Ptám se já, Marie Bastlová

Seriál Volha z prostředí Československé televize 70. let na sebe strhl nebývalou pozornost. A štěpí recenzenty i diváky. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe doby, podle druhých povrchní groteska. Jak o tématu vyprávět?Hostem Ptám se já byl režisér a scenárista seriálu Volha Jan Pachl.Novou televizní sérii Volha vytvořil Jan Pachl na motivy románu dlouholetého producenta České televize Karla Hynieho. Vypráví příběh řidiče, který krátce po tehdejší povinné vojenské službě v 70. letech nastoupí do státní televize. Tam hledá způsoby, jak okrádat stát a mít se dobře, a to i navzdory době. Což ho přivádí ke spolupráci s tehdejší Státní bezpečností.Po boku Kryštofa Hádka v hlavní roli řidiče Standy Pekárka vystupují v pětidílné minisérii České televize i další známí herci jako Klára Melíšková, Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová nebo Bohumil Klepl.„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle zaručeně skutečných událostí. Divákům tím chceme naznačit, že nemusí brát všechno doslovně. Současně je portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků,“ uvedl při novinářské projekci kreativní producent Josef Viewegh.Seriál na sebe od prvního dílu strhl velkou pozornost filmových recenzentů i diváků. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe normalizační doby 70. let. Podle jiných laciná, povrchní a nevtipná groteska.Je seriál věrným obrazem doby, nebo mají pravdu jeho kritici? Jak by se mělo o normalizaci vlastně vyprávět? A co ukazují reakce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem třináct uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči také šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.Konrád je mediálním manažerem přes dvacet let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím pět let také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy spolu s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda finišuje slibované změny v penzijním systému. Ministr práce tento týden představil první vlaštovku - návrh na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu. Plány ostře zkritizovala opozice. Kolik tím stát uspoří?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Vláda slibuje, že už brzy představí očekávanou reformu penzí. První návrhy na jejich úpravy představil šéf resortu práce tento týden. Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasnými příspěvky k důchodu, které by kompenzovaly růst cen, ale důchody nezvedaly trvale. Důchody se dál mají pravidelně zvyšovat od ledna, místo inflace a poloviny růstu reálných mezd by šlo o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Tedy jako do roku 2018.Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace by se vyplácel při dodržení růstu cen o pět procent. Dosud tento přírůstek zvedal zásluhový díl penze. Výrazněji se tak trvale navyšovaly vyšší důchody. „Stále zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory,“ vysvětlil Jurečka.Návrh obsahuje i změny v předčasných důchodech. Do něj budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. A penze se jim bude víc krátit.Ministerstvo práce chce i těmito kroky zajistit významné úspory a tím i dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí tvořit přes pět procent hrubého domácího produktu. To by pro státní kasu znamenalo 300 miliard ročně.Zpomalení růstu penzí doporučuje vládě Národní ekonomická rada (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) - jako krok nutný k ozdravení veřejných financí. Kabinet to už i přes protesty opozice prosadil u červnové mimořádné valorizace.Opoziční poslanci tvrdě kritizují i další navrhované změny. Například podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové znamená nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky její faktické zrušení.Komu a jak porostou důchody? Kdy budeme znát návrh reformy penzí? A může si stát dovolit zvyšování rodičovských příspěvků, které pětikoalice zároveň slibuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V květnu proběhne v Česku cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení. Zpráva vyvolala emoce i vlnu dezinformací strašících mobilizací. Jak je Česko nachystané na případné hrozby? