Ptám se já, Marie Bastlová

V prezidentských volbách kandiduje už podruhé. Marek Hilšer si za pět let přesto nedokázal sehnat občanské podpisy a potřeboval nominaci senátorů. Jak chce oslovit voliče? A má po druhé šanci?Hostem Ptám se já byl senátor Marek Hilšer.Před pěti lety se do volby dokázal dostat i jako úplně neznámý lékař, který není závislý na žádné politické straně a nemá na politiku peníze. Marek Hilšer tehdy dostal téměř půl milionu hlasů a ty později přetavil do mandátu senátora. Letos ale vyráží do boje o Hrad po druhé.Zájem jít do prezidentských voleb znovu de facto oznámil už po volbách v roce 2019. A přestože měl díky tomu oproti jiným kandidátům jistý náskok, na rozdíl od nich se nerozhodl jít cestou sběru voličských podpisů, ale podporu si vyjednal v Senátu.Podle posledních průzkumů se mezi ostatními kandidáty drží Hilšer až na pátém místě - za expremiérem Andrejem Babišem, generálem Petrem Pavlem, ekonomkou Danuší Nerudovou a odborovým předákem Josefem Středulou.Co víc dokáže nabídnout oproti minulé volbě? A stačí jako téma kampaně to, aby zdůrazňoval svoji nezávislost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je jedním z devíti zaregistrovaných kandidátů v letošních prezidentských volbách. Je z nich asi nejméně veřejně známá, kandiduje díky podpisům poslanců, kteří už dnes ale ve Sněmovně nesedí, a nemá zatím žádné peníze na kampaň. Čím chce přesvědčovat voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.Rohanová je mezi současnými kandidáty na prezidenta rozhodně překvapením. Na rozdíl od dalších kandidátů se totiž nedalo narazit na její podpisové stánky v ulicích, protože voličské podpisy jednoduše nepotřebovala. Rozhodla se totiž opřít o hlasy poslanců – jenže těch, kteří už zákonodárci rok nejsou, protože loni na podzim mandát neobhájili, a ještě v době, kdy prezidentské volby nebyly vyhlášeny.Ačkoliv sítem ministerstva vnitra na rozdíl třeba od Karla Janečka nebo Karla Diviše prošla, včera dorazila na Nejvyšší správní soud stížnost senátorů, kteří legitimitu vstupu Rohanové do předvolebního boje zpochybňují.Pokud nedá soud senátorům za pravdu, pro Rohanovou to nebude první zkušenost s volebním kláním. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie v Kralupech nad Vltavou a o tři roky později do Sněmovny za stranu Referendum o vystoupení z EU.Věří, že má opravdu šanci na úspěch? A jaké má názory? A kde chce na svou kampaň sehnat peníze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku už de facto neexistuje skupina, které by se nedotkla vysoká inflace a dražší energie. Nejhůř jsou na tom penzisté, hlavně osamělé seniorky. Co s tím?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce premiéra Daniel Münich.Topí jen v jedné místnosti, sprchují se tak, aby pak mohli vodu ještě využít, a stejně jim nezbývají peníze na víc než pár rohlíků. Případně hledají záchranu v potravinové bance. Takových lidí podle zjištění reportérů Seznam Zpráv v Česku přibývá.A hrozí, že bude ještě hůř. Zástupci organizací, jako je například Charita nebo Platforma pro sociální bydlení, uvádějí, že chudnou všechny skupiny obyvatelstva. Nejhůř jsou na tom hlavně osamělé seniorky a také domácnosti samoživitelek.Varující je, že příspěvek na bydlení, podle vlády jeden z hlavních nástrojů pro boj s chudobou, stále čerpá jen asi čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Organizace Člověk v tísni kvůli tomu rozjela sbírku, z níž se má hradit pomoc těm, kteří si nedokážou se složitou administrativou poradit sami.Je pomoc od státu nastavená tak, aby zachytila před pádem na dno ty nejvíc ohrožené? A na co se má připravit střední třída, na kterou zdražování doléhá také čím dál citelněji?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tři olympijské medaile, čtyři vzácné kovy z mistrovství světa a čtyři i z evropských šampionátů. Tak by se dala ve velké zkratce popsat veleúspěšná kariéra jedné z nejlepších českých atletek všech dob.Hostem Ptám se já byla oštěpařka Barbora Špotáková.Dvě dekády, během kterých byla jablonecká rodačka devěkrát vyhlášená atletkou roku. To je ostatně další rekord. Předstihla i svého bývalého trenéra, Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou. Oba se na pomyslný stupeň vítězů postavili sedmkrát.Barbora Špotáková je také matka dvou dětí, po jejichž narození se dokázala vrátit na stadiony a znovu vítězit. No a také čtvrtá sestra z písně její oblíbené kapely. Song jí věnoval frontman Tří sester Lou Fanánek Hagen po fenomenálním hodu na olympiádě v Pekingu. Tam na šestý pokus pokořila svou velkou soupeřku Rusku Mariu Abakumovovou.S čím se během sportovní kariéry nejvíc prala? A co jí naopak dělá největší radost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český důchodový systém čeká velká a nevyhnutelná změna. Zvýší se věk odchodu do důchodu a změní se jeho výpočet. Správný krok? Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom Deloitte David Marek.Experti současné vlády navrhují postupné posunutí hranice odchodu do důchodu na 68 let, omezení předčasných důchodů a hlavně změnu výpočtu výše důchodů. Jinými slovy to, aby důchody nerostly tak rychle jako nyní. Detaily největší změny penzí za deset let přinesly Seznam Zprávy zde.Jen příští rok si bude muset stát na důchody půjčit 63 miliard a situace se začne dramaticky zhoršovat už v polovině 30. let. V tu dobu totiž přestanou pracovat ročníky tzv. Husákových dětí. A okolo roku 2050 by už saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu.Zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům jsou jednou z cest, jak černý scénář odvrátit.Zabrání to krachu financování současného systému? Na jak velký důchod bude stát v příštích letech mít? A najde vláda odvahu udělat skutečnou reformu důchodů?

