Ptám se já, Marie Bastlová

Takovou situaci jako před letošními sněmovními volbami ČSSD nepamatuje. I když její lídři nešetří sebevědomím, straně poprvé reálně hrozí, že vypadne z Poslanecké sněmovny. Co stojí za pádem strany? Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.ČSSD se v posledních týdnech kampaně pohybuje na hranici volitelnosti, například poslední průzkum agentury Kantar straně k září 2021 přisuzuje jen 4,5 procenta. A proto se množí spekulace, zda zástupci sociální demokracie minimálně na následující čtyři roky nezmizí z poslaneckých lavic.Strana se přitom snaží v poslední týdnech oživit kampaň hlavně přes ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a jejího spolupracovníka Matěje Stropnického. Sám předseda Jan Hamáček pak ve volebním klipu přiznává, že jsme si prošli dobou temna a zítřky nebudou jen úspěšné, ale ČSSD bude bojovat za základní jistoty pro všechny. „Důchod přijde včas, u doktora neplatíme, sanitka přijede vždycky, policie a hasiči taky,“ slibuje Hamáček v klipu a dodává, že politika není o síle a moci, ale o umění vyjednávat a stát si za svým.Během let vlády s Andrejem Babišem si přitom Jan Hamáček vysloužil nespočet posměšků za to, jak slabě mu oponoval a vzdoroval. Sám si stavěl čáry a hranice, které měly být nepřekonatelné pro další vládní spolupráci.Poslední ukázka bylo hlasování o rozpočtu, který ČSSD před pár dny nepodpořila. To by za normálních okolností byl důvod pro odchod z vlády, ale podle všeho to mezi sociálními demokraty zatím nevzbudilo žádný velký rozruch.Jak silným koaličním partnerem ČSSD ve vládě Andreje Babiše byla? A s kým si umí představit spolupráci po volbách? Cítí ČSSD zodpovědnost za stav Česka po pandemii a jak by chtěla situaci změnit? Poslechněte si celý rozhovor!🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Politické strany vytahují v poslední fázi kampaně těžké zbraně a snaží se na poslední chvíli ulovit nerozhodnuté voliče nebo je přebrat konkurenci. Může se jim to podařit?Hostem Ptám se já byl marketingový expert Vilém Rubeš.To, že letošní kampaň útočí někdy až nevybíravě na emoce voličů, dosvědčuje například předvolební klip hnutí ANO premiéra Babiše, ve kterém naznačuje, že by opozice mohla snižovat důchody, „vítat“ migranty, rušit auta nebo trestat úspěšné.Sám premiér pak na svém twitterovém účtu například „varuje“, že jestli se do vlády dostane opozice, cizinci připraví o peníze seniory nebo zaberou chalupy a chaty starousedlíků. Reálné problémy jako zdražování nebo dopady klimatické změny zůstávají stranou pozornosti. „Rozhodli se, že tu mají nějakou slabinu. Najednou přechází ze situace, kdy lídr, který marketingově udával směr a hovořil hodně o sobě, začal strašit jinými. Je to najednou strašidelný ústup a pravděpodobně se něčeho bojí. Asi se skutečně dramaticky bojí Pirátů,“ komentuje Rubeš.Ve svém klipu Babiš útočí hlavně na koalici Pirátů a Starostů a nezávislých, která byla v posledních měsících kritizována za to, že minimálně rozjezd své kampaně úplně nezvládla. A že by nejen Piráti se STAN, ale i koalice SPOLU ještě měli něco předvést, souhlasí i Rubeš. „Ještě to dohnat mohou, ale jestli je čím,“ pokračoval s tím, že se u obou koalic zatím neobjevil „wow efekt“, který by mohl na nerozhodnuté voliče dostatečně zapůsobit.Rubeš ale přiznal, že kdo zaznamenal znatelnou změnu ve svém mediálním vystupování, je předseda ODS Petr Fiala. „Před pár lety bych na něj nevsadil ani zlámaný groš, že z něj byl dobrý řečník, který dokáže strhnout. Zřejmě tam byla fáze školení a příprav a evidentně je toho schopen,“ zhodnotil lídra koalice SPOLU.Co podle Rubeše ale nepůsobí věrohodně je pořad ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a dvojky pražské kandidátky ČSSD Matěje Stropnického Hustá dvojka, kde vysvětlují, co v politice na rozdíl od jiných stran nedopustí, nebo naopak, co by chtěli prosadit.