Ptám se já, Marie Bastlová

Seznam Zprávy
undefined
Nov 17, 2022 • 24min

Čaputová: Proč klesá význam 17. listopadu? Lidi trápí krize a nemají jistoty

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si přijela připomenout výročí 17. listopadu do Česka. Co pro ní znamená? A jakým největším výzvám teď Slovensko čelí?Hostem Ptám se já byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.Dění okolo sametové revoluce si prý slovenská prezidentka vybavuje velmi dobře. Dodnes si pamatuje na první zprávy o dění v ulicích Prahy, ale i to, jak sametová revoluce změnila její profesní směřování. Události 17. listopadu jí prý utvrdily ve studiu práv a tedy i výběru budoucí profese. „Vnímám to jako nejdůležitější událost v historii obou našich států, byla to změna režimu a v těchto dvou slovech je velmi mnoho,“ řekla v rozhovoru.Podle posledních průzkumů na Slovensku klesá počet lidí, kteří listopad 1989 vnímají ryze pozitivně, podle Čaputové je za tím nejen tlak aktuálních krizí na občany, ale i ztráta zájmu o veřejné dění. „To význam listopadu 1989 nezmenšuje, ten překonává všechny krize, kterým čelíme. Uvádím to ale jako příčinu toho, proč může být pro některé lidi význam sametové revoluce zastřený konkrétními životními problémy,“ vysvětlila.Podle Čaputové je ale čím dál tím náročnější čelit lžím a dezinformacím ve veřejném prostoru. V rozhovoru přiznala, že je pro ni často složité být „stmelujicím elementem“ v době tak turbulentního dění, jako byla covidová pandemie, ruská agrese na Ukrajině nebo ekonomická krize. A právě dezinformace a dění na sociálních sítích tomu podle ní neprospívají. „Nechci slevit z ambice, že chci být pro společnost konstruktivním a spojujícím elementem, ale okolnosti, které mě obklopují, jsou extrémně náročné,“ prozradila.Jak vnímá současné společenské nálady na Slovensku? A jak důležitá je pro ní podpora LGBT komunity? Má mezi českými kandidáty na prezidenta favorita a bude sama úřad slovenské hlavy státu obhajovat?Pusťte si celý rozhovor šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 16, 2022 • 22min

Střela v Polsku nebyl omyl. Na vině může být střet raket, říká expert

Poslední hodiny jsou naplněné horečným jednáním zástupců západního světa kvůli raketám, které v úterý odpoledne dopadly na polské území a zabily tam dva lidi. Co lze teď od Západu čekat? A víme už přesně, odkud rakety přiletěly?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Martin Svárovský.Zástupci nejbohatších zemí G7 i NATO nabízejí Varšavě pomoc při vyšetřování incidentu a ve středu dopoledne zasedla k jednání Severoatlantická rada. Podle agentury AP skončila za hranicemi Polska ukrajinská raketa, která mířila na ruskou střelu. Tuhle teorii podpořil i americký prezident Joe Biden prohlášením, že trajektorie letu rakety neodpovídá tomu, že by byla vystřelena z ruské strany. Informaci později potvrdil i polský prezident.Cílem původního ruského útoku mohly být podle dostupných informací infrastrukturní body, jako například blízká železniční stanice, která se nachází na ukrajinské straně, nebo jedna z blízkých vojenských základen. V této oblasti je také důležitá energetická spojnice.Může tato událost nějak zásadně ovlivnit přístup západních zemí k válce na Ukrajině? A co by znamenala aktivace Článku 4 Severoatlantické smlouvy o společných konzultacích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 15, 2022 • 21min

