Ptám se já, Marie Bastlová

Česko zažívá rekordní inflaci: V únoru vystoupala nad 11 procent. Česká národní banka tak znovu sáhla po zvyšování úroků. Pomůže? A kde všude pocítíme zvyšující se ceny?Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí pro 15 tisíc lidí. Ukazují to čísla exekutorské komory, ze kterých vyplývá, že akce skončila hluboko za očekáváním. Politici ale čísla exekutorů kritizují – prý jsou úmyslně zavádějící. Jak užitečné milostivé léto bylo?Hostem Ptám se já byl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík.Z malých dluhů, které nabobtnaly na obří, zpět na nulu. Díky oddlužovací akci Milostivé léto - při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem - se 15 000 lidí úplně zbavilo exekucí. Stát odpustil penále celkem u 42 000 exekucí za 1,55 miliardy korun, uvedla Exekutorská komora.Podle exekutorů to je málo. Teoreticky bylo podle nich bylo možné stopnout 1,3 milionu exekucí. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům zase tvrdí, že čísla předložená komorou jsou neúplná a nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat údajně chtějí relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce.Jak užitečné Milostivé léto bylo? Neblokovali ho sami exekutoři? A je dobré ho opakovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ministerstvo školství připravuje plán, jak zapojit ukrajinské žáky do českého školství. V době, kdy vyšla najevo zpráva, že šéf resortu je v možném střetu zájmů. Jak plánuje situaci vyřešit?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Do Česka už přišlo kolem čtvrt milionu lidí, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Z toho dětí a mladých do osmnácti let je víc než sto dvacet tisíc. Kromě bydlení a práce proto koaliční vláda řeší akutní problém, jak co nejlíp otevřít české školy ukrajinským žákům a studentům. Na poslední schůzi kabinet rozhodl, že resort školství kvůli tomu dostane navíc přes pět miliard korun.Vyčleněné peníze jsou určené na adaptační kurzy, lekce češtiny nebo na odbornou asistenci ve třídách a psychologickou pomoc. Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky dlouhodobě, přitom vládu vyzývají, aby jednala rychle a řešení problému neodsouvala až od příštího školního roku.Otázkou je i to, jak tyhle snahy ovlivní osobní problém šéfa resortu školství Petra Gazdíka, který stále drží poloviční podíl v jedné ze zlínských firem, jak uvedl Deník N, což podle zákona o střetu zájmů nejde dohromady s ministerskou funkcí. On sám tedy tvrdí, že na to zapomněl a věc vyřeší.Jak je možné, že ministr Gazdík zapomněl na své zapojení v soukromé firmě? A jaké konkrétní kroky podniká ministerstvo k zapojení ukrajinských dětí do českého školství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Spor o ruskou školu v pražské Bubenči by měla řešit vláda. Praha 6 by v ní ráda poskytla zázemí ukrajinským dětem. Jak toho chce docílit?Hostem Ptám se já byl starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. (Upozornění: V živě vysíleném rozhovoru zazněly vulgární výrazy.)Až na vládní úroveň se dostal spor o jednu školu v pražské Bubenči. Budova totiž patří ruské ambasádě a je prázdná od loňska, kdy musela republiku opustit řada pracovníků velvyslanectví. „Čištění ambasády“ následovalo po odhalení, že za útokem ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby.Poslanec a starosta šesté pražské části Ondřej Kolář navrhuje, aby se škola otevřela ukrajinských žákům a studentům. Oslovil kvůli tomu ruského velvyslance – a jak se dalo čekat, bez úspěchu.Nápadu se ovšem úplně nechytilo ani české ministerstvo zahraničí. Ministr za Piráty Jan Lipavský upozorňuje, že školu není možné využít bez souhlasu ruské ambasády. Česko by prý porušilo mezinárodní právo. Pražský magistrát chce proto vyzvat vládu, aby připravila zákon, který by majetková práva ruského velvyslanectví omezil.Opravdu resort zahraničních věcí vymýšlí hlavně důvody, proč nápad nejde uskutečnit? Nebo už sledujeme začátek kampaně před podzimními komunálními volbami, které se nevyhnou ani Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Rusku mizí liberální média a od března platí v Ruské federaci zákon, který za informování o válce na Ukrajině zavádí vysoké tresty, včetně až 15 let za mřížemi. Jak tvrdou rukou vládne Vladimir Putin zemi?Hostem Ptám se já byla novinářka Lenka