„Je vždycky zajímavé, že někdo, kdo sedí na ministerstvu tři roky a splývá s nátěrem na zdi, pak v roce před volbami vyrazí mezi lidi, důsledně tepe nešvary a stane se s z něj velký zastánce pořádků,“ narážel Rubeš mimo jiné i na zátahy ministryně proti nedodržování zákoníku práce. Podle něj ale náhlá změna Maláčové nemusí nutně přinést kýžené ovoce. „Maláčová, co se přetvoří v levicovou rebelku, je vnímána spíše komicky než dojmem, že by se politicky probudila,“ dodal expert.Drtí vládní strany v kampaních opozici? A kde by měli jednotlivé strany ve svých kampaních zabrat?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva týdny, politické strany vstoupily do horké fáze kampaní a bojují o každý hlas. Mezi těmi, které se drží těsně pod hranicí pěti procent, je i Přísaha Roberta Šlachty. Jak ji chce překonat?Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.Podle posledního volebního modelu agentury Kantar vede ANO, oproti srpnovým číslům si ale pohoršilo o tři procentní body. Druhá koalice Spolu tak zaostává za vládní stranou o necelé dva procentní body. Obliba klesá podle zmiňovaného modelu i hnutí Přísaha, které by se čtyřmi procenty zůstalo mimo Parlament.Podle Šlachty ale zatím není nic ztraceno. „Jsme čtrnáct dní před volbami, na preference se už dívat nedá. Jedna agentura nám minulý týden dávala 6 %, jiná 4 %, jiná dvě, ale nejlepším průzkumem budou dny 8. a 9. října a potom uvidíme,“ řekl v rozhovoru.„Že bychom teď měli finanční prostředky na zmrzlinu, nebo byli schopni rozdávat koblihy nebo plnit letní kina, to určitě nemáme a je to hodně o financích,“ dodal.Bývalý elitní detektiv a šéf protimafiánského policejního útvaru je se svým hnutím ve volbách nováčkem. Ve svém programu klade důraz na právní stát, ochranu slabých proti mocným nebo veřejných peněz. Není z něj ale vždy jasné, jak by hnutí chtělo svých cílů dosáhnout. Podle Šlachty to ale v mnohých případech bude na debatě sněmovních stran: „Třeba důchodová reforma je tady jako nadávka třicet let. Ta ale nemůže být otázka jedné strany, je třeba se na ní domluvit napříč. My jsme tedy řekli body, se kterými jdeme do vyjednávaní, a na zbytku jsme schopni se domlouvat,“ vysvětlil.A podobně nahlíží Šlachta i na povolební spolupráci: „My nejedeme antikampaň vůči nikomu. Jedeme svůj program a je pro nás důležité nevykopávat příkopy. Abychom tam po 10. říjnu neseděli, neškrabali se na hlavě a neříkali si: S tebou nemluvím. Když vidíte ty vztahy na těch debatách, tak to je docela bizár,“ pokračoval s tím, že v povolebním vyjednávání nepůjde o to, že by Přísaha musela mířit do vlády.Zatímco k povolební spolupráci je Šlachta otevřený, tvrdě si jeho hnutí brání, kdo za něj může kandidovat – nebo to alespoň tvrdilo. Na jeho kandidáty měla čekat přísná prověrka, a i přesto se na pražské listině objevili dva kandidáti, kteří nebyli schopni doložit čisté lustrační osvědčení.Podle Šlachty šlo ale o dobrovolníky, nikoliv členy Přísahy, které strana na kandidátku přijala jen na základě čestného prohlášení. „Lidé jsou jako kinder vajíčko. Něčím si za třicet nebo čtyřicet let prošli, my se maximálně snažíme zjistit čím, a pokud uvedou něco jiného, okamžitě to řeším,“ vysvětlil.Jaký má Šlachta plán, jak přesvědčit nerozhodnuté voliče? A kde plánuje brát peníze na předvolební sliby ze svého programu? S kým si umí představit povolební spolupráci a jak by vůbec řešil otázky, se kterými si současná vláda příliš neporadila?