Ptám se já, Marie Bastlová

Spory o vládní konsolidační balíček pokračují. Velkou část úspor má přinést i snížení dotací z Ministerstva zemědělství. Skutečně to nebude mít na zemědělce výrazný dopad, jak slibuje šéf rezortu? A proč mají mít vinaři výjimku?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Vláda chce v rámci úsporných opatření na dotacích celkově ušetřit 54,4 miliardy korun, z toho přes 45 už v příštím roce. Rezort zemědělství má snížit dotace o více než 10 miliard korun. Škrty ale podle ministra velké potravinářské podniky neohrozí.„Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ vysvětlil Nekula.S tím nemá problém třeba Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Naopak velcí producenti jako jihočeská Madeta plány ostře kritizují.Jaké konkrétní dotace nakonec Ministerstvo zemědělství škrtne? Jaký hlavní úspěch si KDU-ČSL připisuje při jednání o vládním úsporném balíčku? A proč tak brání zrovna vinaře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Češi přicházejí o mnohaleté jistoty ve zdravotnictví. Na trhu už měsíce chybí úplně základní léky, v mnoha regionech není možné sehnat pediatra nebo zubaře. Kdy léky zase budou? A jak rezort zdravotnictví zapojí nové lékaře?Hostem Ptám se já byl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).V tuzemských lékárnách už měsíce chybí řada léků, za některé přitom stále není adekvátní náhrada. Odborníci se shodují, že tak špatnou situaci jako tu současnou nepamatují. „Dodávky alternativy sirupu Ospem jsou v tomto měsíci na českém trhu. Problémy jsme vyřešili, většina léků, která chyběla, je dostupná,“ tvrdí Válek.Ministr chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Léčiva by do budoucna podle Válka měla zajistit i novela zákona, kterou chce ministerstvo do léta předložit vládě.Co ministerstvo zdravotnictví dělá pro zajištění nových lékařů? A kdo za současnou situaci může?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda po týdnech čekání oznámila balíček chystaných úspor, které mají pomoci státnímu rozpočtu. Ekonomové ho spíše vítají, jinak ale zní kritika ze všech stran a odboráři už vyhlásili stávkovou pohotovost. Podlehne kabinet tlaku?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vládní balíček úsporných opatření, který má ozdravit veřejné finance a státní rozpočet, dál vyvolává silné emoce. Podle nejhlasitějších kritiků v čele s opozičním hnutím ANO a odbory jsou plány kabinetu Petra Fialy (ODS) neakceptovatelné. Míří podle nich nejen proti živnostníkům, ale také proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Opozice proto zvažuje další sněmovní obstrukce, odborové svazy zase v pondělí v poledne vyhlásily s okamžitou platností stávkovou pohotovost.Premiér Fiala označil stávkovou pohotovost za nezodpovědnou a zopakoval, že za návrhy svého kabinetu stojí. Vláda spolu s odborníky z Národní rozpočtové rady (NRR) a Národní ekonomické rady vlády (NERV) považuje konsolidaci veřejných financí za zcela nezbytný krok na cestě k vyrovnanějšímu hospodaření státu, který se v posledních letech každý rok potýká se stamiliardovými schodky.Vláda proto plánuje v příštím roce uspořit na výdajích a zároveň získat z nových příjmů více než 94 miliard korun. V dalším roce by to pak mělo být zhruba 53 miliard korun. Součástí plánu je mimo jiné seškrtání dotací, snížení sumy na provoz státu i na platy a naopak navýšení daní třeba firmám a lidem s vyšším příjmem i daní z nemovitostí, z hazardu nebo u tabáku a alkoholu.Jde vládní úsporný balíček správnou cestou? Je dost ambiciózní? A co se stane, když vláda podlehne tlaku a ustoupí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dlouho očekávaný vládní balíček úspor je na světě a všichni, kterých se dotkne, ho okamžitě zasypali kritikou. A kritičtí jsou podle očekávání i představitelé opozice. Jak by ozdravovalo veřejné finance hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO, šéf opoziční stínové vlády Karel Havlíček.Vláda Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek představila tolik očekávaný balíček opatření, kterými chce snížit prohlubující se zadlužení státu a zároveň reformovat důchodový systém. Mezi téměř šesti desítkami opatření je mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z  tabáku a alkoholu, daně z hazardu i nemovitostí, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvednutí odvodyů živnostníků. Vláda také počítá se snížením státní podpora stavebního spoření, se zruším 22 daňových výjimek nebo s úpravou daně z přidané hodnoty, která má mít dvě sazby místo nynějších tří.Záměry kabinetu zkritizovaly odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků a místní samosprávy a zejména opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček bezprostředně po představení balíčku označil plány pětikoalice za popravu živnostníků. Vláda podle něj také „odrbe“ důchodce. ANO podle něj naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí nebo s oceněním náročných profesí.Co z vládního konsolidačního balíčku opozice ve Sněmovně podpoří? Jak by sama chtěla ozdravit státní kasu a provést důchodovou reformu? A jaká je další strategie hnutí ANO?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Letošní přijímačky na střední opět provázejí silné emoce. Žáci tvrdě narážejí na nedostatek kapacit u preferovaných škol, zejména gymnázií. Často jim nepomohlo ani úspěšné složení státní části přijímacích testů. Kdo selhal?Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu Pavel Zelený, který dnes na podobné přijímací zkoušky sám uchazeče chystá.