo? A na co se zaměřit v pomoci těm nejslabším?. . .Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Američané k 31. srpnu opustili afghánské území. Otázkou je, co bude následovat. Jak reálná je hrozba dalších teroristických útoků a bude dost humanitární pomoci?Hostem Ptám se já byl regionální ředitel pro oblast Blízkého východu Člověka v tísni Tomáš Kocián.Po dvaceti letech přítomnosti amerických jednotek se Afghánistán mění k nepoznání. S koncem srpna ho opustily poslední spojenecké jednotky a zavírá se tak i letecký most, který v posledních dvou týdnech sloužil pro odlety cizinců i afghánských spolupracovníků aliančních jednotek. Evakuace ze země, kde se moci ujímá opět islamistické hnutí Tálibán, komplikovaly teroristické útoky či pokusy o ně.Zatím největší sebevražedný atentát z minulého čtvrtka si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát – Chorásán, která je nepřítelem Západu i Tálibánu.Podle Kociána ale hrozba eskalace konfliktu mezi Tálibánem a Islámským státem, které se experti často obávají, nemusí být tak jendoznačná. „Konflikt mezi Tálibánem a islámským státem probíhá už řadu let a Tálibánu se vždy podařilo ho marginalizovat. Nevylučuji, že k nějaké eskalaci může dojít, ale teď vypadá hnutí Tálibán poměrně na koni a myslím, že jakákoliv jiná uskupení, která nebudou v souladu s Tálibánskou vůlí to budou mít v Afghánistánu hodně těžké,“ řekl v rozhovoru.„Momentálně to vypadá spíše na konsolidaci moci a poslední dva týdny jsou v Afghánistánu paradoxně jedno z nejstabilnějších období za posledních 20 let,“ komentoval také průběh převzetí moci Tálibánem v zemi. Dodal, že ovšem nelze vylučovat, že v budoucnu dojde k „vyřizování účtů“, ale současná situace tomu zatím nenapovídá.Je současný Tálibán jiný, než ten před dvaceti lety? „Tálibán z roku 1996 nebude ten z roku 2021. Ten svět se hrozně změnil. Není to ale tak, že by z Tálibánu vznikla liberální fronta, která by propagovala rovnost či vzdělávání žen. Konzervativní tradice tam zůstanou. Uvidíme ale, nakolik budou radikální a jak budou projevovat svoje PR k afghánské veřejnosti a k světu,“ vysvětlil oblastní ředitel Člověka v tísni. Kocián zároveň nepochybuje, že zemi bude chtít opustit spousta lidí: „Přestal sice fungovat hlavní letecký most, je ale otázkou času, kdy začnou lidé přecházet přes hranice legálně nebo nelegálně.“Důvodem podle něj je i finanční nejistota v zemi a reálná hrozba kolapsu ekonomiky. „To je jedna z nejreálnějších hrozeb,“ varoval. Afghánský státní rozpočet za poslední desítky let podle Kociána nebyl nikdy soběstačný a byl zásadně závislý na kontribucích ze zahraničí.A země se také neobejde bez humanitární pomoci. Čísla OSN mluví o 18 milionů Afghánců, kteří na ni závisí a i z toho důvodu se snaží humanitární organizace vyjednávat s Tálibánem na možnostech svého fungování v zemi: „Zatím situace vypadá tak, že bychom tam mohli působit nějak smysluplně,“ dodal Kocián.Jaké výzvy čekají humanitární pracovníky v dalších měsících? A jak se orientují v nestabilní situaci?...Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už ve středu se děti vrátí do škol. Koronavirus ale nezmizel, a tak se nabízí otázka, nakolik nový školní rok a klesající teploty na podzim zhorší epidemiologickou situaci. Má se mít Česko na pozoru?Hostem Ptám se já byl epidemiolog, exministr zdravotnictví a člen výboru České vakcinologické společnosti Roman Prymula.„Je to první výročí, jak jsem řekl, že jsme “best in covid“ a teď to tam i směřuje v rámci incidence za posledních sedm dní, ale samozřejmě to naši novináři zesměšňují. Ale je to tak a nemusím se k tomu moc vracet,” prohlásil premiér Andrej Babiš před týdnem v projevu na tradiční poradě velvyslanců. Prymulovi se ale takové tvrzení příliš nelíbí: „Nerad bych používal termín „best in covid“. Záleží na úhlu pohledu a na době, kdy hodnotíme. Byly okamžiky, kdy jsme byli na špici, ale i okamžiky, kdy jsme na tom byli nejhůře," komentoval premiérova slova.Exministr zdravotnictví ale s Babišem souhlasí v tom, že by Česko na podzim nemělo čekat příliš dramatický scénář. „Díky těm velkým obětem, které jsme během