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku je naočkovaná více než polovina obyvatel, na kolektivní imunitu to ale nestačí a navíc jsou stovky tisíc neočkovaných mezi těmi nejrizikovějšími – seniory. Kde je chyba?Hostem Ptám se já byl ředitel Společnosti Podané ruce a někdejší vládní protidrogový koordinátor, který kandiduje v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU, Jindřich Vobořil.Dosavadní způsob vakcinace proti covidu, včetně jejího financování, je třeba změnit, vyzývá českou vládu Společnost Podané ruce. Ta se dlouhodobě věnuje prevenci a léčbě závislostí a během pandemie se soustředí na pomoc při vakcinaci a testování hlavně tam, kde k nim lidé nemají snadný přístup. A to společně s dalšími neziskovými organizacemi.Podle Vobořila by se Česko mělo inspirovat v Rakousku, kde se očkování namísto zdravotního pojištění financuje ze státního rozpočtu a na starost ho mají kraje a statutární města. Ta pak spolupracující s různými organizacemi i lékaři a vakcíny se tak snadněji dostanou k lidem. „U nás se ale nemocnicím nevyplatí jezdit do každé malé vesnice,“ vysvětloval v rozhovoru Vobořil.Ten tvrdí, že pokračovaní fungování velkokapacitních očkovacích center i v říjnu, tak jak oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, rozhodně nebrání. Problém ale podle Vobořila jsou právě malé obce, kde může být proočkovanost oproti velkým městům až o desítky procent nižší. A právě tam mohou vznikat lokální ohniska epidemie.„Jsou vesnice, kde je jenom třicetiprocentní proočkovanost. Tam zabrala dezinformační kampaň, protože vládní kampaň neměla sílu ji přebít. A tak to bude, dokud se tam nedojede a nebude čas a prostor, aby tam lékař s těmi lidmi třeba promluvil,“ upřesňoval Vobořil s tím, že to právě umožňují mobilní očkovací týmy, kterým podpora státu chybí.Podle Vobořila se přitom neziskové organizace obávají si o podporu říci kvůli možné kritice, že se jen snaží „sahat“ na peníze státu. Jenže podle něj právě ony jako jediné zajišťují očkování tam, kde by se jiným z ekonomických důvodů očkování nevyplatilo, ale kde je potřeba. „My na očkování nemáme ani desetník, máme jenom ztráty. Dělali jsme i imobilní pacienty, za kterými nechce nikdo jet. Řešíme tady sice pandemii, ale ne jednotlivé lidi, kteří mohou zemřít,“ dodal.V Česku dokončilo kompletní očkování kolem šesti milionů lidí a ke kýženým zhruba 70 % máme ještě daleko. Podle twitterového účtu Očkujeme v ČR jich dosáhneme až v září příštího roku.A kromě menších obcí podle šéfa Společnosti Podané ruce stát často zapomíná i na cizince, kteří o očkování stojí, ale pro vakcínu si mohou dojít jen do několika nemocnic. „Cizinci za námi pak chodí a my je třeba i nakonec naočkujeme zadarmo. Ministerstvo po nás ale pak vymáhá peníze za vakcínu. My to zaplatíme, ale ty lidi přece nemůžeme vyhánět,“ bránil činnost neziskových organizací.Měl by stát poslat víc peněz na mobilní očkovací týmy? A kde udělala vláda v plánech na očkování chybu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko trápí vysoká inflace, lidem se znehodnocují úspory a roste nervozita. A na Českou národní banku tlačí i vláda, aby nezvyšovala úrokovou sazbu. ČNB ale vzkazuje: jsme nezávislí a sazbu zvýšíme. Jak tedy chránit peníze? Hostem Ptám se já je ekonom Deloitte David Marek.V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Zatímco podle průzkumu Banky Creditas dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová spustili nebývalý tlak na Českou národní banku, aby nezvyšovala úrokové sazby. Prý aby se nezvyšovalo financování státního dluhu, nebo lidem hypotéky.