Ve vatě

Ceny energií nyní zásadně dopadají na rozpočty českých domácností. Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií? To rozebíráme s Janem Bérešem, analytikem z portálu Ušetřeno.cz.Ceny energií jsou stále vysoko a aktuálně patří mezi nejvyšší výdaje českých domácností. Proto lidé hledají různé cesty, jak za elektřinu či plyn ušetřit. Jak ale nepodlehnout některým mýtům, které kolem úspor kolují? A která opatření jsou opravdu účinná? To a mnohem více se dozvíte ve speciální řadě podcastu Ve vatě – Jak na energie, tentokrát s Janem Bérešem, analytikem z platformy Ušetřeno.cz.Nyní například mezi odběrateli panuje mylná představa, že dodavatelé energií sjednocují cenovou nabídku. Není tomu tak, neboť vládní strop na ceny energií bude platit jen v roce 2023 a zatím není známé, zda bude prodloužen. „Dodavatelé jsou schopní udělat produkt s fixovanou nabídkou i na dva roky. Otázkou je, jestli pro toho klienta bude nabídka zajímavá,“ říká Béreš.Až podle toho by se pak zákazníci měli rozhodnout, zda s dodavatelem smlouvu podepíší, nebo ne. „Pokud by byla cenová nabídka co nejblíž stropu, nebál bych se ji zafixovat klidně na dva roky, abych měl jistotu ceny pro kalendářní rok 2024,“ radí Béreš.Někteří aktuálně doporučují spotové produkty, před kterými se doposud varovalo. Loni na podzim totiž někteří dodavatelé začali produkty navázané na burzu nabízet kvůli vysokým cenám.„Situace se během letošního roku hodně vyvinula a teď je taková, že ceny energií oproti špičkám, které byly před pár měsíci, spíše klesají, nebo se začínají udržovat kolem hranice osm až devět tisíc korun, za jakou cenu nakupují dodavatelé. Jinak by koncová částka byla kolem 10 000 Kč,“ říká Béreš.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“  říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní.  Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo.  Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny? To rozebíráme s ředitelem dodavatele energií Yello Michalem Kuligem ve speciální sérii podcastu Ve vatě.Ceny energií stále sužují české domácnosti. Jak si ale správně vybrat toho, kdo nám je bude dodávat? A na co se při výběru zaměřit? To a mnohem více se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Michalem Kuligem, ředitelem dodavatele energií Yello. Od prvního ledna začnou například platit cenové stropy na energie a řadu lidí zajímá, zda si jako zákazníci něco musí měnit? „Všichni dodavatelé teď budou obesílat své zákazníky s předpisy záloh a oni nemusejí v drtivé většině ani reagovat. Většina má totiž SIPO nebo platí inkasem, takže se jim nový předpis nastaví sám. Pokud ale mají nastavený trvalý příkaz, budou si ho muset změnit,“ vysvětluje změnu předpisů záloh Kulig. V poslední době také u řady dodavatelů dochází ke sjednocování tarifů a lidé tak přijdou o levnější, „noční tarif“. Přesto to podle ředitele dodavatele elektřiny není nevýhoda. „To co nastalo, už dělá řada dodavatelů několik let. Obchodní složka, hlavně u topných sazeb, kde trvá nízký tarif 20 hodin, nemá příliš velký smysl. Co je ale třeba podotknout, že u distribuční sazby tento rozdíl stále zůstává a je stále docela výrazný,“ říká si KuligPodcast ale také řeší paradox spojený se zastropováním cen energií, kde některým zákazníkům cena dokonce stoupne. Podle Kuliga je ale situace na trhu zcela bezprecedentní a i současná cena je stále na dvojnásobku úrovně, se kterou počítá vládní strop. „Cena se tam pohybuje u konce roku. Když se ale podíváme na rok 2023, cena základního pásma stojí okolo 350 euro, u plynu 140-150 euro. Tohle je tedy nějaký kompromis částky, u které má vláda pocit, že ji zákazníci dokáží ufinancovat a kterou dokáže ona sama získat z tzv. windfall tax,“ popisuje Kulig. V podcastu se dozvíte i to, zda má v dnešní době cenu měnit dodavatele, na co si případně dát při jeho změně pozor nebo zda se vyplatí přejít na takzvaný spotový tarif. Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek.  „Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností. Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve  Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. „Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“Pádivé ceny konečně zpomalíPozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. „Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou.  Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima.  