Forbes Byznys

„Místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava,“ pojmenovává slabiny českého stavebnictví Michal Jurka, prezident a generální ředitel společnosti Skanska pro střední Evropu. Společně s českým trhem řídí i ten polský a slovenský. Za rychlost, s jakou naši severní sousedé staví klíčovou infrastrukturu, zejména dálnice, si Polsko vysloužilo přezdívku tygr Evropy. „Jestli Polsko je tygr, my jsme taková opice. My se umíme předvádět, ukazujeme všechno, co se nám nepovedlo, a skáčeme z jedné věci na druhou,“ říká Michal Jurka, šéf stavebního kolosu Skanska. „To máme s tou opicí hodně společné – místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava, jak ta opice v pralese.“ Potřebuje stavební zákon změnu a nebo je důležitější, jak se stávající normou pracují stavební úřady? Co by se muselo stát, aby stavební práce zlevnily? Bude mít v budoucnu na stavbách kdo pracovat, když průměrný věk dělníků roste? V čem Michalu Jurkovi v byznysu pomohly zkušenosti z házené, kterou celý život hraje?

Propojenost ve zdravotnictví i ve státní správě, kvalitnější dopravní infrastrukturu. To jsou oblasti, v nichž Češi chtějí výrazně víc, ukázaly letošní výsledky Indexu inovací. Ten průřezově celou společností zjišťoval, jak lidé i firmy vnímají novinky a kde jim naopak chybí. Hostem u mikrofonu v našem podcastovém studiu byla Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB. 1355 respondentů, 500 firem a 32 startupů – ti všichni se svými odpověďmi podíleli na výsledném čísle 78,3 bodu ze sta možných. „Není to málo, ale mohlo by to být ještě lepší,“ hodnotí dosažené skóre Michaela Bauer, členka nejužšího vedení ČSOB, která zodpovídá za oblast technologií, dat a inovací a je jednou z nejvýše postavených žen ve finančním sektoru v Česku. Index inovací 2024 vznikl už potřetí spoluprací, letos poprvé ve spolupráci se společností Mastercard. Hodnotí mimojiné to, jak se Česko posouvá a co lidem chybí. „Změřit inovace skutečně jde. V našem pojetí jsou to jakékoli pociťované novinky. Respondentů jsme se ptali, které hodnotí dobře a které jim naopak chybí, a to napříč všemi oblastmi. Celkem jich bylo dvaatřicet,“ vysvětluje Michaela Bauer. V kterých oblastech jsou lidé naopak extrémně spokojení? A jak otevření jsme prvkům chytré domácnosti? Liší se pohled jednotlivců a firem na inovace? Poslechněte si nové vydání Forbes BrandVoice podcastu.

Adam Kolesa nastoupil do firmy Foodora v momentě, kdy se ještě jmenovala Dáme jídlo a právě on stál jako šéf za rebrandingem největší doručovací platformy na českém trhu. Té se daří dobře, letos roste o zhruba dvacet procent a tržby se pohybují okolo jedné a půl miliardy korun. Období, kdy je objednávek nejvíce, je právě teď. V listopadu a prosinci bývají kurýři nejvíce vytížení. Může za to počasí, ale i předvánoční shon. Podle Adama Kolesy navíc padají se závěrem roku i předsevzetí, takže si lidé objednávají více jídlo i z fast foodu. „Denně přijímáme tak od třiceti do čtyřiceti tisíc objednávek,“ přibližuje šéf platformy s tím, že doba doručení je průměrně kolem pětadvaceti, třiceti minut. „Letos se nám podařilo na sezonu lépe připravit, takže jsou menší zpoždění,“ podotýká. Co všechno si nechávají zákazníci doručovat domů? Proč šéf Foodory sám občas rozváží? Jaké restaurace vedou v počtech objednávek? A s čím pomáhá firmě umělá inteligence? Odpovědi se skrývají v dalším díle Byznys Forbes podcastu.

