Klub rváčů

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem pozvali do Klubu rváčů byznysmena, který podcastové rozhovory téměř neposkytuje. Dorazil k nám majitel finanční skupiny DRFG David Rusňák.Dobrý den, ahoj.Je tu další epizoda podcastu Klub rváčů, do které dorazil podnikatel, jenž na veřejnosti téměř nevystupuje. O svém životním a podnikatelském příběhu mluví minimálně. S o to větším potěšením můžeme říct, že naším hostem byl zakladatel a majitel investiční skupiny DRFG David Rusňák. Pozornost širší veřejnosti před pár lety zaujal tím, že je zetěm ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Kvůli tomu jsme ale Davida Rusňáka nezvali, o tom už se vše napsalo. Naopak, my chtěli slyšet jeho podnikatelský příběh a to, jak moc se o úspěch musel porvat. Prostě vhodný adept pro Klubu rváčů.David Rusňák vyrůstal na jižní Moravě v Kyjově. Vyprávěl, jak brigádničil v baru Soho, jak první podnikatelské inspirace čerpal z rozhovorů Václava Moravce v české sekci radia BBC. Bavili jsme se o tom, jak obtížné je získat první kapitál a odvahu pustit se do podnikatelského projektu a tím i rizika. „Musíte být přesvědčený o svém nápadu či myšlence. Pak pro to dokážete strhnout někoho, kdo vám poskytne první peníze. Nesmíte o věcech jen mluvit, musíte jít a udělat to. To je absolutní základ,“ vrátil se David Rusňák k začátkům budování svého impéria.Přiznal, že s postupem času je podnikání psychicky náročnější - mimo jiné s ohledem na velké zadlužení. „Na začátku jsem neměl strach se zadlužit. Kdybych ho býval měl, dneska bych o podnikání pravděpodobně jen mluvil, nedotáhl to a dneska tu neseděl. Ale ano, čím jsem starší a čím je firma větší, tíha odpovědnosti na mě doléhá,“ uvedl v rozhovoru, ve kterém hovoří i o klíčové strategii získávání peněz prostřednictvím dluhopisů.Řešili jsme, jak moc DRFG zasáhla covidová pandemie, jak do jeho byznysu zasahuje inflace. Postupně jsme rozebrali základní pilíře, na kterých jsou investice DRFG postavené: retailové a residenční nemovitosti, telekomunikace, finanční služby a energetika.Vedle menších nákupních center poblíž okresních měst sází skupina i na obchodní centra v krajských městech. DO portfolia patří i byty. Kam se až může vyšplhat cena za metr čtverečních? Prý nejsme na maximu. „Cena bytů se vyšplhá v Praze na 300 tisíc korun za metr čtvereční. Nepochybuji o tom. Vidím stále prostor na růst cen, Praha je stále ve srovnání s jinými městy v zahraničí levná,“ vyřkl poněkud provokativní cifru, o které je přesvědčený, že na ni dojde. DRFG si vede dobře ve Švýcarsku, kde patří vůbec k největším zaměstnavatelům. „Je to pro nás krásná reklama. Děláme pro mobilní operátory výstavbu a údržbu sítě. Technologie jsou klíčové, vyvíjí se neskutečnou rychlostí,“ popsal.V oblasti energetiky se DRFG zaměřila na obnovitelné zdroje. „Sázíme na stavbu solárních elektráren, spravujeme rovněž lokální distribuční soustavy. Energetika je naším důležitým pilířem. Etablovali jsme se ve službách výkonové rovnováhy. Jsou to miliardové projekty,“ zmínil.Dotkli jsme se i geopolitiky. Vedle Švýcarska se Rusňákova skupina zajímá o středo-východoevropské trhy, na kterých může ulpívat stín kontroverzních politiků ve vedení některých těchto států - ať už jde o „Ficovo“ Slovensko či „Orbánovo“ Maďarsko. Stál si za tím, že tamní podnikatelská situace je stabilní.Na to a další otázky vám v rozhovoru odpoví finančník David Rusňák, jehož plnou verzi si můžete pustit zde, na YouTube a v podcastových aplikacích.Mějte se dobře, ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ V této epizodě Ondřej s Radkem rozebírají voličské trendy, nečekané kauzy a povolební spolupráci „demobloku" s Andrejem Babišem.  