Ptám se já, Marie Bastlová

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. „A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. „Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. „Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. „Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš i dnes vynechá plánované mítinky v Moravskoslezském kraji. Po pondělním útoku na předvolební akci na Frýdecko-Místecku má od lékařů stále doporučený klidový režim. Jak incident poznamená kampaň? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji a bývalý ministr školství Robert Plaga. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš má po pondělním útoku na mítinku v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku od lékařů stále doporučený klid. Ani dnes se proto nezapojí do plánované předvolební tour v Moravskoslezském kraji.  Babiše udeřil do hlavy francouzskou holí čtyřiašedesátiletý muž, který podle svých slov jednal ve zkratu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ho rozčílila slova expremiéra. Muž je podezřelý z výtržnictví a z pokusu o ublížení na zdraví. Bezprostředně po činu ho zadrželi policisté, zatím ho neobvinili. Šéf ANO v úterý ve videu na sociálních sítích poděkoval svým fanouškům za podporu a vyzval je, aby se k podobnému útoku nikdy nesnížili. Uvedl také, že ho muž trefil holí přímo do spánku. Kvůli tomu musí Babiš ještě podstoupit další vyšetření, chtěl by se ale co nejdříve opět zapojit do kampaně. Už zítra má hnutí ANO představit v Ostravě svůj dlouho očekávaný program. Jaké změny chce ANO prosadit ve školství? Kde chce najít peníze na vyšší platy učitelů? A co liberální politici ANO říkají na možnou vládu s SPD nebo s komunisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Petr Fiala a vicepremiér Vít Rakušan si včera na pivu potvrdili, že spolu chtějí vládnout i po příštích volbách a že rozhodně nebudou spolupracovat s nejsilnějším hnutím ANO. Jak dlouho stranám předvolební závazek vydrží? Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.Vládní hnutí Starostové a nezávislí před letošními volbami do Poslanecké sněmovny vsadilo na „dobrou kampaň“. Představitelé STAN dlouho hovořili o tom, že ji povedou pozitivně a nebudou jí stavět na „AntiBabišovi“ a hrozit jeho návratem. Měsíc před volbami nicméně šéf Starostů Vít Rakušan vyvolal schůzku s lídrem vládní koalice Spolu Petrem Fialou, kde se s ním chtěl utvrdit v tom, že jejich strany po volbách s hnutím ANO spolupracovat nebudou. V úterý na pivo do restaurace na pražské Malé Straně pozval i předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, ten ale na rozdíl od Fialy odmítl. Rakušan zároveň oznámil, že úterním pivem to nekončí. On i Fiala by chtěli schůzku zopakovat i spolu s šéfem Pirátů. V plánu je i svolat v Praze těsně před volbami společnou manifestaci demokratických sil, která by měla varovat před vládou ANO, SPD a komunistů.„Je to správný a moudrý závazek,“ řekl k tomu místopředseda Starostů Dvořák. Volby podle něj nejsou ještě rozhodnuty: „Věřím, že dopadnou dobře.“ Podle Dvořáka chce hnutí STAN v závěrečné fázi kampaně pokračovat s pozitivním programem. „Chceme zachránit Česko co nejlepším výsledkem. Chceme co nejdříve zavést euro, zachovat důchodovou reformu, zachovat Českou republiku v rámci všech mezinárodních organizací. Tak víme, že s hnutím ANO to dělat nemůžeme,“ řekl místopředseda STAN k závazku Fialy a Rakušana nespolupracovat s ANO.Je fér vůči voličům dávat před volbami tak striktní sliby? Jak hnutí STAN funguje jejich dobrá kampaň? A co je ještě potřeba prošetřit v bitcoinové kauze? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. „Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební kampaň Spolu jde do finále. Koalice představuje tento týden svůj program a rozjíždí další sérii debat s premiérem Petrem Fialou. Jaká je před volbami mezi lidmi atmosféra? Hostem Ptám se já byla stand-up komička a moderátorka roadshow s Petrem Fialou Iva Pazderková. Po letní pauze rozjíždí vládní koalice Spolu horkou fázi předvolení kampaně. Lídr koalice, premiér Petr Fiala od tohoto týdne také pokračuje ve své roadshow s moderátorkou Ivou Pazderkovou.Kvůli zapojení do kampaně čelí herečka od začátku vlně nenávisti. Na další sérii debat i silné emoce, které jsou s akcemi s premiérem spojené, je ale podle svých slov připravená. „Vzhledem k tomu, že tím podporuji pana premiéra, a vím, proč ho podporuji, věřím mu, moc si ho vážím, tak jsem věděla, že to bude snesitelné. Nechápu, kde na to bere tu trpělivost, já se tím učím,“ řekla Iva Pazderková v Ptám se já. „Největší problém jsou od začátku manipulace, dezinformace, cílení na lidi, kteří mají nějakým způsobem slabší schopnost detekovat podvodníka nebo lež nebo propagandu. I když chodí na ty debaty, tak neposlouchají. V podstatě nejde o to někoho přesvědčit o opaku. Ale když už tam přijdu a zeptám se, tak je alespoň nějaké základní pravidlo jakékoliv komunikace počkat na odpověď,“ popsala moderátorka své dosavadní dojmy z debat.  „Mám vlastně pocit, často se nedebatuje s občany, kteří mají nějaké preference, třeba politické, etické, hodnotové, ale se členy sekty.“  Podle Pazderkové na předvolební akce Spolu zároveň chodí mnoho lidí, kteří debatovat ochotni stále jsou. „Myslím, že to ještě byl takový čajíček proti tomu, co přijde teď. Ale zkušenost mám tu - a ta si myslím, že je fakt skvělá - že ve chvíli, kdy jsou příznivci a odpůrci ochotni spolu mluvit a opravdu normálně diskutovat, tak to má efekt oboustranně. Je tam hodně lidí, kteří mi dali naději, že to jde,“ dodala.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor na optimismus?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického  prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílem domě.K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujích Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.