Ministr financí přemýšlí o zkrácení rodičovské dovolené. Je to na místě? A jak se takový krok vyplatí státu? Hostem Ptám se já byla ekonomka se zaměřením na sociální politiku a analytička pracovního trhu Linda Kunertová.Ministr financí za ODS rozpoutal ostrou debatu nejen v opozičních kruzích, ale i v rámci vládní koalice. Rozbuškou je úvaha o zkrácení doby, po kterou je možné čerpat rodičovský příspěvek.Proti se vymezili piráti i lidovci, kteří mají v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, Mariana Jurečku. Obě strany chtějí prosadit valorizaci rodičovského příspěvku. Opozice, v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, označuje eventuální zkrácení rodičovské za asociální krok.Zbyněk Stanjura trvá na tom, že za situace, kdy má Česko nejdelší rodičovskou v Evropě, je diskuse o jejím zkrácení na místě. Podotýká ale, že je nutné doprovodit tento krok dalšími změnami. Hlavně zajištěním dostupných mateřských škol nebo dětských skupin. Podle šéfa resortu financí by zkrácení rodičovské mohlo pomoci snížit strukturální deficit. Vedle například zrušení některých daňových výjimek nebo úprav penzijního systému.Nárok na příspěvek má v současnosti rodič, který celodenně pečuje o dítě, a to až do jeho čtyř let. Celkově může získat 300 tisíc, v případě vícerčat až 450 tisíc korun. Omezení doby čerpání navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle jejích výpočtů by zkrácení rodičovské o rok přineslo do státního rozpočtu 5 až 7 miliard Kč.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mluví se o tom řadu let, teď je ale Česko k dosud největší změně v oblasti drogové politiky blíž než dřív. Vládní Piráti přicházejí s návrhem na legalizaci konopí. Mají šanci uspět? Hostem Ptám se já je členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti).Stejně jako třeba v Německu a v jiných evropských zemích se už i v Česku vážně diskutuje o legalizaci konopí. Pokud získá aktuální pirátský návrh podporu v Parlamentu, za pěstování nebo užívání marihuany by lidem už nehrozila pokuta nebo rovnou vězení.I když se návrh ještě může změnit, jeho autoři a autorky tvrdí, že jestli začne platit, dokáže omezit černý trh s marihuanou a lépe kontrolovat, aby se k ní nedostávali mladiství a děti. To vše s výhodou dalších příjmů do státního rozpočtu plynoucích z legálního prodeje konopí.Kromě toho se tento týden dostala na veřejnost také nová výroční zpráva o nelegálních drogách v Česku. Kromě dalšího se v ní pojednává o aktuálním fenoménu: o látce kratom, původem z Asie. Ačkoliv se s ní pojí podobná rizika a účinky jako třeba s heroinem, mohou se k ní jednoduše dostat nejen dospělí, ale i děti.Je na čase přehodnotit seznam zakázaných psychotropních látek? A skutečně by společnosti prospělo, kdyby se marihuana stala za určitých podmínek legální drogou, podobně jako alkohol nebo tabák? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit? Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.V říjnu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 % v porovnání s předchozím rokem, nejvíce rostly ceny zemědělských produktů a v průmyslu. Inflace přitom oproti té zářijové klesla. Stojí za tím mimo jiné i vládní opatření na zvládnutí situace s energiemi.Podle některých ekonomů bychom už ten nejvyšší procentuální růst spotřebitelských cen měli mít za sebou. S tím souhlasí i viceguvernér ČNB Marek Mora, podle kterého je ale inflace velmi vzdálená cíli 2 %. Podle Mory by přitom centrální banka měla dál uvažovat nad zvyšováním úrokových sazeb, které banka poslední měsíce nechala beze změny.Už se uklidnila nervozita na trhu v souvislosti s novým obsazením rady ČNB? Jak dlouho udrží Česká národní banka nízký kurz koruny? A jak by reagovaly trhy, kdyby prezident Zeman do bankovní rady vyslal na konci svého mandátu své spolupracovníky z Hradu?Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V noci z úterý na středu se svět ocitl na prahu vyostření válečného konfliktu na Ukrajině. To když na území Polska dopadla raketa a zdálo se, že vypálena byla Ruskem. To se nakonec nepotvrdilo. Jak vyostřená situace to byla?Na to dnes v podcastu Ptám se já odpovídal velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.„Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko,“ říká v Ptám se já Jakub Landovský a dodává: „Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to nezmanená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko.“I západní státníci zdůrazňují, že i když Polsko zasáhla zřejmě raketa ukrajinské protivzdušné obrany, zodpovědnost nese Rusko. To totiž v posledních dnech výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu a před zimou se soustředí především na narušení dodávek elektřiny, což na Ukrajině trápí miliony lidí. Landovský v té souvislosti připomíná, že jde o válečné zločiny.„Pro ten jeden strom na polské straně hranice nesmíme přehlédnout les raket na straně ukrajinské a útok na civilní infrastrukturu, zejména na tu energetickou, je vlastně válečným zločinem. A to je důležité mít neustále na paměti,“ zdůrazňuje Landovský.Jak se v zákulisí velké světové diplomacie řeší krizové okamžiky války na Ukrajině? A jak se z pohledu NATO vyvíjí válka na Ukrajině? A kdy lze čekat, že do Severoatlantické aliance přistoupí Finsko a Švédsko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.