předcházejících dvou vysokých vln měli, na tom budeme výrazně lépe než ostatní země a nečekám podobnou vlnu, jaká se v nich ukazuje. Počty případů stoupají a u nás se tak neděje,“ dodal s tím, že lockdown podle něj už není ve hře. „Myslím, že v té podzimní a zimní sezoně nás lockdown nečeká, pouze pokud by se tu objevila nová mutace, ale s tím moc nepočítám,“ řekl Prymula. A obavu nemá ani z návratu dětí do škol. Ačkoliv je podle něj třeba být v jejich případě obezřetný, Prymula nevěří, že by v českých podmínkách mělo dojít k nečekanému vývoji.Kde by si exministr pozor dal, jsou hromadné akce a hospody. Právě v těchto dvou případech si na podzim umí představit jistou formu restrikcí. V barech a nočních podnicích se totiž podle Prymuly ne vždy dostatečně dodržují pravidla, zvláště pak v pozdních nočních hodinách.„Kdyby v některém městě došlo k rizikovému nakupení případů, může se stát, že dojde k úpravě zavírací doby na půlnoc. Neočekávám ale opatření plošná,“ vysvětlil.Bývalý ministr zdravotnictví kvituje i debatu nad aplikací třetí, posilovací dávky vakcíny proti koronaviru. Z dat podle něj vychází, že nákaza dokáže po asi osmi až dvanácti měsících v některých případech imunitu získanou vakcinací prolomit a proto je třeba přeočkovávat. Zároveň dodal, že velký problém jsou nadále i počty nenaočkovaných zejména v rizikových skupinách, jako jsou senioři. „Nejsem si jistý, že názor lidí na očkování dokáže změnit jakákoliv kampaň,“ komentoval.Roman Prymula se v rozhovoru vyjádřil i k tomu, že opatření ne vždy dodržují i samotní ministři. Například při zahájení filmového festivalu v Karlových Varech zachytili fotografové bez respirátoru třeba ministra kultury Lubomíra Zaorálka, ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a v jednu chvíli i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.„Já to ani nechci komentovat. Mě by za podobný prohřešek pověsili na kandelábru. Ta historie se posunuje a jak je vidět, tak už to nikomu moc nevadí. Já jsem ve své době zosobňoval covid, byl jsem nepřítelem národa, protože jsem vyhlašoval ta opatření. Já si myslím, že je to nešťastné, opatření by se měla dodržovat a měli by je dodržovat i vládní úředníci,“ dodal.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Afghánistán odpočítává poslední hodiny do odletu spojeneckých vojáků. Co čeká zemi, až ji zcela opustí?Hostem Ptám se já byl velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun.Američané, kteří mají dosud největší podíl na evakuaci afghánských spolupracovníků, jsou podle prezidenta Joea Bidena rozhodnuti dodržet termín definitivního odchodu plánovaný na 31. srpen.Aktuální zprávy z kábulského letiště přitom informují, že první američtí vojáci už zemi opouštějí, i když na místě by jich mělo stále zůstávat víc než pět tisíc. Kromě nich zde evakuační lety organizuje zhruba tisícovka Britů a menší kontingenty dalších zemí NATO. I ty se ale chystají koncem tohoto měsíce stáhnout. Skončí tím i evakuace?„V okamžiku, kdy skončí USA svůj díl na evakuaci, jsem přesvědčen, že odletí i vojáci a letiště už nebude provozuschopné. Pokud se nenajde další provozovatel, o což Tálibán usiluje,“ předpokládá Baloun. Právě Američané spravují letiště asi od 24. srpna, kdo ho bude mít na starosti po 31. 8. zatím není vůbec jasné. Jisté je, že kdo by měl ze země odletět, měl by to stihnout do té doby. „Z mého názorů tam zbývá asi několik tisíc lidí. Je jasné, že se ale z Kábulu budou chtít dostat další tisíce, ale netroufám si tvrdit, jestli patří k nějakému státu nebo se jen chtějí dostat pryč,“ dodal velvyslanec.A podle Balouna není otázkou jen to, kdo se bude starat o tamější letiště. Ještě větší chaos v zemi mohou způsobit teroristické skupiny, které se mohou pokusit převzetí vlády Tálibánem narušit. „Třeba Al-Káida, ale ta má jiné zájmy a má vazby na Tálibán. Jsou tam ale další skupiny, které nemají přátelské vztahy s Tálibánem a budou se snažit narušit jeho převzatou moc. Třeba ISIS, Provincie Chorásán, která je autorem prohlášení, že by mohla udělat útok na kábulské letiště, nebo osoby čekající před ním,“ vysvětlil Baloun s tím, že tyto skupiny jsou