Ranní brífink

Ranní brífink Jaroslava Maška: V pátek začíná v Mnichově tradiční bezpečnostní konference. V čem bude letos jiná od minulých let? Hlavním tématem bude především Trumpův mírový plán pro Ukrajinu. Co o něm zatím víme? A jakou roli v mírovém plánu měla hrát Evropa?

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Je to obnovitelný materiál, ekologický, z domácí provenience a tak nějak celkově cool. Řeč je o dřevu, ze kterého se ale u nás na rozdíl od západní a zejména severní Evropy stále staví minimálně. Stát to chce změnit a tlačit dřevo za každou cenu. Co přesně si od toho slibuje, co je pro to kabinet připravený udělat a jaký by měl být výsledek, to v dnešním Ranním brífinku rozebírá expert HN na oblast životního prostředí Martin Biben.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ceny bytů a domů začaly opět růst, nový impuls na trh realit dodala i centrální banka, která minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí v letošním roce a zda jsou skutečně investičním zlatem, tak o tom si budeme povídat s Michalem Pazderou, externím konzultantem společnosti Sreality.cz

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jak dosáhnout toho, abychom o německých mzdách jen nemluvili, ale mohli na ně někdy dosáhnout? Uslyšíte o tom v dnešním Ranním brífinku HN.

Zatímco Evropa komplikovaně čeká, co od ní bude Donald Trump chtít, staronový prezident se snaží zjednodušit stále komplikovanější svět. Jeho vydírání pomocí cel může Americe pomoci, tvrdí Michal Kořan, prezident a zakladatel think tanku Global Arena Research Institute. Evropa, která očekává od Trumpa vyhlášení cel, má podle Kořana velmi málo karet, se kterými může ve vztahu s Amerikou hrát. Evropané si například potřebují dát do pořádku své obranné kapacity, aby se vůbec mohli dál bavit s Američany o budoucnosti NATO. Jsou jen dvě oblasti, kde může Evropa Americe něco nabídnout a může něco uhrát: robotizace firem a stav leteckého průmyslu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme, jaký je vývoj kolem nápadu  šéfa centrální banky Aleše Michla nakoupit do rezerv ČNB bitcoin. Myslel to vůbec vážně, nebo jen chtěl šokovat? A pokud ho nápad stále drží, je to právně vůbec možné? Já jsem Petr Honzejk a po několika byznysových zprávách to všechno rozeberu s naším analytikem Luďkem Vainertem.

Ranní brífink Jana Beránka: V kontextu rozbouřeného světa působí Česko čím dál víc jako poklidná oáza stability. Ale i v ní občas dojde k pokroku. Třeba tenhle: od léta by mohly vlaky jezdit na jedné trati rychleji než kdy dřív – a oficiální maximum 160 kilometrů za hodinu přestane platit.Jak to bude vypadat? Vysvětluje šéf Správy železnic Jiří Svoboda.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Už tři dny  mnozí rodiče řeší přihlášky dětí na střední školy nebo osmiletá gymnázia. Vzhledem k podobnému zájmu jako loni se přitom očekává hlavně ve velkých městech značný přetlak. Jak tedy ladit strategii? Na jaké osmileté gymnázium v hlavním městě je nejtěžší se dostat, a kde má naopak šanci uspět skoro každý? HN přinesly detailní srovnání středních škol a víceletých gymnázií podle toho, kolik bodů v přijímacích zkouškách bylo loni potřeba k přijetí. A výsledky v dnešním Ranním brífinku komentuje reportérka pro oblast školství Markéta Hronová.

Ranní brífink Patrika Saláta: Káva by měla v letošním roce v obchodech i kavárnách opět zdražit. Její cena na burze poslední rok vzrostla o desítky procent a tento týden pokořila nová historická maxima. Stalo se to poté, co Donald Trump v neděli pohrozil cly Kolumbii, která je třetím největším producentem kávy na světě. Novému americkému prezidentovi se totiž nelíbilo, že kolumbijská vláda odmítla povolit přistání dvou amerických letadel s migranty. Trump od svého záměru později ustoupil, i tak ale cena kávy na burze tento týden výrazně zdražila.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě v těchto dnech dostávají klienti penzijních společností roční výpisy, jak se dařilo jejich spoření. Vzhledem k tomu, že rok 2024 byl pro investory velmi úspěšný, připisovaly dynamické fondy často více než deset procent. Část zisků si ale vzaly zpět formou takzvané úplaty za zhodnocení majetku. Dalším poplatkem je pak úplata za obhospodařování majetku, která obvykle dosahuje jedno procento, pokud se nejedná o konzervativní fond.Může klasické penzijní spoření s touto poplatkovou politikou konkurovat například DIP? Existuje stran poplatků mezi jednotlivými společnostmi konkurence? A může někomu dávat smysl z „penzijka“ úplně odejít a peníze investovat jinde a levněji? Nejen na tyto otázky odpovídá v Ranním brífinku investiční specialista Hospodářek a spoluautor podcastu MoneyPenny David Busta.