ČNB ale podle všeho neposlechne a aby sílící inflaci zkrotila, pravděpodobně zvýší sazby až o půl procenta. „Ani to nebude stačit. Do konce roku by ČNB mohla zvýšit úroky na každém zasedání, jedno je v listopadu a další prosinci. Na konci roku bychom mohli být o jeden procentní bod výše a v roce 2022 to bude asi pokračovat,“ vysvětlil situaci Marek.Podle něj nedává žádný smysl, aby se sazby nezvyšovaly. A tlaku politiků prý nerozumí. „Vždy platila gentlemanská dohoda, že fiskální a měnová politika navzájem neovlivňují, nehází si klacky pod nohy a nekomentují své vlastní kroky,“ kritizuje vládní představitele. A podle něj je důvodem jejich tlaku to, že se jim zvyšování úrokových sazeb jednoduše politicky nehodí.„Vy chcete co nejlepší ekonomické výsledky a co nejnižší nezaměstnanost, abyste ukázali, že se za vaší éry ekonomice dařilo co nejlépe. Pokud vám do toho přijde centrální banka, která chce trochu zpomalit ten hospodářský růst, tak je to politicky méně příznivé,“ upřesnil.A kde všude se vyšší sazby projeví? Lidé budou mít dražší půjčky a hypotéky a to by je mělo částečně odradit od toho, aby si je v takovém objemu brali. Právě tím by se mohlo ČNB podařit inflaci částečně snížit. A podle Makra dokonce kdo si nevzal hypotéku doposud, možná udělal chybu. „Záleží kolik máte vlastních prostředků a jak naléhavou potřebu na vlastní bydlení. Pokud ale vezmeme v potaz i zvyšující se ceny stavebního materiálu, který se promítne i do cen nemovistostí. Řekl bych, že na to, vzít si hypotéku, je trochu pozdě,“ dodal ovšem s tím, že Češi si v porovnání s jinými státy potvrdí na vlastní bydlení až přespříliš.Kdy se dostane inflace pod kontrolu? A dá se čekat brzké zlevnění některých komodit? Které ceny už dolů nepůjdou?Tlačí premiér na Českou národní banku (ČNB) kvůli lidem, nebo kvůli Agrofertu? A měla by vládu ČNB poslechnout? Kdy se dostane inflace pod kontrolu? Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Markem v dnešní epizodě Ptám se já.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Parlamentní většinu po ruských volbách opět třímá v rukou Jednotné Rusko. Ani průzkumy ale straně takový úspěch nepřisuzovaly, volby zato provázely mnohačetné podvody. Jak číst výsledky? V Ptám se já odpovídal bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.Po sečtení většiny hlasů ruských voličů po víkendových volbách získalo Jednotné Rusko, strana jednoznačně spojená s Vladimirem Putinem a Kremlem, přibližně padesát procent hlasů a tedy i dvoutřetinovou ústavní většinu v ruském parlamentu. Svou pozici uhájila i za pomoci manipulací a podvodů s hlasy, jak dokládají mnohá videa šířená po internetu.