Mílí přátelé, vítejte u nové epizody Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které jsme se s Radkem zastavili u dvou aktuálních témat ze sítí. Za prvé jde o debatu, která se vyrojila kolem příspěvku někdejšího Babišova marketéra Marka Prchala. Ten na síti X napsal, že téma zákona umožňujícího skenovat zprávy v telefonech uživatelů i materiály v digitálních uložištích obyvatel EU může mít měsíc před volbami podobný efekt jako kauza Lithium před sněmovními volbami v roce 2017. V podcastu s Radkem vysvětlujeme, proč si myslíme, že voličské trendy jsou už delší dobu jasně dané a v obecné rovině žádná kauza ve stylu Lithia už s celkovým nastavením nálad a pohledem společnosti na další vývoj Česka zásadněji nezacvičí. Malý teaser: Radek byl v daném roce 2017 insiderem a klíčovým spojencem tehdy končícího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a viděl za kulisy v uvozovkách kauzy Lithium. Druhým tématem této Devítiminutovky byla aktuální debata o tom, zda pomohou členové Pětikoalice (počítáme sem i dříve vládní Piráty) odvrátit pád Česka do náruče extrému a utvoří v příštím volebním období koalici s ANO tak, aby se Babiš nespojoval s extrémisty z SPD či Stačilo!. Poslechněte si celou epizodu, ve které vysvětlujeme, proč si myslíme, že taková koalice by neodpovídala realitě a většinovému mínění společnosti PLUS by taková spolupráce významně drhla i politicky.Užijte si poslech.Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Nová Devítiminutovka o Trumpovi, Putinovi, Ukrajině a Evropě.Vítám vás u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které si s Radkem povídáme o tom, jak Evropa v řešení krize a války na Ukrajině není tak špatná, jak se mnozí Češi a kritici na sociálních sítích domnívají. Nemusíte se obávat dojmologie, vycházíme z dat celosvětově uznávaného německého think-tanku Kiel Institute for the World Economy, na který nás přivedl náš kolega podcaster Honza Růžička.V zásadě jde o to, že s příchodem Donalda Trumpa k moci Spojené státy utnuly svou podporu Ukrajině (s výjimkou toho, že USA Ukrajině poslední týdny zbraně prodávají). Prázdné místo Evropa dokázala zaplnit a na jaře poprvé od června roku 2022 poskytla Ukrajincům více vojenské pomoci než Spojené státy. Od začátku války je to 72 miliard eur na straně Evropy oproti 65 miliardám eur na straně USA.Z evropských států se činí zejména ty severské v čele se Švédskem a Norskem, hodně se snaží i Velká Británie, Belgie či Nizozemí. Z aktualizovaných dat vyplývá, že v posledních měsících významně ruku k dílu přiložilo Německo v podobě 5 miliardového (eur) vojenského balíčku.Z další studie Kiel Institute vyplývá, že Evropa oproti USA nakupuje více vojenské pomoci prostřednictvím průmyslových kontraktů a zakázek. Z celkové částky 10,5 miliardy eur určené na evropskou vojenskou pomoc v květnu a červnu 2025 bude nejméně 4,6 miliardy EUR poskytnuto prostřednictvím zakázek pro obranné společnosti, nikoli z existujících zásob.Tyto zakázky získaly hlavně evropské a ukrajinské firmy, což zřetelně ukazuje na sílící význam evropského obranného průmyslu v oblasti vojenské pomoci. Od začátku války do června 2025 přidělila Evropa prostřednictvím obranných zakázek nejméně 35,1 miliardy EUR na vojenskou pomoc, což je o 4,4 miliardy EUR více než Spojené státy.Kontext a význam těchto dat řešíme s Radkem v Devítiminutovce, kterou si teď můžete poslechnout. Spoiler - nemusíte se chovat jako maďarský fanfarón Viktor Orbán, abyste získali skutečný vliv na diplomatické dění :)Užijte si poslech, ahoj OndřejPS: Podívejte se na náš Newsletter Klubu rváčů na Substacku, kde máme i jednotlivé grafy. 