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut.Pravidelné cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení, se bude konat v květnu. Letos poprvé proběhne ve všech krajích současně a zapojí se do něj i zástupci samospráv a civilní lékaři. Zpráva vyvolala silné emoce ve veřejném prostoru i u části lékařů. Ihned se jí také chopila dezinformační scéna, která začala strašit tím, že akce je přípravou na mobilizaci.Situaci začal uklidňovat náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil, že civilní lékaři byli na některá armádní cvičení případných odvodů zváni i v minulosti. A jejich zapojení je pouhou nabídkou, protože armáda v mírových dobách nemůže lékařům nic nařizovat. Dodal také, že v minulých letech podobná cvičení organizovala krajská vojenská velitelství, letos se podle něj armáda rozhodla vše procvičit ve stejný čas, aby k nácviku mohlo přidat i relativně nedávno vzniklé teritoriální velitelství.Emoce ve společnosti, které zpráva vyvolala, Řehka řekl, že pokud slovo mobilizace působí paniku, je to špatně. Společnost podle náčelníka generálního štábu musí být připravena na krize. Jak je na tom česká společnost a jak je na případné hrozby připravena naše armáda? A jak ovlivní válku na Uktajině únik utajovaných amerických dokumentů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší bezmála 80. Podle resortu financí se tak v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Povede to ale k větší efektivitě Finanční správy?Hostem Ptám se já byla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.Po oznámeném rušení poboček České pošty vláda tento týden přišla s dalšími škrty ve státní správě. Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní.Krok kritizuje opozice i někteří starostové. Podle Stanjury ale zůstane dostupnost i kvalita finančních úřadů zachována. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, která je ve funkci od 1. března, k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.Hornochová byla náměstkyní pro daně a cla někdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) v letech 2014 a 2015. Měla na starosti také zavádění elektronické evidence tržeb (EET), kterou současná vláda od letoška zrušila. V posledních letech působila jako daňová poradkyně.Podle Stanjury by Hornochová v roli generální ředitelky měla zajistit vstřícnější přístup ke klientům a pomoci tak napravit reputaci nabytou právě za Babišových časů.Co přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda rozjela největší změnu ve fungování České pošty za dlouhé roky. Chce zrušit 300 poboček a spustit její transformaci. Podle mnoha expertů je ale na záchranu těžce ztrátového státního podniku pozdě. Co stát od pošty chce?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.Česká pošta plánuje snížit počet poboček o 300 k polovině roku a v souvislosti s tím zrušit 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti. Začátkem týdne to oznámil pověřený generální ředitel pošty Miroslav Štěpán.Zrušením části poboček chce podnik ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by mu tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Za loňský rok Česká pošta zvýšila ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s tím prohlásil, že „rušení poboček je záchranná brzda“.Většina dotčených obcí s rušením pošt na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Ministr vnitra Rakušan chce stihnout schůzky se starosty jednotlivých obcí ještě během dubna. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl poslancům, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín s komunikačním týmem vedení pošty.Dnešní mimořádné jednání výboru vyvolala opozice, která se v minulých dnech a týdnech neúspěšně snažila prosadit debatu o plánované transformaci pošty na plénu Sněmovny.Jak velká redukce nakonec Českou poštu čeká? Podaří se zachovat funkční síť poboček? A bude stát poštu třeba za deset let ještě potřebovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanci vládní koalice podrželi v čele Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. A hromadně se jí začali zastávat, poté co si musela projít - řečeno slovy hnutí ANO - opoziční uličkou hanby. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Opoziční ANO a SPD v úterý, podle očekávání, neprosadily odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve přiznala, že proti pohodlné koaliční většině 108 hlasů nemají opoziční hnutí šanci, ale že i tak si Pekarová Adamová „musí projít tou uličkou hanby“. Předsedkyni dolní komory poslanci koalice podrželi, pro její odvolání bylo jen 72 opozičních poslanců. Ti Pekarové Adamové vytýkali zejména průběh nedávného sněmovního několikadenního maratonu kvůli snížení růstu valorizace důchodů, kdy vedení Sněmovny po vyhrocené debatě omezilo dobu řečnění i politikům s přednostním právem. Došlo i na osobní útoky na Pekarovou Adamovou. Koaliční poslanci, včetně Marka Bendy, se jí ale zastali s tím, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé Sněmovny, nebo alespoň její většiny.Předsedkyně dolní komory také před nedávnem sklidila od některých poslanců kritiku kvůli cestě na Tchaj-wan, kam se minulý týden vydala s nejpočetnější podnikatelskou delegací za posledních pět let.  Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Jak probíhala cesta české delegace na Tchaj-wan? A byli by z celoživotních poslanců dobří ústavní soudci?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.