sebevědomější než kdy dříve.Podle českého velvyslance, který se za dramatických okolností vrátil v srpnu z Kábulu, nelze dvacetiletou přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu považovat za zbytečnou. Věří, že přinesla množství společenských změn, včetně lepšího postavení žen, zlepšení technologického stavu země i přístupu dětí a zvláště dívek ke vzdělání. Přiznává ale, že se mladí lidé budou snažit ze země odejít. Záviset to bude na tom, jak dogmaticky bude Tálibán vymáhat islámské právo.Podaří se s Afghánistánem pod vládou Tálibánu navázat nějakou formu diplomatických styků? „Jedna věc je jednání politické, například s vládou. To v této době není na stole, druhá být v kontaktu s Tálibánem, vyjednávat s ním podmínky jako humanitární pomoc a pomoc v migrační krizi ostatním státům kolem, zvláště státům centrální Asie,“ dodal Baloun.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tuzemskou církev rozděluje názor na to, zda by se měla distancovat od spojení s některými extremistickými politickými subjekty. Jak moc ji to může poškodit?Hostem Ptám se já byl proděkan pražské katolické teologické fakulty, katolický kněz Tomáš Benedikt Mohelník.Církev v posledních měsících rozdělily politické ambice nominantky tuzemských biskupů do Rady ČT Hany Lipovské, kandidující v podzimních sněmovních volbách za Volný blok, ale také člena Rady Českého rozhlasu a správce sociálních sítí pražského arcibiskupa Dominika Duky Josefa Nerušila, který míří do volebního klání za SPD.Podle Mohelníka právě subjekty, za které Lipovská z Nerušilem kandidují, využívají církev ve svůj prospěch. „Zneužívají křesťanský slovník, vyprazdňují pojmy a dělají z toho vějičku na věřící lidi, jež si tam dosadí hodnoty, které jsou jim drahé, ale které tam ve skutečnosti vůbec nejsou. Je to vlastně takový podvod. Ty subjekty jsou škodlivé pro celou společnost,“ řekl v rozhovoru.Proti spojování křesťanství s extremistickými politickými subjekty se vyjádřil například předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Jan Graubner nebo konfederace mužských a ženských řeholí, které vyzývají, aby „zmínění kandidáti do Poslanecké sněmovny své působení jak v politice, tak mediálních radách nespojovali s křesťanstvím a katolickou církví“.V dalším otevřeném dopise dokonce vyzvali některé církevní osobnosti přímo pražského arcibiskupa Dominika Duku, aby se od Lipovské a Nerušila distancoval. Dopis podepsal i Mohelník, podle kterého Duka kličkuje a situace se mu „vymkla z rukou“: „Ten dopis vyjadřuje frustraci. Duka nemluví tam, kde by mluvit měl. Třeba říct, že se neztotožňuje s hodnotami, které zastávají extremistické politické strany a s tím, že lidé, které někam nominoval, nebo jsou mu nějak blízcí, kandidují za tyto politické subjekty,“ kritizoval pražského arcibiskupa.Podle proděkana pražské katolické teologické fakulty je navíc Duka otevřeným podporovatelem SPD. „Několikrát se vyjádřil že o kandidatuře (Josefa Nerušila, pozn. red.) ví, že mu to není cizí a že to jsou hodnoty, se kterými souzní. Minimálně fakticky stojí za lídrem pražské kandidátky SPD, který je jeho blízkým spolupracovníkem. Nejenže se nedistancuje, ale vyjadřuje jakési souznění,“ vadí Mohleníkovi.Ten si přitom uvědomuje, že mezi křesťany existují i věřící, kteří krajní politické subjekty volí a proto jim spojení s církví nevadí. Mohelník za tím ale vidí jistou manipulaci a to, že takoví lidé nechtějí vidět další aspekty působení extremistických stran i to, že jsou pro společnost rozkladné. „Ty politické strany vědomě a velmi šikovně manipulují s křesťanským slovníkem,“ dodal.A jak vnímá údajnou blížící se výměnu na pozici pražského arcibiskupa? O procesu se ví velmi málo a nedá se ani spekulovat, kdy by k náhradě Dominky Duky ve funkci mohlo dojít. „Je ale jasné, že nástupce Dominika Duky to bude mít těžké. Bude nastupovat do rozjitřené situace,“ upozornil Mohleník.Jak by měla česká církev přistupovat k politické angažovanosti těch, kteří se k ní veřejně hlásí? A překračuje pražský arcibiskup podporou některých kandidátů hranice své funkce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.