Longevity podcast

Teflon a látky používané na výrobu membrán, které odpuzují vodu, se řadí mezi takzvané polyfluorované látky (PFAS) neboli věčné chemikálie. O jejich škodlivosti na zdraví i planetu se ví už dlouho, a proto v tomto roce dochází k jejich evropskému zákazu.Neznamená to ale, že se oblečení bez PFAS stává najednou zcela nezávadným. Obsahuje řadu dalších chemikálií, které škodí přírodě, ale i lidskému zdraví. Od barviv po mikroplasty, které se uvolňují do vody při praní i do vzduchu při sušení. Ze kterých materiálů se uvolňují nejsnadněji? Jaké textilie jsou nejškodlivější? A které naopak nejvhodnější?Na to odpovídá v novém díle Longevity podcastu profesor Jakub Wiener z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde se specializuje na materiálové inženýrství, nanotechnologie v textilní chemii i barvení. „Nevypraná textilie obsahuje velké množství chemikálií z výroby a přepravy.  Měli bychom ji považovat za jedovatou. Teprve při prvním praní ji zbavíme většiny problematických chemikálií, jako jsou barviva navázaná na vlákna,“ říká Wiener a vysvětluje, proč bychom oděvy s PFAS měli označovat jako nebezpečný odpad.

Přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, diabetu, ale i depresím či poruchám imunitního systému. Chronický zánět může v těle probíhat roky a nemusí mít extra viditelné projevy. Je spojen s dlouhodobě zvýšenou hladinou prozánětlivých látek, jako jsou cytokiny, což může vést ke vzniku vážných nemocí.„Signály chronického zánětu nicméně bývají velmi nespecifické, jako je třeba únava nebo bolest kloubů. Často postihuje lidi obézní, protože tuková tkáň sama o sobě dokáže produkovat prozánětlivé látky,“ říká nutriční specialistka Andrea Jakešová.Ta v novém díle Longevity podcastu popisuje také to, které potraviny zánět podporují a které ho naopak potlačují. Dotýká se i tématu potravinových intolerancí. 

Eva Svobodová, technoložka potravin a mikrobioložka zaměřená na bezpečnost a aditiva. Mluví o rizicích ultrazpracovaných potravin. Rozebírá rozdíly mezi přírodními a syntetickými barvivy. Vysvětluje vznik nitrosaminů, roli emulgátorů a vliv sladidel jako aspartam či erythritol. Vyvrací běžné mýty kolem potravinářských látek.

Milan Martínek, fyzioterapeut a zakladatel Physiostar, pracoval s olympioniky a věnuje se výzkumu. Mluví o vysoké prevalenci degenerace páteře a proč většina dospělých směřuje k výhřezu ploténky. Popisuje první varovné signály, rizika špatného sedu a praktické prevenční přístupy. Probrané jsou i trendy ve fyzioterapii a užitečné pomůcky jako rollery.

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Jakub Hurych, mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol, vysvětluje vliv rostlinné stravy na střevní mikrobiom. Hovoří o potřebě rozmanitosti (30 rostlinných potravin týdně). Diskutuje rizika veganství jako nedostatek B12, D a kreatinu. Varuje před komerčními testy mikrobiomu a zmiňuje doplňky, sledování dětí a vliv antibiotik.

Kristina Pitrová, lékařka ORL kombinující klasickou medicínu s tradiční čínskou medicínou. Mluví o tom, jak životní styl a stres oslabují imunitu. Probírá spánek, dýchání nosem a vliv ústního dýchání u dětí. Diskutuje také praktické tipy k doplňkům jako zinek, selen a zázvor a časté chyby při jejich užívání.

Ondřej Vojtěchovský, lékař a trenér se zkušenostmi v chirurgii a sportovní medicíně. Mluví o tom, proč měřit spíš HRV než VO2 max. Probírá regeneraci jako klíč po tréninku. Rozebírá, jak bezpečně rozvíjet vytrvalost, optimální dávky běhu a rizika extrémních objemů.

Martin Jelínek, výživový expert a pedagog zaměřený na praktické přenášení výživových principů. Hovoří o nebezpečí ultrazpracovaných potravin a jak je nahradit. Rozebírá proteinovou mánie a její vliv na mikrobiom. Vysvětluje, kdy mají půsty smysl a pro koho jsou vhodné.

Martina Borčinová, genetička a mikrobioložka, vysvětluje, jak genetické a epigenetické testy pomáhají upravit životní styl pro delší zdraví. Mluví o klíčových genech jako APOE, o telomerech versus epigenetických hodinách a o tom, jak potraviny a pohyb mohou zapínat nebo vypínat geny. Zmiňuje i volbu vhodných genetických testů a vliv na sportovní predispozice.