„Podle toho, co vím, tak alespoň ti, kteří se věnují vývoji v Rusku, říkají, že taková míra podvodovosti jako při těchto volbách v Rusku ještě nebyla,“ komentoval Kolář.Fígle a šachy nejsou podle exdiplomata při ruských volbách nic výjimečného, upozornil ale, že premiéru měl například případ, kdy Kreml nasadil do voleb falešné dvojníky. Petrohradský opoziční politik Boris Višněvskij se tak na hlasovacím lístku objevil dokonce třikrát - tedy on a dva fyzicky podobní muži se změněnými jmény, kteří měli voliče zmást tak, aby Višněvskij nedostal hlasy. „Cíl je zmást voliče a nedopustit, aby ten Kremlem naplánovaný výsledek nebyl dosažen,“ dodal Kolář.A Putinův režim se nadále drží svých výsledků i silou. Neváhá tvrdě pronásledovat nejen politickou opozici, ale i nezávislá média a neziskové organizace. Například nejznámější opozičník, Alexej Navalnyj, který přežil útok novičokem, si odpykává několikaletý trest vězení. Strany, které se vedle Jednotného Ruska dostaly do Dumy, jsou navíc podle Koláře od faktické opozice daleko. A ta demokratická podle něj šanci zasáhnout do politického dění nemá.„Ne teď a ještě tomu tak dlouhou dobu bude. Putinovský režim sofistikovaně utahuje šrouby, likviduje postupně všechny náznaky odporu. Je to vidět i v mediální sféře. Rusko se stává těžkou autokracií, kde opozice moc prostoru nemá. Je to ale na jednu stranu její vlastní vina, protože demokratická opozice je roztříštěná a nedokáže se spojovat,“ vysvětlil.Na jistou změnu ve společnosti ukazuje fakt, že předvolební průzkumy například od nezávislého centra Levada Jednotnému Rusku připisovaly kolem 27 procent hlasů oproti dosaženým padesáti. Volební účast navíc byla jen 40 procent.Rozdíl mezi průzkumy a reálným výsledkem i nízká volení účast je podle Koláře nejen dalším důkazem volebních podvodů, ale i jisté únavy Rusů z Putinova režimu. „Duma v tom ale žádnou velkou roli nehraje, protože dává jen pomyslná razítka na rozhodnutí prezidenta Putina,“ dodal.Připravuje se Vladimir Putin už teď na další prodloužení svého mandátu v prezidentském křesle? A jak nebezpečné je Rusko pro současný demokratický svět, včetně Česka? Poslechněte si celý rozhovor v dnešní epizodě Ptám se já!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je to rok od chvíle, co poničila otrava biotop na 40 kilometrech řeky Bečvy. Mimořádná komise poslanců začala událost vyšetřovat a v pondělí představila své závěry. Jaké jsou?Hostem Ptám se já je zpravodaj vyšetřovací komise k Bečvě poslanec Petr Gazdík (STAN).Přesně rok po velké ekologické havárii, která zasáhla řeku Bečvu, zveřejňuje sněmovní vyšetřovací komise shrnutí svého několikaměsíčního pátrání. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že dosavadní šetření kauzy doprovází několik závažných pochybení. „Je to fatální šlendrián, tak fatální, že by se dalo říct, že by to mohl být i záměr,“ popsal závěry komise Gazdík.Podle Gazdíka je chyb rovnou několik –⁠ oznámení času nehody se liší mezi městským úřadem ve Valašském Meziříčí a údaji policie. Starosta obce následně pochybil tím, že nesvolal krizový štáb a neoznámil stav nebezpečí. A podle zprávy chybí i potřebné vzorky z okolí firmy Deza patřící do svěřenského fondu předsedy vlády, která se objevila mezi podezřelými. Policie zatím vyšetřuje společnost Energoaqua, která svou vinu popírá a žádá Krajské státní zastupitelství v Ostravě o přezkum.I Gazdíka překvapuje, že se policie vydala pouze jednou vyšetřovací cestou: „Jako starosta obce a správce kanalizace jsem musel řešit každou výusť –⁠ odkud a kam vede –⁠ a podávat pravidelná měření. Pod chemičkou, jako je Deza, která pracuje s takovými jedy, je asi šest dalších výustí, u kterých nikdo neví, co tam teče a kam. Jsou tam výustě, které byly po té havárii úplně vybělené od nějaké chemické látky. Z areálu Dezy jít můžou, ale bohužel policie touto cestou zatím vůbec nešla,“ vysvětlil Gazdík.Pro přijetí dokumentu hlasovala vyšetřovací komise skoro jednomyslně a vzápětí požádala předsedu dolní komory Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Proti se ozval premiér Andrej Babiš, který poslance obvinil, že chtějí rozhodovat místo orgánů činných v trestním řízení.