Školáci, kteří to před měsícem třeba kvůli nemoci nezvládli v řádném termínu, jdou dnes a zítra k náhradním přijímacím zkouškám na čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby.V rámci jednotné přijímací zkoušky, kterou od roku 2016 centrálně zadává a vyhodnocuje příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Cermat, musí žáci v náhradním termínu stejně jako v řádném absolvovat testy z češtiny a z matematiky. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.Výsledky řádného termínu přijímaček zveřejňovali ředitelé do minulé středy. Zájemcům o studium teď běží desetidenní lhůta na odevzdání zápisového lístku anebo odvolání. I letos, stejně jako poslední roky, ale velké množství školáků tvrdě narazilo na realitu českého školství, které nezvládá silné populační ročníky. Obří převisy na žádaná gymnázia a střední školy zejména v Praze a ve velkých městech vyřadily z preferovaných škol tisíce dětí. I přesto, že žáci úspěšně složili státní část přijímacích zkoušek a ze základních škol přicházeli často se samými jedničkami.Jak se osvědčil systém státních přijímacích testů, na které ale školy nepřipravují? Jak systém opravit? A kolik dnes stojí příprava na přijímačky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ve Velké Británii vrcholí přípravy na velkolepou událost, kterou zažila naposledy před 70 lety. Nový král Karel III. oficiálně usedne na trůn. Korunovaci budou sledovat stovky milionů lidí po celém světě. Co ale znamená pro Brity?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.Bulvární média ho s oblibou přezdívala věčný čekatel nebo věčný následník. Žádný jiný jeho předchůdce v britské historii totiž nečekal na korunu tak dlouho jako Karel III. A to celých sedm dekád, kdy vládla jeho matka, královna Alžběta II., která zemřela loni v září.V sobotu 6. května bude nový král společně s chotí Camillou konečně formálně korunován v londýnském Westminsterském opatství. Na přípravách velkolepého ceremoniálu, který dlouho nezažila jak Británie, tak celá Evropa, se podílí tisíce lidí. Na korunovaci je pozváno více než dva tisíce hostů a sledovat ji budou stovky milionů diváků po celém světě.K výkonu své funkce Karel III. korunovaci nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu samotných Britů ceremoniál vůbec nezajímá. Popularita královské rodiny totiž v posledních letech spíše klesá. Návštěvy nového krále po celé Británii v uplynulých měsících provázely dokonce hlasité protesty odpůrců monarchie. Ty plánují také během korunovace.Jak a čím by si Karel III. mohl získat Brity na svoji stranu? Vymaní se ze stínu své matky Alžběty II.? A přežije britská monarchie jeho éru?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko už několik měsíců trápí výpadky léků. K sehnání nejsou zejména antibiotika pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je to vina výrobců, kteří nedodávají dostatek potřebných léčiv. Kdy se situace zlepší?Hostem Ptám se já byla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).Podle nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou antibiotika chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ vysvětlil Válek. S touto firmou, která má prakticky monopol, se podle ministra státu stále nedaří dohodnout. Při výpadku penicilinu tak lékaři předepisují jiná antibiotika, kterých se potom také nedostává.Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné. Lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou s tou současnou nepamatují. Sám ministr přiznává, že je situace „zlá“, zejména pro rodiče malých dětí, kteří musí shánět léky, kde se dá. Zároveň ale argumentuje, že na to rezort už od prosince upozorňuje.Válek chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Měly by podle něj nést daleko větší míru zodpovědnosti. Pomoct by v tom měla i novela zákona o léčivech, kterou chce rezort zdravotnictví do léta předložit vládě a podle které by měli výrobci povinnost držet zásobu léků na měsíc nebo dva.Kdy rozsáhlé výpadky léků skončí? Proč se státu nedaří dohodnout s jejich výrobci? A v jakém stavu je tuzemské zdravotnictví, kterému kromě léků chybějí i lékaři a psychiatři?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český olympijský výbor strikně odmítl účast Ruska a Běloruska na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor přitom nedávno doporučil návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Dosáhnou Češi něčeho?Hostem Ptám se já je prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident mezinárodní federace IBU Jiří Hamza.Plénum České olympijského výboru (ČOV) se ve čtvrtek postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válka na Ukrajině. Předseda výboru Jiří Kejval tak má v ruce silnější mandát pro vyjednávání s Mezinárodním olypijským výborem (MOV), který před měsícem doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby hledali cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců do světových soutěží.MOV navrhl, že by se olympijských her mohli zúčastnit pouze sportovci pod neutrální vlajkou, kteří nejsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Podle prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj MOV ale kritizuje mnoho českých i zahraničních sportovních organizací i samotných sportovců, podle kterých není možné sport a ruskou agresi na Ukrajině oddělit. Vedení Českého olympijského výboru dlouhodobě podporuje opatření, která vylučují ruské a běloruské sportovce z mezinárodních soutěží. Podle Jiřího Hamzy, který razantní usnesení plénu Českého olympijského výboru předložil, ale dosud chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. Jeho návrh, který nepřipouští žádné výjimky pro sportovce Ruska a Běloruska, delegáti schválili takřka jednomyslně.Proč čeští sportovci zpřísnili svůj postoj a jaké na to mají reakce? Jak změnit postoje Mezinárodního olympijského výboru? A budou ruští a běloruští sportovci na olympiádě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.