Klub rváčů

Ahoj rváči,volby jsou tady. Buďme rádi, že tahle divná kampaň plná emocí a povrchního obsahu je za námi. Bohužel, na konkrétní témata skutečně důležitá pro společnost,  a její prosperitu se téměř nedostalo. A’t už dopadnou volby do Poslanecké sněmovny jakkoliv, jisté je, že v české společnosti se prosadí takové trendy, po kterých prahne většinová část naší populace. V naší nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme řešili, proč se Češi tak brání a bojí moderních věcí a technologií, proč nadávají na elektromobily, aniž by si ho zkusili řídit či si udělali základní analýzu trhu a zjistili, že cena elektrických vozidel se blíží cenám klasickým fosilních aut. A tak bychom mohli pokračovat dál přes obnovitelné zdroje, ochranu klimatu, vzdělávání etc. Nesmyslnost podobných kulturních střetů jsme demonstrovali na případu mluvčího Potravinářské komory, který se před pár dny na sítích bůhvíproč radoval z toho, že McDonald`s stáhl ze své nabídky vegetariánské produkty, protože prý o ně nebyl zájem (disclaimer - já ani Radek nejsme vegetariáni). Navíc jak Radek zjistil, celé to bylo trochu jinak… Bránění se modernitě, technologickému progresu či modernímu lifestylu jsou symptomem dnešní doby, což má dopad mimo jiné i na to, jakou politickou reprezentaci si tady zvolíme. A jakým směrem tato zvolená politická elita Česko povede. Dobrou chuť k volám a šťastnou ruku u uren. Ahoj Ondřej  

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Hostem podcastu byl miliardář, filantrop a hybatel škol PORG Martin Roman.Milí rváči,vítám vás u rozhovoru s bývalým šéfem ČEZ, hybnou figurou škol PORG a mužem, který se nikdy nebál jít o krok dál. Martin Roman. Od mládí, kdy objížděl obchody a fotil potraviny pro svou první byznysovou studii, přes vedení energetického giganta až po revoluci ve vzdělávání – jeho příběh je plný různých lekcí, které stojí za to si poslechnout. Tady je to nejlepší z našeho povídání psanou formou, určitě si ale rozhovor poslechněte celý.„Bůh mi nedal moc talentu, ale dal mi spoustu vůle.“Dalo by se říci, že Martin Roman nikdy nebyl ten, kdo by čekal na příležitost. Už ve 22 letech usedl do křesla obchodního ředitele německé firmy, která vyráběla brambůrky Pom-bär. Tam se od svého mentora naučil dle svých slov životní poučku: „Když si kleknu na zem a sám vyrovnám pytlíky brambůrek v regálu, obchoďáci to udělají taky.“ Tahle škola života ho provázela celou kariérou – od prvních úspěchů až po řízení ČEZ.ČEZ a naivita expanze na BalkánKdyž Martin Roman ve svých 34 letech nastoupil do ČEZ (v roce 2004), viděl „low hanging fruits“ – příležitosti, které dle něho čekaly na využití. Sázka na vstup Bulharska a Rumunska do EU a jejich přeměnu v právní státy mu připadala jako dobrý plán. „Slibovali nám právní rámce, ale realita byla jiná,“ přiznává s odstupem. „Kdybych tehdy věděl to, co vím dnes, nešel bych do toho.“ PORG: Škola jako systémUž na gymnáziu si Martin Roman řekl, že chce přispět ke vzniku školy, která nebude jen o biflování, ale o smysluplném učení. Výsledek? PORG – systémová škola, kde je vše přesně popsáno, od hodnocení po klíčová fakta, která si žáci odnesou do života. „V dějepisu učíme třeba nástup Hitlera k moci, aby děti pochopily, jak je demokracie křehká, a rok 1948, aby věděly, co znamená komunistický převrat. Kdyby tohle všichni znali, volební preference by dneska vypadaly jinak,“ říká Roman.Čtení a psaní jako základ všehoMartin Roman má jasnou radu pro rodiče: „Čtěte s dětmi od druhé do čtvrté třídy každý den aspoň 20 minut. Je to nejdůležitější věc pro jejich vzdělanost.