A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé.  Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zateplení domu nebo instalace fotovoltaiky mohou být nákladné investice. Se snižováním energetické náročnosti ale pomůže stát. Vše potřebné o státních dotacích vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Pořízení fotovoltaiky, zateplení nebo nákup nového čerpadla – investice do snížení energetické náročnosti mohou být velice nákladné. S přechodem na ekologičtější zdroje ale pomůže stát. O dotacích se ve speciální sérii podcastu Ve vatě bavíme s ředitelem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petrem Valdmanem. Dotace na úspory v oblasti energií poskytuje stát především přes program Nová zelená úsporám. „Podpora na opatření je různorodá. Kromě podpor novostaveb se bavíme zejména o podporách zateplení, fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel a pak lahůdky typu rekuperace, dešťovka a podobně,“ vysvětluje rozsah státní podpory Valdman. O dotace z programu Nová zelená úsporám si podle ředitele SFŽP zažádalo již bezmála 70 tisíc domácností. Že by na někoho nezbylo, se prý lidé bát nemusí – na pomoc je na několik dalších let připraveno 55 miliard korun. Největší zájem je o rychlá opatření, která pomohou již s aktuální krizí.„Žádostem naprosto dominuje fotovoltaika. To je rozumné řešení u domu, který má nějaký energetický standard. Není zde ale žádné omezení, fotovoltaiku si může pořídit každý. Zde bych ale opravdu doporučil realizovat opatření komplexněji, s ohledem na celý dům,“ říká Valdman. Na mysli má hlavně to, že by lidé při instalaci fotovoltaiky neměli zapomínat například na současné zateplení domu.Velkým tématem bude podle ředitele v blízké budoucnosti také takzvaná komunitní energetika. Ta umožňuje sdílení vyráběné energie například mezi společenstvím sousedů. Podle Valdmana je už připravena vyhláška, která usnadní rozpočet nákladů na energie na jednotlivé domácnosti v bytových domech a u rodinných domů zase například dovolí vypomáhat vyráběnou energií sousedům.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. Problém je, že už slouží i k placení základních věcí, říká ekonom Dominik Stroukal.Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi. „Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové. Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty, mění.  „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.Nakupovat přes BNPL (Buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Teploty padají, ale ceny za energie nikoliv. Jak si chytře topit nebo proč se nevyplatí přechod zpět na pevná paliva, vysvětluje Zuzaně Kubátové specialista na energetiku budov Michal Čejka.„Jsem na 40 procentech průměru domu,“ otevírá Michal Čejka, specialista na energetiku budov z profesního sdružení Šance pro budovy. Přestože je topení jedním z největších strašáků následující zimy, dá se podle Čejky topit příjemně a zároveň úsporně.Základem je nekroutit ventily. „Větrám nárazově a intenzivně, nekroutím s ventily nula až pět, ale držím je mezi dvojkou a trojkou, a v části bytu topíme na méně než 20 stupňů, v ložnici máme ventil na jedničku,“ říká odborník na vytápění. Skutečně nejrychlejší a nejméně nákladný způsob, jak snížit spotřebu, je snížit teplotu vytápění. Důležité je topit jen tam, kde se člověk opravdu pohybuje. „V dvougeneračních domech nedává smysl topit na stejnou teplotu například i v podkroví nebo v suterénu,“ vysvětluje Čejka.Bát by se člověk neměl při správném postupu ani vzniku plísní. Ty totiž vznikají především nedostatkem větrání. „Rozhodně byste si to neměli představit tak, že tam bude mrznout. Přivřu ventily na jedničku, bude tam nějakých 10 stupňů a myslím si, že když budete větrat, neměl by to být problém.“ Pokud máte rodinný dům, správné nastavení ventilů bude teprve začátkem. „Vytápění vskutku tvoří 70 až 80 procent spotřeby domu – první tedy opravdu řeším vytápění. U vytápění mě nespasí fotovoltaika, to mi můj hlavní problém nevyřeší. To je spíš perlička na dobře zateplený dům,“ říká odborník.Podle Čejky je dům v podstatě velký, energeticky náročný spotřebič. A první, co je v takovém případě nutné, je udělat z něj úsporný spotřebič. Co je dnes nejvhodnější vytápěcí médium? Jaká je situace ve vytápění bytových domů, měly by si pořizovat tepelná čerpadla? Co teplá voda? Poslechněte si celý rozhovor.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.