„Když mám ve svěřenském fondu fabriku a jsem premiér a stane se taková katastrofa, tak se od začátku snažím otevřít všechny dveře a okna a ukázat: U nás to být nemohlo,“ brání se slovům premiéra Gazdík.Kdo a proč nezvládl vyšetřování otravy Bečvy? A je možné ještě zjistit, kdo havárii zavinil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tlak mediálních rad i kritika z Hradu. Veřejnoprávní média nezažívají lehké měsíce. Jak to ovlivňuje práci redaktorů?Hostem Ptám se já je moderátor České televize Václav Moravec.Veřejnoprávní média čelí tlaku ze strany některých členů a členek mediálních rad i politiků. Příkladem je trestní oznámení členky Rady ČT a kandidátky za Volný blok Hany Lipovské na generálního ředitele veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.Státní zastupitelství tento týden ale sdělilo, že se jím nebude zabývat, protože nic nenasvědčuje spáchání trestného činu. A o odvolání Hany Lipovské z místa radní v pátek (kvůli jejím politickým aktivitám) rozhoduje Poslanecká sněmovna.Výhrady míří ovšem i proti konkrétním novinářům. Své o tom ví právě moderátor České televize Václav Moravec, o kterém nedávno napsal prezidentův kancléř Vratislav Mynář v dopise generálnímu řediteli televize Petru Dvořákovi, že „ve svém pořadu zneužívá veřejnoprávní vysílání pro šíření dezinformací“.Jak tyto ataky ovlivňují média i lidi, kteří v nich pracují?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Andrej Babiš na sebe opět strhnul pozornost. Kauza s brožurou o prevenci rakoviny, kterou měly před volbami rozesílat zdravotní pojišťovny, včera rozhýbala Sněmovnu. Co na to říkají jeho straníci?Hostem Ptám se já byl poslanec ANO a člen dozorčí rady VZP Julius Špičák.Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP měla začít rozesílat svým klientům brožuru, která je součástí kampaně prevence proti onkologickým onemocněním. Na jejím začátku a na konci se prezentují jako bojovníci proti rakovině také premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za hnutí ANO). Opozice proto spustila obrovskou vlnu kritiky, že jde o nepřijatelnou předvolební podporu hnutí ANO, navíc za veřejné peníze.Andrej Babiš v reakci na kritiku proto okamžitě zareagoval a na Twitteru uvedl, že pokud se opoziční politici tolik bojí, pak pojišťovny brožuru rozešlou až po volbách. I podle poslance Špičáka není kritika vůbec namístě.„Premiér se vždy zajímal o zdravotnictví, vždy se zajímal o onkologii, tak je podle mě v pořádku, když je v brožuře jako supervýznamná osobnost,“ řekl s tím, že mohl přijít Jaromír Jágr, ale přišel Andrej Babiš.Podle Špičáka na tom navíc Česko v prevenci rakoviny není vůbec dobře, a proto by se měla jakákoliv iniciativa počítat. Náklady na kampaň jsou navíc podle něj v porovnání s těmi na léčbu zanedbatelné: „Ta brožura je opravdu chytlavá, je dobře udělaná. Já si myslím, že je to v pořádku,“ dodal poslanec premiérova hnutí.