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem probírají v nové epizodě analyzují napjatou situaci kolem Donalda Trumpa s marketérem Markem Hančem, který se po více jak měsíci vrátil ze Spojených států.Milí přátelé,vítám vás u nové Nalejvárny Klubu rváčů, ve které se vám dostane poctivého amerického nášupu a vhledu do tamního dění. Marek Hanč v USA strávil více jak měsíc a pozoroval, zda a případně jak se americká společnost proměňuje pod vládou prezidenta Donalda Trumpa.Probrali jsme klíčové zákony, které Trumpova administrativa prosadila, drsnou migrační politiku, byznys elit a prezidentské rodiny, překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering), nedostatek pracovních sil a především - otřesnou pedofilní a násilnou kauzu obchodníka Jeffreyho Epsteina, který v roce 2019 spáchal ve vězení sebevraždu. Zatímco jeho tělesná schránka je minulostí, jeho spis nikoliv. A to nahání hrůzu řadě vlivných lidí v nejvyšších patrech, včetně prezidenta Trumpa, jejichž jména trestním spisem procházejí.„Amerikou se šíří nedůvěra v systém. Dochází k jeho destrukci, protože Trump ví, že to na konci nemusí dopadnout dobře. Jeho rodina řeší byznys ve velkém. Překreslují se volební obvody. Prostě to není úsvit demokracie,“ zmínil Marek.Trumpova důvěryhodnost ve stínu Epsteinova skandálu slábne. „Průzkumy uvádí, že 40 % republikánských voličů je nespokojených s tím, jak se Trump staví k vysvětlení kauzy Epstein. 69 % voličů si myslí, že Trump tají informace, které se kauzy týkají. To jsou strašná čísla. Trump vyvíjí obrovskou snahu kauzu překrýt, ale nedaří se mu to,“ zaznělo v podcastu. Emoce rovněž vyvolává nový soubor zákonů zvaný One Big Beautiful Bill Act, který podle kritiků nahrává movitým a znevýhodňuje chudší. „Americkou společnost na dlouhé roky zásadně ovlivní Trumpův Big Beautiful Bill. Nemůžeš 17 milionů lidí na hranici přežití znevýhodnit na úkor extrémně bohaté skupiny jen pro to, aby ses zavděčil elitě a své rodině,“ upozorňuje Marek.Spojené státy se podle něho nyní nachází ve fázi destrukce demokratických institucí - a to v několika rovinách. Ať už je to Trumpův boj v kauze Epstein, účelové překreslování volebních obvodů s cílem pomoci republikánským kandidátům či podezření z korupce na straně Trumpových nejbližších spojenců - včetně rodiny.„Věci, které by před pár lety byly nemyslitelné, se nyní ději v takto silné zemi s takovou historií demokracie. Příští rok se slaví 250 let výročí od vyhlášení americké nezávislosti. Takže máš 250 let tradici, kterou teď jeden frajer může úplně rozkopat,“ padlo mimo jiné v podcastu.Pusťte si celou epizodu, kde dění v USA rozebíráme v širším kontextu.Užijte si poslech, ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ V této epizodě si Ondřej s Radkem povídají o jednání Trumpa s Putinem na Aljašce.Ahoj, natočili jsme pro vás další Devítiminutovku, náš nový krátkometrážní pořad, ve kterém jsme si popovídali o jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského diktátora Vladimira Putina na Aljašce. Vzali jsme to trochu z jiného úhlu - prizmatem Mnichovské dohody z roku 1938, která našemu národu působí trauma dodnes. V čem je situace dnešní Ukrajiny podobná a a naopak odlišná od „Mnichova“? Je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v podobné situaci a pozici jako tehdejší československý prezident Edvard Beneš? Proč je pro Čechy jednání na Aljašce tak citlivé? A co na to Trump?Přeji fajn poslech, ahoj Ondřej.