Potřeboval by doškolit na úrovni školky, rýpl si do Stanjury energetický expert

Kvůli vysokým cenám za plyn a elektřinu se ocitá v tísni stále víc lidí. Distributoři přitom rozesílají ceníky s citelně navýšenými zálohami. Pomáhá stát dost?Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.Množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení, stouplo za poslední rok ze 37 na 51 procent. Vyplývá to z aktuální studie organizace Re-set. Dá se přitom očekávat, že vyšší zálohy za energie řadu domácností uvrhnou do ještě hlubší existenční nouze. Drtivě dopadnout můžou i na mnoho firem, obzvlášť v energeticky náročných oborech.Vláda se proto snaží získat do pokladny další peníze, aby dokázala pomoci všem, kteří to potřebují. Kromě windfall tax pro vybrané sektory plánuje uvalit na výrobce elektřiny ještě odvody z nadměrných příjmů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že rozpočet tak získá zhruba sto miliard korun.Na jeho hlavu se ale snáší kritika, podle níž se jedná o dvojí zdanění, které není spravedlivé, a proto hrozí, že některé případy skončí dokonce u soudu. Kritickým hlasům se vláda brání argumentem, že hospodářská odvětví, která na současné situaci enormně vydělávají, musí být se zbytkem společnosti solidární.Získá vláda pomocí speciálního zdanění dost peněz na pomoc potřebným? A budou dosavadní opatření, včetně cenových stropů na elektřinu a plyn, k dostatečné podpoře ohrožených domácností a firem stačit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 14, 2022 • 25min

Cena za věrnost jen manželským párům s dětmi? Vymíráme, říká Čunek

Někteří senátoři chtějí udílet cenu za věrnost v manželství. S návrhem, který vzbudil velký rozruch, přišla senátorka Daniela Kovářová. K čemu má taková cena sloužit? A je tohle cesta, jak posilovat prorodinnou politiku?Na to v dnešní rozhovoru Ptám se já odpovídal senátor za KDU-ČSL a člen nově zřízeného senátního podvýboru pro rodinu Jiří Čunek.„Věříte, že jsem spokojen s tím, jaké reakce to vyvolalo? Protože my jsme už tak znecitlivělá společnost, že reagujeme jenom na něco, tak mě celkem potěšilo, že taková věc, která by vlastně měla být samozřejmá, vyvolala takovou vlnu diskuzí. Ačkoliv se ještě vůbec nespecifikovalo, jak to bylo myšleno,“ říká Čunek v dnešním Ptám se já.Podle Kovářové by si cenu za věrnost zasloužili ti, kdo spolu žijí 50, 60 a 70 let. Detaily toho, kdo by laureáty vybíral a podle čeho, zatím ale jasné nejsou. Čunek nápad sice podporuje, za mnohem důležitější ale považuje vznik samotného podvýrobu pro rodinu, protože tradiční rodina je podle něj v ohrožení.„Všem jiným formám se věnuje v tom veřejném prostoru, bohužel i ve státních médiích, daleko víc prostoru,“ myslí si Čunek.K čemu má sloužit cena za manželskou věrnost? Kdo ohrožuje tradiční rodinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 11, 2022 • 25min

Expert: U Chersonu je ruská armádní elita. Ukrajinci jim odchod „komplikují“

Ukrajinská armáda úspěšně pokračuje v osvobozování svého území. Z Chersonské oblasti už se stahují ruské jednotky a Ukrajinci se blíží k centru samotného Chersonu. Podaří se město osvobodit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.Ruská okupace jihoukrajinského města Cherson pravděpodobně končí. Po středeční zprávě o stahování ruských vojsk na druhý břeh řeky Dněpr vedení ruské armády v pátek oznámilo, že o páté hodině ráno dokončilo ústup svých jednotek. A vypadá to, že ruská armáda zničila strategický Antonivskyj most, aby se pokusila zpomalit ukrajinský postup.Co přesně Rusko stažením sil z Chersonu sleduje, zůstává ale není jasné. Ukrajina k výrokům Ruska zůstává skeptická a vyčkává, jak se bude situace vyvíjet. Ukrajinské vedení ale informuje o postupu svých vojsk na jihu Ukrajiny - a pokud by se Ukrajině podařilo Cherson osvobodit, jednalo by se o jeden z největších úspěchů od začátku války.Jak zásadní zvrat by stažení ruských vojsk z jihu Ukrajiny mohlo přinést? A zvládnou Ukrajinci zimu po sérii útoků na civilní kritickou infrastrukturu, které ohrožují především dodávky elektřiny a tepla?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 10, 2022 • 25min