“ Na PORGu dokonce rodiče podepisují, že jejich dítě knihu četlo. Důležité je podle něho i psaní, žádný doping v podobě umělé inteligence. „Psaním si třídíte myšlenky a učíte se argumentovat. Když to zvládnete písemně, budete lepší i v diskusi,“ dodal. Sám se před lety vrátil ke čtení, na které má vyhrazený speciální čas ve svém denním diáři. Největší strach? Rusko.Když se ptáme na budoucnost, Martin Roman má jasno: „Nejvíc se bojím Ruska. Klimatická změna je hrozba, ale aktuálně je pro mě větší riziko Rusko. Nejsme připraveni bránit své země tak, jako to dělají v nedemokratických režimech, kde je alternativou kulka do zad.“Romanova myšlenka na závěr? „Snažte se ujít tu extra míli navíc. Ať už jde o práci, vzdělávání svých dětí, nebo třeba jen o to vzít večer do ruky knihu.“ Toto byla jen ochutnávka. Pusťte si celý rozhovor na tady, na YouTube či v podcastových aplikacích. Užijte si poslech. Ahoj Ondřej 

Ahoj rváči,v nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme nemohli vynechat věc, kterou považujeme tematicky tak trochu za naše dítě.Je to už několik měsíců, co jsme začali v Klubu rváčů upozorňovat na to, že zde existují nepřiznané volební koalice typu SPD a Stačilo!, a že je možné, že debatu kolem toho rozetnou až soudy. A tak se také stalo. Ústavní soud před několika dny odmítl ústavní stížnosti politické strany Volt Česko, která se domáhala zrušení kandidátních listin hnutí Stačilo! a SPD kvůli existenci „nepřiznaných“ koalic.Z textu rozhodnutí ústavních soudců jsme vybrali pár pasáží, které považujeme za diskutabilní. Tak například:„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů.“To, že Ústavní soud odmítl stížnost na nepřiznané koalice, není tak překvapující, problematičtější je odůvodnění. „To mě velmi překvapilo. Je to hodně smutná historka, která vzkazuje českému národu, že právo neplatí pro každého,“ poznamenal Radek. To, že volební zákon zmiňuje aditivní klauzule pro koalice (tedy 8 či 11 procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny) má své opodstatnění. Cílem je zabránit nekontrolované destabilizaci či paralýze dolní komory tím, že by v ní usedlo nadměrné množství politických stran. „Podle mě to narušuje celý ústavní koncept, jak má být sestavována volená politická moc v České republice,“ zazní v podcastu.Užijte si poslech, přejeme fajn víkend.Ahoj Ondřej 

Milí rváči,vítám vás na začátku týdne s novou Devítiminutovkou Klubu rváčů. V ní jsme se s Radkem ohlédli za naším datovým předvolebním miniseriálem Kam kráčíš, Česko?, který jsme dali dohromady s výzkumnou agenturou NMS a jejím analytikem Jakubem Bakulem. V datech nás s Radkem zaujal jeden konkrétní fenomén.Z dat vyplynulo, že voliči inklinující ke koalici SPD (částečně i k alianci Stačilo!) se rozhodují ne na základě peněženky a ekonomických faktorů, ale spíše tradicionalistických, nacionalistických a kulturních motivací a témat. Jde například hate vůči migrantům, klimatické politice, NATO či Evropské unii. „Když uděláme resumé naší datové analýzy a voličského kompasu: sílí trend takzvaně vlevo nahoře. Čím dál víc lidí se posouvá do sektoru tradicionalistické levice, neboli vyhledává silný a protekcionistický stát, nechce migranty a je proti EU, zjednodušeně řečeno,“ shrnul jsem v podcastu data, která jsme analyzovali ve volebním miniseriálu.„Dneska se dostáváme do situace, že lidé hlasují proti svým základním zájmům… a rozhodně to rozbilo ten primární systém politiky, že jsou tady prostě politické strany a hnutí, která definují nějaké zájmy, lidé se s nimi ztotožní a podle toho volí,“ dodal k tomu Radek. Celou Devítiminutovku si poslechněte tady, na našem YouTube nebo v podcastových aplikacích. Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? V posledním díle miniseriálu se zabýváme tím, do jakých končin může vyhrocená situace Česko poslat.