Ahoj,vítám vás u dalšího dílu podcastu Klub rváčů. Máme tu opět novinku, která by vám mohla udělat radost. Čísla poslechovosti nám prozrazují, že vás baví formáty, když si s Radkem povídáme jen my dva, rozebíráme aktuální události a mudrujeme nad nejrůznějšími spekulacemi. Takže jsme se rozhodli, že budeme natáčet takzvanou Devítiminutovku, ve které se krátce zastavíme nad tématem, o které jsme zakopli a zaujalo nás. Výkop obstaralo korespondenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Přišli jsme na to tak, že Radek svým kamarádům pomáhal zařídit záležitosti potřebné pro korespondenční hlasování v Singapuru. Tam se pojede závod F1 zrovna v době, kdy se v Česku bude rozhodovat o složení Poslanecké sněmovny v příštích čtyřech letech. Radek se díky tomu na vlastní kůži přesvědčil, jak složitě je systém korespondenčního hlasování nastavený a oproti původnímu stavu nikterak zázračně reformovaný. Přitom novela zákona, kterou loni po ostrých politických bojích protlačila přes parlament stávající vládní koalice, si stanovila šlechetné cíle. „Cílem korespondenční volby je umožnit českým občanům pobývajícím v zahraničí jednodušeji volit a narovnat tak nyní nerovné podmínky pro výkon jejich volebního práva,“ láká ministerstvo zahraničí. Ďábel se skrývá v detailu. „Tento krok umožňuje občanovi ČR žijícímu v zahraničí zapsat se do zvláštního seznamu voličů vedeného velvyslanectvím nebo generálním konzulátem v místě dlouhodobého pobytu v zahraničí, což je nutná podmínka pro korespondenční volbu,“ informuje ministerstvo v brožurce Harmonogram korespondenční volby. Takže jste-li na dovolené či na Erasmu, máte smůlu a musíte si vyřídit voličský průkaz a s ním na ambasádu, podobně jako dřív.Zřejmě i to je důvod, proč o korespondenční hlasování není kdovíjaký zájem. K 1. srpnu se do seznamu voličů v zahraničí přihlásilo 17 622 lidí. Pro zajímavost - v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 odevzdalo v zahraničí hlas 13 tisíc lidí. Původní propočty ministerstva vnitra byly diametrálně odlišné. „Celkově, pokud se nepletu, je to nějakých 600 tisíc Čechů, kteří žijí trvale v zahraničí. Je to odhad, ale troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ pronesl Vít Rakušan na konci roku 2023.Je škoda, že korespondenční novela - jinak skvělý záměr - se nepodařilo dotáhnout i v technicko-legislativní rovině, aby možnost volit na dálku zaujala daleko víc lidí. Navíc schvalovací kolečko napáchalo nemalé politické škody, protože téma si, bohužel, přivlastnili různí lháři a konspirátoři. Ti vytvářejí fake news o tom, jak Fialova vláda manipuluje volby. Ukradené hlasy!, objevuje se v různých diskusích. Korunu tomu dal exprezident Miloš Zeman, který korespondenční hlasování zahrnul do nesmyslné a vyfabulované konspirační teorie. „Zejména poražené strany, a my víme, kdo bude v demokratických volbách poražen, zajásají, pokud to Ústavní soud udělá. Ještě to může být zkomplikováno korespondenční volbou, to je také nástroj, jak zneplatnit volby. Ale to je méně pravděpodobné. Pravděpodobné je, že souhra Ústavního soudu a tajné služby v zoufalství, že končí jejich éra, může skutečně vést k opakování rumunského scénáře,“ plkal nedávno Zeman.Zbytek v celé epizodě naší první Devítiminutovky. Užijte si poslech, ahoj Ondřej.Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.  