Kauza s předraženými obrazovkami na DPP? Se Scheinherrem to proberu, říká Hřib

Od komunálních voleb uteklo už více než šest týdnů a Praha stále nemá nové vedení. Vítězná koalice Spolu se zasekla na svých podmínkách stejně jako třetí Piráti. Nikdo nechce ustoupit ani o píď. Udělá Spolu koalici s hnutím ANO?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hlavní město po několika týdnech pořád nemá jasno, jaká koalice ho v následujících letech povede. Vítězné Spolu se neustále pře s Piráty, kamenem sváru je účast uskupení Praha Sobě na vládě.„Chceme posunout vyjednávání o nové pražské koalici. Nabízíme Spolu vstřícný ústupek z předchozí nabídky, která proporčně odpovídala volebním výsledkům. Náš nový kompromisní návrh složení rady města je: 5 členů včetně primátora Spolu, 5 členů Alianci pro stabilitu a 1 člen STAN,“ navrhl ráno na twitteru současný primátor Zdeněk Hřib s tím, že tato nabídka řeší obavu pražského Spolu, že by mohli být na radě města přehlasováni Aliancí pro stabilitu.Hřib také tento týden vyzval k odchodu šéfa pražského dopravního podniku Petra Witowského. Vadí mu, že proti vůli dozorčí rady podepsal smlouvu na nové informační tabule pro dopravní podnik s cenou 250 tisíc za jednu. Podle Hřiba ale městská organizace plánující pražskou MHD Ropid za podobné obrazovky platila 150 tisíc korun za kus i s úpravou softwaru.Co bude Hřib dělat, pokud Witowski neodstoupí? A dočkáme se v Praze koalice do konce roku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 9, 2022 • 36min

Vláda slíbila deštník proti drahotě. Nechala ale lidi zmoknout, říká Nerudová

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se mezi kandidáty na prezidentský úřad drží Danuše Nerudová na třetím místě. Mezi těmi s největšími šancemi je jako jediná žena. Jak chce porazit své soupeře?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem byla ekonomka Danuše Nerudová.Jediná žena v nejsilnější trojce kandidátů na Hrad, alespoň, tak to vyplývá z aktuálních průzkumů. Její preference stoupají, ačkoliv ještě před několika málo měsíci čelila pochybnostem, že ji vlastně nikdo nezná.Danuše Nerudová, se vizuálně vztahuje ke slovenské hlavě státu Zuzaně Čaputové. Tvrdí ovšem, že ji kopírovat nechce. Zároveň je nejmladší mezi uchazeči a uchazečkami o nejvyšší ústavní funkci. Kromě jiného tvrdí, že ve svých 43 letech, narozdíl od jiných kandidátů nemusí řešit minulost, ale chce se zaměřit na budoucnost.Co se týká její osobní minulosti, za sebou má rektorské působení na Mendelově univerzitě, která ale během jejího vedení přišla o akreditace pro doktorské studium ekonomických oborů. Veškerou kritiku dlouhodobě odráží tvrzením, že nemohla dělat víc, než začít celou věc prošetřovat.Jak by zvládla prezidentskou funkci? A stačí k tomu ekonomická erudice, kterou ráda prezentuje v rozhovorech s novináři i veřejností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 8, 2022 • 34min