Čím je vnitřní chod firmy jednodušší, tím víc se můžete věnovat byznysu. Jak na to radí dva úspěšní manažeři v novém Forbes BrandVoice podcastu. Ve studiu byli Pavel Řehák, zakladatel a CEO skupiny Direct, a Petr Herzmann, CEO a spolumajitel fintechu Fidoo. Na začátku byla touha pomoci českým podnikatelům zjednodušit život ve firmách. Společnost Fidoo před lety vsadila na službu přinášející méně papírování a jednodušší hlídání výdajů, což v byznysu řeší každá firma. Od placení, dokládání účtenek, vedení cestovních příkazů po vyúčtování. Kdy zažívalo Fidoo nejtěžší časy? Jaký je nejpodceňovanější firemní výdaj? A co je nejvíc využívanou transakcí?

Dvě pece v Bechyni pojedou dál, ta znojemská vyhasne v dubnu. Z jihomoravské pobočky vznikne velké logistické centrum, i dál tam Laufen bude montovat vodovodní baterie a koupelnový nábytek. Jaké vize přináší ze Španělska nový generální ředitel Ladislav Dvořák? Po šesti letech se vrací z Barcelony, z centrály mateřské korporace Roca, do křesla generálního ředitele Laufen CZ. Firmu zná jako málokdo, prošel v ní od devadesátých let mnoha pracovními pozicemi včetně výroby. I přesto čeká Ladislava Dvořáka složitá mise. Celý trh sanitární keramiky těžce zasáhlo hned několik krizí, nejprve ta covidová, pak potíže s námořní dopravou společně s enormním zdražením energií. To znamenalo v roce 2023 rekordní ztrátu přes 190 milionů korun. Kudy vede podle Ladislava Dvořáka cesta, jak dostat firmu zpět do kondice? Jak si po slunné Barceloně zvyká zpět na českou zimu? A jak často jsou Češi ochotní investovat do svých koupelen? Liší se české koupelny od těch na západ od nás?

Jak se dnes Češi stavějí k ekologii? Čím doma topí a jsou ochotní investovat do zelenějšího řešení? To a mnohem více se dozvíte v nové epizodě podcastu Forbes BrandVoice, ve které představí nejen výsledky vlastního výzkumu Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu společnosti Knowlimits, a Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky a člen prezidia Cechu topenářů a instalatérů ČR. Česko bylo vždy převážně uhelná země. Vyplývalo to z místních uhelných zásob i nedostatku jiných tuzemských surovin. S větším akcentem na zelené technologie v rámci boje s klimatickými změnami se nicméně tento přístup postupně mění. I když jen částečně. Vyplývá to minimálně z výzkumu, který letos v dubnu provedla společnost Knowlimits. „Z výzkumu nám vychází, že zhruba 32 procent obyvatelstva používá k vytápění plyn, třicet procent zdroje centrálního vytápění a osmnáct procent se přiznalo k tomu, že vytápí pevnými palivy. Teprve zbytek pak využívá různá ekologická řešení,“ popisuje v podcastu Forbes BrandVoice výsledky ředitel výzkumu Knowlimits Zdeněk Kubena. Pokud vás zajímají další výsledky z výzkumu společnosti Knowlimits nebo další detaily o tom, jak dnes Češi topí, poslechněte si celý podcast BrandVoice.

Chrámy konzumu a spotřeby, které hlavně v předvánočním čase praskají ve švech. Nákupních center je v Česku 110, lokálně je doplňuje 275 retail parků. Podle šéfa Asociace nákupních center ČR Jana Kubíčka už příliš prostorů pro stavu těch skutečně velkých není, poptávka po nich je celkem nasycená. „Nákupní centrum se skládá tak, aby v něm existovala dobrá trasa, my tomu říkáme footflow. Většinou musíte mít důvod, abyste za konkrétním nájemcem zašli. Těm my říkáme kotevní a dáváme je do rohů nebo na konec jednotlivých pasáží. Tak aby měl zákazník důvod se tam podívat,“ osvětluje logiku stavby nákupního centra Kubíček, který se pro investiční banku Wood & Co. zároveň stará o provoz Obchodního centra Harfa. Očima laika to může vypadat, že fyzický retail může svádět lítý boj s rozvíjejícím se segmentem e-commerce, který raketově vyrostl za covidu. Lidé si věci, pro které by si dříve došli fyzicky do „nákupáku“, objednání spíše do zásilkových boxů kousek od svého bydliště. Ve skutečnosti si ale podle Kubíčka obě strany našly harmonický vztah, ve kterém rostou oba sektory. „S rozvojem e-commerce a logistiky bychom mohli očekávat pokles prodejních ploch, ale u spousty konceptů je to naopak,“ říká s tím, že někteří nájemci naopak vyhledávají po covidu větší prostory. Minimálně obraty nákupních center jsou už vysoko nad předpandemickou úrovní.