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Inkubátor je nový formát podcastu Klubu rváčů. Zabývá se novými technologiemi a trendy, díky kterým můžete ušetřit peníze a být energeticky úsporní. V první epizodě Inkubátoru vystoupil manažer a vizionář z ČEZ Filip Jelínek.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných.🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě Klubu rváčů rozebírají, zda jsme nyní svědky pohřbu sociální demokracie pod taktovkou rudých komunistů.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem si do nové epizody pozvali ekonoma a výrazného představitele z prostředí pražské burzy Jaroslava Šuru.Milí přátelé,vítám vás u nové epizody podcastu Klub rváčů, ve které vám přinášíme rozhovor s investorem a burziánem Jaroslavem Šurou. Ekonom, který aktivně vystupuje s ekonomickými tématy na sociálních sítích, v našem podcastu nechal nahlédnout do své dílny. „Bývalo to 8 až 10 hodin denně. Teď už je to opravdu málo, protože jsem najel na pasivnější přístup,“ odpověděl Jaroslav Šura na dotaz, kolik hodin denně věnuje získávání a analýze informací, podle kterých se rozhoduje na burze.Jaroslav Šura se prezentuje jako investor, který se dlouhou dobu zaměřoval na akcie amerických technologických gigantů. Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci, který svými kroky destabilizoval geopolitické a obchodní prostředí, Šura své portfolio v USA zmenšil a pozornost přenesl na pražskou burzu. „Kapitál nemá rád nejistotu, takže po nástupu amerického prezidenta Trumpa jsem se přesunul na pražskou burzu. V Česku mám akcie Komerční banky, ČEZ a Colt, v USA jsem zůstal u Nvidia a matky Google společnosti Alphabet,“ uvedl v podcastu.Vysvětlil také, proč je podle něho výhodnější zůstávat na burze pasivnější či zdrženlivější. „Jsem spíše zastáncem investování. Někdo správně řekl, že investování je skoro až nudná záležitost. Čím nudnější, tím člověk nejspíš víc udělá. Čím jsem byl na burze aktivnější, mám pocit, že výnos byl nižší. Je lepší na to spíše nesahat, s výjimkou extrémních dob jako covid či finanční krize,“ popsal.V rozhovoru jsme se dostali i k veřejnému dění a situaci české ekonomiky. Jak pomoci českému státu, jehož rozpočet je napjatý? Podle Šury je jednou z variant, jak snížit výdajovou stránku, zmrazení důchodů. „Jak ušetřit státu 200 miliard? Buď zvednete daně nebo prostě snížíte výdaje. Daly by se zmrazit důchody, pro politiky by to ale byla sebevražda. Jenže nám opravdu hrozí příběh bankrotujícího Řecka,“ zaznělo v rozhovoru. Hovořili jsme i o euru, ke kterému se narozdíl od nás náš host staví kritičtěji. „Smáli jsme se Řecku, ale nabrali jsme podobnou trajektorii. Kdyby Řekové neměli euro, zkrachovali by,“ poznamenal Radek. Zaznělo i varování před přílišným zadlužování států. „Centrální banky a vlády se naučily v roce 2008 zalévat průšvihy penězi. Když krize pomine, peníze by se měly stahovat zpět. Jenže zadlužení států je dnes obrovské, všech bez výjimky. Směřujeme k velkému problému,“ doplnil Jaroslav Šura. Jaké české firmy by rád viděl na pražské burze? Proč by sankce západních spojenců vůči Rusku měly být mnohem přísnější? Jak si sestavit investiční portfolio? Nejen to se dozvíte v celém rozhovoru s Jaroslavem Šurou, který vychází i na YouTube a v podcastových aplikacích. Přeji vám fajn léto, brzy zase na slyšenou, na viděnou. Ondřej

👊 Nový podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných.🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem si do nové epizody Klubu rváčů pozvali investora, bývalého politika a poutníka Petra Stuchlíka.