Falešný průkaz nebo krycí jméno jsem nepoužil. Minulost netajím, říká Pavel

Petr Pavel je stále favoritem prezidentských voleb. Podle posledního průzkumu agentury Median si udržuje mírný náskok před expremiérem Andrejem Babišem (ANO). Narozdíl od Babiše není politik, je to výhoda? A co jeho minulost?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl spolu s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou a předsedou ČMKOS Josefem Středulou bývalý náčelník generálního štábu, generál ve výslužbě Petr Pavel.Kandidaturu Petra Pavla na prezidenta České republiky podpořilo podpisy celkem 81 tisíc lidí. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září. Na ministerstvu vnitra ji odevzdal v pondělí. Podle něj mu pomohlo podpisy sesbírat asi 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury.Petr Pavel si zatím v klání o prezidentský úřad udržuje roli favorita. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median, podle kterého by v říjnu vyhrál první kolo prezidentských voleb jen s mírným náskokem před bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, považuje Pavel pouze za orientační. Svoji taktiku prý nijak upravovat nehodlá.Ve své kampani se teď chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit souběh krizí, kterými nyní Česko prochází. „Už nejsem voják, jsem voják ve výslužbě,“ řekl Pavel s tím, že by svoje zkušenosti z armády i z mezinárodní politiky po roce 1989 dokázal jako hlava státu ve funkci využít.Jak by podle něj měla vláda řešit dopady současné válečné a energetické krize? Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? A jakou roli by v tom mohla hrát jeho minulost před revolucí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 8, 2022 • 35min

Středula o statisícových darech: Jak je mám prověřit? Nejsem policie

V posledních týdnech se spekulovalo, zda bude mít Josef Středula potřebnou podporu pro vstup do boje o prezidentský úřad. Nakonec ji má prý jak od lidí, tak i zákonodárců. Podaří se mu přesvědčit i dostatek voličů?Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl předseda ČMKOS Josef Středula.Když Josef Středula v květnu oznámil, že bude kandidovat na prezidenta, považovali ho mnozí za možného černého koně voleb. Jenže teď v listopadu vypadá situace úplně jinak. Středula má v průzkumech podporu pouhých sedmi procent lidí a navíc mu šance ubral vstup Andreje Babiše do volebního klání, protože oba usilují o hlasy podobných voličů.On sám ale říká, že z voleb odstupovat nehodlá. I přes obtíže sehnal podpisy občanů a pro jistotu současně i zákonodárců, aby jeho přihláška prošla kontrolou Ministerstva vnitra. Už dvakrát mu také vyjádřil podporu současný prezident Miloš Zeman. Vůči němu se sice Středula vymezuje, ale má k němu blízko – a v jeho týmu je řada lidí na Zemana navázána.Jak chce dohnat současnou ztrátu na favority voleb? Jaké vazby má na Miloše Zemana a jeho lidi? A bude dost průhledné financování jeho předvolební kampaně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
undefined
Nov 3, 2022 • 24min

Patříme k „jestřábům“ pomoci Ukrajině. A může se nám to vrátit, říká expert

Ostřelování ukrajinských měst nepolevuje. Rovnováhu sil mezi Ruskem a Ukrajinou nově začínají ovlivňovat dodávky zbraní z Íránu. Prvně to byly drony, teď možná balistické rakety. Jak mohou proměnit boje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Libor Jelen z Katedry geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.Ukrajinská města dál čelí ruskému ostřelování. Nově se přidává obava, že by Putinova armáda mohla na severní hranici země rozmístit balistické rakety krátkého doletu, které by dokázaly zasáhnout místo prakticky kdekoliv na ukrajinském území a proti kterým nemá Kyjev účinnou obranu.Tyto střely by, podle informací ruských a amerických tajných služeb, měl Rusku dodat Írán. Tamní režim už dodává na ukrajinské bojiště tzv. sebevražedné drony, které se po útoku samy zničí. Jejich terčem jsou nejčastěji civilní cíle a důležité body ukrajinské energetické infrastruktury.A ještě jedna zpráva z dnešního rána: Sněmovní bezpečnostní výbor schválil usnesení, že současný ruský režim je teroristický. K prohlášení se nepřipojili poslanci ANO a SPD. Koaliční zákonodárci tak navazují na politiku české vlády, jejíž někteří členové se před pár dny vydali přímo do Kyjeva. Tuhle návštěvu ocenili ukrajinští politici včetně prezidenta Volodymyra Zelenského jako důležité gesto podpory.Jak velkou hrozbu představuje pro západní svět spolupráce Ruska a Íránu? A má se Evropa znovu připravit na příchod většího množství válečných uprchlíků, pro které bude nadcházející zima v rodné zemi kritická?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

The AI-powered Podcast Player

Save insights by tapping your headphones, chat with episodes, discover the best highlights - and more!
App store bannerPlay store banner
Get the app