Ve vatě

Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let.  „Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O  20 % klesl  index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje? To a více vysvětluje zakladatel a technologický ředitel Woltair Karel Náprstek.Tepelná čerpadla jsou další cestou ke snížení výdajů za elektřinu. „Celý objekt, všechno na elektřinu, kompletní vytápění i ohřev vody i vaření, mě stojí 38 tisíc ročně,“ počítá ve speciálu Ve vatě roční náklady na své energie Karel Náprstek, zakladatel a technologický ředitel společnosti Woltair.Kdy je tedy pro domácnosti ten správný čas uvažovat o čerpadle? „První myšlenkou je vždy snížit energetickou náročnost. Tedy buď zateplení, poté přichází výměna zdroje – v dnešní době tepelné čerpadlo,“ říká Náprstek. Investovat do tepelného čerpadla má podle Náprstka smysl i v nezatepleném domě, ale zateplení a celkové snížení tepelných ztrát by měla být priorita. Hlavní výhodou je podle Náprstka ekonomika provozu tepelného čerpadla. „Nejčastěji měníme čerpadla za elektrokotle a kotle na tuhá paliva. Výhoda čerpadel je nepochybně v ekonomice provozu – oproti elektrokotli je to až trojnásobně levnější provoz,“ říká zakladatel Woltair. Pořizovací náklady se pohybují průměrně kolem 300 až 350 tisíc korun. „Návratnost je divoká otázka, ale podle toho, jakou máte cenu energií, se pohybuje kolem 50 až 100 tisíci (za rok),“ myslí si Náprstek. Kolik místa zabere tepelné čerpadlo? Jak vybrat správné čerpadlo tak, aby nebyl slyšet hluk až k sousedům nebo jak si poradit s dotacemi? A jaké panují mýty spojené s pořízením tepelného čerpadla? Poslechněte si celou epizodu Ve vatě speciál.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.