Špičák dokonce dodal, že sám v minulosti žádal premiéra o pomoc s nákupem onkologického přístroje, a to ještě v době, kdy byl Babiš šéfem Agrofertu. To je podle něj důkazem, jak silný má současný premiér vztah ke zdravotnictví. „Opoziční politici se léčbě rakoviny věnují jen, pokud jsou lékaři. Z nelékařů si ale na nikoho nevzpomínám, že by se někdo z vrcholných politiků tak systematicky věnoval zdravotnictví jako současný premiér. Za tím si stojím,“ dodal Špičák.Poslanci ANO se nelíbí rovněž kritika, že vláda nezvládla situaci minulý podzim a se zavedením opatření se otálelo kvůli volbám. Podle něj byl problém spíše v tom, že chyběl jasný koncept, jak se se šířením epidemie popasovat, a také silná autorita, která by ho vyložila. Že by se situace z loňska opakovala, se ale nebojí. „Věřím tomu, že nárůst hospitalizací a úmrtí významný nebude. Může být nárůst pozitivity,“ dodal.Je načasování rozeslání brožury opravdu náhodné? A jak vnímají Babišovi poslanci kritiku kampaně ANO?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pražské ulice se od začátku školního roku plní auty a na několika místech metropole doprava dokonce kolabuje vinou velkého množství uzavírek. Může za to primátor, jak tvrdí prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl primátor Prahy Zdeněk Hřib /Piráti/.Kdo se v posledních dnech vydal autem do ulic hlavního města, musel se obrnit trpělivostí. Skoro totiž není možné vyhnout se čekání v dlouhých kolonách. Situaci komplikuje velké množství uzavírek. „K okamžité nápravě dramatické situace a k vyvození patřičných důsledků“ vyzval pražského primátora prezident republiky Miloš Zeman, který napsal, že pochybení, která dopravní problémy způsobila, nemají v české komunální politice obdoby.„Lidé, kteří v Praze jezdí asi dvacet let, říkají, že ta situace je podobná každý rok zejména v září. Ta situace je možná vypjatější proto, že nám přibývají auta – za posledních deset let v Praze asi o třetinu. A bohužel díky tomu, že někteří populističtí politici, kteří si chtěli nahnat politické body, strašili lidi tím, že se v MHD šíří covid. Mezi nimi i premiér Babiš,“ reagoval primátor Prahy v rozhovoru a dodal, že uzavírek je asi o deset procent víc, než jich bylo v minulých letech.Primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr za Prahu sobě rovněž odmítá, že by byla situace horší než před pandemií. Opravovat se podle něj musí, protože zanedbané silnice prý skrývají problémy za víc než 30 miliard korun. „Uzavírky nepovoluje jen magistrát, ale také městské části, kterých je 22. My se to s nimi snažíme koordinovat, ale ne všechny se chtějí nechat koordinovat. Je to vina trochu toho systému a částečnou vinu má Ministerstvo dopravy. My jsme chtěli rozšířit sít komunikací, které má magistrát na starosti, ale Ministerstvo dopravy to zamítlo,“ dodal Hřib.Může situace v Praze poškodit Piráty ve volbách? „V Praze má dopravu na starosti Praha sobě. Ti letos nikam nekandidují. Můžeme se bavit o tom, jestli by nebylo strategičtější dohlížet na koaliční partnery. Argument, že by se nemělo opravovat před volbami, je falešný. Pak bychom neopravovali nikdy nic. Každý rok jsou nějaké volby,“ dodal pražský primátor.Podle Hřiba navíc kampaň před volbami v mnohých přesáhla meze slušnosti. Příkladem je podle primátora i případ, kdy premiér Babiš v pořadu Čau, lidi narážel na zdražování jízdného Piráty v hlavním městě. „My jsme přitom cenu dlouhodobého kuponu zachovali. Když vezmu primátory a starosty ANO, jízdné zdražilo v Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, České lípě nebo Děčíně. A je to dáno tím, že zdražuje všechno,“ vysvětlil.Jsou stavební práce v ulicích metropole dobře zkoordinované a dopravním kolapsům není možné se vyhnout? A jak ovlivní současné pražské problémy výsledky celostátních parlamentních voleb?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.