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? Ve druhé epizodě hovoříme o voličském kompasu Česka. Milí přátelé,vítám vás u druhého dílu naší volební minisérie Kam kráčíš, Česko? Celý seriál jsme postavili na datech od agentury NMS, která se stala partnerem našeho volebního projektu. Ve druhé epizodě s analytikem Jakubem Bakulem rozebíráme voličský kompas české politiky. Kompas má - na rozdíl od klasickým průzkumů typu volebního modelu - jinou roli, protože ukazuje dlouhodobější postoje a hodnotové motivace voličů. Divoká leviceJedním z našich zjištění je, že takzvaná tradicionalistická levice je největším voličským segmentem, střed však zůstává klíčový pro celkovou politickou soutěž.Analytik Jakub Bakule zdůraznil, že největší část české společnosti (48 %) tvoří tradicionalistická levice, která kombinuje preference aktivního státu s uzavřeností a skepsí vůči migraci či EU. Nicméně klíčovou roli hraje středový segment, který může být až čtvrtinou voličů a je méně politicky vyhraněný, což z něj činí rozhodující bojiště pro politické strany.„Největší segment české společnosti tvoří tradicionalistická levice (48 %), která preferuje aktivní stát snižující nerovnosti, ale zároveň uzavřenou společnost s národním zaměřením a přísnými pravidly pro migraci,“ uvedl Bakule v podcastu.Druhý výrazný segment tvoří liberální levice. „Tento segment klade důraz na osobní svobody, manželství pro všechny a zelená témata, ale postrádá stranu, která by tyto hodnoty plně reprezentovala. Tradicionalistická a liberální pravice jsou výrazně menší,“ dodal analytik. Hnutí ANO cílí na tradicionalistickou levici, ale musí se vyrovnat s konkurencí radikálnějších stran jako SPD či Stačilo! „Na ANO je vidět, jak mění pozice. V roce 2014 zastávalo pozici dnešního STAN. Dnes se zaseklo v tom největším segmentu tradicionalistické levice,“ popsal analytik Bakule.Středoví voliči svými preferencemi nepřekvapí. Uznávají klimatickou krizi a brání polistopadový systém. Zastávají se zachování Senátu či veřejnoprávních médií. Pro populistické strany typu ANO může být v některých oblastech ošemetné výše zmíněná témata kriticky napadat, protože by tím mohli ztratit svůj záběr ve středovém voličském segmentu.Radikalizace staršíchVoličský kompas agentury NMS odhaluje dlouhodobé postoje a demografické rozdíly mezi jednotlivými voličskými oblastmi. Tradiční levice je častěji spojena se staršími voliči, zatímco liberální pravice přitahuje mladší, tradicionalistická pravice pak vábí více muže. Liberální levice má zase větší podíl žen, které preferují aktivní stát a liberální hodnoty.Radikální strany jako SPD a Stačilo! nebo populističtí Motoristé posilují díky svým koalicím a nespokojenosti s vládou. Jejich předvolební aliance, které podle brněnského krajského soudu jsou nepřiznané a nezákonné, mají za cíl nedopustit znovu jev, který v roce 2021 pomohl stávajícím vládním stranám dostat se k moci - totiž nenechat propadnout zhruba milion hlasů. Předvolební spojení sil pomohlo nejvíc Okamurovi.„Koalice SPD pod vedením Okamury se stala klíčovým soupeřem Andreje Babiše, protože dokázala oslovit tradicionalistické voliče a změnit dynamiku politické soutěže. Tato koalice, kombinující nacionalismus s prvky komunismu, překvapivě sjednotila menší subjekty. Vzestup SPD podporuje nespokojenost s vládou, taktické hlasování voličů a síla alternativních médií, která posilují jejich dosah,“ popsal Bakule.Poslechněte si druhou epizodu našeho předvolebního miniseriálu Kam kráčíš, Česko?Ahoj Ondřej

Jakub Bakule, analytik agentury NMS, se v tomto zajímavém rozhovoru zabývá proměnou české politické scény. Vysvětluje, proč tradiční pravolevicové dělení ztrácí smysl a jak se mění role sociální demokracie. Zkoumá novou kulturní osu hodnot, která dělí voliče na ‚sluníčkáře‘ a ‚dezoláty‘. Diskutuje o vlivu migrace na politiku a selhání tradičních stran v této oblasti. Jakub také charakterizuje profily tradicionalistů a liberálů v české společnosti, což otevírá prostor pro nové politické projekty.