Kabrhelová, jež pro Seznam Zprávy připravuje nový podcast.V Rusku tento týden skončilo poslední velké nezávislé médium – noviny Novaja gazeta. Redakce, kterou vede nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, oznámila, že list přestává vycházet v tištěné podobě i na internetu. Důvodem je výstraha od ruského cenzurního úřadu.V Rusku už přestala fungovat v podstatě veškerá liberální média a mezi mnoha lidmi, kteří federaci opouštějí, je také řada novinářů. Od začátku března totiž platí v zemi zákon, jenž umožňuje uvalit mnohaleté tresty za informování o ruské invazi na Ukrajinu.Zatímco v samotném Rusku sledujeme, jak se oficiální garnitura snaží umlčet kritické hlasy za každou cenu, v zahraničí se rodilí Rusové proti invazi hlasitě ozývají. Podobné je to i v Praze, kde se toto pondělí účastnilo protiválečného pochodu na tři tisíce lidí.Lze z ruských médií sledovat už jen kremelskou propagandu? A jak se proměňuje pohled Rusů na válku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Reportéři Seznam Zpráv Janek Kroupa a Jan Novák strávili čtyři dny a tři noci s rozvědno-diverzní jednotkou obávaného pluku Ajdar. Kdo jsou jeho členové? Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Reportéři Seznam Zpráv se v pátek vrátili už z druhé cesty na Ukrajinu. Mimo jiné strávili několik dní s jednotkou obávaného pluku Ajdar, jeho činnost popsali v reportáži.Bataliony a různé bojové pluky na Ukrajině přitom fungují už několik let. Jejich příslušníci jsou často laici, bojovníci, kteří prosluli mnoha odvážnými akcemi. Skupiny, které vznikly po ruské anexi Krymu, jsou ale často i kontroverzní - zakládali je lidé, z nichž mnozí neměli daleko od nacismu, některé čelily nařčení z mučení zajatců i válečných zločinů. Teď jsou ale součástí sil, které na Ukrajině bojují proti Rusku.Jak operují na frontové linii? A kdo jsou vlastně muži, kteří se vrhají do nejnebezpečnějších vojenských operací? A kam se po měsíci posunula situace na Ukrajině z pohledu novinářů na místě? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda má nového zmocněnce pro média a dezinformace. Jde o reakci na sílící vlnu cílených falešných zpráv z Ruska. Jak zmocněnec zasáhne? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.Kvůli sílícím dezinformacím z Ruska, jež mají za cíl oslabit i mezinárodní ukotvení České republiky, schválila vláda koncem března vznik nového speciálního zmocněnce. Ten má koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí, a boj proti dezinformacím tak zefektivnit.Že se od začátku války na Ukrajině zvýšil počet dezinformací v Česku, potvrdil i datový analytik František Vrábel. Podle něj stát dosud v boji proti nim a vzniku tzv. ruské páté kolony příliš nedělal.Jak chce vláda s dezinformacemi bojovat? A jak dlouho zůstane zablokována část dezinformačních webů? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má za sebou první týdny po zásadním rozvolnění covidových opatření. Počty nových případů ale pořád stoupají i nad deset tisíc za den. Máme nad covidem vyhráno, nebo se může situace ještě zlomit? Hostem Ptám se já je náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.Už měsíc a půl se Češi nemusejí prokazovat covid pasy ve službách a restauracích a téměř čtrnáct dní už nemusejí mít až na výjimky respirátory uvnitř budov. Povinné není už ani testování ve školách a firmách, i přesto stále poslední denní nárůsty nakažených přesahují deset tisíc. Podle březnového prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by přitom respirátory v MHD nebo zdravotnických zařízeních mohly zmizet už v průběhu dubna.Vedle vysokých čísel nákaz navíc stále stojí nízký počet proočkovaných proti koronaviru – v tuzemsku jich je stále jen 65 % obyvatel a počty nově vakcinovaných dramaticky klesají. A vzhledem k válce na Ukrajině to navíc není aktuálně jen koronavirus, který před Ministerstvem zdravotnictví stojí. Až tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka zatím přišli, potřebují zdravotní péči a jiní naopak řeší možnosti rekvalifikace, aby se do českého zdravotního systému mohli sami zapojit.Jak hodnotí současný stav boje s pandemií Válkův náměstek a nezapomnělo se na nákazu ve vládních kruzích příliš rychle? A jak je české zdravotnictví připraveno na příliv nových pacientů, ale i sil z Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.