Ptám se já, Marie Bastlová

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka /KDU-ČSL/.Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek - nejmíň tři tisíce korun na měsíc.Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde vzít v napjatém rozpočtu peníze? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.„Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruská letadla stále bombardují ukrajinská města a obrázky mrtvých civilistů i zničených budov dokumentují pokračující invazi. Jak ruská armáda postupuje a jak se Ukrajině daří bránit?Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.V kontextu současného dění na Ukrajině má utrpení jméno Mariupol. Ukrajinský prezident přirovnal situaci města k blokádě Leningradu za druhé světové války. Na obléhání přístavu, kde už více než dva týdny strádá na čtyři sta tisíc lidí, se podle Volodymyra Zelenského bude vzpomínat i po staletích jako na válečný zločin.Ruská armáda v posledních dnech navíc bombarduje obytné bloky a centra i dalších ukrajinských měst. Po zemi ale příliš nepostupuje. Na jihu získala dvě větší města: Cherson a Melitopol. Spojení ruské pevniny s Krymem ale brání právě ukrajinské síly v Mariupolu.Moskva se snaží získat psychologickou výhodu, když tvrdí, že na Ukrajině použila střely Kinžal, které se někdy zahrnují mezi sonické střely, tedy takové, které dosahují rychlosti pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Proti takovým zbraním přitom neexistuje žádná účinná obrana.I přes tyto zprávy nicméně platí, že Kremlu se nedaří postupovat podle původních plánů. A množí se zprávy o problémech ruských jednotek, jež trápí nedostatek paliva i jídla a hlavně nečekaně silný odpor ukrajinských obránců podpořený západními zbraněmi.Jaký je současný stav bojů v zemi? A co jsme se dozvěděli za necelý měsíc od útoku na Ukrajinu o ruské armádě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko je podle premiéra Petra Fialy na hraně toho, kolik dokážeme přijmout ukrajinských uprchlíku. V zemi jich je více než čtvrt milionu. Jak se o uprchlíky dokáží postarat kraje?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Do Česka za posledních pár týdnu dorazilo už přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. Státní správa a kraje teď musí vyřešit, jak se o ně postarat. Jak jim sehnat důstojné bydleni, zajistit příspěvky na živobytí, dát možnost práce a dětem školu.Nelze přitom zapomínat na to, že do země teď ve velké míře proudí vzdělaní lidé, kteří nebyli zvyklí být bez prostředků a závislí na cizí pomoci a s tím souvisí mnoho zásadních témat - kdo a kde uprchlíky ubytuje, jak jim pomoci s prací, jak je uchránit před podvodníky nebo lidmi, kteří by na nich chtěli bohatnout.Podle sociologa Dana Prokopa je klíčové, jak dobře ukrajinské uprchlíky začleníme do společnosti. Pokud se to podaří, i nám samotným by to mohlo významně pomoci.Jak dobře jsou kraje připraveny na příliv dalších uprchlíků z Ukrajiny? Chystají se na jejich začleňování a jak dobře zvládá situaci koordinovat vláda?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Západ se snaží zastavit ruské tažení na Ukrajině prostřednictvím sankcí a obchodní izolace Ruska. Kreml se ale zatím odradit nenechal. Mají dosavadní restrikce dostatečnou sílu, aby vedly k zastavení bojů, nebo je dokážou bohatí Rusové obcházet?Hostem Ptám se já je novinářka Pavla Holcová.Po bombardování divadla v přístavu Mariupol, kde se podle dostupných zpráv skrývaly stovky civilistů, zase sílí diskuse, jestli by měly západní země chránit ukrajinské nebe před ruskými nálety. A taky, jestli ukrajinská armáda získá letouny NATO.V každém případě se zatím Západ usnesl pouze na sankcích a omezeních obchodu, které by měly Rusko izolovat od zbytku civilizovaného světa a donutit Kreml, aby zastavil vojenské tažení proti svému sousedovi. To se ovšem, alespoň zatím, nestalo.Je tedy otázkou, jestli jsou sankce dostatečné nebo jestli jsou ruští oligarchové a blízcí Vladimira Putina stále schopni je obcházet. A to i díky faktu, že v evropských zemích působí firmy s nejasnými majiteli, napojené právě na kremelské kruhy.Mezinárodní skupina investigativních novinářů už několik let mapuje pohyby nejasného ruského kapitálu, který se velkém legalizuje v evropských zemích, včetně Česka. Prý tady prali peníze příbuzní Vladimira Putina nebo ruská tajná služba FSB.Jak velký objem peněz ruských oligarchů je aktuálně v Česku? A jak efektivně je omezují západní sankce a zmražení majetků?