Milí posluchači,vítejte u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které se věnujeme nepřiznaným koalicím a jejich možnému dopadu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Krajský soud v Brně před několika dny uznal, že hnutí Stačilo! vytvořilo nepřiznanou koalici a porušilo zákon, registraci kandidátky však nerušil. Zákon obchází údajně také jiné strany. Tím se otevírá prostor pro další soudní případy, které s velkou pravděpodobností nastanou po říjnových volbách.Co na to zkušený právník? „Po volbách se můžou lidé obrátit na Nejvyšší správní soud, kde můžou napadnout neplatnost hlasování či zvolení kandidáta. Pokud došlo k něčemu, co ovlivnilo výsledek voleb, soud může zrušit volbu kandidáta nebo celé kandidátky,“ poznamenal Radek. Proč je to důležité? Pokud kandiduje koalice dvou stran, pro vstup do Poslanecké sněmovny musí získat minimálně 8 procent. Pokud kandidují společně tři a více stran, musí získat aspoň 11 procent. To by zejména v případě komunistické koalice Stačilo! (kandidují za ní například politici KSČM, SOCDEM, SD-SN či ČSNS) mohl být problém, protože uskupení podle průzkumů rozhodně nedosahuje na hranici 11 procent hlasů.„Kdyby Stačilo kandidovalo jako koalice, zvýšil by se minimální práh pro vstup do Poslanecké sněmovny z 5 % na 8 až 11 %. To samé u SPD nebo u zelených politiků na kandidátkách Pirátů,“ zazní v podcastu.Situaci jsem konzultoval i s ústavním expertem profesorem Janem Kyselou, který je přesvědčený, že se situace po volbách dostane na stůl soudcům Nejvyššího správního soudu či Ústavního soudu.V minulosti se již soudy nepřiznanými koalicemi zabývaly, například po volbách v roce 2017 v případě kandidátky TOP 09. Letos je ale situace podle Radka odlišná a je klíčové uchránit politický systém před chaosem a fragmentarizací.„Máme 5% uzavírací klauzuli, která má ochránit ústavní systém před velkým rozštěpením Sněmovny. Nepřiznané koalice mohou vytvořit situaci, kdy tam bude 14, 15, 16 stran, což je přesně to, čemu chce Ústava zabránit,“ řešíme v podcastu.Užijte si poslech celé Devítiminutovky.Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Do Klubu rváčů dorazil jeden z klíčových představitelů české vlády, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Milí posluchači Klubu rváčů,v nejnovější epizodě našeho podcastu jsme přivítali ministra průmyslu a obchodu a 1. místopředsedu vládního hnutí STAN Lukáše Vlčka, který otevřeně promluvil o klíčových výzvách české ekonomiky a energetiky v dalších letech.Od historického kontraktu na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech, přes mnohamiliardovou investici japonského giganta Toyota, až po ožehavé téma přijetí eura. Co víc, v rozhovoru se vydáme do zákulisí vrcholné politiky.Pokud vás zajímá, jak Česko bojuje za energetickou nezávislost, proč firmy volají po euru, nebo jaké překážky musel ministr Vlček překonat při prosazování klíčových projektů, tuto epizodu byste si neměli nechat ujít! Klíčové momenty z rozhovoru: 1. Dukovany – zásadní krok pro energetikuPodepsání kontraktu na nový blok v Dukovanech za více jak 400 miliard je jedním z největších úspěchů vlády Petra Fialy. „Bylo primárně důležité rozhodnutí, že jsme zvolili kompetitivní model, díky němuž jsme ušetřili oproti dražším evropským projektům,“ říká Vlček. Projekt ale není jen o elektrárně – zahrnuje i budování infrastruktury, bydlení a školství v regionu.2. Toyota a elektromobilitaJaponská Toyota investuje v Kolíně 17 miliard korun do výroby elektrický a hybridních aut a baterií. „Toyota bude v Česku vyrábět elektrická auta a baterky. Do nové továrny Japonci investují 17 miliard. Česko obstálo v dravé konkurenci a přilákalo technologického giganta,“ zdůraznil ministr.3. Odstřižení od RuskaČeská republika se zbavila závislosti na ruských zdrojích. „Dokázali jsme se odstřihnout od Ruska, nebýt jím vydíratelní. Máme třetí nejnižší ceny pohonných hmot v Evropě a nefinancujeme válku na Ukrajině,“ zaznělo v rozhovoru.Ministr ještě dodal: „Jako situace Maďarů a Slováků není vůbec záviděníhodná. Zkrátka Rus když se rozhodne, že kohout zavře, tak ho prostě zavře. Ale my jsme dneska v situaci, že můžeme říct: Tak ho klidně zavři!