Ptám se já, Marie Bastlová

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst. Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr. Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami si opoziční hnutí ANO stále drží výrazný náskok před vládní koalicí Spolu. Ta varuje před možnou vládou ANO s SPD a komunisty ze Stačilo!. Spolupráci s Andrejem Babišem Spolu ale rozhodně odmítá. „S ohledem na to, jak vyostřená je rétorika hnutí ANO vůči krokům, které vláda dělá a které udělala i v těžkých časech, a hlavně to, co přinesly v programu, což je fakt chiméra, že by bilion korun byli schopni získat z šedé ekonomiky, tak za sebe říkám, že představit si to nedovedu. A hnutí ANO říká totéž,“ prohlásil místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka v předvolebním speciálu Ptám se já z Next Zone na pražském Smíchově. Preference hnutí ANO se necelé tři týdny do sněmovních voleb 3. a 4. října drží nad 30 procenty hlasů. Vládní koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kolem 20 procent. Její zástupci nicméně stále věří, že můžou získat další voliče. „Teď jsme ve finiši kampaně a usilujeme o to, abychom získali nerozhodnuté voliče, i ty, které jsme třeba nenadchli nebo zklamali,“ řekl Kupka. „A jde nám o to, aby naše země zůstala opravdu pevná v dalším směřování v rámci NATO a v rámci Evropské unie jako aktivní člen, který bude víc říkat, co chce a kde jsou jeho národní zájmy.“„Snažíme se ukazovat nejen to, co se povedlo nám jako vládě, ale co se povedlo podnikatelům, společnosti, jak se společnost zachovala jako celek v okamžiku, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu. To jsou hrozně důležité body, které drží společnost,“ dodal ministr.Zároveň připustil, že vládě se některé věci skutečně nepovedly, ať už šlo třeba o nedodržení slibu, že nezvýší daně nebo že zajistí vyšší platy učitelů. Co bude se Spolu a pozicí jejího lídra, šéfa ODS a současného premiéra Petra Fialy, pokud koalice volby prohraje, nechtěl Martin Kupka předjímat. „O tom teď vůbec nebudu spekulovat, protože by to okamžitě vyvolávalo vlnu otázek, jak to vlastně ten Kupka myslí a co tam řekl. Ne, já stojím pevně za Petrem Fialou,“ reagoval místopředseda ODS na dotaz, zda by byl případně připraven kandidovat do čela strany. Nepřehání to Spolu se strašením před Andrejem Babišem? A proč nedokázala lidem lépe vysvětlit svoji politiku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční Piráti dál posilují v průzkumech, podle aktuálního volebního modelu STEM se dostali na deset procent a dohnali tak STAN. Porazí i SPD a stanou se třetí nejsilnější parlamentní stranou, jak si předsevzali? Hostem Ptám se já byl exministr pro místní rozvoj, bývalý předseda Pirátů a lídr pirátské kandidátky ve Středočeském kraji Ivan Bartoš. Piráti dosáhli v předvolebních průzkumech na svůj dosud nejlepší výsledek. Podle dat agentury STEM posílili o 0,8 bodu na deset procent hlasů, stejně jako hnutí STAN. Spolu s ním jsou tak aktuálně čtvrtí za ANO, Spolu a SPD. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib ovšem straně při zahájení ostré fáze kampaně stanovil ještě vyšší cíl, a sice předehnat SPD a zaujmout místo třetí nejsilnější parlamentní silou. Právě toho se týká i sázka, podle které si Bartoš ostříhá vlasy a jeho dredy si nechá naplést Hřib. Podmínkou je, aby Piráti přeskočili SPD.Někdejší vládní strana, která je v opozici od loňského podzimu po odchodu svého bývalého předsedy Ivana Bartoše z vlády, voličům slibuje například rychlejší výstavbu bytů, úlevy na daních ve prospěch rodin, takzvaný protikorupční úklid i změny, které by zefektivnily jednání Sněmovny. Po volbách vylučuje spolupráci s ANO, Motoristy, SPD a Stačilo!.Co stojí za stávajícím úspěchem Pirátů? Nezůstane část jejich voličů doma, jako při minulých volbách? A jak chce strana zajistit výstavbu 200 tisíc nových bytů, které slibuje v programu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Milion chvilek pro demokracii tento týden odstartoval mobilizační kampaň před říjnovými sněmovními volbami. Spolek chce povzbudit k účasti váhající nebo zklamané voliče a zabránit vládě s extremisty. Jak chce lidi přesvědčit?Hostem Ptám se já byl zakladatel iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Ke sněmovním volbám by letos mohlo přijít jen o něco méně lidí než před čtyřmi lety. Podle průzkumu agentury STEM/MARK se v říjnu chystá odevzdat svůj hlas 62 procent voličů. V roce 2021 účast lehce překročila 64 procent. Část lidí je ale letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. Zklamání, nedůvěra v politiku nebo strach mohou být podle průzkumu letos jedny z hlavních motivací, proč budou Češi volit. Rozhodnout mohou takzvaní „swingující“ voliči.Iniciativa Milion chvilek pro demokracii proto chce mobilizovat nerozhodnuté voliče a zapojit své nejaktivnější podporovatele, aby oslovili lidi ve svém okolí. Vrcholem celé kampaně má být velké shromáždění na Staroměstském náměstí v neděli 28. září.Do aktivit spolku se před volbami opět zapojí i jeho bývalá tvář a zakladatel Mikuláš Minář. Ten odešel před pěti lety kvůli zklamání z tehdejších politických stran. Pokusil se založit vlastní politickou partaj, ale nezískal dostatek podpisů.Jakou roli bude Mikuláš Minář v kampani mít? Na koho chce spolek cílit? A jak budou vypadat jeho aktivity po volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. „Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. „Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. „Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.) je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. „A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. „Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. „Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. „Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.