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Do Česka míří denně tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Před vládou je tak složitý úkol – najít dlouhodobé řešení, jak jim pomoci a začlenit je do společnosti a života. Na co vše by měl takový plán myslet?Hostem Ptám se já byla socioložka Marie Jelínková.Vláda dnes rozhoduje o další pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl už předem, že ve hře je nařízení uvolnit veškeré dostupné státní ubytovací kapacity. Podle informací už do Česka přicestovalo skoro čtvrt milionu běženců, většinou žen a dětí. Nejvíc – přes 42 tisíc – se jich zaregistrovalo v Praze.Odborníci navíc odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště až půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí.Vedení hlavního města apeluje na stát, aby vytvořil udržitelný systém pomoci a přerozdělování lidí z Ukrajiny mezi jednotlivé kraje, jinak hrozí, že matky s dětmi budou muset přespávat na ulicích, v parcích nebo ve vlacích.Jak dobře je Česko připravené na příliv válečných běženců? A v čem je současná migrační vlna odlišná od těch předchozích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na pomoc Ukrajině už Češi vybrali před dvě miliardy korun a řada z nich se rozhodla pomoci i na místě. Vyjeli tam i čeští záchranáři z Medical service Davepo. Jaká konkrétní pomoc je nejvíce potřeba?Hostem Ptám se já byl vedoucí Davepo Medevac David Veselý.Sedm záchranářů ze společnosti Medical service Davepo vyrazilo jen pár dní po začátku ruské agrese proti Ukrajině do nemocnice ve střední části Ukrajiny. Ve třech sanitních vozech dovezli různý zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a léky, které předali místním zdravotníkům. A také učili místní, jak zajistit první pomoc zraněným, aby si zvládli poradit i bez přítomnosti záchranářů.Teď je zdravotnický tým na několik dní zpět v Česku a chystá se už na svoji druhou cestu. Kolik a jaké pomoci tentokrát do místa válečného konfliktu dovezou? A jak riskantní je pomoc na místě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Čeká nás, Evropu, velká změna v přístupu k zajištění dodávek energie? A jak rychle jsme schopni odstřihnout se od dodávek ruských surovin? Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo.Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česko žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.A ve snaze snížit závislost unijních zemí na ruském plynu a ropě se do hry dostal i návrat uhlí, navzdory čerstvému varování OSN, že dopady klimatické změny se zhoršují.Premiér Petr Fiala zatím tvrdí, že Česko chce hlavně stavět další jaderné bloky a podporovat obnovitelné zdroje. Je ale otázkou, jak rychle je země schopná obejít se bez ruského plynu, čím je možné ho nahradit a jestli si na vyšší ceny energií, ale i pohonných hmot musíme zvyknout.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko ovládla nevídaná solidarita se zemí, která se ze dne na den ocitla ve válce. Humanitární organizace shromáždily na finančních sbírkách víc než miliardu a pět set tisíc korun a denně přibývají další miliony. Kde pomáhají?Hostem Ptám se já byl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.Ruská armáda se nerozpakuje bombardovat ani takové cíle, jako je například porodnice v Mariupolu, kde skončily pod sutinami i děti, jak uvedl na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. Zemi kvůli přímému ohrožení i neúnosným životním podmínkám opustilo podle informací OSN už na dva miliony lidí.Část z nich míří také do Česka, kde úřady vydaly zatím víc než 90 tisíc speciálních víz. A celkem by tu mělo být už víc než 150 tisíc uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Naprostá většina Čechů – celých 85 % – přitom schvaluje, že se země lidí prchajících před válkou ujímá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu European National Panels.A ohromná solidarita s utečenci je znát i na ochotě jednotlivců přispívat na různé způsoby pomoci. Vybrala se už víc než miliarda a půl a neziskové organizace, různé spolky, či kraje a města můžou proto rychle zasáhnout tam, kde je to nejvíc potřeba. Například na účtu společnosti Člověk v tísni se shromáždila víc než miliarda a tři sta tisíc korun. Proto je možné vypravovat speciální vlaky s materiální pomocí do zkoušených ukrajinských měst a zpátky vozit lidi hledající bezpečí za hranicemi.Jak těžké je dostávat pomoc těm, kteří to potřebují, v zemi, kde se ruští vojáci nerozpakují pálit na civilisty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.