“4. Budoucnost energetikyCílem české energetiky je soběstačnost do roku 2050 s mixem 50 % jaderné a 50 % obnovitelné energie. „Musíme pokrýt většinu spotřeby zdroji na území ČR. To znamená investice do chytrých sítí a vodíkových technologií. S přechodem by měly pomoci paroplynové elektrárny,“ nastiňuje Lukáš Vlček vizi pro budoucnost. 5. Euro jako klíč k růstuPřijetí eura je podle ministra nezbytné pro další rozvoj ekonomiky. „80–85 % firem říká: Proč ještě euro nemáme? Euro bychom měli zavést kolem roku 2030,“ apeluje Vlček.Proč si epizodu také poslechnout?Lukáš Vlček v rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak se z venkovského starosty stal vlivným ministrem, jak obtížný je přerod z lokálního politika na šéfa významného ministerstva, popsal zákulisí toho, jak se bojuje o miliardové investice se světovou konkurencí. V závěru jsme si už klasicky povídali o knihách a doporučeních, jaké dílo by nemělo chybět ve vaší knihovně. Sledujte nás a nezapomeňte se přihlásit k odběru ať už tady na Youtube nebo na Substacku se přihlaste o náš Newsletter. Mějte se dobře, ahoj Ondřej.

Milí přátelé, vítám vás u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které jsme si povídali o tom, jaká katastrofa lidstvu hrozí, a jak je téma reflektované v současné předvolební kampani. V týdnu nás zaujal článek britského deníku The Guardian, který se zabýval závěry práce týmu vědců a německého think-tanku Potsdam Institute for Climate Impact Research. Studie se zabývala vlivem emisí skleníkových plynů na oceánské proudění včetně Golfského proudu. Závěry jsou - bez nadsázky - alarmující, považte sami:Riziko kolapsu AMOC po roce 2100:Při vysokých emisích skleníkových plynů může AMOC, klíčový systém oceánských proudů včetně Golfského proudu, po roce 2100 zkolabovat, což by přerušilo přenos tepla na sever.Důsledky kolapsu:Severozápadní Evropa by čelila vysychání v létě a extrémním zimám. Posun tropických dešťových pásů by narušil produkci potravin pro miliony lidí. Hladina moří na východním pobřeží Severní Ameriky by stoupla. Tipping point a modely:Kolaps je spuštěn zhroucením hlubinné konvekce v severním Atlantiku kolem roku 2050, po kterém je zástava nevyhnutelná (50–100 let poté).Modely CMIP6 (IPCC) ukazují kolaps ve všech scénářích s vysokými emisemi a v některých středních a nízkých emisních scénářích.Podceňování rizika:Standardní modely nezahrnují přítok sladké vody z tání grónského ledu, což může urychlit kolaps.Naléhavost snižování emisí:Rychlé a výrazné snížení emisí je nezbytné k omezení rizika, i když úplné vyloučení kolapsu již není možné.Pozorování potvrzují oslabení:Data z posledních 5–10 let ukazují klesající trend hlubinné konvekce v severním Atlantiku, což je v souladu s projekcemi modelů.Téma globálního oteplování je naléhavé. Podobně jako u jiných důležitých věcí jde o záležitost, o které se v předvolební kampani nemluví. Řeší se blbosti. Schválně jsem se podíval, jak klima a oteplování a z toho pramenící nebezpečí pro planetu reflektují jednotlivé strany a hnutí ve svých programech. Resumé: Až na vzácné výjimky se neřeší, jaké katastrofy může globální oteplování způsobit, a co všecko je potřeba udělat pro to, aby se riziko zmenšilo. Z relevantních hráčů, kteří mají šanci na vstup do Poslanecké sněmovny, téma zmiňují jen Starostové a Piráti. A řekněme, že Spolu se o téma klimatu (trochu alibisticky) spíše jen otírá.Co se týká opozice, ta proti klimatickým opatřením a snahám ochránit přírodu a planetu bojuje. Co naopak umí, je strašit í před domnělým nepřítelem (například ukrajinští a jiní migranti), ale před reálným nebezpečím zavírá oči. Poslechněte si celou naši Devítiminutovku. Ahoj Ondřej