Ranní brífink

Ranní brífink Julie Hrstkové: vítám vás u ranního briefingu hospodářských novin. Je pátek 19. května, a meteorologové slibují slunečný víkend. A mnoha lidem slunce do duše přinesla i dohoda vlády na tom, že se i nadále budou moc prodávat produkty, které obsahují psychoaktivní výtažek z konopí CBD. Připoměňme, že koncem dubna ministerstvo zemědělství oznámilo, že státní zemědělská a potravinářská inspekce připravuje opatření, které kanabidiol CBD a další látky získané z konopí zakáže uvádět na trh. Zdůvodnilo to tím, že podle nařízení EU se produkty obsahující CBD považují za takzvané nové potraviny, protože nebyly v členských státech konzumovány ve významné míře před květnem 1997. Proto se nesmějí uvádět na trh, dokud jejich bezpečnost neprověří Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Vláda teď otočila, nejde ale o dlouhodobé řešení.

Ranní brífink Martina Ehla: O zdravotním stavu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka se už pár dní spekuluje. Jeho režim je s ním osobně svázaný. Pokud Lukašenko odejde, o další vládě rozhodne kompromis mezi běloruskými elitami a ruskou vládou, nikoli občané nebo opozice v exilu, tvrdí Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Tento týden agentura Bloomberg upozornila na studii Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu, podle něhož se kapacity pro dovoz zkapalněného plynu LNG ještě v tomto desetiletí zvýší o polovinu a podle některých scénářů je možné, že poptávka bude naopak klesat. Budeme mít jednou příliš velké kapacity LNG?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle zatím neúplných výsledků voleb nedokázal zvítězit v prvním kole a země je rozdělená napůl. Před druhým kolem tak klíčového hráče Blízkého východu čekají dva týdny napětí a ostrého politického boje. Výsledek přitom neovlivní jen Turecko, ale vzhledem k jeho mezinárodnímu významu i okolní svět. Co konkrétně se na hranicích mezi Evropou a Asií děje a jaké to může mít důsledky? V dnešním Ranním brífinku to rozebere zahraniční reportér Hospodářských novin Pavel „Pawluscha“ Novotný.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Na rozdíl od výrobců lihovin (vyšší spotřební daň) a pivovarů (vyšší DPH na čepované pivo) nakonec výrazně nezasáhly vládní daňové změny vinaře. „Je krásně vidět, jak politici podlehli vinařské lobby. A nebyli zdaleka první,“ hodnotí výsledek jednání Maier. „Nejhorší na tom je, že vinařství je privilegovaný sektor, jako by na něm stálo celé české zemědělství, ale opak je pravdou. Tuzemsko je u vína soběstačné jen zhruba z jedné čtvrtiny, takže 75 procent vína, které tady vypijeme, je z dovozu,“ popisuje situaci na trhu.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Dnes se nemůžeme věnovat ničemu jinému, než vládním návrhům, jak skonsolidovat rozpočet a zajistit všem důstojné stáří. Zdá se, že nás čeká pot a slzy, neboli hodně škrtů a někdo si připlatí na daních o něco víc než dnes. Podrobnosti rozebereme v následujícím rozhovoru. V dnešním RB vítám hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška.

Ranní brífink Martina Ehla: Slovensko má čtyři měsíce před volbami úřednickou vládu, roztříštěnou demokratickou scénu a silné populisty a nacionalisty. Jak může v této situaci vypadat předvolební kampaň a jak se zvýšila šance, že se expremiér Robert Fico vrátí do čela země, jsem probral se sociologem Michalem Vašečkou.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se mrkneme na fotbalový byznys. Vypadá to, že se v něm schyluje k novým rekordům. Jednak v přestupech a také v tom, kolik se dá sportem vydělat. V hlavních rolích Lionel Messi, Saúdská Arábie a v přepočtu pět miliard korun ročně. Chybět nebudou ani komentované byznysové zprávy.

Ranní brífink Ondřeje Housky: V Rakousku-Uhersku zkrachovala zhruba polovina akciových společností, ekonomika stagnovala dalších 20 let. To byl dopad první globální krize kapitalismu, která začala na den přesně před 150 lety. O jejích příčinách i dopadech uslyšíte v Ranním brífinku.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: V prostředí českého byznysu se schyluje k obchodu roku. Na prodej je totiž klíčový dodavatel služeb v českém e-commerce, tedy Zásilkovna. Po třinácti letech od jejího založení se totiž podle zjištění HN bude měnit vlastnická struktura její mateřské společnosti Packeta. Cena se očekává v řádu několika miliard a mezi zájemci by neměl chybět například největší český internetový obchod. „Alza by byla hloupá, kdyby se nesnažila Zásilkovnu koupit,“ řekl v Ranním brífinku ekonomický reportér Hospodářek Michael Mareš.