Bitcoin stojí přes dva miliony korun. Co ho tam dotlačilo, jak se dá tato kryptoměna těžit a dočkají se Češi spravedlivého zdanění kryptoměn? To a mnoho dalšího se dozvíte v nové epizodě podcastu Forbes BrandVoice s hosty Jakubem Hlavenkou ze společnosti 2BMiner a Františkem Vinopalem z České kryptoměnové asociace. Bitcoinová mánie je zpět. Nejstarší kryptoměna trhá rekordy několikrát do týdne a aktuálně stojí téměř 100 tisíc dolarů za minci, přes 2,3 milionu korun. Tak drahý nikdy nebyl. A řada investorů začíná nakupovat ve strachu, aby jim případné zisky neutekly. „Je to nyní jízda. Každý se do rozjetého vlaku snaží naskočit, jak to jen jde,“ popisuje v podcastu BrandVoice vývoj Jakub Hlavenka, šéf společnosti 2Bminer, která zákazníkům nabízí koupi a provoz zařízení na těžbu bitcoinu. Růst cen bitcoinu podle něj nastartovalo na jedné straně zvolení Donalda Trumpu a na druhé jarní spuštění ETF fondů s bitcoinem v USA.

Česko potřebuje rozhýbat. Protože pak bude zdravější, výkonnější – i bohatší. V podcastu Forbesu se na tom shodují zástupci byznysu, který je s pohybem přímo spojen: Jana Havrdová z České komory fitness i Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport Benefit, která nabízí pohybové aktivity jako benefit pro zaměstnance. Už by to chtělo pořádnou kampaň. Klidně podobnou, s jakou kdysi stát varoval před následky dopravních nehod. „Jen by heslo tentokrát mohlo znít trochu obměněné,“ říká Jana Havrdová: „Necvičíš, zaplatíš.“ „Demografický vývoj je neúprosný. Zájmem zaměstnavatelů i státu bude udržet lidi co nejdéle v pracovním procesu – a když to řeknu nehezky, také je co nejdéle danit. A k tomu musím mít podmínky. Čekal bych, že toto téma bude vidět trochu víc,“ říká ve Forbes BrandVoice podcastu Miroslav Rech z MultiSport Benefit. „Musíme Česko rozhýbat, to musí být společná mise.“ Které země jsou v tomto ohledu vzorem? Jak se podpora pohybu a zdravého životního stylu vyplatí státu ekonomicky? V čem Česko zaostává? Poslechněte si náš Forbes BrandVoice podcast.

Český deeptechový fond Tensor Ventures, za kterým stojí Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr, má za sebou úspěšný rok 2024. Podařilo se mu uskutečnit první exity ze stamilionového prvního fondu a navíc rozjeli druhý fond s cílovou částkou 1,25 miliardy korun, do kterého tečou i prostředky z Evropského investičního fondu. A z těchto peněz fond ve čtvrtek oznámil vůbec první investici, když spolu s dalšími andělskými investory vložil 550 tisíc eur (v přepočtu zhruba 14 milionů korun) do brněnského startupu Dynanic, dříve známého pod názvem Brnologic, jehož vědecký tým laicky řečeno zjednodušil programování čipů. V jakých dalších oblastech má Česko ještě potenciál? Jak fond Tensor Ventures vybírá, do koho bude investovat? A který startup z jeho portfolia se stane jeho prvním dolarovým unicornem? To vše si poslechněte v aktuálním podcastu.